Sucho

[MaunaKea]

A jaká je cena toho bioúhlu, hydrogelu....já do těžké jílovité půdy zabravil asi 10 kg koňského pilinového hnoje na m2...do hloubky cca 30 cm. Fůru hnoje jsem pořídil za cenu nafty do traktoru. Výsledkem je kyprá odlehčená půdy. Původní jím buď bylo bahno nebo beton....nyní mám pocit, že i ty piliny sají vodu a dá se to mnohem snáze obdělávat.

[Jarek26]

Neviem či lignit je náš alginit, ale alginit je podľa mňa super. Biouhel si vieš vyrobiť sám a podľa mňa je v zemi tiež dobrý.

Alginit - prírodné minerálne eko-bio hnojivo

 Špecifikácia a účinky:

    Organogenní sediment patriaci medzi olejové bridlice (dechtové bridlice), ktorý vznikol pôsobením primitívnych rias zo skupiny zelených rias (Botryococcus braunii), ktoré majú vysokú prirodzenú vlhkosť, plasticitu, relatívne nízku hmotnosť a vysokú pórovitosť.
    Svojimi unikátnymi vlastnosťami je regulátorom vody do rastlinných pletív (1 kg Alginitu je schopné molekulárno viazať a udržať až 1,7 l vody), je stimulátorom aj štartérom pre rastliny.
    Mimoriadny prírodný produkt, ktorý má široké využitie v poľnohospodárstve, vinohradníctve, záhradníctvo, sadárstvo, lesnom hospodárstve, chovateľstvo.
    Možno ho využiť na trávniky, okrasné kríky, kvetinové záhony, záhradné plodiny, izbové, balkónové rastliny, ovocné dreviny, živé ploty, na rekultiváciu pôd a erozívnych plôch.
    Je alternatívou maštaľného hnoja.
    Znižuje sa úmrtnosť sadeníc, zvyšuje výkonnosť pestovaných plodín a úžitkovosť hospodárskych zvierat.
    Je účinný proti suchu, vymŕzaniu, rastliny sú odolnejšie proti chorobám a škodcom.
    Zamedzuje vyplavovanie živín z pôdy, zabraňuje zhutňovanie a vysúšanie pôdy - pôda zostáva kyprá.
    Obsiahnutý vápnik znižuje kyslosť pôdy.
    Má protiplesňové účinky vďaka významnému obsahu bóru.

Zloženie:

    obsahuje minerály: montmorillonit, Illit, dolomit, kalcit, aragonit, kremeň, sadra, plagioklas, siderit, magnezit, pyrit, živec draselný
    obsahuje všetky makro i mikroprvky (N, Ca, Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P2O5, K2O, ...), ktoré sú potrebné pre výživu rastlín (celkom 64 mikro a makro prvkov)
    obsahuje širokú škálu stopových prvkov a ďalšie prvky ako Ti, Co, Ni, Li, Cr ...
    obsahuje až 40% humusu vzniknutého rozpadom druhohorných rias (Alge) a až 35% vápnika
    ekologická surovina výhradne na prírodnej báze, neobsahuje žiadne chemikálie a umelé prísady, je bezpečná aj jej likvidácia
    má prirodzene nízky obsah solí a ťažkých kovov
    obsah rizikových prvkov spĺňa zákonom stanovené limity (mg / kg) prípravku:
    kadmium 1, olovo 10, ortuť 1, arzén 20, chróm 50
https://eshop.oslavan.sk/alginit-prirodne-mineralne-eko-bio-hnojivo[1]

[šotek]

Dřevěné uhlí se ve většim množství blbě shání, je to drahé, do půdy se dává roky, nemužeš to jeden rok rozhodit a sázet, tak tam několik let nic nemůžeš mít, vodu taky zadržuje, ale o moc míň. Dávame to do kompostu, když se podaří sehnat. Hnoje je taky málo. To se všecko dělá průběžně, aby se dalo i sklízet, ale sucho je velké. Hydrogel je řešení na teď. Nové sazenice nechcípou a dává se to i pod velké stromy.

