Japonský úl je nástavkový, t.z. jednotlivé nástavky je možné veterině oddělit a ukázat ( rozběrné dílo) . Jsou relativně malé a tak se lze podívat i do nich. Zasíťované dno umožňuje kontrolovat spad stejně jako dnes běžně používané nástavky např. Optimalu. Stejným způsobem lze léčit z dola i z hora.
Já jsem včelař amatér a to co mne přesvědčuje je, že se japonec nejvíce blíží dutině stromu a současně, že včelky staví stále na nové divočině. Takže varoa má mnohem horší podmínky k životu.
Vím, že existuje diskuze a "svár" mezi "alternativními" a "klasickými" včelaři, ale to je mezi Chebem a Jablunkovem takřka povinnost.
V naší rodině se včelaří co vím od roku 1910 a vždy šlo o včely, stromy a trochu medu při nemocech a pro sousedy. A včely byly v klátu, ležanu, optimalu a dnes v japonci. Dříve nebyly léčeny, cukr byl drahý a tak se nedokrmovalo.Med byl pro ně na zimování a medobraní bylo až po velikonocích, pokud již slezl sníh, jinak později. Včedly byly zdravé a vitální. Dnes je včelaření průmysl. A konečně i veterinární lékařství a léčení je dnes obrovský kšeft. Přesto a možná i proto včely ubývají.