Hlad, chudoba a Hladomor

[sahaw]

Podle mne hladomor je zpusoben bud globalni neurodou neboli,ze neni zadne jidlo na svete.Druha moznost je,ze vlada neresi problem se zasobovani,kupovani potravin,distibuci atd. Tak jsem nasel jen dva duvody. Prvni duvod je v teto dobe dost nerealny,protoze existuji zasoby jidla a diky globalizaci se daji sehnat jidlo.To pochopitelne plati,kdyz nejaky svetova katastrofa bude trvat kratce(velke sucho,plisen,...).

Tak se muzu zamerit na druhou moznost. Stat,mesto,obce,kraje a i vedeni vesnic maji zaukol zajistit stabilitu pomoci policistu a armady stabilitu uzemi. Jsou dva duvody proc stat existuje.Za prvne je to,aby nas chranil pred nepritel z venku pomoci armady a pak proti nepriteli ve vnitr,ktery pomoci policie a soudu odstrani. Druhy duvod je,ze ma zajistit,aby obyvatele netrpeli hlady,nemocemi,umrznuti,otravou,.... Ma nastavit takovy system,ktery to zajisti. Nenapada mne jine duvody proc by stat mel jinak existovat nez nas chranit. My jako obcane zas mame povinost financne prispivat na tohle.

Hladomor je vetsinou zpusobeno totalni ignoraci a nepripravenosti statu,mest atd. Tezko se da predejit katastrofam,pandemiim,valce,....Hladomoru se da predejit velmi snadno. Postavit dostatek zasobniku jidla. Podporovat,aby obyvatele byli co nejvic sobestacni.Podporovat male zemedelce,kteri budou pestovat ruzne druhy rostlin.
Co nejmin financne zatezovat lidi,aby meli dost prostredku.Netusim jake kroky muze jeste udelat,aby nedoslo k hladomoru. Pokud dojde k neurode,tak dojde zdrazeni potravin a tak pro vetsinu se stanou nedostupny. Pokud vlada rychle zareguje,tak vzniknou prideli.Proto dojde k pridelum,ktere bude muset zajistit bud policie a nebo armada v nejakych budovach. Tady nastava podle mne problem,ze na to nejsme pripraveni.

Ted zacina skutecne paranoia. Jsem presveceny,ze stat se zbavuje pomalu vsech slozek,ktere meli zajistit stabilitu v nejake krizi. Spoleha se na charity,ktere vyslou sve lidi a oni je jen podpori armadou. Armada a policie neni svicena jak se chovat po zivelnych pohromach s lidmi. Charity zas nejsou schopny vycvicit lid jak maji jednat s davem,ktery je rozruzen,ze dostali malo jidla. Podle mne vznikne problem,ze zajisteni zasobovani zkolabuje. Miluji tema charity,protoze je skutecny problem nasi spolecnosti.

Charity pomahaji lidem a bez nich by nekteri lidi uz nezili. Pomohli jim neumrznout,od hladu,dali jim moznost zacit novy zivot.Pomahaji i v nemocnici,kdy se opecuji nemocne lidi a zajistuji dalsi jine sluzby. Pokud charita dostava penize od statu,tak to neni charita,ale jen prodlouzena ruka statu. Je to stejny jako,kdyz urad prace pomaha najit lidem praci.Socialni sluzba zas pomaha pripevky chudym.A tak statni charita pomaha tem,kteri jsou mimo system.
Proti statnim charitam nic nemam,protoze ziji z penez statu a stat ma povinost starat se o lidi.

Vadi mi soukrome charity,ktere ziskavaji penize od lidi a je slozena z dobrolvoniku. Fungovani charit opiji lidi tim,ze je system v poradku a tak stat funguje dobre. Vetsinou vzniknou na popud nekolika lidi,kterim se nelibi,ze neco nefunguje,tak zalozi charitu. Zvoli si lehci cestu. Demokracii muzeme videt z uplatkare a pruzkumniku. Pokud se nejake skupine nelibi neco ,tak lehci cestou zalozi charitu,sdruzeni atd. Pokud pujdou delsi a trnitou cestou,tak udelaji petice a budou s nima mavat pred vydirat politiky,zep okud to neudelaji,tak je nezovli a politici(uplatkari) podplati sve volice. Pak tu jsou politici a nebo urednici.kteri jsou pruzkumnici. Delaji nenapadne pruzkumy,ze nektere sluzby omezuji a nebo zcela zrusi a cekaji co se stane. Pokud to projde,tak si muzou ric,ze usetrili penize. Presouvaji sve povinosti na bedra obcanu. Proc chteji tak usetrit penize? Krasny priklad je serial: Jiste,pane ministre. Tam je naznaceno velice zretelne,ze nikdo nechce prijit o korytko. vim,ze je ot komedie,ale pokud se clovek zamysli,tak prijde,ze to neni az tak velka sci-fi. Vydime tu jak mesto rusi utulky pro lidi a psy,protoze musi setrit,ale za par mesicu cteme jak mesto podepalo nevyhodnou smlouvu.Dochazelo k uplatkum,spatnym podepsanym slouvam atd. Kdyby mesto hospodarilo dobre,tak nemusi zavirat ty utulky. Informace se muzete precist ve svych lokalnich novinach. Bohuzel casto tvori prvni stranku. Pokud se u Vas to nedeje,tak mate velke stesti. Proc tedy snazeji urednici,aby nebyl stat,mesta ve dluhu a tak skrtaji vsechno co se da.Protoze si neskrnou mista,kde pracuji a nebo pracuji jejich kamarady. A museji vypadat pred lidmi,ze drzi cisla v cernem,aby se lidi nezacli ptat na to proc je mesto v cervenych cislech.

Tak charity delaj i praci za mesta a stat a spolehaji se na penize od lidi. Hacek je,ze pokud se lidem nedari,tak nedaji penize charite,ale radsi je daji na jidlo detem. To same plati u dobrovolniku. Zadny clovek nepujde delat dobrovlnika pokud se neuzivi. Zas je to moje tvrzeni,ze je stale vice lidi,kteri maji velke finacni problemy a tak neprispeji a nebo nebudou delat dobrovolnika.Ostatni lidi si jen mysli,ze lidi mysli na sebe a nechteji nekomu pomahat. Co se stane,kdyz dojde k nejake katastrofe? Myslite si,ze dobrovolnik pudje dobrovlne pomahat nekam,kdyz bude ohrozena jeho rodina?
Cirkevni charity jsou neco jineho. Jeptisky jsou zeny,kteri nemaji rodinu a neplanuji ji mit.Maji bydleni a stavu,tak muzou delat charitu jak se jim zalibi. To je vyjimka. Zas je otazka,kde bere penize cirkev na stavu a bydleni,ale protoze o tom moc nevim,tak to neresim.

Mozna krizovy stab ma plany a je dobre vycvicen,ale o tom nevim. Maji spatnou propagandu,protoze vsechni smetanu slizno uty charity. Moc duvery jsem taky neziskal,kdyz mi jeden clovek rekl,ktery praucje pro mesto,ze resi jen male krize tim,ze to zaridi nejaka charita. Oni nemusi nic resit a pokud prijde velka krize,tak ocekavaji informace od krizoveho stabu CR. Rozepsal jsem se hodne o charitach,protoze mi pripadaji jako jasny dukaz,ze stat a mesta zbavuji svych povinosti a davaji ji lidem.

Existuji skutecne dost spekulaci,ze vetsina hladomoru byla zpusobena diky neschopnosti statu(politiku,mest,uredniku a vse co tvori stat). Pokud by stat lepe komunikoval a vice se venoval lidem,tak by nemuselo mozna umrit miliony a miliony lidi.
http://sk.wikipedia.org/wiki/Hladomor_na_Ukrajine
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD ... D_hladomor

Stale nedokazu pochopit jak mohl nastat hladomor. Kolem nas je spoustu jedlych rostlin. Predkove si delali neustale zasoby jidla. V knihach je psano co vsechno ziskavali. Taky pocet obyvatel byl nizky. Meli znalosti,ktere jim umoznovalo prezit i bez zemedelstvi. Nemyslim si,ze byli hlupaci,protoze hladomory se opakovali snad kazdych 50 let. Tak vetisna prezila uz takovy. Taky to,ze nez se sklidila uroda meli dost dlouho dobu pustu. Zas je problem,ze jsem nezjistil jak to bylo vyuzivani lesu chudinou a co tam mohli sbirat atd.Proc byli porad chudi,kdyz jich bylo malo a vsude bylo dost jidla. Mozna az tohle zjistim,tak pochopim proc lidi meli tak malo jidla. Vetsina lidi neumirala na hlad,ale na nemoce zpusobene nedostatku imunity neboli nedostatku jidla.