Biouhel se dá pořídit v big-bagu. Nejde na jedno místo vysypat 10 cm vrstvu, to pak nefunguje. Ideál je ho mixovat s hnojem 1:1 a to pak používat. Je pravda že hydrogel je instantní. Jen co je instantní tak bude mít i nevýhody. Tak to prostě na světě chodí. Já si uhel vyrábím pro svou spotřebu v rádoby kontiki peci, kam nahodím větve z prořezu, vyschlý plevel a podobně. Tudíž "jen práce" Tenhle rok jsem udělal pár stovek litrů uhlu během víkendu.
Ad že nelze sázet do čerstvě přidaného biouhlu se mi nezdá. Prohnojím záhon i tam kde nebylo plánováno přidám uhel a co mělo vyrůst tak tam vyrostlo v klidu. Bude záviset na míře a konkrétních podmínkách...

[Lucina]

A jaká je cena toho bioúhlu, hydrogelu....já do těžké jílovité půdy zabravil asi 10 kg koňského pilinového hnoje na m2...do hloubky cca 30 cm. Fůru hnoje jsem pořídil za cenu nafty do traktoru. Výsledkem je kyprá odlehčená půdy. Původní jím buď bylo bahno nebo beton....nyní mám pocit, že i ty piliny sají vodu a dá se to mnohem snáze obdělávat.

Nové víno první roky potřebuje hlavně vodu. Nevim jak piliny, ale sláma vytahuje vodu z půdy a víno pak neroste. Ty ceny hydrogelu se dají najít, ja to sem nechci dávat, aby to nevypadalo jako že dělam reklamu.

[Lucina]

Dřevěné uhlí se ve většim množství blbě shání, je to drahé, do půdy se dává roky, nemužeš to jeden rok rozhodit a sázet, tak tam několik let nic nemůžeš mít, vodu taky zadržuje, ale o moc míň. Dávame to do kompostu, když se podaří sehnat. Hnoje je taky málo. To se všecko dělá průběžně, aby se dalo i sklízet, ale sucho je velké. Hydrogel je řešení na teď. Nové sazenice nechcípou a dává se to i pod velké stromy.

Biouhel se dá pořídit v big-bagu. Nejde na jedno místo vysypat 10 cm vrstvu, to pak nefunguje. Ideál je ho mixovat s hnojem 1:1 a to pak používat. Je pravda že hydrogel je instantní. Jen co je instantní tak bude mít i nevýhody. Tak to prostě na světě chodí. Já si uhel vyrábím pro svou spotřebu v rádoby kontiki peci, kam nahodím větve z prořezu, vyschlý plevel a podobně. Tudíž "jen práce" Tenhle rok jsem udělal pár stovek litrů uhlu během víkendu.
Ad že nelze sázet do čerstvě přidaného biouhlu se mi nezdá. Prohnojím záhon i tam kde nebylo plánováno přidám uhel a co mělo vyrůst tak tam vyrostlo v klidu. Bude záviset na míře a konkrétních podmínkách...

Zelenina sázet jde, pro vinohrad a sad, aby to mělo cenu, bys musel to uhlí sypat do půdy několik let než budeš sázet.

[MaunaKea]

Ačkoliv se to nezdá, spálím za rok cca 5-6 m3 dřeva (okolo 2,5-2,7t) a vznikne mi cca 160-190 kg dřevěnného popela s alkalickou reakcí, množstvím fosroru, draslíku, vápníku. Již někoik let to sypu na záhony a je to výborné na úpravu pH půdy (mám ji spíše kyselou, je to vedle lesa a luk) a naprosto přirozené hnojení. Do cílené výroby bioúhlu se mi nechce, větve ze stříhání stromů a dřevný odpad raději proženu drtičem....mám materiál na mulčování pod keři, aby nezarůstaly plevelem a když se to nechá proschnou, je z toho výborné palivo na zátop. A pokud je třeba pohnojit vydatneji přidám pár autovleků koňských koblížků (jde to po vrstvách a dělám to hlavně když se kompostovala tráva) do kompostu a nechám je alespoň rok odležet....ten kompost co z toho vznikne nám sousedka zahradnice snad i trochu závidí....on se na slunci jakoby matně sametově leskne jako kožich krtka.

