Hlad, chudoba a Hladomor

[sahaw]

Nemáte prosím někdo tabulku kolik se spotřebuje vody na růst plevelu, stromů atd, abych to mohl porovnat? Vedu jednu debatu s veganem, který tvrdí, že 1kg hovězího spotrebuje cca 15000 l vody. Ja zas tvrdím, že se nemůže počítat krmivo, které se nezvlažuje, protože roste díky dešti a sněhu(když se roztaje). Tak spotřeba pitné vody je jen 300 litrů na 1kg hovězího. Chce po mně vyvrácení otázky 22 waterfootprint.org/en/water-footprint/frequently-asked-questions/#CP22 Zkouším argumentr pochopit, ale než seženu kdo to přeloží lip nez translator, tak to bude chvili trvat. Ja zas ji budu chtít, aby vyvratila muj argument, že pokud se bude na těch polích růst vegetace, tak spotrebuje taky destovou vodu, ale hlavni problem je, že pole nejsou utvorena na zachycovani vody. Mám pocit, že někteří vegani si mysli,že na každém poli je zavlažovací stroj a vodu čerpa zpodzemí.Diky

[Dag Björndal]

Hovädzí dobytok má priemerný denný nárast cca 1kg denne. Kde by jeden býček spotreboval denne 15000l vody denne?? Maximálne 15L
 Večšinou sa u nás hovädzí dobytok 9 mesiáacov len pasie na lúkach, kde sa nič iné nedá pestovať. A ani vegán sa tam neupasie, Sú to také zúfalé argumenty
Tu sú chovatelia a radi ti zodpovedia presne, čo potrebuješ. http://www.nasetraktory.eu/forum/viewtopic.php?f=91&t=41038&sid=b342eb0ca3aa9cc05c150d6bc509ca43

[sahaw]

Muzu se zeptat kolik ma ten burger hoveziho masa? Nasel jsem od jednoho autora Ehrlich z knihy Populační bomba, že je potřeba jen 60 litrů vody na 1kg pšenice. Tak pokud burger bude mit 200g masa, tak spotřeba vody bude asi 100-200 litru. Tvrzeni ohledně pšenice je zde www.differentlife.cz/vegetarian.htm Dále budu hledat lepší zdroje.

[Dag Björndal]

Je to píčovina sa u nás zapodievať spotrebou vody. U nás sa 80 rokov odvodnovali bažiny, regulovali toky, budovali kanalizácie, aby sa voda rýchlejšie odplavila do mora. Ludia tu žili od nepamäti zo strachom z povodní. nie z obdobia sucha. Občas príde leto, a je chvílku slnko, a všetci začnú hladať dôvod a vinníka.

[Setik]

Myslíš? Floŕa přechází na suchomilnější už několik dekád. Areál kytek potřebnějších vody se zmenšuje a zabírají ho k suchu tolerantnější nebo rovnou suchomilné. Trend zrychluje a lepší ukazatel vysychání krajiny není. Srážkoměry jsou k ničemu. Je to vždycky o tom jak to vnímají kytky.

A jak se flora změní na kytky s nižším výparem, tak i kdyby klimatické vlivy jako rozložení a množství srážek, oblačnosti a větrů v rámci ročního cyklu zůstaly už stejné, tak je pořád suššej a suššej až zas do nějaké rovnováhy daleko v budoucnosti.


Protože průměrně nižší výpar vegetace znamená nižší produkci biomasy, postupně se snižující obsah humusu v půdě (oxidace převládla nad tvořením) a hlavně, čím dál víc do vnitrozemí, tím suššeji. Protože oblaka nad hlavou ve vnitrozemí dělá hodně odpar z kytek. To už není celé pára nafoukaná jetstreamem z moře.

Takovej vzrostlej dub odpaří půl kubíku vody denně. To je hodně velkej oblak, který místo aby vodotečemi pod zemí dotekl do řeky, jde nahoru a větry ho typicky nesou dál do vnitrozemí kde může zas někam spadnout. A kde se tohle rozmr..á tak se ve vnitrozemí dělá poušť. Už tam nedojde dost vody, zmenší se rostlinný pokryv, v půdě zoxiduje humus a je z ní písek.

A pak je tu věc teploty. Když dub vytáhne z podzemí půl kubíku vody denně a ta se změní v páru, tak jen tou skupenskou změnou se milion kubíků vzduchu ochladí o celé stupně. Když se to nestane, tak smolík.