Jsou to jen moje vyplody a jak vidno,tak dost zamereni. Nejsem objektivni a myslim,ze nikdo z nas neni objektivni.
Jsou to jen dohady a proto pisu na forum,abych prisel na ten problem proc lidi masove po celem svete umirali,umiraji a budou umirat.

Pred cca 3 lety jsem cetl od jednoho blogera z USA o tom jak stat se zbavuje vsech svych povinosti a pak zkousi predvolbami uplacet lidi vecmi,ktere oni zrusili. To,ze mizi miliardy dolaru nekam do ztracena. Ze nejsou vytvareny zadne pripravy na mozne pohromy ohledne jidla,tak muze vzniknou svetovy hladomor. Zbytek byli jen uz velka spekulace,ze nadnarodni spolecnosti budou hrat,ze jsou hrdiny a lidi buodu jen pracovat za bydleni a stavu.Ze vytvareji podmninky,proto novy zpusob otroku atd. Ja jsem si na tento clanek vzpomnel,kdyz mi rekla kamoska co dela zdravotni sestru,ze pred rokem vyhodili jednu zdravotni sestru,protoze meli dost dobrovolniku,tak nemocnice usetrila penize.Hacek je,ze pokud nebudou dobrovolnici(svobodni otroci),tak co se asi stane.

Pokud jste dosli az sem,tak mozna budete trochu premyslet co je na tomto svete spatne a jestli se neda neco zmenit krome zavreni mne do blazince.

Chci pokracovat,kde jsem skoncil http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=17&t=1098&p=20842#p20842

[sahaw]

Se svolenim autoru dany komentare z http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?p=16272#p16272 sem :

Ad hladomor:

Stačí výpadek v dodávkách ropy do zemědělství a máme tu hladomor  bez možnosti jakkoliv ho řešit. Pokud si Čína  vezme půlku světové ropy, USA druhou a Rusko se uzavře do sebe, tak je zbytek světa namydlený.

Technicky by šlo přešaltovat zemědělství na pohon uhlím, ale nebude na to čas. Nikdo nepůjde do práce  svařovat krakovací jednotku na uhlí, když rodina bude hladovět a nápory kanibalistických tlup budou na denním pořádku.

Například plocha ČR dokáže uživit ve stabilním režimu tak 2-3 miliony lidí. To že tu dnes žije 10 milionů je umožněno jenom drancováním nahromaděných živin v půdě, těžením nahromaděných fosilních a jaderných paliv a dovozem potravin odjinud.

Dnešní hladomory jsou zpravidla uměle vyvolané nějakou válkou nebo diletantstvím vlády, nikoliv technickou nemožností potraviny zajistit. my máme šanci na kombinací obojího.

To Vrb:

vidis to nekde cerne, nekde spatne

Ad Rusko) ma 1/3 zasob ropy a pro sebe potrebuje tak max polovinu, kdyz budou jezdit v autech se spotrebou 100/100. A co budou delat se zbytkem? Proste si udelaji ze zbytku evropy tovarnu na svoji modernizaci a zvyseni svoji zivotni urovne. Takze minimalne rus dodat evrope, kdyz se omezi osobni doprava a zavede ve velkem opet hromadna a minimalni dojizdeni za praci, bude ropy dost (scenar upadku na uroven cca 1918-1919).

Ad USA)myslis ze by dovolili aby si cina vzala tu cast ropy co uz ted ovladaji? To by melo jenom jeden konec... (JEden z nejhorsich scenaru na co se zde probiraji. uroven po morove rane v evrope cca 1600-1700)

Ad uzoveni na uzemi CR) Kdzy vezmu statistiku za poslnich 200let o poctu obyvatel, tak uzemi CR se zvysil pocet obyvatel mezi lety 1900-2012 o 1,6milionu, takze rici "uzemi CR je jenom pro max3miliony?".

Ale dobre je videt v tomto vlakne na jake scenare se je mozne pripravovat a kdo na co bude vsazet. Jiste je, ze mit domek nekde u velkemho mesto k tomu min1-max5ha je dobra volba pro kazdy s tech co sem naznacil. Alespon bude co jist

Velice zajímavé. Podle všeho co čtu, tak za rozsáhlejšími hladomory většinou stojí stejné faktory:

• Spoléhání se na autority: V případě, že si někdo jde pro úrodu z mého políčka tak první věc na kterou bych neměl určitě zapomenout je střelba po takovém pobudovi (ať už je to autorita nebo nějaká loupeživá banda).
• Nedostatečná diverzifikace, spoléhání se na jeden již zaběhlí zdroj obživy, netvoření zásob v době přebytku:
• Vetšinou za hladomorem stojí nějaká živelná katastrofa a následující neúroda. Tomuhle se z části dá zabránit křečkováním a ne jen pěstováním na rok dopředu. A také obchod s okolím a neuzavíráním se do sebe. Jen čistě pro zajímavost: Kdyby Jižní Morava byla závislá jen sama na sobě, tak bychom se následující léta pravděpodobně těšili hladomoru, kvůli třem blbým hodinám mrazu téměř v létě (takhle jen bude drahé víno s nálepkou 2012).
• Podle toho co čtu, tak Velkým Irským hladomorem krom složité situace též stálo to, že se prostě spoléhaly jen na erteple a ty jim pokosila plíseň. Asi je opravdu rozumné v maximální míře využívat všech zdrojů z okolí i když jsou méně výživné (i kdyby mělo jít jen o nějaký plevel), pěstovat vše co pěstovat jde a nespoléhat se jen a pouze na jeden zdroj. Když ten vypadne z jakéhokoliv důvodu (genetické mutace různých nemocí plodin jsou ve chodu téměř neustále a neustanou nikdy) ten primární, je možné využívat sekundární, místo čekání na další úrodu. Samozřejmě chápu co je to brambora (Před dopravením brambory na náš kontinent byl hladomor běžnou praxí)/rýže/kukuřice, ale i kdyby nehrozilo nějaké nebezpečí vždycky je tu nebezpečí administrativní (to co si vypěstuju si může někdo přivlastnit). Čistě pro zajímavost: Přesně do něčeho takového se dle mého názoru žene Amerika a Evropa s geneticky modifikovanou potravou a technologií terminátorů, pěstováním zeleniny a ovoce ve Španělsku a Polsku a následným dovozem. Zkuste hádat co se stane, když zkolabuje třeba Monsanto a nebude schopné dodávat zrno na další rok setby a nebo když zkolabuje systém ve Španělsku a nebo se nebude dát (třeba kvůli ceně PHM) levně dovážet z Polska a kdo bude jako první následovat.
• Neznalost a technologická zaostalost: Když jsem zvyklí, že létají pečení holuby přímo do huby, je jasné co následuje, když létat z jakéhokoliv důvodu přestanou. Kupodivu ve většině krizí k hladomoru víc náchylná nějaká urbanizovaná oblast než vesnice (sám vím co to znamená „nakrmit se“ ve městě). Pokud je nejbližší zdroj vody několik kilometrů daleko, je jasné co znamená třeba znalost umět vykopat a použít studnu.
• Neschopnost organizovat se, bránit se, pomáhat si, atd.: Tohle se asi týká té Afriky. Samozřejmě chápu, jaká je asi motivace libovolné vesnice něco si pěstovat když kdykoliv si může kdokoliv se zbraní přijet, vyplenit a zase popojet o kousek dál a když děti křičí hlady. A samozřejmě chápu, že je mnohem snazší při získání zbraně útočit a brát si než se bránit a pěstovat, ale pokud se tento začarovaný kruh neprolomí, tak se to nikdy kvůli lidské nátuře nepřestane opakovat. Velice by mě zajímalo jak to v takové Africe vypadá očima někoho kdo tam opravdu byl. Jestli skutečně za situaci tam může jen nedostatek znalostí/návyků, neschopnost se zorganizovat do nějakých rodin, atd.

Ještě bych dodal, že ten odkazovaný článek o Africe je velice zajímavý. V podstatě je to permanentně trvající SHTF situace. Libovolná teorie se dá velice snadno vyzkoušet a stojí to jen jednu letenku.

[sahaw]

Jídla na světě je dost. Dukazem je to, že staty nezakazuji vyvoz potravin a jejich cena. Cena psenice u nas je 4,5Kč/kg, tak se člověk naji v pohodě za pouhych 5 Kč na den k prasknuti. Proto se dá logicky usuzovat, že hladovějící lidi nemaji penize na nakup tech levnych potravin. A pokud se podívame na statistiky  o hladovějících, tak zjístime, ze to jsou casto lidi pracujici v zemedelstvi nebo sami jsou drobny zemedelci. Je to prave ironie, ze lidi hladoveji, protoze potraviny jsou levne. Kdyby nebyli, tak se zemedelci uživí a vytvori si rezervu na horsi obdobi, ale kvuli nizkym potravinam to nejde. Takova mensi perlicka je to, ze diky levnym potravinam jde snadno produkovat levne maso.

