Brambory

[PetraMilanova]

Pěstování brambor v seně příští rok vyzkouším, uvidím, jaké to bude mít výsledky

[bartolomej]

u pestovania v sene treba davat bacha na slimaky, slama a iny mulc im proste chutna. ja som to skusil jednou a uz do toho nejdu. slimaci zozrali brambory a ta slama byla pro ne super ukryt. Kdo ma na zahrade hodne slimakou odporucam jini spusob brambor, v klidu i ten tradicny. Dreveny popel do radku pred sadbou davam tiez, obsahuje kopu dobrych latok a tak ho vyuzivam takto. Byvam na horach cize pestujem iba tie veci co tu dozraju a na kopu veci musim zabudnut, brambory a cibula sou zaklad....a slimaci je nezerou dokad jim neudelas mulc.
Tolik moje skusenost, ale to pestovanie v sene je dobre, jen proste to nefunguje vsude.....

[Dag Björndal]

U nás všetko v mulči zožerie myšohryz...

[chpslst]

pestujeme zemiaky tretím rokom. prvý rok sa tak nejak utrafil. ani nevieme ako. druhý rok sme to odflákli /nebol a fakt že nebol čas sa starať/ a zemiaky "v betóne" proste nerástli. nepršalo a čo som aj nejak polieval tak evidentne nestačilo.
tento rok som nakopcoval, aj pršalo, ale výnos slabota. a ešte k tomu mi to napadli nejaké červíčky a poniektoré odhnívajú z vnútra. žiadna sláva. človek sa nadre a potom ledvaj dve debničky...
rád by som dostal radu /od A po Z/, ako pestovať zemiaky. akú odrodu vybrať /PA trvácnu/, kolko hnoja, aké medzery medzi riadkami sú najlepšie a prečo, kolkokrát kopcovať, kedy najviac polievať, atď, atď.  dám si poradiť čo mám pestovať v 500m/morom, je jedno ako budú chutiť, hlavne nech je úroda a vydrží do ďalšieho roku bez nutnosti chémie...
niekde som tu čítal, že malé zemiaky z minulej úrody by sa nemali používať na sadenie kvôli nejakej chorobe či čo. no tak aj tu som asi robil chybu /a asi som mal aj pohnojiť ale kedže tam bola rok predtým fazula, tak som dúfal že dusík sa dostavil/...

[Dag Björndal]

Najlepšie, čo ti môžem poradiť, je nájsť si v okolí dákych starousadlíkov-pestovatelov, a od nich pobrať skúsenosti. Lebo mnohé veci fungujú kraj od kraja rozdielne. Napríklad najvhodnejší čas sadenia, je u nás na cca 6km vzdialených políčkach aj 2-3 týždne rozdiel....

[chpslst]

starousadlíci majú tiež svoje problémy s pestovaním zemiakov /tento rok bol vraj nejaký slabý a vraj sa aj rýchlo kazia/...
ešte dumám, mám večšie množstvo plastových kýblov od primalexu /tie velké oválne/, napadlo ma že skúsim Mikiho pestovanie v "sudoch". na jednom odrežem dno a na druhom do neho spravím dierky aby mohla prebytočná voda odtekať, keď zemiak dorastie ku vrchu prvého kýbla, tak na neho nasadím ten bez dna aby sa zemiak mohol ťahať vyššie a teoreticky by som to mohol zopakovať. tuším je 20 litrový...

[Gloch]

Já pěstuji normálně na poli a úroda byla letos mimořádná, a ani se nijak nekazí. Pokud používáš brambory z minulého roku na sadbu, tak většinou spláčeš nad výdělkem, u nás se šíří rychle choroby - virózy a pokles výnosu je 20 - 30% v závislosti na oblasti. V Česku se proto pěstují sedbové brambory na Vysočině - ve vyšších nadmořských výškách se virozy nešíří, přenašeči - většinou mšice a podobné breberky se tam nenamnoží. Nejkvalitnější sadbu poskytují sadbové oblasti v nadmořské výšce nad 600 m n.v. (Hruška, 1962) http://cbks.cz/sbornik94/juzl.pdf
Brambory jsou poměrně náročné na živiny - hnůj je nejlépe zaorat na podzim, aby se dobře rozložil a živiny byly rostlinám přístupné. To co tam dodá fazole není dostatečné - to bys ty fazole musel zaorat komplet celé. Hnůj - podle mých zkušeností je nejlepší ovčí - z hluboké podestýlky, je v něm vsáknutá i moč takže nedochází ke ztrátám draslíku. Pak koňský - ale ne příliš slamnatý - sláma při rozkladu odčerpává dusík. pokud je slamnatý je dobré doplnit hnojení močovinou. Ale na běžné pěstování pro osobní spotřebu ten hnůj stačí i samotný. Pak kravský - ten je dobré doplnit draselným hnojivem a nakonec prasečí - ten je lepší kompostovat.