Ty říkáš pičovina, já se raděj učím dělat s kytkama s nižší spotřebou vody a řeším jaké stromy vůbec sadit. Třeba takový smrk tu nemá budoucnost. Ta kytka patří na permafrost. Má mělké kořeny, na Moravě klesá hladina spodní vody o celé centimetry ročně. Je otázka času kdy kusy sezóny prostě nedosáhne na vodu. Kdo ho sází pořád dál, je podle mě vůl.

[Sumo.cz]

Podle mě jsou ty přepočty na litry vody blbost. Kráva na ten burgr žije 2,5 roku a pak se kuchne, ale pšenice roste jen pár měsíců. Takže za život krávy spadne na ČR více vody narozdíl od pšenic co roste v době největšího sucha (nejvíc vody spadne v zimě v podobě sněhu) o dost víc vody. Ta voda se ale nikam neztratí, jen krávou či rostlino proteče. To je jak říct, že na pstruha je potřeba miliony kubíků vody.

V ČR a SR stačí aby si každej zachytával vodu a se suchem by problém nebyl. Podnebí je tu na vodu vcelku vřelé.

Když může pěstovat potraviny Izrael skoro na poušti tak tady to sucho je v porovnání prd.

[votroubek]

To jo, kráva vodu pije, ale co takovej tuňák, nebo herinek, to je vody a vody, o kaprech ani nemluvím, miliony litrů....
A co lidi, voda ve vaně, v záchodu, v chladiči, v ostřikovačích.....a moje ovce, vypijou 400 až 800 litrů vody denně.
Když je pěkná tráva, nepijou nic.
zelenina vypije 2500 litrů denně, děcka v bazénu zlikvidujou 2x10 kubíků vody. to je vody a vody...450 ovcí vypije kopec vody, mrchy, krávy pijou na váhu stejně, zelenina pije nejvíc.
Když by nebyl dobytek, čím pohnojíte políčka? Jasně, npk ze supermarketu je taky řešením....trošku draselné soli a okořeníme herbicidy, fungicidy a pesticidy, ovšemže zaručeně biologicky obouratelné.....než konvenční rostlinnou stravu, raději košer maso.
Vody je u nás dost, nemůžeme počítat s tím, že bude počasí stejné jako vždy.
Myslím, že nejvíc vody se do masa pumpuje na jatkách, z kila masa umijou udělat dvě kila šumky.....jsou to kouzelníci.
Maso nebudu žrat, abych nebyl tlustej a né abych zachránil přírodu. Tu mají v pazourech babišové s řepkou a energetickými plodinami.

[Petoza]

Kurňa, to som netušil, čo všetko sa na tomto fóre naučím. Som dodnes netušil, že tuňáci, heringy, kapre a iné ryby pijú vodu. Mám evidentné medzery vo vzdelaní. 

[Petoza]

Tak som si to pozrel a je to takto:

Ryby z odlišných prostředí čelí protichůdným vlivům. Zjednodušeně by se dalo říci, že kdyby se neuměly přizpůsobit, sladkovodní ryby by neustále přijímaly vodu, až by explodovaly. Naopak ryby žijící v moři by vodu nekontrolovaně ztrácely, dokud by se zcela nevysušily.

Súvisí to obsahom soli vo vode a osmózou.

Bez ohledu na obsah rozpuštěných látek v okolním prostředí udržuje většina ryb osmotickou hodnotu své krevní plasmy přibližně na třetinové úrovni ve srovnání s mořskou vodou. Prostředí, v němž žijí sladkovodní ryby, je však na soli mnohem chudší než jejich krevní plasma. Ryba proto musí soli z vody aktivně přijímat žábrami. Ztrátě solí se brání vylučováním hodně zředěné moči (s minimem rozpuštěných látek).

Zároveň se sladkovodní ryby potřebují bránit pasivnímu pronikání vody do krve, protože voda má tendenci se do ní dostávat přirozeným procesem osmózy. Sladkovodní ryby jsou tedy zavodněné dostatečně a žízní rozhodně netrpí.