Proto se siri mytus o tom, ze lidi hladoveji kvuli pestovani krmiva pro zvirata.
Z casti je to prave pravda, protoze kvuli levnym potravinam se neuzivi chudina pestovanim. A levne potraviny jsou potreba, aby se vykrmila levne zvirata.

[sahaw]

Někdy se uvádí, že za hladomor může i produkce masa. Krmivo jde zvířatům místo lidem. To je nepravda. Hladomor je způsoben kašlání vlády na obyvatelstvo. Stačí se podívat, kde je hladomor a jak tam funguje vláda. Pak hned pochopíte, že je není až taková pravda, že hladomor je kvůli produkci masa. Ono je má spíš opak. Krmivo je levnější pokud se více produkuje. Tak možná mín lidí umíra hlady kvůli nadprodukci.

[sahaw]

Lidi hladovějí jen kvůli naší lhostejností. Ale najdou se i lidi, kteří zneužívají smrt a trpící lidi, aby mohl šířit svou lež.
Stačí přečíst tenhle článek.
http://goveg.cz/content.php?action=show-section&id=57&language=1

Pochopil jsem z něj, že místo, aby se jídlo a voda dala hladovějícím, tak se dává zvířatům, které pak lidi je snědí. Je tu obrovské plýtvání. Pěstujeme biopaliva místo jídla. A zas trpí hladovějící.

Řeší jestli je morální pěstovat biopaliva a krmivo, když by se mohli pěstovat jídlo pro hladovějící?

Když budu citovat:

Kdybychom místo krmiva pěstovali potravu pro lidi, získali bychom takové množství potravy, že bychom jím mohli nasytit všechny lidi na světě.

Problém je ten, že věta začíná KDYBYCHOM. Tohle slovo se používá, k dyž autor ví, že zbytek věty je nereálné.  Je to jako, kdybychom nepoužívali auta, tak by neumírali milióny zvířat sraženy autem nebo při těžbě a při havárii potrubí a tankerů. Auta se nepřestanou používat. Žijeme v ropné době, kde už většina věcí je z ropy.

Článek se opíra o fakta, že tolik a tolik se spotřebuje krmiva na kilo masa, že lidi hadovějí, že se pěstují biopaliva atd. Ale už tají skutečnou pravdu proč ti lidi hladověji.

Pokud by bylo nedostatek potravin, tak státy ihned zakážou vývoz potravin. Ale můžeme vidět, že státy maji opačný problémy. Nedokážou se zbavovat potravin a trpí tím zemědelci, kteří dovoz ze zahraníčí jim níčí jejích podnikání. Cena potravin je skutečně nízká. Pšenice stojí 5kč/kg. 1kg stačí člověku na 2 dny. Tyhle informace se daji zjístit za 5 minut na googlu.

Lidi nemaji peníze na potraviny. To je důvod proč lidi hladověji.

Proč se nepíšou články o tom, že pokud někdo pravidelně někdo chodí do restaurace a utratí za jídlo 200Kč/den a doma by z to jídlo utratil jen 50Kč/den, tak by za ušetřených 150Kč/den mohl živit 100 hladovějících v Africe. Nebo denně spotřebovaných 2 litrů benzínu je 30 mlých dětiček bude najedených.

Myslím, že jsem to napsal snadno na pochopení, že hlad je způsoben tím, že nejsou lidi nemají peníze na jídlo. A tak na ně kašle místní stát, OSN nebo lidé, kteří rozhazují prachy.


Teorie:  Je pravda, že velkochovy jsou částečně zodpovědný za hlad, ale jsem si jistý, že by byl stejně hlad, protože státy neregulujíci cenu potravin. Velkochovy/velkofirmy produkuji obrovský nadbytek krmiv a potravin, aby se nedalo s nimi spekulovat, protože by velkochovy zkrachovali.
Musí udržovat cenu krmiv v určité hladině. Díky tomu krmivo neboli potraviny jsou levné díky velkochovům. Je bohužel smutné, že díky nízké cenně je hodně zemědelců neboli malých rolníků před krachem. Bylo by  dobré zvýšit cenu potravin, ale to by víc bezzemků hladovělo a to by způsobilo nepokoje ve městech. Státy dotují zemědelce, protože potřebují levné potraviny. Utracení par miliard za dotace pro zemědelce se vyplatí, protože lidi pak utrácí za blbosti a cítí se dobře. A stát potřebuje mít pokojné obyvatelstvo.

[Ormien]

Konkrétní příklad: oblast, kde se pěstuje sója. Dřív tam byly malé farmy. Pak zemi skoupily velké firmy, sjednotily políčka v lány a začaly pěstovat GMO sóju za masivního použití chemie. Lidé mohou pracovat jen jako dělníci pro tyto firmy a nemají kde si vypěstovat vlastní jídlo, pracují za neskutečně mizernou mzdu a trpí spoustou zdravotních problémů včetně nedostatečné výživy, protože jídlo se tam musí dovážet, takže se dováží mizerné jídlo, protože kvalitní si za své mzdy nemohou dovolit. Podobně to vypadá třeba v oblasti, kde se pěstuje banánovník, bavlna a jiné preferované plodiny.

Primárně to byla chyba těch obyvatel, že se vzdali jistého zdroje potravy ve prospěch krátkodobého zisku peněz z prodeje své půdy. Jsou to však prostí lidé a ti snadno naletí na manipulativní propagandu velkých firem.
V druhém plánu je tedy zřejmě třeba vidět chybu v místní správě, která si neuvědomila, k čemu to povede, a včas tomu nezabránila. Otázkou zůstává, zda bylo v jejích silách tomu zabránit. Většinou to jsou jen o něco málo vzdělanější lidé než místní zemědělci a velké firmy by je bezesporu podplatily nebo eliminovaly, kdyby se jim postavili do cesty. V daném okamžiku by jejich odpor asi nikdo nechápal jako osobní statečnost a jasnozřivost, nýbrž jako konzervativní omezenost bránící pokroku.
Terciárně nutno tedy hledat chybu u politiků, kteří takové firmy pustili do své země. Platí pro ně totéž, co pro místní samosprávu.

Za tím vším ale stojí ta prostá skutečnost, že kdyby lidé maso nekupovali, neměly by velké firmy důvod pěstovat tolik sóji, protože by pro ni nebyl odbyt, takže by z ní neplynuly takové zisky jaké z jejího pěstování plynou. A každý vegan zisky těchto firem snižuje - čím víc lidí se bude živit vegansky, tím menší zisky z pěstování GMO sóji budou. A v určitém bodě zlomu se těm firmám nevyplatí plantáže a přestanou sóju takto pěstovat. Možná dostane rozum místní vláda a vykoupí půdu a rozdělí ji mezi své bezzemky. Sice bude trvat dlouho, než se půdě podaří se zbavit chemické zátěže, ale dokázala by to, kdyby dostala šanci...

[sahaw]

Já vidím problém ve vládě, že to umožnila. Bez povolení nemůže nic firma dělat. Tedy kašle na své lidi.
Viděl jsem jeden dokument a bez úplatku neměli šanci.

Globalizace pokračuje a bude i bez produkce masa. Tak se mi zdá logické, že by se tam pěstovalo třeba hnojivo nebo řepka. Viděl jsem jeden dokument, kde se ryby použivali jako hnojivo. Myslím v Peru nebo Chille.

Pochopitelně vzniká otázka jestli bez umělých hnojiv nebylo potřeba více ropy a půdy, aby se nakrmili konzumní vegani.

Vláda těch zemích, kde vypukne hladmor nezajístí nákup levného zrní a neprovede distribuci. Proto považuji dnešní hladomory za umělé. Zrní stojí jen 400kč/q. A určitě OSN schválí pujčku těm státům na nákup zrní.

Taky si pamatuji z toho dokumentu, že půda nepatřila lidem, ale státu. Oni neměli žádné smlouvy.

[Ormien]

Samozřejmě jsem zapomněla napsat, že původně byla tato oblast, dnes zasviněná sójou, zdrojem potravin dané země. A země, která je závislá na dovozu základních potravin, je snadno vydíratelná. Když se jinde neurodí a stoupnou ceny, jsou takové závislé země o hladu a blbě se diví.