[Žabka]

V Polsku letos očekávají největší zaznamenané sucho, ve Visle už ubývá voda.
Může být velký problém s úrodou.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/po-koronaviru-prislo-sucho-nejspis-nejhorsi-v-historii-zni-z-polska-99084#utm_content=freshnews&utm_term=polsko%20sucho&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

A bude hůř...
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rok-2020-miri-k-teplotnim-rekordum-400-mesicu-v-rade-je-pocasi-mimo-normal-98635?seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=327500&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Sama uvažuju o tom pořídit už teď zásobu sena na zimu pro zvířata, dokud jsou přebytky z loňska, protože lepší krmit loňským, než žádným...

[Chinalady]

V Polsku letos očekávají největší zaznamenané sucho, ve Visle už ubývá voda.
Může být velký problém s úrodou.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/po-koronaviru-prislo-sucho-nejspis-nejhorsi-v-historii-zni-z-polska-99084#utm_content=freshnews&utm_term=polsko%20sucho&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

A bude hůř...
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rok-2020-miri-k-teplotnim-rekordum-400-mesicu-v-rade-je-pocasi-mimo-normal-98635?seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=327500&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Sama uvažuju o tom pořídit už teď zásobu sena na zimu pro zvířata, dokud jsou přebytky z loňska, protože lepší krmit loňským, než žádným...

Teoreticky je tu pořád šance na zlepšení situace, kdyby přišly vytrvalé a vydatné deště v dubnu nebo květnu. Ale moc pravděpodobné to není.
Pokud to bude pokračovat dál tak možná čr bude muset přejít na závlahové zemědělství nebo na pěstování plodin více odolných vůči suchu.

[Včeliš]

No, zatím první čtvrtletí bylo srážkově výrazně nadprůměrné a proti loňsku taky napadlo o dost více vody. Ale je pravda, že od 20.3. nepršelo a předpověď moc šancí na brzký déšť nedává.
Loni byl duben taky suchý a květen to pak dohnal. Tak snad to zase dobře dopadne. Já myslím, že teď je vláha nejdůležitější, aby se semínka a sazenice dobře uchytily. Trávě by déšť taky jen prospěl.

[Nalim]

„V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na ministerstvo zemědělství (MZ) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla, výjimkou je pouze program Dešťovka."
 "V naprosté většině se však jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich tak neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast.“

Laik se diví, odborník žasne a daňový poplatník pláče. Věci se mají tak, že se papírově přemalovaly dotační tituly, aby se z nich čerpalo na tzv. boj proti suchu, proti kterému se ve skutečnosti nebojuje.
Píše se na: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-vinkler-proc-se-o-suchu-v-cr-prestalo-psat?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

[Žabka]

Ono se psát nepřestalo, teď byly články i u pana velkomožného v Lidovkách i IDnes.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pocasi-cesky-hydrometeorologicky-ustav-sucho-duben-zemedelstvi-dopady.A200419_144644_domaci_aug

https://www.lidovky.cz/domov/soucasne-sucho-v-cr-je-horsi-nez-v-minulych-dvou-letech-ohrozena-je-zemedelska-puda-i-lesni-porosty.A200419_150215_ln_domov_ele?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Nejlepší zpráva je, že zemědělci mohu doufat v deštivý květen. Taky mohou doufat, že vyorají hroudu zlata 

[Nalim]

Psát o "tom" nestačí.
V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na ministerstvo zemědělství (MZ) a ministerstvo životního prostředí (MŽP)

[konec]

A ještě jedna zpráva k tématu... možnost, jak se v budoucnu se suchem aspoň částečně "poprat"

Výzkumníci zkoušejí, jak udržet vodu v půdě. Pomoci má lignit

Lignit společně s uměle vyrobeným hydroabsorbentem mají zvýšit odolnost půdy proti suchu. Přesněji zlepšit její schopnost udržet vodu, pokud už na ni nějaká spadne. Tak se dá laicky popsat unikátní experiment, na kterém nyní pracují výzkumníci ze společnosti Oseva vývoj a výzkum Zubří spolu s vědci ze Zahradnické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/sucho-voda-puda-zadrzeni-vyzkum-lignit-hydroabsorbent-oseva-zubri.A200205_531114_zlin-zpravy_ras

