SoňaR. mi to vzala z klávesnice...
Taky jsem býval hustokrutopřísnej rebel - dokud se nic nestalo. A až se jednou stalo, nestačil jsem se divit...
Od té doby jsem strategii upravil - když něco porušuju (a není to úplně zřídka) tak musím vědět:
1.co porušuju a to bez alespoň základní znalosti zákonů nejde (a nesejde na tom, jak moc se mi ten zákon líbí, nebo jak moc je v rozporu se zdravým rozumem).
2. musím vědět jak se hájit - jiná obhajoba než na základě zákonů (překvapivě) není možná. (Pokud se teda nehodlám hájit přechodným pominutím a riskovat ztrátu svéprávnosti...)
Nebo musím být členem nějaké (ehm) skupiny pro kterou daný zákon prostě neplatí, nebo neplatí úplně - politik, menšina...(pěkně děkuju, nechci)
Teda příklad (čistě hypoteticky, vyšroubené ad absurdum přesně ve stylu našeho soudnictví. A podotýkám, že to, co píšu níže je jen začátek mé nové povídky, nám, zákonadbalým občanům by se nic podobného nikdy stát nemohlo. Rozhodně nikoho k ničemu nenabádám. Je to čistě moje fantazie): vrátím se domů a na zahradě právě Dunčo žvejká Kolomanovu nohu. Koloman je v bezvědomí. Co vím? Můj pes napadl něhoko, kdo tu neměl co dělat a docela ho zřídil, možná už je po něm. Nevím, jestli tam byl Koloman sám, nebo jestli už Dezider neběžel pro pomoc. Co teď?
Varianta A: Kolomana se zbavím tak jak ho hodím přes plot (dám sežrat prasatům) a začnu uklízet na dvoře. Jenže pokud tam byl i Dezider a zavolal pomahače, mám na krku ublížení na zdraví, neposkytnutí první pomoci atd...A když se budu hájit tím, že on tady přece neměl co dělat (souhlasím, neměl!!! přesně takhle by to mělo být!!!) tak můžu leda zajet do ZOO a omrknout medvědy, abych se od nich naučil bručet, protože nic jinýho mě nečeká (ano, je to špatně! Špatně!! ŠPATNĚ!!!).
Varianta B: zavolám záchranku a vím, že mám max. 5 minut (abych měl rezervu), abych psa strčíl do kotce, vedle kterýho pochopitelně leží přeštípnutej zámek a pákovky s Kolomanovými otisky, hned vedle řetěz, na kterém Koloman chtěl psa vzít na jatka (to víte pane inšpektóre, je to přeci jen šedesát kilo masa) a jdu se věnovat Kolomanovi. Tady je dobrý vědět, kdy NEMUSÍM poskytovat první pomoc. (Von byl tak zřízenej, celej zkrvavenej a já než jsem našel doma nějaký rukavice, tak už jste tu byli vy...no jen se podívejte, já mám ruce z práce dneska dobitý do krve, to jsem přece nemohl riskovat. Ty nejhorší rany jsem mu stáhnul starým pytlem, ale moc jsem to nepřeháněl, abych mu ještě nepřitížil. Čistej obvaz? To já doma nemám...). Pochopitelně, záznamy z kamer musí podporovat mou výpověď, nebo prostě nesmí existovat.
Kdo je připraven, není překvapen...
A teď co si vyberu...něco, co mi na 90% přinese kriminál, platbu odškodného, bolestného, výživného a já nevím čeho, psa mi téměř jistě utratí, pokud půjdu bručet, nejspíš přijdu o majetek...hlavně že budu pořád macho, nebo z toho nějak (v rámci platných zákonů) vybruslím, i když se soudům a nervování nevyhnu? Prostě k přípravě je nutná znalost...(a není důležitý jestli s tím souhlasím nebo se mi to líbí. Platí to bohužel i pro mě. A basta.) Jediný důležitý v tomhle případě je, kdo se bude smát naposled...
Hezký článek:
http://temneuzemi.webzdarma.cz/Vysetrovani/Vysetrovani.htm A psa mám, chodského, už jsem to tu zmiňoval...
Edit: pokud se mi něco nelíbí, existuje spousta cest, jak to změnit, nebo se o to aspoň snažit. Tím, že se nechám zavřít do krimu dám za pravdu svým oponentům (já jsem to říka, že všichni tihleti velcí psi jsou bojový, to by nemělo být, zakázat...tady to máte, dva chlapy zadávil a ten jeho povedenej páníček za to šel sedět. Dobře mu tak!)
Edit II: Který plemeno psa je bojový? To nad kterým reportérka TV nova pronese: "Bojim-bojim"