Zcela odlišná situace nastává u ryb žijících v moři. Zde je koncentrace osmoticky aktivních látek v okolí vyšší než v těle živočicha. Voda tedy bude unikat z těla ven. Mořské ryby ji proto musí doplňovat pitím okolní slané vody. Musí se však zároveň zbavovat přebytečných solí, které jsou v polykané vodě rozpuštěny. Tento problém řeší vylučováním zahuštěné moči a vylučováním solí na povrchu žaber.

Protože v mořském prostředí se samovolně zvyšuje osmotický tlak tělních tekutin ryb, můžeme říci, že mořské ryby opravdu pijí z důvodu žízně.

Zdroj: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/292   autor: Mgr. Radek Lüftner

[štika]

Hladomor podle definice OSN nastává až tehdy, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 % dětí trpí podvýživou

[sahaw]

Zase manipulace s hladem a hladomorem.
http://video.aktualne.cz/dvtv/nepotrebujeme-trapit-a-zabijet-zvirata-veganstvi-je-zdravejs/r~ef4d5c001ba911e6bff10025900fea04/

Jasně, že v chudých zemí je hlad a hladomor, ale j to kvůli tomu, že lidi nemají peníze na potraviny.

[sahaw]

Zajimavý komentář.

Problematika přelidnění naší Země do sebe zahrnuje spoustu hledisek a spoustu úhlů pohledů. Je tu ovšem jeden konkrétní a velice závažný důsledek, který je pravděpodobně v současné době nejaktuálnější. V poměrně blízké budoucnosti by mohlo mít lidstvo značné obtíže s dostatkem potravin, jelikož budou překročeny zemědělské a hospodářské možnosti naší planety. Možná se není čemu divit, když v současné době přibyde na Zemi zhruba 80 milionů obyvatel ročně. Tento údaj už byl zohledněn počtem úmrtí. Jedná se tedy o čistý přírůstek obyvatel za jeden rok.

Pokud se chceme zabývat otázkou, nakolik je Země schopna svými potravinovými zdroji uživit lidstvo, tak pro získání konkrétních číselných výsledků je vhodné aplikovat zjednodušený model, který se nezabývá mezinárodním obchodem s potravinami a jednotlivými potravinovými zdroji konkrétních států, ale který vychází z toho, že každý člověk potřebuje během jednoho roku k životu určité množství potravin a pro vypěstování tohoto množství je potřeba určitá rozloha úrodné půdy. Pokud bychom se chtěli zaměřovat na jednotlivé státy odděleně, museli bychom zohledňovat jejich možnosti dovozu a tím pádem i ekonomiku státu a spoustu dalších hledisek. Jelikož se všechny tyto aspekty prakticky mění každým dnem, pravděpodobně bychom se takto nedopočítali k ničemu. Pokud ale použijeme zmíněný zjednodušený model, spojujeme potravinovou potřebu populace přímo s potřebnou úrodnou plochou, což lze vztáhnout prakticky na celou planetu bez ohledu na zemědělské a ekonomické možnosti jednotlivých států.

Pojďme tedy na konkrétní čísla. Kontaktoval jsem několik svých přátel a známých, kteří se snaží uživit sebe a své rodiny téměř pouze pomocí svého vlastního zemědělství a hospodářství (na území České republiky). Bylo mi řečeno, že pro zajištění potravinového dostatku každému jedinci je potřeba hospodařit na úrodné půdě o rozloze zhruba 2000 m2. V naší diskuzi vznikal názor, že by mohlo stačit kupříkladu 1600 m2, jenže je ještě potřeba zohlednit různé problémy, které mohou úrodu postihnout a znehodnotit, takže jsme se nakonec usnesli na průměrné hodnotě 2000 m2.

V současné době činí celková rozloha úrodné půdy na Zemi zhruba 18 milionů km2. Pokud je tedy pro každého jedince potřeba 2000 m2 úrodné plochy, vychází nám, že Země má zemědělskou kapacitu pro 9 miliard lidí. Na konci tohoto roku (2011) bude zcela určitě počet obyvatel Země překračovat hodnotu 7,01 miliard. Zbývající zemědělskou kapacitu Země tedy může ještě využít 1,99 mld. obyvatel. Při současném růstu populace (přírůstek 80 milionů obyvatel ročně) budou potravinové možnosti Země překročeny přibližně v roce 2037. Tento výpočet platí v případě, že i nadále bude roční přírůstek obyvatel stále stejný, což v praxi pravděpodobně nelze předpokládat. I samotný přírůstek se může postupem času zvětšovat, což může nástup tohoto problému urychlit.

