Navážu na to, co jinde psala Štika se žádostí, ať se to hodí sem ... tak až se to sloučí, ať to není zapomenuto (mám o svých názorech vysoké mínění co - zavání to řekla bych).
Co se tam v tom článku píše je svatá pravda. Vybetonovaná a "umravněná" koryta řek zbavená veškeré své samoregulace, které je spojeno právě se zadržováním vody je, světe div se, spojeno s náhlými záplavami, když někde náhodou přijdou přívalové deště. Zmeliorovaná pole, vysušené louky, vykacované původní lesy, které jsou nahrazeny dokonalými monokulturami smrku (ale i tak díky za ně). Jak se píše v tom článku, beton a asfalt vodu nevsákne, ta se nemůže dostat do země a následně tak až do podzemí a krásně ji vyženeme za naše hranice, pěkně šupem, v upravených korytách řek. Pryč s ní s mrchou jednou zrádnou.
Jo, je sucho, za chvíli budeme jako arabové, jen bez té ropy. Plánují se nádrže, dokonce se plánují tak dlouho, že už se ani neví, že jsou plánované. Třeba mě kousek za Chalupou má výhledově vyrůst nádrž o cca 80 hektarech. Jenomže už od 60 let 20. století a předtím ji jen o pár kilometrů plánoval už prý Hitler. Naposledy to snad schválila dokonce i tato vláda...nebo ta předešlá? Jo, Čáslav potřebuje vodu, to je jasné. Takových by mělo vyrůst po republice dalších x desítek. Kde na to ale vzít? No přece od nás, občanů. Jenomže, tohle už není jen tak, je to další obrovský zásah do krajiny a do života lidí, kteří tam bydlí. Je to o tom, že se zaberou další stovky nebo tisíce hektarů půdy, jasně, vodu potřebujeme, jenomže se do ní pak naleje hora chemie a udělá se z ní průmyslová tekutina vhodná pro lidskou spotřebu. V tom moc přínos osobně nevidím. Ale jinak ano, je to dobrý nápad. Jenom kdo to zaplatí?
Jak se píše v tom článku, je to o hospodaření s krajinou, mimo jiné. Dnesa je to ale tak daleko, že když dneska začneme s tu krajinou dobře hospodařit, už to nenapravíme, jenom zabrzdíme, v nejlepším případě zastavímedalší devastaci, ale spíš ji jenom přibrzdíme. Ale udělat se to musí. Jinak uschneme.
Je to hrozně jednoduché. Starý hospodáři věděli, že když mají někde mokro, udělá se tam louka a kde je sucho, bude pole. Kdeje mokro moc, tak se tam udělá rybníček, pustí se pár kaprů a bude kde chovat husy a kachny. Jemonže to šlo, dokud každý statek měl pár hektarů, možná pár desítek. To šlo, nebo se domluvilo se sousedy v hospodě, že jako tam, za lesem má louky Franta, Pepa a Janek, tak že si tam udělají rybník a Jirka s Venošem mají zase pole tak oni je nechají na tom rybníčku plavat husy a dostanou za to pytel brambor. Nebo se ten kousek prodal obci a obec zbodovala rybníček. Tehdy to šlo. Dneska bohužel ne. Zemědělské společnosti obhospodařujují několikaset hektarové pozemky, techniku mají větší než stodolu a tak se (ale to už bylo za komunistů) rozorali meze (které shodou okolností zadržovali sakra hodně vody v krajimě), zlikvidovali se remízky (s vodou to samé) a když se bude dělat rybník dneska, bude mít alespoň 50 hektarů a spíš více. Přece nebudeme troškařit, ne? Biodiverzita v hajzlu. To se pak mimo jiné diví myslivci, že nemají zajíce, křepelky a koroptvičky ... kde by chuděry zvířátka žila?
