Včera jsem se bavil s výborným a známým psychiatrem....a řeč se stočila přes Feriho aféru k domácímu násilí pachaném hlavně na ženách a on mi jen tak mimochodem sdělil, že domácí a často i sexuální násilníci a často postupují zcela metodicky a využívají Bidermanův donucovácí systém, který vypracoval psycholog Biderman aby dostal lživé přiznání z válečných vězňů....zaujalo mě to a tak jsem si t onašel a nastudoval, jsou tam známé věci, ale když se ohlédneme zpět, přesně podle této tabulky postupují vlády zemí pči ovládání obyvatelstva při boji s pandemií a to včetně té naši......stačí projít kupu nesmyslných nařízení, nucenou izolaci důchodců, mazání příspšků a ulmčování jiných odborníků, policejní protiústavní vynucování omezení pohybu, likvidační pokuty pandemického zákona a vyhrožování jimi....ten systém jsem sem okopíroval, aby si každý mohl udělat samostatný úsudek. Totiž mít právo na samostatný úsudek a žití vlastního života je právě to, o co se tu právě hraje....
Bidermanova tabulka donucování
Jeden z psychologů, jménem Albert Biderman vyvinul již v r. 1956 návod, jak vymámit lživé přiznání od válečných zajatců. Říkal tomuto návodu „Bidermanova tabulka donucování." Je to metoda, která dokáže člověka zlomit, vzít mu veškeré sebevědomí a odstranit jakýkoliv odpor. Je celkem osm bodů a tyto jsou:
1. Izolace. Izolace odstraní podporu společnosti a schopnost odporovat. Dojde k přílišnému zaobírání se sám sebou a vznikne strach z následků. Takový člověk se stane závislým na svém mučiteli; čím více je ekonomie ničena, tím více my lidé, kteří jsme oběti celého procesu, jsme závislí na autoritě.
2. Monopolizace chápání. Záměrné zaměření pozornosti pouze na vybrané náměty a odstranění všeho ostatního. Tak i dnes, rádio a televize nemluví o ničem jiném než o koroně a to pouze z jednoho náhledu. Jsou odstraněny veškeré informace, které by byly s v nesouladu. Cenzura odstraňuje všecko kolem a ponechává pouze hlavní linku. Opačný názor, nebo odpor jsou trestány. Ponižování člověka zakazováním volného pohybu dělá odpor víc obtížný než souhlas. Nakonec jaksi souhlasíme, protože se bojíme následků.
3. Záměrně způsobené vyčerpání a debilizace. Když lidé podlehnou strachu z nejistoty, strachu ze ztráty zaměstnání a obávají se co dalšího přijde, to je debilizuje, bere jim to energii, vyčerpává je to a nejsou pak schopni odporu.
4. Výhrůžky. Všichni musí mít roušky, nebo budou pokutováni. Všichni musí udržovat odstup, nebo … Hrozby vytváří v lidech pocit nejistoty, strachu a zoufalství a dělají neposlušnost příliš náročnou a obtížnou.
5. Občasné uvolnění. Dočasné zmírnění požadavků, přesně jako když je cvičen pes. Pochvala za poslušnost. Taková změna nedovoluje, aby si lidé na předešlé přísné požadavky zvykli, aby se jim přizpůsobili. Menší odměny a hlavně sliby – příští týden to bude lepší, atd.
6. Ukazování všemocnosti a vševědoucnosti. My vás ovládáme a je zbytečné proti tomu bojovat. Jste ve vězení a nemáte možnost odporovat ničemu z toho, co přijde. A taky nemáte jak a kam uniknout. Takže odpor je zbytečný; musíte poslouchat.
7. Ponižování. Muset chodit venku, před lidmi s plenou na obličeji je velice ponižující. Mnozí z nás si snad na to zvykli, ale ještě před rokem by s něčím takovým nikdo nesouhlasil.
8. Vyžadování něčeho nesmyslného a nedůležitého. Čím více triviální a hloupý požadavek a my přesto s tím musíme souhlasit, tím více ponižující je pro člověka. Lidé pak ztrácí úctu sami k sobě; ztrácí lidskou důstojnost. Toto začíná už ve škole, kdy učitel požaduje po dětech mnohdy nesmyslnou poslušnost. Pokračuje to v zaměstnání, pak přijde policie, vláda a toto postupně zlomí člověka v jeho jádru a udělá to z něho vrcholně poslušného tvora.
Skrze tyto manipulace se lidé postupně stanou naprosto poslušnými a mnozí ztratí svůj vlastní názor a chápání sama sebe. Je to psychologické programování; je to změna lidské povahy na poslušného červíčka, který čeká až mu páníček něco dalšího přikáže. A každý, kdo nezvýší hlas a neřekne „to nedělám, to je hloupost," tak pomáhá vytvářet nový, fašistický stát, ve kterém nakonec všichni budeme žít. Dnes je to ještě snadné, ale pro naše děti to bude o hodně horší.