[chpslst]

Dík za info. ešte mi poraď odrodu na ktorú sa zamerať. hnoj mám kravokozoprasačí polievaný močovinou.
tak ma napadá že asi aj tie prvé zemiaky čo sme sadili neboli sadbové ale vyklíčené na jedenie.
kúpili sme dvojkolesový malotraktor s príslušenstvom a je k tomu aj jarkovač a oborávacie /lopatkové/ kolieska.
 bohužial mašina je bez návodu ale logicky mi vychádza následný postup /po zistení názvov dielov som upravil/:
miesto rotavátora sa na prevodovku uchytia oborávacie kolesá /sú od seba 15-20cm/ a na miesto pluhu jarkovač. vyryjú sa brázdy v požadovaných odstupoch, pričom sa pôda kolesami prekyprí. po vložení zemiakov do brázd sa zemiaky zahrnú /1.krát nakopcujú/ rovnakým postupom ako sa robili brázdy, len tentokrát pohybom v medzere. je to správny postup?
 ako často následne kopcuješ? kolko potrebuješ kg sadbových zemiakov na 1ár a ako ďaleko sadíš zemiaky od seba?
na webe som našiel toto: http://www.vsuz.sk/index.php/popis-odrod
chcem si zajednať od nich niečo, len typujem že ma pre pár kíl čo budem chcieť, tak akurát pošlú niekam...
glochu, ktorá odroda ťa najviac oslovila?

[Gloch]

Já sázím momentálně Impaly, Marabel a Rosely. Impala je velmi raná, dá se konzumovat nejlépe tak do vánoc, pak už měkne,  Marabely si necháváme na konec. Slovenský sortiment odrůd je jiný jak koukám, tak se budeš muset orientovat spíš podle něj. U nás dochází také cca co 10 let - i méně ke kompletní výměně sortimentu. Sázím rané a polorané - výnos je dostačující a i ty polorané v dobrém sklepě vydrží do nové sklizně a sklizeň proběhne v období prázdnin, takže ještě za slušného počasí. Varný typ si musíš zvolit podle své chuti.
Spon pro brambory je nejběžnější řádky 60 cm a v řádku 30. U nás se říká - řádek na 2 šlapy a v řádku na šlapu. (myšleno délka chodidla - je +- 30 cm viz "feet" stopa). Brambory u nás většinou 1 okopeme a pak se nahrnou. Pak už se nať zapojí a plevel potlačí. Před sklizní se plevel a nať pokosí aby se nemotala do čerta kterým vyoráváme. Pokud se sadby týká - dej si do Googlu "zemiaky na sadenie predaj" a nebo se poptej sousedů kde kupují.

[chpslst]

/susedia kupujú v dedine od nejakého pestovatela z dolniakov čo to rozváža po zelovococh.../
zatial čo som pozeral tak môj favorit je svella /nevedia či bude/ a megan /tá bude určite/.
tak čo som zisťoval, tak na hektár ide 2,5 až 3,5 tony.  cena býva okolo 0,90 euro/kg. na stránkach majú zmluvné predajne, tak nebudem musieť cestovať pre ne ani velmi ďaleko. 

