My jsme z psích útulků během let adoptovali celkem 4 psy různých (směsných) ras, zkušenosti se všemi velmi dobré, ale nechtěli jsme po nich práci, jen hlídali, celkem i poslouchali. Jakoby si vysloveně vážili nového domova. Jen zcela vyjímečně převážila jejich vzpomínka nad současností, s tím by ale člověk měl u všech zvířat stále tak trochu počítat. Zrovna u "choda" jsem zažil překvapení, to už u nás byl přes rok, byl už úplně v pohodě, i hrnec se žrádlem jsem mu už směl vzít od huby a už na mě přitom ani nezavrčel. Jednou v dešti jsem si vzal žlutou prac. bundu, naštěstí jsem přitom byl na druhé straně plotu, než náš vlčák. Nebyl k utišení, několik dlouhých minut mě po hlase nedokázal poznat. Asi neměl dobré vzpomínky na situaci, když ho odchytávali... A situace se opakovala i příště (už cvičně, za několik týdnů), tuhle svou zkušenost si prostě nedokázal ve své paměti přepsat ani dlouhodobým vlídným zacházením.
Zcela vyjímečné zkratové jednání se ostatně nedá vyloučit u žádného živého tvora (ani chlapa s výcvikem a s legální zbraní nevyjímaje) a je rozumné i s takovou eventualitou podvědomě tak trochu počítat, i když pro většinu lidí nikdy nenastane.