To jako nasypou na pole hnědé uhlí?
No nevím nevím, moc v to důvěru nemám.
Ale pokud bude apokalypsa a podstatně méně obyvatel, tak se tím nabídne i řešení:
Polovina polí půjde zalesnit a na druhé polovině polí se bude praktikovat dvojpolní hospodářství,
což vylepší velkovou vodní bilanci krajiny.

[Včeliš]

Ještě v dubnu bylo podle odborníků největší sucho za posledních 500 let. Co na to říct půl roku po té?

[SoňaR]

Střední Evropa zažila nejhorší sucha za dva tisíce let. Problém se bude zhoršovat, ukazuje výzkum

Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se ve 20. století podstatně zrychlil a po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody. Podle hlavního autora studie Ulfa Büntgena z Univerzity v Cambridgi je série mimořádně suchých let od roku 2015 ve střední Evropě mimořádná i v kontextu posledních dvou tisíciletí.

V tomto období se vyskytla také mimořádně vlhká léta, z nichž tři nejvýraznější spadají do let 183, 899 a 728 našeho letopočtu. Naopak mezi tři nejsušší patřily roky 1509, 1508 a 2018 našeho letopočtu. Období 2014 až 2018 bylo nejsušší pětileté období v celé datové řadě. V souhrnu výsledky studie ukazují, že za poslední dvě tisíciletí střední Evropa pomalu vysychá.
...
Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál suššími nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod tohoto dlouhodobého trendu vědci vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3283952-stredni-evropa-zazila-nejhorsi-sucha-za-dva-tisice-let-problem-se-bude-zhorsovat

[šotek]

Nu a proto tu máme například https://spolecneprotisuchu.cz/ pro adaptaci na změny...

[BartH8]

Tak jsem se na ty stránky mrkl. Děkuji nechci.

Pak jsem si řekl že tomu dám ještě šanci a mrkl se na nějaká propagační videa. Hned první na které jsem klikl, bylo na profilu Soudruha. 

[šotek]

Tak jsem se na ty stránky mrkl. Děkuji nechci.

Pak jsem si řekl že tomu dám ještě šanci a mrkl se na nějaká propagační videa. Hned první na které jsem klikl, bylo na profilu Soudruha. 

Tam je nějaké video od 25085 nebo agenta Falmra?
Vzhledem k tomu, že projekt (tehdy Model Zdoňov) byl mezi šesti nejlepšími světovými projekty Stockholm Water Price (taková malá Nobelovka v oblasti vody..) tak je to koncept, který je kvalitní.

[SoňaR]

Ona samotná myšlenka navracení tůní, mokřadů a meandrujících toků, která tam je uvedena, je skvělá. To by hodně pomohlo. Někde tu takový projekt máme uvedený.

[BartH8]

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

[SoňaR]

á našla jsem to 

Paráda, víc takových... Je vidět, že když se to dělá s rozmyslem a v souladu s přírodou, tak to smysl má. 

Potoku vrátili původní koryto a jeho široké okolí je i za sucha zelené

9. srpna 2019  7:27
Podmáčené louky, mokřady a rašeliniště v přírodní rezervaci Černá louka na hřebeni Krušných hor už ani při vysokých teplotách a nedostatku srážek nevysychají. Obnovený tok Černého potoka do původního meandrujícího koryta vzdoruje i současnému suchu.

Přesně před deseti lety zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) mezi Komáří hůrkou a Adolfovem na Ústecku rozsáhlý projekt, jehož cílem bylo obnovit původní charakter místa a zpomalit odtok vody z krajiny.

Výsledky se dostavily a obzvlášť v posledních suchých dnech nelze přehlédnout zelenou trávu a tisíce kvetoucích bylin.