[bartolomej]

celi rok odkladam dreveny popel, ten pak sypu pri sadbe do riadkov kde budou brambory.
tento rok jsem vyskousel princess a jsem spokojeny odberatele take se nestezuji. Jakou sou druhy ktere sou uplne BIO rohlicky atd ale kdyz neco koupis a pak to nechemicky pestujes tak sou take bio. Kazdy rok nechavam male brambory na sadbu do dalsiho roku.
Zatim se nestezuji, na to ze bydlim 720m tak se nestezuji a brambory sou zaklad, pak cibule, cesnek, topinambur,mrkev, cibule, repa,fazule, bob cukety, rajcata ve skleniku, mangold,  to vse sa mi pekne dari pestovat....a k tomu experimenty ale to sou experimenty.....a maji jen malou plochu na zahrade.....

[sahaw]

Zdravím.
Kdyby u příspěvku bylo pár slov jak to pěstovat tak bych tě Karolíku jen chválil.
Takže jak to dělat ? :
Tohle je velmi dobrý způsob jak pěstovat brambory. Ekonomicky velmi výhodné, nenáročné na práci a ničení plevelů. Navíc nepoužívám pytle bramborové z  textilu (tkaniny, ty jsou za dvě sezóny zhnilé), ale ty odpadkové ze silnějšího černého igelitu dají se použít i ty rašlové jsou s oky a z umělých vláken. Půda se v pytli lépe prohřeje a neutíká voda ze zálivky (u těch igelitových), navíc je použiji mnohokrát. Zemina se musí postupně doplňovat tak jak brambory rostou. Za celou sezónu jsou tak okolo 80 cm vysoké a jsou přímo napěchované bramborami. Do pytlů dávám všechnu organiku z okolí, trávu natě a i třeba starý papír, krabice natrhám na kousky a zasypu zeminou. Fantastická úroda. A na podzim máte všechen odpad rozložený na kompost.
Miki.

Plánuji to tento rok zkusit. Mám relativně dost těchto pytlů(viz. foto).  Jaké jste měli úspěch? Přesouváte je nebo je necháváte jen na místě?

[sahaw]

Jak dlouho vydrží zavařené brambory?

Zatím cca 20 měsíců. Slepice je měly rády.

[sahaw]

Můžou se jíst nové brambůrky, i když je nať stále zelená?

[milo1944]

sahaw → Buď tak hodnej, pověz, jak ty brambory zavařiješ ? Jakej dáváš nálev ?
              Já to před nějakými lety skoušel, ale nedařilo se mi to. Všechny se do něsíce skazily.

[sahaw]

Jen je omyju. Do sklenice pěkně narovnám. Naliju vodu. A hodil jsem to do brutaru. A to je vše.

[sahaw]

Ja zatim mam na jednom m2 uz tretim rokem. Ani jsem to nenasel. Proste tam presunul se zeminou.Emotikona smile Ten pan pestuje brambory s plevelem a hodne krenu. A podle neho kvuli tomu nema problem s plisni. A nebo ma jen stesti. Jak jsem psal, tak zije v nizinach a ma piscitou pudu. A sklizi jen 3kg/m2. On to presne nevi, protoze sklizi postupne jak brambory potrebuje. Krome v zime, kdy si sklidi 30kg, aby neblbnul s krumpacem v mrazu.Emotikona smile

K doplneni: ma slepice, ktere mu to vycisti od plevele. A diky slepicim to trochu pohnoji. A jednu cast pozemku zakryva listi a posekanou travou na zimu.

Zakrývá tolik kolik v té době má listi a sena na vyhození.Snad to nevyznělo, že je to super pěstování. Jen prostě si bere jen tolik kolik potřebuje a zbytek nechává v zemi, tak maji čas na doplnění. Není to určené pro lidi, kteří se snaží vytěžit co nejvíc z m2.

[sahaw]

Dnes jsem přisypal zeminu  kbramborám v pytli. A rovnou jsem to zalil koncentrovaným výluhem.

[sahaw]

Stále více začínám milovat brambory.  Uvidím jak to bude v řijnu až v listopadu, ale vypadá to, že si nakoupím 500 kg brambor a vysázím 300kg na 300m2 a 200kg uskladním do kbelíků.