[Neuro]

Biopaliva by nahradila krmivo pro zvířata.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/205225-puda-vyuzivana-pro-biopaliva-by-nasytila-az-miliardu-lidi/

[Ormien]

Máš naprostou pravdu, Neuro, zisk je rozhodující, nikoliv etika. Dokud je poptávka po něčem, co lze pěstovat a na čem lze vydělat více než na potravinách pro lidi, bude se pěstovat cokoliv jiného i za tu cenu, že ostatní budou umírat hlady. Dnes je to maso a biopaliva, včera to byla bavlna, zítra to může být cokoliv dalšího...
Takže asi má pravdu i Sahaw, když říká, že je věcí vlády, aby se starala o potravinovou soběstačnost své země a nedovolila zneužívání půdy pro jiné účely.
A ve chvíli, kdy poklesne poptávka po krmivu pro zvířata, klesne současně i cena potravin, protože bude nadbytek sóji, kukuřice a jiných plodin používaných k výkrmu, takže se vyplatí pěstovat cokoliv jiného a stejně se půda nebude využívat pro produkci potravin.
Čili argument, že nedostatek potravin je proto, že se na výkrm zvířat spotřebuje podstatná část vypěstovaných potravin, je pro propagaci veganství irelevantní. Hladomor je proto, že se půda nevyužívá k pěstování potravin dostupných pro místní lidi, nýbrž k pěstování čehokoliv, co si místní nemohou dovolit, protože jim půda nepatří a jsou závislí na mzdě od majitelů půdy.

[Dag Björndal]

Neviem, čo riešite. Dnes je produkcia potravín na takom stupni, že už nie je odbyt. Hladomor nastáva, keď všetci chlapi bojujú, prípadne padnú v boji, armáda pre vojakov všetko skonfiškuje, od zvierat až po nedozretú úrodu, polia, sady a technika je zničená po bojoch a rokoch neudržiavania.
Ako začať? Keď nemá kto, kde a ani čo produkovať? 

[chpslst]

ja by som sa tiež neobával. keď už nič iné, tak maska bude vždycky dosť...

[sahaw]

Hlad moc nesouvisí s land grabbing neboli braní půdy firmami na pěstování krmiva. Ono jde snadno dohledat, že většina lidí, kteří hladoví jsou malopěstitele(do 2ha) nebo dělají s potravinami. Jen asi 30 procent lidi z hladovějících jsou ve městě. Je to paradoxně cena potravin, které je ničí. Není to vysoká cena, ale nízká. Pokud by byla vysoká, tak by jim stačilo vypěstovat na prodej málo a zbytek by jim zůstal. Pěstovali by potraviny, které se dají skladovat lehce a pěstovali postupně. Tedy různorodost a ne jeden druh potravin. Ale oni potřebují peníze na daně, nářadí atd. Tak musí pěstovat, co jsou schopni prodat a protože je nízká cena, tak musí toho vypěstovat hodně a hodně toho prodat. Tak pokud dojde k neúrodě nebo zas snížení ceny, tak hladověji. Tohle se dá vyhledat na internetu z důvěryhodných zdrojů.
Ted moje spekulace. Pokud by skutečně došlo k tomu, že by ceny potravin byli vysoké, tak by se jen přesunul hladovění z vesnic do měst. Průmysl a služby by začaly stagnovat, protože jsou závislé na levné pracovní síle a hlavně, že lidem zůstane v kapse hodně peněz na utrácení. To vlády na světě vědí, tak radši udržují nízké ceny potravin a ničí tím malopěstitele(do 2ha) než by vytvořila zdravou společnost.

[Dag Björndal]

Trošku teda táraš. Lebo žiadny zemědelec určite nehladuje. Tobôž "hladomor" je niečo úplne iné, ako "mať menej penazí" na utrácanie.
Nízke ceny potravín sa udržujú tak, že sa polnohospodárstvo dotuje štát. Jediné čo je dosť choré, tak to, že dotácie v jednotlivých krajinách sú hodne rozdielne, aj keď sú ekonomicky a politicky spojené. Napríklad EU.

[sahaw]

Děkuji za upozornění na nepřesnost. Opraveno ze zemědelce na malopěstitele(do 2ha)

[Dag Björndal]

A ako môže hladovať niekto, kto pestuje potraviny? Ak teda neprišla dáka lokálna pohroma? Ide tu skôr o menšie zisky, ale hladomor si predstavujem inak.

[Anakin]

Příčinou hladomoru je plýtvání potravinami. Další problém vidím v lidech. V Africe by se místo kmenových válek měli věnovat efektivnímu zemědělství. Kolonialisté v minulosti místní domorodce akorát využívali jako levnou pracovní sílu, pak odešli a nenučili je samostatnosti a místo toho se naučili používat AK-57 na své vzájemné genocidy.Celý svět pak posílá do Afriky humanitární organizace. Přitom by bylo lehčí je naučit hospodařit, ovšem to si svět nepřeje a dost dobře by to nešlo bez sesazení místních korupčních vlád a nastolení nějaké formy "fair kolonialismu". Svět potřebuje chudou Afriku svolnou ke drancování jejího přírodního bohatství, aby byly vysoké zisky z diamantů a dalších nerostů, které se tam těží.

Další věcí je plýtvání půdou na nesmysly typu biopaliva apod.

Dovolím si filozofickou otázku. Lidstvo vynakládá obrovské finance na vývoj zbraní, létá do vesmíru a je schopné vymyslet pokročilé technologie, tak má problémy s hladomorem.

[sahaw]

Zas jsem přemýšlel o hladu a získal jsem nové informace, tak je na čase poupravit zas úvahu. Je pěkné číst vše co jsem od roku 2012 vypotil. A jak můj názor na něco mění.

Asi bych měl říc co je to hlad a hladomor.
Hlad(skutečné hladovění) je, kdy člověk nemá peníze(nebo něco na výměnu) na potraviny nebo mu je nikdo nedá. Hladomor je, kdy nějaká skupina lidi nemá peníze na potraviny nebo jim je nikdo nedá.

Postupně bych chtěl rozvést diskuzi ohledně toho, že hlad je způsoben přístupem levných potravin, které níčí pracovní místa(samozasobitelství) v zemědělství a nutí lidi migrovat do měst, kde jsou závislé na něčí pomoci, když nemaji štěstí najít práci.

Začal bych nalezení kvalitních zdrojů o problému rolníku v západořímské říši. Z nich bude snažší pochopit kam vlastně směřuji. Pak dokázání, že potravin na světě je dost.

[sahaw]

Chtěl bych aktualizovat tema hladomor a potrebuji kvalitni zdroj, že pad rima muze dovoz levneho obili., abych mohl citovat, protoze se objevi urcite tvrzeni, ze je ten zdroj neduveryhodny. Nejlepe knizka. Nasel jsem par clanku o tom. Treba http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1498

Nejaky zdroj, kde se pise, že rolnici diky levnemu obili prisli o svuj majetek, tak museli do mest zebrat nebo se stali chudinou.

Jedna se mi jen o to, aby nesel vyvratit ten zdroj, protoze lidi neuveri, ze za hlad lidi muzou levne potraviny.

Reakce na můj dotaz  od stepan-hawk:

No já o tom asi nejlépe četl v Dějinách světa od Žukova. (pokud mě paměť neklame). Tuším, že to byl druhý svazek.

No on to nebyl prvopočátek hladomoru. Ono to bylo rozvrácení západořímské říše. A pak teprve po tom rozvratu nastal hladomor.

Podobné je to s evropskou unií, která má na potraviny taková cla, že se jí vyplatí platit vlastním zemědělcům peníze za neobdělávání půdy, protože to co vydělají na clech, která tuto výrobu nahradí jí přinese větší příjem než by získala na daních od zemědělce. Dokonce větší o tolik, že přes zaplacení zemědělci za nepěstování jsou stále ještě v plusu.
Riziko je jinde. Hrozí, že přijde neúroda a potraviny zůstanou v zemi, kde byly vyprodukovány a země, která je dováží bude najednou nahraná. Skoro bych řekl, že typický příklad může být ten nedostatek cukru, který vedl k monsanto protection act.
Což je docela sviňárna, ale o hladomoru to a priori není.

Hladomor můžeš uvést sovětský hladomor, kde zemědělci měli pocit, že za peníze, které dostávají za obilí si nic nekoupí a tak přestávali pěstovat. A následně z měst, kde byl hlad přijely skupiny, které začaly obilí rekvírovat. Jenže občas zrekvírovali tak, že nebylo na zasazení a tak se zase o to méně vypěstovalo. To vytvořilo něco jako inflační spirálu, ale ne s penězi, ale s potravinami.

[sahaw]

Dostal se mi odkaz na video, tak buď moji teorii podporuje nebo ji vyvrací. Uvidím.