„Ani během loňského extrémního sucha Černý potok nevyschl. Oblast Černé louky zůstala vlhká a tůně byly naplněny vodou. Potvrdilo to úspěšnost celého revitalizačního projektu,“ s potěšením konstatuje Petr Kříž z AOPK.

„Svěží okolí potoka je důkazem, že vracet vodním tokům jejich přirozený charakter má smysl. I letos voda v české přírodě chybí, ale zde na Černé louce to není vůbec znát, stejně tak i níže po proudu,“ dodává Kříž.

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/cerna-louka-obnoveny-tok-meliorace-sucho-krusne-hory-potok-sucho-voda.A190805_493438_usti-zpravy_pakr

[šotek]

Ona samotná myšlenka navracení tůní, mokřadů a meandrujících toků, která tam je uvedena, je skvělá. To by hodně pomohlo. Někde tu takový projekt máme uvedený.

Je to "trochu" širšího záběru, ten model co jsem posílal lze efektivně replikovat, respektive metodiku. Což tomu dává větší smysl, oproti jednotlivým ostrůvkům pozitivní deviace. Souvisí to se zvětšením retence vody v krajině, kdy nejvíc lze dokázat v půdě, spolu s protierozními opatřeními, oživením zhuntované půdy, zlepšením biodiverzity, zpomalením - zploštěním povodňových událostí. K půdě je tam inspirace u např Wiesław Gryna, p. Záhory, lesy - Štefan Valo atp.

[šotek]

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

Je tomu tak, když do pekla, tak na pořádným koni.

[SoňaR]

Kdyby někdo chtěl, nebo kvůli svému hospodářství potřeboval aktuální info o suchu, předpovědi, dopady na zemědělství atd., tak zde:

https://www.intersucho.cz/cz/?from=2021-03-13&to=2021-04-10&current=2021-04-04

I přes poslední, na srážky bohaté období, není se moc z čeho radovat. Trendy ukazují, že sucho nás bude zajímat čím dál častěji a také čím dál častěji budeme řešit jeho dopady.

[šotek]

Sucho lze hodnotit v mnoha kategoriích, zároveň je třeba si uvědomit že s vyšší průměrnou teplotou je vyšší odpar, zároveň zmasakrovaná půda bez dobré schopnosti držet vodu a veliké půdní bloky (a bez větrolamů) bez ozelenění alespoň zeleným hnojením/meziplodinou prostě nevykompenzuje stav stejného úhrnu srážek... A pokud je deficit v hlubších vrstvách než je 1m tak to trvá poměrně dlouho než se doplní. Zemědělské sucho je hodnoceno právě z toho jednoho metru hloubky... K tomu je rozbitý malý vodní cyklus...

[Samotář]

Jak jsme se před rokem strašili nejhorším suchem za 500 let/2000 let.

A stačil jeden poměrně normální rok a sucho je pryč, včetně podzemních vod a vodních toků.
https://www.chmi.cz/aktualni-situace/sucho

To je příjemné překvapení. Po tolika letech sucha stačil jediný normální rok a je to zase v pořádku. Čekal jsem, že se zejména podzemní vody budou obnovovat mnohem déle. Tuhle zkušenost si musím zapamatovat, až zase někdy budu poslouchat strašení okolo dlouhodobého vývoje počasí.

[MaunaKea]

Letos o loni hodně pomohly průměrné až nadprůměrné srážky, ale to nic nemění na tom, že schopnost krajiny zadržovat vodu je na cca 1/3 možné kapacity. Jelikož v dlouhodobém horizontu asi uvidíme tlak na cenu a množství potravin, je strategické dát krajinu a zemědělskou půdu dopořádku. A jelikož máme jen co naprší, vyplatí se v úsilí nepolevovat.

[Samotář]

Tohle je zajímavý rozhovor
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vody-je-dost-presto-muze-sucho-vylidnit-cast-sveta-rika-cesky-hydrogeolog-171760#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=DNBC55OB5pM-202108110650&dop_id=171760&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
s hydrologem Zbyňkem Hrkalem.