[chpslst]

tak zemiaky v mulči sú prepadák. 
asi na 15 tich metroch som pred mesiacom nakopil mulč do výšky cca 50cm a nič...
úbohým zemiakom tam načisto klíčky odumreli.
a zlatý klinček programu sú moje nádherné zemiaky sadené v zemy. s láskou ich každý weekend plejem ale keďže som už nestíhal zbierať mandelinky tak ma moja pani minulý weekend ukecala na postrek. no a ja som si to tam blbo kukol a zarobil postrek trošku silnejší...
mám otázku do pléna: je mi jasné že to už asi biozemiaky nebudú, ale zaujíma ma, ak by náhodou stalo, že by som teoreticky šprcol listy niekolko desiatok násobne silnejším rostokom, čo sa udeje? budú jeditelné?
inak takto pri dnešnom skúmaní, vyzerajú že sú spokojné. listy svieže lesklé a po tých malých beštiách ani slychu...

[plenty]

Mulč sa pridáva postupne a na zemiaky stačí počiatočná vrstva cca. 10 cm  narezanej slamy ktorou prikryjeme naklíčené zemiaky. (klíčky tak do 5 cm čo je maximum) Potom sa môže postupne pridávať buď slama, seno,  tráva nakosená kosou alebo kosačkou. Výška materiálu má zakrývať hľuzy a nie udusiť rastlinu.

Chemické postreky používané v poľnohospodárskej praxi keď už sa používajú tak je užitočné dodržať návod na použitie ! Použitie inak ako v návode je hazard s prírodou a zdravím !

[Ormien]

Jedlá je v první fázi i muchomůrka citronová, horší jsou ty následky. Zkus napsat, o jaký prostředek šlo, a povzpomínat, kolik jsi čeho do výsledného aplikačního roztoku dal, teprve potom můžem přemýšlet, co dál.
S těmi postřiky bych to neriskovala, příště se kroť.

A jak správně píše Plenty, zamulčovat neznamená pohřbít. Něco z té kytky musí zůstat z mulče koukat ven. Ale nezoufej, mulč zaryj a zasaď třeba červené řepy nebo ozimé obilí...

[chpslst]

ja som v tom nevinne, proste  moja manželka v nesprávny čas oslovila nesprávnu osobu...
som to striekať nechcel a tak to potom dopadlo...
obal už je tatam ale zistím čo to bolo zač.
ešte že som nestrekol všetky, tie čo rastú úplne pomimo som ušetril...

[Ormien]

No, malé beštije sú preč, takže koneckonců Saša zas až tak nesprávnú osobu neoslovila. Jen to chtělo trochu procesního dozoru, ale ona to časem nastuduje... Jako by nevěděla, že jsi ranař:)

K tomu mulči - nemáš-li čas to oset znovu, zkus mulč odstranit, možná se brambory ještě zmátoří, ale úroda nebude nic moc...

[sahaw]

z knížky Hana Šmaliková: Jídlo z brambor

[sahaw]

Ormien. Co si myslíš o bramborách a zdraví?
www.jimejinak.cz/2011/07/pravda-o-bramborach/

[Ormien]

Ormien. Co si myslíš o bramborách a zdraví?
www.jimejinak.cz/2011/07/pravda-o-bramborach/

V prvé řadě se Solamyl píše s "y".

Méně známou skutečností je, že když si Evropané od Inků brali brambory, dali jim Inkové, tehdy už pochopivší, že jde o dobyvatele, nikoliv o bohy, odrůdy, které sami nejedli. Pro sebe měli vyšlechtěné odrůdy s podstatně menším obsahem solaninu. U nás se tím nikdy nikdo nezabýval a brambory se staly běžnou součástí našeho jídelníčku. Skutečnost, že vytěsnily spoustu jiné zeleniny, považuju za velmi nešťastnou. I proto se snažím hledat rostliny, které tímto způsobem byly z našeho jídelníčku vytlačeny.

Jestli je opravdu solanin tak nebezpečný a jestli jsou obecně lilkovité rostliny tak nezdravé, to netuším, ale myslím si, že to příroda udělala moudře, když určité rostliny dozrávají v určitou dobu. Organismus si z nich může vzít to dobré a na zpracování a vyloučení jedů pak má celý zbytek roku.