Mad world (Hlad a Podvýživa ve světě) smutné
https://www.youtube.com/watch?v=w0_26ufOr5A

Edit: Video slednuto. Dává mi zapravdu. Nemluví o nedostatku potravin, ale o nedostatku peněz.

[sahaw]

Objevil se článek o hladu
http://veganka.cz/resenim-svetoveho-hladu-je-rostlinna-strava/
Kromě zavádějícího nadpisu je v článku několik nepřesností. Večer pokud neusnu vyčerpáním to sepíšu. Když to napíšete dřív, tak mi to vadit nebude.


článek:
Do roku 2050 bude muset lidstvo přejít na vegetariánskou stravu, jinak ho nebude možné nakrmit. K takovému závěru došli přední vědci zabývající se vodou ve studii, která nedávno zveřejnil Mezinárodní vodní institut ve Stockholmu (SIWI). Informaci přinesl deník Guardian.

V současné době získává lidstvo 20% bílkovin z živočišných zdrojů. Pokud má být planeta schopna uživit další dvě miliardy lidí, které na zemi budou žít v roce 2050, bude toto číslo muset klesnout na 5% nebo méně. „Na pěstování jídla pro očekávaných devět miliard lidí v roce 2050 nebude při zachování současných trendů ve výživě západní populace dost vody,“ řekl k tomu jeden z kolektivu vědců Malik Falkenmark.

Produkce rostlinných bílkovin je při produkci a vodu 10x náročnější než vegetariánská strava. Jedna třetina veškeré orné půdy se v současnosti používá na pěstování plodin na krmivo pro hospodářská zvířata. Přechod na vegetariánství je tak jedním z logických řešení tohoto krizového stavu.

Že varování před hrozícím nedostatkem vody není prázdným strašením potvrzuje i to, že přichází v situaci, kdy se organizace jako Oxfam a Spojené národy začínají připravovat na možnou druhou světovou potravinovou krizi. Ceny základních potravinových komodit jako kukuřice a pšenice vzrostly od loňského roku téměř o 50%, zejména díky vlně sucha v USA a Rusku a slabým monzunovým dešťům v Asii.

Více info zde: http://www.theguardian.com/global-development/2012/aug/26/food-shortages-world-vegetarianism

[sahaw]

Na začátku bych upozornil na chyby autora/překladatele článku.

Produkce rostlinných bílkovin je při produkci a vodu 10x náročnější než vegetariánská strava.

Upozornil jsem majitele na tuhle chybu. Jedná se určitě o překlep. Místo rostliné by měla být živočisná. Určitě to změní.

Další nepřesnost je nadpis Řešením světového hladu je rostlinná strava
a první věta  Do roku 2050 bude muset lidstvo přejít na vegetariánskou stravu, jinak ho nebude možné nakrmit.

Proč nadpis není Řešením světového hladu je vegetariánská strava ? Vždyť o tom je článek. 

Kdyby článek byl na novinkach nebo idnes, tak to člověk ignoruje, ale je to na veganka.cz, kde velmi dobře vědí, že je rozdíl mezi rostlinou stravou a vegetarianskou. Do vegetariánské patří mléčné výrobky a vajička. Dá se jen spekulovat, proč to autor udělal takhle. V původním článku je pomocí translatoru nadpis: Nedostatek potravin mohl přinutit svět do vegetariánství.

Článek je z roku 2012 jestli jsem neudělal chybu. To vysvětluje to sucho v Rusku, protože vím, že jsem si v té době dělal starosti, že se mi zvedne pšenice, protože v Rusku je sucho a hoří a možná zakáže vývoz. Ale to mám asi pomýlené s rokem 2013 nebo jen čas brutálně utíká velmi rychle.
Ale myslím, že článek je z toho roku.


Dočetl jsem se, že v USA vegan patří do skupiny vegetariánu. Že to až tak moc nerozděluji, tak možná v tom článku je skutečně o tom, že lidi budou vegani. V původním článku mi translator nepřeložil jako rostlinou stravu.  Ale pokud si přečteme větu ... bude toto číslo muset klesnout na 5% nebo méně.. Tak je jasné, že se mluví o vegetarianské stravě. Vegani nepříjmaji živočisné bílkoviny. To vím určitě.

Jak Vám řekne každý autor článků, tak je velmi důležitý nadpis. A ten nadpis je zavádějící.
Řešením světového hladu je rostlinná strava
A to slovo JE. Upozornil jsem zas majitele webu, aby to upravil.

V tom původním anglickém článku si můžete přečíst, že už lidi hladověji. A pokud nadpis píše, ze řešením světového hladu je rostlinná strava, tak nadpis neni přesný. Bylo by lepší napsat místo slova JE slovo BUDE. Článek totiž mluví o budoucnosti, kde nás bude o 2 miliardy více.

Dnes není řešením hladu rostlinná strava, ale problém lidí si koupit nebo jinak obstarat potraviny. A to i bude v budoucnosti. Zas opakuji důkaz, že je dost jídla na světě, že stačí si kouknout kolik stojí 1kg pšenice. Zjístit kolik potřebuje pšenice na den člověk. To najdete na fórum, ale je lepší se kouknout na stránky o VDD. A dodje Vám, že prostě ti lidi nemají peníze na tu pšenici, která je tak levná, že v ČR by i špatně placený člověk dokázal s 50Kč/h zajístit jídlo pro 30 lidí.

Myslím si, že hodně lidí věří, že když lidi budou jíst rostlinou stravu, tak nebude na světě hlad. Je to nesmysl. Je to jen o přerozdělení zdrojů. Bohužel ten článek a hlavně ten titulek budí dójem, že hlad se vyřeší rostlinou stravu. Ale už nepíše, kde maji ty hladovějící sebrat tu rostlinou stravu.

Je pravda, že převážně rostliná strava je řešení pro většinu chudých lidí. Oni to sami vědí, ale nemaji za co koupit to jídlo.

[sahaw]

Jedna polopravda, která se šíří internetem. Lež obalena pravdou. 
Zobrazit fotku

Takhle velké fotky se po rozkliku špatně čtou, fotka opravena za odkaz. Anakin

[stepan-hawk]

Je to kec i matematicky. Pokud hladoví jen 1/7 lidstva a krmivo pro zvířata se pěstuje na 70% půdy, tak je jednoduché si spočítat, že by bohatě stačilo si maso odpustit v jedné pětině případů. To by booohatě stačilo k nakrmení těch hladovějícíh..
Bohužel s tím nakrmením je problém mnohem více v disproporci mezi bohatými zeměmi a chudými zeměmi. A bohužel i přinesení kvalitnějšího zdravotnictví do chudých oblastí, aniž by se tam přinesly ekonomické podmínky pro uživení o tolik většího počtu přeživšího obyvatelstva.
Možná to zní hnusně, ale myslím, že jedna z nejlepších potravinových pomocí Africe by bylo vzdělání a poté hromada prezervativů. Bez vzdělání a regulace rodičovství se tyto země dle mne budou v chudobě paradoxně plácat i nadále.

[sahaw]

Zeptej se sám sebe: Proč lidi hladověji?

Kvůli nedostatku potravin? Kvůli cenně potravin? NE.

Právě chov zvířat způsobuje přebytek potravin a i nízkou cenu.

[Anakin]

Hlavně hladovějí proto že tam mezi sebou vedou kmenové války a nic neumějí. Bílý muž je akorát naučil střílet, vzdělání jim nedal a akorát jen drancuje přírodní bohatství Afriky. Nikdo nechce aby se Afrika sama postavila na nohy.

[Prof]

Chtěl bych se podělit o jeden osobní pohled, respektive o dva. Jsou to lidé, se kterými se osobně znám.

1. vrstevník mé babičky  Čech ročník cca 1926  i s ženou Češkou od roku 1969 žijící v JAR. 1/2 roku tráví od revoluce v Praze a 1/2 roku, zimu, tráví v Africe. Shrnul to tak, že celý život pracoval na farmě, kde se vypracoval z nádeníka na vedoucího provozu (žena celou dobu účetní). Farma prosperovala a zaměstnávala stovky černošských obyvatel na různých pozicích. Po převratu byly bílí vyhnaní z farmy, majetek byl bělochům zabaven a byli dosazeni černí vedoucí. Farma nyní živoří, nezaměstnává téměř nikoho. Vztahy mezi skupinami jsou jeho slova " Apartheid naruby. " naštěstí je již v důchodu a  tak tam jsou za pouze teplem.   
shrnutí 1. Díky práci se lze vypracovat na vyšší pozici a pod kvalitním vedením firma prosperuje. Dosazení černí Jihoafričané zatím farmu vést nedokáží.