Pár citací, které mě překvapily:
"... nedostatek vody ... Myslíte, že jde spíše o shodu okolností, nebo to lze vysvětlit jako dopad klimatických změn?
Myslím, že je to spíše náhoda. Klimatická změna probíhá, to je bez jakékoliv diskuze. Jestli je ale tohle jejím projevem, je otázka do diskuze. Může být a nemusí."

"Nedostatek vody není problém přírodního rázu, ale spíše ekonomický. Je to otázka destabilizace společnosti. Lidstvo má v současné době dostatek vodohospodářských technologií, které jsou schopné jakýkoliv problém s vodním hospodářstvím vyřešit."

[Dag Björndal]

Líbia má taktiež podzemnej vody plnú prdel. https://www.youtube.com/watch?v=1aLNASgNxV8&ab_channel=PandoraTV

[šotek]

Tohle je zajímavý rozhovor
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vody-je-dost-presto-muze-sucho-vylidnit-cast-sveta-rika-cesky-hydrogeolog-171760#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=DNBC55OB5pM-202108110650&dop_id=171760&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
s hydrologem Zbyňkem Hrkalem.

Pár citací, které mě překvapily:
"... nedostatek vody ... Myslíte, že jde spíše o shodu okolností, nebo to lze vysvětlit jako dopad klimatických změn?
Myslím, že je to spíše náhoda. Klimatická změna probíhá, to je bez jakékoliv diskuze. Jestli je ale tohle jejím projevem, je otázka do diskuze. Může být a nemusí."

"Nedostatek vody není problém přírodního rázu, ale spíše ekonomický. Je to otázka destabilizace společnosti. Lidstvo má v současné době dostatek vodohospodářských technologií, které jsou schopné jakýkoliv problém s vodním hospodářstvím vyřešit."

Technologie jsou fajn, ovšem čím víc technologií a závislosti na technologiích, tím míň prepper a tím menší bezpečnost... Tudíž zdravá krajina, zdravá půda znamená větší stabilitu a bezpečnost z pohledu zdrojů vody, potravy...

[BartH8]

Prepper znamená připravený. Neplést s ekologem.

[SoňaR]

USA musí omezit využívání své největší řeky, Arizona přijde o pětinu vody


Začátkem příštího roku dojde k omezení využívání nádrží na řece Colorado. Nejvíc to zasáhne Arizonu, která přijde o osmnáct procent odebíraného podílu vody. O nebývalém kroku informovali federální úředníci v pondělí. Důvodem je vysychání řeky, jež je zdrojem vody a energie pro více než 40 milionů lidí.

...

Co se týče koncových odběratelů vody, omezení nejvíc dopadne na arizonské zemědělce. Ti Ameriku zásobují hospodářskými zvířaty, mléčnými výrobky, pšenicí či ječmenem.

Představené vodní politice budou muset uzpůsobit své byznysy třeba tak, že nechají část půdy ležet ladem, což už nicméně mnozí z nich v posledních letech dělali kvůli přetrvávajícímu suchu. Dále se budou muset více spoléhat na podzemní vody nebo přejít na plodiny, které si na zavlažování tolik nepotrpí.

Avšak arizonští farmáři nejsou jediní lidé závislí na Coloradu. Řeka, jež tiše kličkuje hlubokými kaňony, je zdrojem vody a energie pro 40 milionů lidí. Omezení mohou v konečném důsledku ovlivnit i samotné domácnosti.

Podle amerických úředníků je navíc dost možné, že v blízké budoucnosti budou nutná další opatření. Situace se totiž neustále zhoršuje, víc než 98 procent západního území USA v současné době trpí suchem, píše CNBC.

„V povodí řeky Colorado jsme svědky důsledků změn klimatu. Je tu sucho, panují extrémní teploty, dochází k rozsáhlým požárům a na některých místech v povodí k sesuvům půdy. Nyní je potřeba na to reagovat,“ komentovala situaci Tanya Trujillová, která působí na americkém ministru vnitra jako asistentka tajemníka pro oblast vodního hospodářství a vědy.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/sucho-mead-colorado-usa-omezeni-pridel-arizona-voda.A210817_120608_eko-zahranicni_maz