Proto se snažím:
- jíst v prvé řadě sezónní zeleninu, konzervovanou jen na doplnění
- pěstovat alternativy k bramborám - ocu, jakony, topinambury a batáty
a určitě podle návod zkusím na 10 dní úplně vyloučit bramborový škrob a lilkovité rostliny z jídelníčku. O dopadech podám zprávu.

[Ormien]

Zní to jako paradox, ale nejen cukry živ je člověk. Topinambury Tě nezajistí dostatečně energeticky, ale obsahují prakticky všechno nutné k přežití. Čili kdyby bylo nejhůř, dají Ti půl roku života, než spotřebuješ všechny své energetické rezervy (ti oplácanější samozřejmě budou mít výhodu)... A breberky v zažívacím traktu z něj dokážou udělat molekuly, které s chutí využívá náš imunitní systém k lepší a účinnější obraně a kterých je jinak v potravě dost poskrovnu (glukosaminy).

A v dnešní době, kdy naše strava energií překypuje, ale je chudá na minerály, určitě jsou dobrou alternativou - např. kaše s bramborami půl na půl snižuje tu glukozovou zátěž, o které se zmiňuje níže citovaný článek, a poskytuje organismu minerály nutné ke zpracování glukózy.

[Ormien]

Tak to musel bejt nějakej zásah přičinlivejch hlodavců nebo jiná force majeure. Jinak topinambury snad ani utrápit nelze.
Nezoufej, topinambur tu je asi patnáct druhů. Rané, pozdní, bílé, růžové, kulaté hlízy, válcovité hlízy na čipsy, brzo kvetoucí, pozdě kvetoucí, nízké, vysoké, střední - ráda Ti pár odrůd hodím na krk, jestli se jich budeš ochoten ujmout...

[Saladin]

To zní fakt dobře, ta kombinace brambor a topinambur. Jestlipak má nějaké semínka i Sahaw?        

[Ormien]

Tak to budou určitě nějací hlodavci, topky milují. Moje slepice je mají taky rády...

Hlízy mohu rozdávat na podzim a během zimy, zatím ještě žádné prakticky vytvořené nemají a do té jediné odrůdy, která se deklaruje jako skliditelná od července, nechci sahat, aby měla hlíz co nejvíc. Stejně nemá smysl sklízet topky od července, když je tu sklizeň tolika jiných věcí... Doplněno: Ale nechám si ji, protože je dobré mít pár raných odrůd, které zvládnou vegetační cyklus v nejkratší možné době pro případ silné nepřízně počasí.

[Ormien]

To zní fakt dobře, ta kombinace brambor a topinambur. Jestlipak má nějaké semínka i Sahaw?        

Na podzim se můžem domluvit na předání hlíz, už tu pro něj mám semínka salátových řep, takže toho časem bude asi víc.

Kvůli hlodavcům trpí i moje podzimní výsadba brambor.
Všechno, co člověk sází na podzim nebo nechává v zemi, si musí "zazálohovat" několika hlízami uloženými ve sklepě "pro jistotu".
Jinou variantou je sadit do sítí z pletiva, např. zbytků králičího pletiva potahovaného plastem. Na jaře se rostliny snadno rozkoření mimo pletivo, ale je třeba vršek "uzlíku" pletiva na jaře otevřít tak, aby z pletiva nevyrostl silný stvol, který by se pak v okách pletiva "uškrtil" - případ topinambur. Nebo aspoň rostoucí stvol hlídat a včas přestřihnout nůžkami pletivo, ve kterém se škrtí.
Další variantou je sázet na plochu pletiva, okraje vyvést nad zem a zakrýt druhou plochou, která se připevní ke spodní (např. drátkem nebo zatočením), zůstane na povrchu a na jaře se sundá ze záhonu jako celku.
Pak se samozřejmě jako alternativy nabízí ještě nepokojová kočka a jed na hlodavce...

[Ormien]

Méně známou skutečností je, že když si Evropané od Inků brali brambory, dali jim Inkové, tehdy už pochopivší, že jde o dobyvatele, nikoliv o bohy, odrůdy, které sami nejedli. Pro sebe měli vyšlechtěné odrůdy s podstatně menším obsahem solaninu. U nás se tím nikdy nikdo nezabýval a brambory se staly běžnou součástí našeho jídelníčku. Skutečnost, že vytěsnily spoustu jiné zeleniny, považuju za velmi nešťastnou. I proto se snažím hledat rostliny, které tímto způsobem byly z našeho jídelníčku vytlačeny.