2. Manžel mé kamarádky je rodilý Jihoafričan z JAR, potomek bílých kolonistu z Nizozemí. (druhá generace). Jeho rodina přišla po převratu o podnik vyrábějící víno,  vlastnící velké pozemky,  vinohrady,  zaměstnávaje tisíce místních. Nyní firma myslím neexistuje. Veškeré vybavení, technologie a pod byly zničeny a rozkradeny. Plantáže pustnou.
shrnutí 2. převrat, černí Jihoafričané do vedení a vybudované podniky nefungují. 

"Narovnání"= znárodnění vlastnických vztahů v bývalých koloniích v Africe se připodobňuje ke katastrofě pro tamější obyvatelstvo. Z důvodů za kolonizace promíchaných etnických skupin, pro nepochopení technologií, pro zaslepenost mocí se Afrika změnila v soudek prachu.

Jako zajímavou paralelu ukáži vznik kolonií v Americe, Austrálii, Indii, Jižní Americe. Tam se nyní nacházejí samostatně si vládnoucí státy.
Teorii vzniku kolonií, sebeurčení obyvatelstva, schopnosti si vládnout a odtržení od původního vlastníka  kolonií nechám nyní stranou, protože to přesahuje možnosti tohoto příspěvku.

Závěr. Bílý muž nebyl nikde altruista a sám sobě byl největším nepřítelem. Nicméně přes to všechno se některé národy dokázaly přes toto přenést a zvítězit i díky znalostem, které se od bílého muže (kolonizátora) naučili. Ti co to nedokázali byli ... ehm.. nahrazeni.

[siedler]

Delimitace hranic koloniálních velmocí v Africe probíhala bez základních znalostí ohledu na místní obyvatelstvo.  Západní bohaté elity rozdmíchávají etnické nepokoje záměrně. Afrika dostane zbraně
a zaplatí nerostným bohatstvím. Až se to válkou rozbije, tak Západ začne budovat a Afrika zaplatí,
stále dokola. Jestli je bílí vedoucí nebo prezident vyměněn za černého, nehraje  žádnou roli.
Ta vedoucí černá elita je pod palcem západních velmocí, takže fungují podle jejich scenáře, jinak budou
odstraněni - zavražděni. Samostatnost afrických států je pouhá fraška- kulisa.

[siedler]

Krvavá daň za naše mobily.

https://www.youtube.com/watch?v=fhr4Gxb1nq0

Miliony lidí v Africe zemřely, abyste mohli používat svůj mobil.
Kasiterit a Koltan se používají v elektronice, hlavně při výrobě mobilních telefonů, ale i jiné elektroniky. Těží se v dolech ve Walikale (Kongo, Afrika).
Tyto minerály těží chudí afričtí civilisté, kteří za ně dostávají mizerný bakšiš. K dolům je láká vidina peněz. - Nakutají toho 50kg!, táhnou to dva dny přes lesní stezky a vydělají si 6 dolarů. Na světovém trhu se přitom 50kg rafinovaných minerálů prodává za 1300 dolarů. - Každý ať si odpoví sám, je-li tento obchod slušný, nebo jestli jde o obyčejné zneužívání levné pracovní síly.
Kdo to odkupuje? - Například FDLR (Demokratická fronta za osvobození Rwandy), od nich to překoupí Konžští obchodníci a vyvezou z Afriky do Evropy. Kde to přeberou velké firmy vyrábějící mobilní telefony. V následujícím filmu je to v první řadě NOKIA.
Vchody do dolů stráží ozbrojené skupiny vojáků. Za navštívení i opuštění dolů vybírají peníze, za které nakupují zbraně. Kdysi bojovali z politických důvodů, dnes je vše jen o penězích.

Tímto způsobem se každý vlastník mobilního telefonu (pravděpodobně i počítačů, iPodů apod.) podílí na vykořisťování afrických obyvatel. Pravděpodobně neexistuje elektronický výrobek, u kterého bychom si mohli být jistí, že za něj nikdo nezaplatil životem.
Miliony lidí již zemřely, problém trvá přes 10 let, ale nikdo s tím nic nedělá. Lidem se o tom neřekne, velké společnosti se k tomu odmítají vyjadřovat.

Když se nakonec vyjádří, mluví o ,,naději na možnou lepší budoucnost" a o ,,plánování prvního kroku". Mohou si to dovolit. Společnost a zákazníci na ně netlačí, aby se tímto problémem zabývaly, protože o tom vesměs nikdo nic neví.

[Anakin]

Ještěže nejsem lidskoprávní aktivista. To bych musel svůj telefon zahodit.

[sahaw]

Ukázka toho, proč si lidi myslí, že hladomor je kvůli živočišné výrobě.

A co hladomor? Na planetě je přes 7 000 000 000 lidí a spousta z nich má velký, velký hlad. Článek po článku a kniha po knize si pokládají otázku: „Jak nakrmíme planetu se 7 nebo 8 nebo 9 miliardami lidí?“

Hladomor by mohl skončit. Sladká voda by se mohla vyčistit a naplnit životem. Úmrtí na rakovinu a srdeční choroby a cukrovku a obezitu by ubylo. A zoonotických chorob by ubylo velmi výrazně.

http://soucitne.cz/moby-zachrante-lidstvo

[votroubek]

Ale jo, to jo, to platí pro ameriku, u nás dobytek paseme a šetříme tím mnoho energie oproti konvenční zelenině, navíc kopce umělých hnojiv, postřikových látek a nafty, jako takové.
Navíc,až se zaseje celá plocha ruska, bude jídla pro dvacet miliard uprchlíků. Ono vlastně je jídla děsně moc, jen za něj hodně lidí nemá, čím platit.A tak z něj vyrábíme elektřinu,naftu, líh a izolace do baráků.....
Kdesi jsem četl o výměnném obchodu, že bychom si v rámci volného obchodu vyměnili zboží, co vyrobíme s někým, co se nám bude hodit.....BEZ PENĚZ...
Co ti může nabídnout nějaký hladovec, nebo úředník, policajt, ten by tě za odměnu udal, nebo přetáhl obuškem po hřbetě.. A tak to vidím já.....

[Saladin]

Skutečně se nás zkušenosti amerických soudruhů netýkají..

Doporučuji shlédnout Potraviny s.r.o., tam to popisují do detailu. Dobytek se krmí dotovanou kukuřicí, na kterou nemá uzpůsobený zažívací trakt. Maso je promořeno Escherichií coli, což je střevní bakterie. Organismus dobytka by se dokázal očistit sám, kdyby tři dny před porážkou mohly zvířata na pastvu.

Místo, aby je dali na pastvu, tak raději postaví obrovskou fabriku, která tu E.-coli likviduje chlórem - pro všechny hamburgrárny v USA..

Dobytek, který se pase a je jen přikrmován trochou jádrového krmiva, aby lépe dojil / přibýval na váze /  je požehnáním pro zemědělskou půdu - dodává organickou hmotu do půdy.

[milo1944]

a první věta  Do roku 2050 bude muset lidstvo přejít na vegetariánskou stravu, jinak ho Je pravda, že převážně rostliná strava je řešení pro většinu chudých lidí. Oni to sami vědí, ale nemaji za co koupit to jídlo.

Ale hovňajs. Když nějakýmu chudýmu (nechci říkat odkud, je to fuk) dovolíte dívat se na televizi nebo jít do kina = protože to je "kultůra", a ta dovozová je lepší nežli domácí (!) a on tam vidí, jak "ti zlí" žerou maso, tak ho chce taky. . .

Hlavně hladovějí proto že tam mezi sebou vedou kmenové války a nic neumějí. Bílý muž je akorát naučil střílet, vzdělání jim nedal a akorát jen drancuje přírodní bohatství Afriky. Nikdo nechce aby se Afrika sama postavila na nohy.

No jasně. ještě že ty zlí bílý mužeí jsou ! Řekl bych, že těm padlejm v místních rvačkách je fuk, jestli ho střelili kalašnikovem nebo otrávenou šipkou z foukačky !

Krvavá daň za naše mobily.

https://www.youtube.com/watch?v=fhr4Gxb1nq0

Miliony lidí v Africe zemřely, abyste mohli používat svůj mobil.
Kasiterit a Koltan se používají v elektronice, hlavně při výrobě mobilních telefonů, ale i jiné elektroniky. Těží se v dolech ve Walikale (Kongo, Afrika).
Tyto minerály těží chudí afričtí civilisté, kteří za ně dostávají mizerný bakšiš. . . . .Tímto způsobem se každý vlastník mobilního telefonu (pravděpodobně i počítačů, iPodů apod.) podílí na vykořisťování afrických obyvatel. Pravděpodobně neexistuje elektronický výrobek, u kterého bychom si mohli být jistí, že za něj nikdo nezaplatil životem.
Miliony lidí již zemřely, problém trvá přes 10 let, ale nikdo s tím nic nedělá. . . .