Jestli je opravdu solanin tak nebezpečný a jestli jsou obecně lilkovité rostliny tak nezdravé, to netuším, ale myslím si, že to příroda udělala moudře, když určité rostliny dozrávají v určitou dobu. Organismus si z nich může vzít to dobré a na zpracování a vyloučení jedů pak má celý zbytek roku.

Jak už to tak bývá, dorazila ke mně i informace z opačného konce spektra, tedy o tom, jak strašně jsou brambory zdravé, dokonce syrová šťáva na bolesti kloubů - tak přikládám. Zkusím se dohledat informací o takovém výzkumu, ke které (jako obvykle) v článku zcela chybí citace...

Vyskakuje mi z toho otázka s bramborami nesouvisející, totiž jak se orientovat v té záplavě často protichůdných informací. S ohledem na skutečnost, že nás média cíleně vodí za nos, je to opravdu otázka hodná širší diskuse, takže zakládám nové vlákno, abych to tady nezaprasila něčím, co sem nepatří.

[Ormien]

Co s tím - asi budu jíst brambory dál, ale budu se snažit rozšířit ten magický kruh brambory-těstoviny/knedle-rýže o další typy příloh - topinambury, quinou, pohanku, jáhly, kroupy, kukuřici, oca, jakony...

[štika]

Zatím jsem nikdy neslyšela, nikdy neviděla, až teď čtu.
Uchovávání slupek od brambor na výsadbu.

http://www.svetkolemnas.info/novinky/zajimavosti/274-bramborove-slupky-nevyhazujte-ale-zasadte

[k.vancura]

Technicky by to neměl být nesmysl. Nezkoušel jsem, ale vzhledem k tomu, že se někdy brambory na sadbu překrajují (pokud jsou sadbové bramboryhodněvelké a mají dostatek oček) a nebo pokud je sadby žalostně málo, tak by to mělo jít.

Vzhledem k tomu, že v hlíze, která slouží jako sadba, musí být ale dostatek zásobních látek k tomu, aby nová rostlinka dokázala vyrašit a k tomu si bere do doby, než si vytvoří svoje vlstní kořínky, kterými dokáže brát živiny z půdy (nebo z čehokoli jiného - mulče a tak dále), by podlemě ta slupka musela být dostatečně silná, aby klíček (očko), které z ní raší mělo z čeho brát. Takže asi ano, ale nebude to nic dokonalého a očekával bych, že hodně takto vysazených "brambor" prostě ve finále vůec nevyroste. prostě hlíza je zásobárnou živin pro novou rostlinku. Když tam ty živiny nebudou, moctoho nevyroste.

Takže bych to viděl asi takhle.

[sahaw]

Jak by asi vypadal svět, kdyby mandelinka se objevila hned jak by přivezli brambory do Evropy. Někteří tvrdí, že brambory budou v PA zas důležité jako v době, kdy lidi přestali díky nim hladovět.

Nejsem o tom moc přesvěčen. Zasadit a vykopat brambory neni lehké. A nakonec ještě ztrávit ročně 30-60 minut sběru mandelinky na 1m2.

Na druhou stranu, když budou brambory sázené na stejná místa, kde byli minulý rok, tak sadit bude o dost lehčí. A možná bude mít člověk štestí a žádné mandelinky nebude mít.

[MaunaKea]

Jsou takto napadené brambory problematické pro konzumaci? A pokud by se sázelo na stejné místo třeba za 2-3 roky, lze nějak preventivně ošetřit sadbu?

[SoňaR]

Drátovce z půdy odpuzuje měsíček a taky jdou chytat do "pastí" - v malém měřítku skrojky brambor či mrkve, ve větším se vysévá salát, který drátovce láká. A na podzim je fajn "dezinfikovat" půdu dusíkatým vápnem.

[MaunaKea]

To dusíkaté vápno je dobré proti vajíčkům slimáků, ale netušil jsem, že je to dobré i pro brambory. Díval jsem se na dávkování a 3-5 metráků na ha se mi zdá docela dost. Každopádně díky za info.