A tak co ? Přestanu koukat na internet a telefonovat ?
Africe chybí především snaha vyhrabat se ze srabu. Oni radějí pojedou do tý bohatý, a nenáviděný Evropy 

[sahaw]

 soucitne.cz/moby-zachrante-lidstvo

Mne vadi to, že je tam zminka o hladu, ktery nesouvisi s chovem zvířat. Je to jasna manipulace, kterou pouzivaji media atd. Vytvořeni spojeni hladu a chovem. A funguje to skvele. Mohli jsme i vidět fotky hladovych deti verzus obezni dite v MCDONALD. Pod tim text, ze tolik a tolik se spotrebuje krmiva atd. Člověk ma pak pocit, že je nedostatek potravin kvuli chovu zvirat. Ale pokud se člověk podíva na cenu pšenice a vi, že člověku stači jen 0,5kg, tak se muze  najist za 2 Kč. A jidla je fakt hodně, ale lidi nemaji na ne peníze.  Už neztrácím čas s přesvědčování lidi, protože jim je jedno, že jsou manipulovany. Mam téma na které odlazuji pokud je to zajímá.

[sahaw]

Ve videu má být přednáška, kde za hlad a hladomor muže chov zvířat.
https://m.youtube.com/watch?v=uQCe4qEexjc
Kdyby se někdo nudil, tak mně mohl pěkně šetřit, že jsem lhal, že hlad je způsoben nedostatkem peněz těch lidi. Nemůžu se na něj podivat.

[Saladin]

Přivezu ti to na flešce..

[sahaw]

Dival jsem se na cenu pšenice ve světě a vypada to na 4-6Kč. Jeden bušl je cca 27kg. Dolar je cca 24Kč. 100bušlu stojí 509 dolarů.

[Sumo.cz]

Kdo nemá ani na tu pšenici neměl by se množit.

Svět dokáže uživit 7 miliard lidí v pohodě, řekl bych že i více, kdyby neživila svět jen evropa, rusko a amerika.

Holt když dloubáš do země klackem a doma máš 10 dětí tak to prostě nedáš. Hladomor je politická záležitost, vypěstovat potraviny možné je.

[Setik]

Tož:  fixování přebytečnéhého uhlíku z atmosféry zpět do půdy bez spotřeby energie, bez technologie, klidně holýma prackama neboli  „Holistic management.“


Prve - koukněte se prosím na graf koncentrace CO₂ za posledních padesát let. Trend je jasný - jde to nahoru. Na planetě oxiduje a do vzduchu se uvolňuje víc uhlíku, než kytky a korály stíhají fixovat. Proč tam jsou ty zoubky? Proč ta každoroční oscilace? Protože biomasa rostlin mírného a studeného pásma, které přes sezónu fotosyntetizují a přes zimu hibernují, přes léto CO2 žerou a stavějí z něj svá těla, a přes zimu ho nějakým způsobem naopak jen uvolňují. Buď vydýcháváním kořenů, nebo jednoduše tím, že opadané listy stromů a odumřelá nať bylin a trav se pomalu biologicky rozkládá normálně dýchajícími mikroskopickými půdními zvířátky a mycélii hub.

http://www-das.uwyo.edu/~geerts/cwx/notes/chap01/keeling1.gif

Dík této oscilaci se dá celkem dobře odhadnout kolik oxidu uhličitého kytky reálně "sežerou" na celoplanetární úrovni.  Ono se totiž dnes už zhruba ví, kolik rostlinné biomasy funguje s touto sezóní pauzou a kolik jich jede celý rok. Nebo jinak, kolik toho roste v tepelně stabilních mořích, kolik v tropech, subtropech a kolik v pásmech blíže pólům.
.
Samozřejmě je to složitější, protože třeba rostliny aridních pásem můžou fungovat přesně naopak, a roční období jsou na severní a jižní pokouli opačně, ale to důležité je, jak se o tom dá uvažovat a že máme jedno neoddiskutovatelné číslo a to je sezónní výkyv v koncentraci. Nakonec se k tomu vrátím, prve chci vysvětlit toto: 


1. Kytky nad zemí a pod zemí
Typické suchozemské rostliny mají silnou tentenci mít určitý ideální poměr nadzemní a podzemní části. Poměr, co jim fyziologicky vyhovuje nejlíp a ke kterému se snaží přiblížit jak jen to podmínky dovolí.

Když vezmu kytku uprostřed sezony a ufiknu jí kořeny, je dobrá šance, že něco z vršku uschne a upadne. Kytka si to udělá sama pokud by po destruktivním zásahu náhle menší kořenový systém nestačil udržet vršek funkční a zdravý. Kytka si ze své exponované části v tomto případě prostě ubere.

To samé udělá, když ufiknu fotosyntetizující vršek. Kytka nechá odumřít nadbytečné kořeny vrškem původně vyživované. Ty se v půdě rozloží s rychlostí adekvátní tomu, v jakém půdním profilu jsou. Jsou li nahoře, v provzdušneném pásmu, stanou se potravou mikroorganizmů a půda se postupně obohatí o živiny z nich uvolněné. Jsou li dole,  v anaerobním pásmu, uhlík, především ten vázaný v celulózách tj ten nejhuře uvolnitelný, může v půdě zůstat skutečně dlouho. Za jistých podmínek dokonce “navždy“.  (“peat“ a uhlí z rašelinišť, bažin a podobně. )

Díky této adaptivní schopnosti kytek a díky požárům, co občas přidaly i nějaké to dřevěné uhlí, vznikly černozemě na všech možných diluviálních (sedimentačních) planinách všech možných kontinentů. Čím větší sedimentační planina, tím menší šance, že tam bude přirozený les. Typicky se během geologického vývoje ustavil porost trvalých travin, nějaká forma býložravé makro a megafauny a nejaká forma velkých predátorů lovících nekompromisně ve smečkách. Je to univerzální uspořádání a během evoluce k němu rostliny, spásači a dravci dospívají znovu a znovu paralelní evolucí. Někde se vyvinou bizoni, mastodonti a šavlozubí tygři, jinde pakoně sloni a lvi, jinde jiní mamuti, koně a vlci a pámbu ví co všechno ještě.

Na první pohled je to v tom, že smečky predátorů nutí býložravce tvořit masivní stáda kvůli bezpečí, stádovitost nutí býložravce migrovat, protože si všechno hned vyžerou a ušlapou, a migrace stád spásačů následovaných smečkami predátorů je esenciálním předpokladem nejen přežití, ale v delším časovém horizontu i dominování prostředí vytrvalými trávami. Ve skutečnosti to celé stojí a padá na unikátních vlastnostech vytrvalých trav, které se spolu s těmito spásači evolučně vyvinuly.


Totiž, zatímco ideální fyziologický poměr nadzemní a podzemní části například u stromů je 1:1, u trvalých trav je bývá třeba 1:4. Čtyři díly kořenů a oddenků jsou v bezpečí vespod, prorůstají metry dolů k podloží kde glukózou živí symbiotické kolonie hub co pro trávy chemicky dolují z kamení anorganiku. K tomu jeden díl zranitelné fotosystetizující plochy nahoře na slunci, kterou trávy jednou za čas zaplatí svým spásačům „tribut.“ Megafauna za to , olamem a okusem stromů a keřů rozšiřuje a udržuje savanu či step, zbytek býložravců poctivě plošně žere hnojí a udupává, a dlouhodobým výsledkem tohoto přirozeného uspořádání jsou kumulace metrů a metrů humusových půdních vrstev dole v anaerobní zóně.

Děje s to tak, že trávy v rámci svých cyklů vesele rostou, maximalizují svůj růstový potenciál, přijde stádo, spase je, pošlape, pochčije, pokálí a musí odejít. Amoniak z močoviny se dílem absorbuje, dílem se nevyužitý odpaří, na koláče kravinců se seběhnou chrobáci, rozeberou je na kusy a zahrabou do půdy, kde touto dobou už odumírá masa náhle přebytečných kořenů a tím vším odumírajícím materiálem se obohacuje humusová vrstva.

Jelikož kytky pevný uhlík v půdě absorbovat neumí, a objemem jako producenti v systému převládají, humus se v tomto systému soustavně hromadí. Redukce uhlíku převládá vcelku nad oxidací a aby toho dobrého nebylo málo, u trav platí, že jejich produkční maximum na jednotku zarostlé plochy není na konci životního cyklu , kdy je kytka největší, co může být a tvoří semena. Je někde po cestě k němu. Takže když necháte trávu dozrát a vysemenit se, vytvoří objem biomasy X ale když ji před dozráním posečete / necháte spást, vytvoří ve výsledku X+Y biomasy celkem. (Proto se sena dělaj před dozráním semen. Je to něco jako ABS v autech.)

Díky tomu může porost vytrvalých travin obsahovat na metr čtvereční větší relativní biomasu,  než les daném čase, a zároveň  může mít větší produkci biomasy za časovou jednotku. To kvůli zmíněnému poměru kdy je biomasy mnohem víc pod zemí a díky hustotě rostlinného pokryvu. Takhle to vychází zejména ve srovnání s tropickým pralesem, ve kterém se sice živiny cyklují mnohem rychleji, ale masa jako taková může být menší a speciálně humusu je v něm velice málo. Jen tenký povlak podloží.

Proto je pouhým permakulturním “memem“ to, co se papouškuje ještě od Molinsona. Že totiž nejproduktivnějším systémem planety Země je les. Ano, některé lesy jsou produktivnější než třeba prérie, ale obecně to bývají právě ekosystémy obrovských travnatých plání a jejich migrujících stád, spolu s mokřady, mangrovy a jejich rybami a ptactvem.


Tak. Potud současné druidské vědění. V praxi jsme tento geniální sebe sama nastolující a sebezdokonalující se systém zlikvidovali narušováním základních předpokladů jeho plné funkce.

Někde jsme patrně zbaštili megafaunu, co olamem stromů a keřů bránila zalesnění a invazi křoví. Jinde jsme vybili stádové býložravce a s nimi zmizely i smečky predátorů. Jinde jsme dotáhli malé nemigrující býložravce a nechali je spásat to samé pořád dokola, čímž došlo k výměně flŕy a humus tvořený původními velmi specifickými travinami postupně mizel až zůstal jen písek a kamení.

Kde to po těchto prvních zemědělských uber-failech ještě fungovalo a nezbyla polopoušt nebo poušŤ, tam jsme to dorazili zelenou revolucí a petrochemickým zemědělství. Hluboká orba provzdušňuje anaerobní vrstvy, houby mají co dýchat i úplně vespod, sežerou zbývající humus, vydýchají uhlík do atmosféry, C02 stoupá, z hlíny je písek, přestane držet vodu, přestane držet dohromady a je hotovo. Eroze > dustbowl > polopoušť >  poušť.


V druhé části, co sesmolím během pár dnů, předložím dekádami prověřenou metodu Allana Savoryho, jak celý degradační proces velkých plání zase obrátit a to BEZ ROPY A BEZ TECHNOLOGIE.

[MarGatito]

Diky, klobouk dolu pred znalostmi jake mas   

[Sumo.cz]

A není to překlad vide o pár postů výše?

Ale překlad dosti obsáhlý.

[Setik]

Je to překlad s přesahy. Dávám přednost syntéze a ve videu toho prostě není dost takovému k pochopení, jaké by se mi u laiků líbilo. ^^

@MarGatito Děkuji. Je příjemné být pochválen za přehled ve svém oboru zájmů. Normálně po mě lidi házej boty a plivou.   

[sahaw]

Podle mně zapomněli na to, že lidi nemají na nakup potravin.

Lidé trpí hladem přesto, že jídla je dostatek
Jak ale dále uvádí portál theguardian.com, Světová banka ignoruje jeden závažný problém a tím je fakt, že už nyní produkujeme jídlo pro 10 miliard lidí. Kombinace plýtvání potravinami a ztrát při jejich skladování a přepravě zapříčiňuje ve světě hlad a podvýživu, kterými momentálně trpí až 800 milionů lidí.

www.bio-info.cz/zpravy/dostatek-jidla-nas-nezachrani-pred-hladem?

[k.vancura]

Sahawe, já bych to viděl jako trošku širší problém, než jen to, že se nevyprpdukuje a zkazí, nebo to, že je drahé...

Dovolil bych si odkázat na knihu, která je někde tady na fóru uvedena /pokud se nepletu tak i s možností stažení nebo alespoň čtení) a to knihu Den, kdy došly prachy. Popisuje se tam USA za krize. Jídla bylo dost, dokonce tolik, že se likvidovalo / nechávalo zkazit a zároveň lidi trpěli hladem. Je to paradox, který je poplatný době bohužel i dnes. Jídlo je natolik levné, že se v mnoha případech nevyplatí ho prodávat - dodávat.

otázka je, proč se vyhazují tisíce tun obilí a nedoveze se hladovějícím? Proč se v Rusku (ale i jinde) likvidují potraviny?

Taková malá ukázka...známý je zemědělec. Samozřejmě dostává dotace na produkci, jako všichni. Má doma kotel na obilí a část sklizně raději stopí, než aby ho dodal na trh jako potravinu. Proč? Protože se  mu tohle vyplatí víc, protože je jídlo moc levné. Paradox, ale je to tak. A pokud vím, dělá to tak hodně zemědělců.

[sahaw]

Voda a zas voda. Jeden častý argumet, že je potřeba hodně vody  na produkci masa. Háček je v tom, že jen male procento z uvadene hodnoty se spotřebuje, protože většina je na produkci krmiva. A to krmivo neni zavlažováno ze studny a řek, ale z deště.
Jen část pitne vody jde  na vodu pro dobytek, umyti atd.
Je v odkazu i kolik procent.
www.m.rozvojovka.cz/clanky/1257-kvuli-nedostatku-vody-bude-svet-bez-masa.htm

[sahaw]

Pokud se někdo nudí a chce mně ztrapnit, tak stačí prý přečíst tyhle dva odkazy a prý moje tvrzení, že se je nesmysl pocitat destovou vodu blbost.

Pry tam jsou argumenty proti t
memu tvrzeni a dava za pravdu, že je velka spotreba vody na produkci masa
http://waterfootprint.org/en/water-footprint/frequently-asked-questions/#CP22
http://waterfootprint.org/en/water-footprint/frequently-asked-questions/#CP18

[sahaw]

Chvilku se to zdrží. Prý obilniny dokážou ziskat vodu i z 20m pod zemí. To pak tvrzení, že spotřebovávaji spodni vodu, ktera je pitna by bylo pravdivé. Setkal jsem se jen  s obilovinami s 5 m korenovym system a diky tomu staci jen  srazky z deště. Tak prosim o strpeni.

[sahaw]

prelozena translatorem otazka 22

Voda je obnovitelný zdroj, zůstává v cyklu, tak v čem je problém?
Voda je obnovitelný zdroj, ale to neznamená, že jeho dostupnost je neomezená. V určitém období, srážení je vždy omezena na určitou částku. Totéž platí pro množství vody, které dobíjí zásob podzemních vod, a který prochází přes řeky. Dešťová voda může být použit v zemědělské výrobě a vody v řekách a kolektory mohou být použity k zavlažování nebo průmyslové nebo domácí účely. Ale v určitém období nelze použít více vody, než je k dispozici. Řeka může být vyprázdněny a v dlouhodobém horizontu nikdo nemůže vzít více vody z jezer a nádrží podzemních vod, než je sazba, s nimiž jsou dobíjené. Vodní stopa měří množství vody k dispozici v určitém období, které je spotřebováno (tj odpaří), nebo znečištěné. Tímto způsobem, to je měřítkem množství dostupné vody, přivlastnil lidmi. Zbytek se ponechá pro přírodu. Dešťová voda není pro zemědělskou produkci je ponecháno na udržení přirozenou vegetaci. Podzemních a povrchových vod tocích, a ne odpaří za lidská účely nebo znečištěné je ponecháno na udržení zdravé vodní ekosystémy.

[sahaw]

Jen se budu venovat o vyvraceni otazky 22, protože otazka 18 je o odstraneni soli z mořské vody a ja rešim jen destovou vodu.

Sladkovodní lze získat odsolování mořské vody, tak proč je vody nedostatek?
Odsolování soli nebo brakické vody může být jen řešením pro sladkovodní nedostatku v omezeném počtu aplikací, ne proto, že nikdo nemůže získat správnou kvalitu vody pro všechny účely, ale proto, že odsolování vyžaduje energii, další omezený zdroj. Ve skutečnosti, odsolování je způsob nahrazení jedné omezený zdroj (sladké vody), za jiný (energie). Pokud se v určitém místě, sladkovodní otázka stisknutí ještě více než energetické otázce, jeden může rozhodnout ve prospěch odsolování, ale obecně to nemá smysl navrhovat odsolování jako obecné řešení sladkovodní nedostatku. Kromě toho, na rozdíl od energetického argumentu, odsolování je stále velmi drahé, příliš drahé pro použití v zemědělství, kde se používá většina vody. A konečně, slané nebo brakické vody jsou k dispozici pouze podél pobřeží, což znamená, že uvedení odsolená jinde by znamenalo dodatečné náklady (opět včetně energie).