[SoňaR]

Tak můžeš zkusit ten měsíček (používá se pro zvýšení účinku jako zelené hnojení) a ty pasti. To je tak postup pro PA dobu. Zabere to sice trochu víc času (pasti s drátovci se musí včas odstraňovat, příp. vyměňovat), ale pomáhá to.

[votroubek]

já vám nechci brát nadšení, ale půdní endafon tvoříte několik let, většinou více než pět let a pak vezmete dusíkaté vápno a všechno spálíte??Fakt to myslíte vážně, nebo to je silvestrovskej vtip, že jo......

[SoňaR]

Není to vtip. Je to prostě jen jedna z možností, jak se vypořádat s drátovci v půdě. Máš-li nějaké osvědčené způsoby, tak je napiš, každý ať si pak vybere dle svých možností. Jistě se většina lidí zde raději obejde bez dusíkatého vápna, pokud to půjde.

[votroubek]

Vždyť jediný možný způsob zde uvedl sedlák a myslím si, že není lepšího způsobu, jak to zařídit.Je to způsob šetrný ekonomicky, ale i ekologicky.....to neplatí jen u brambor, ale u většiny plodin.

[SoňaR]

Tak určitě, jen to chce dostatečně velké pozemky.

[Saladin]

Po PA bude pozemků dostatečně..

[Včeliš]

Asi by to byl i tak problém. Vono zase ty velký pozemky obdělávat ručně (bez nafty) není sranda. Aby se brambory točily po 6ti letech musíš rýt ručně 6x větší plochu než kolik osazuješ a na ní taky pěstovat něco co na drátovce netrpí.
Mimochodem, kdo počítá s využitím současných polí po kolapsu na svojí zahradu, tak asi neuspěje. Nebude mít sílu na obdělání ručními nástroji. To je tak strašně tvrdý, že do tý půdy ztěží zasekne krumpáč, rejčem se nechytá.

[sahaw]

Střídat brambory a jiné plodiny po několika letech na malé ploše kvůli škůdcům je v některých případech zbytečné.

Hmyz má nožičky a křídla. A tak se těch pár metrů přesune. Neplatí to u všeho hmyzu.

Já dost přemýšlím, že budu pěstovat jeden druh na jednom místě stále. Zdá se mi to nejlepší.

Je tu riziko škůdců, ale jak jsem napsal, tak je jedno, že budu mít záhon o pár metrů. Pak je tu riziko vyčerpáni půdy, ale k tomu je hnojeni. A jiný důvod mně už nenapadá.  K tomů sázím měsíček a afrikány mezi je. A nechávám růst plevel. Tak je to proti škůdcům a je to jako by smíšený záhon.

Ohledně obdělávání půdy po PA to zas nevidim tak špatně. Sleduji, že první rok je potřeba krumpáč, ale další rok už jen stačí kypření a sázení. A to je jílová půda.  Potvrdím to na jaře.  Spíš bude velký rozdíl ve výnosu. Teď díky zálévánímu a hnojení jsou výnosy krásné. Po PA bude problém.

[votroubek]

já to musím doplnit, střídání plodin je prostě naprostý základ úspěšného pěstování.Je to elementární požadavek, žádný jiný tak důležitý již nenaleznem.

[Včeliš]

Já bych to pěstování na jednom místě raději taky neriskoval, ale pro zahrádkaření pro vlastní potřebu platí jiná pravidla než pro intenzivní zemědělství.
Nějaký základní osevní plán by měl mít i malý pěstitel, aby právě neměl dva roky stejný plodiny na jednom stanovišti a alespoň částečně dodržoval sledy (1.2.3. trať).
Jenže právě proto, že nepěstuje plodiny ve velkém, ale pro to co mu chutná, nebo co nejvíc potřebuje, tak si nemůže rozdělit pozemky na hony a řešit předplodiny a stanoviště na 5 let dopředu.
Jo, a nalezl jsem ještě důležitější požadavky na úspěšné pěstování - agrotermíny a příprava půdy. Rozhodně je jistější pěstovat rajčata na jednom místě, než je sázet v únoru, nebo mezi lebedu