Představuji prostřednictvím tohoto článku prognózu, jejímž úkolem není stanovit přesný letopočet nastoupení problému. Úlohou těchto propočtů je spíše upozornit veřejnost na ten fakt, že se jedná o velice aktuální a nebezpečný problém, vychází-li takto statisticky na letopočet, který od současné doby není až tolik časově vzdálen. 30. léta 21. století zažijeme buďto my sami nebo je zažijí přímo naše děti. Rok 2037 nebude z hlediska tohoto problému přelomovým rokem, kdy světu prudce zavládne nedostatek potravin. Vnímejme tento letopočet spíše jako přibližnou dobu vygradování problému, který bude v menším měřítku viditelný zřejmě už v několika následujících letech.

Lze očekávat, že vznikne úsilí posílit nedostatečnou zemědělskou výrobu jinými potravinovými zdroji. To však může globální potravinový kolaps pouze mírně oddalovat. Pokud nedojde k výraznému zpomalení růstu populace, lidstvu zřejmě nastanou závažné existenční problémy.

[sahaw]

Další manipulace s hladem.
http://a2larm.cz/2016/07/pet-veci-ktere-by-se-staly-kdyby-kazdy-prestal-jist-maso/

K eliminaci nejextrémnějších případů světového hladu by bylo zapotřebí 40 milionů tun jídla, jenže skoro dvacetinásobkem této váhy jsou každoročně krmena farmářská zvířata chovaná na maso. Ve světě, kde nemá odhadem 850 milionů lidí co jíst, je to až zločinné plýtvání. Radši krmíme plnohodnotným jídlem zvířata na farmách kvůli burgerům, než abychom ho dali přímo lidem. A přitom k produkci jediné libry vepřového je zapotřebí zhruba šesti liber zrní. I kdyby hladovělo jen jediné dítě, šlo by o ostudný způsob plýtvání.

To fakt na světě chybí 40 miliónů tun jídla? Jen v mém okolí je asi 50 tun jídla, které bude zníčeno. A to mluvím o okruhu 5 km.

[Dag Björndal]

Aké tony jídla máš v okolí?

A prečo si dakto myslí, že hladomor dáky chytrák vyrieši tým, že hladujúcim rozdá zrní? Hladujúci v Afrike chce bez práce hlavne ajfón, colu a hamburger. Preto sa tam každý snaží dostať do Ameriky, alebo aspon do Nemecka. 

[Anakin]

Jídla je dost, jen někde je ho málo. Příčinou jsou hlavně války. Tady s tím plýtváme a díky biopalivům zvyšujeme cenu potravin. Humanitární pomoc je takové držhubné. Nikdo nechce aby Afrika bohatla a aby se obyvatelstvo naučilo hospodařit. Jinak by nemohli levně čerpat jejich přírodní zdroje. Hladem trpí 800 milionů lidí.

http://www.freepub.cz/2012/uzasne-fotky-toho-co-svet-ji/

[sahaw]

Zase jedna manipulace s hladem.

Je pravda, že  vyvezou některé potraviny, ale zůstane tam dostatek potravin. Ach jo.

[sahaw]

Tak jsem zas zamyslel proč byl ve světě hladomor, když byla neúroda. Třeba 1315-1317 https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_hladomor_1315%E2%80%931317
A jestli se společnost poučila.

Proč se lidé nepoučili a nezměnili jídelníček. Nevytvořili zásoby na rok, i když by to byli třeba žaludy.  Tak tyto dny o tom přemýšlím.

[Včeliš]

Ty máš zjednodušené vnímání světa. Vidíš sebe, jako jednotlivce, co k životu téměř nic nepotřebuje. Ale potřebuješ mnohem víc zdrojů než běžný člověk začleněný do společnosti.
Ve světové neúrodě by pár poustevníků jistě přežilo, ale miliony pracujících lidí se nemůže uživit sběrem, somrováním a parazitováním na svém druhu. To je výsadou jednotlivců.
Myslím ale, že by jsi s touto strategií stejně v případě nějakého hladomoru stejně neobstál.

[Dag Björndal]

Hmm https://www.youtube.com/watch?v=s2FhEmIUaj0&ab_channel=LucasDokumCZ

[dvě]

Ano, neúroda je nejlogičtější důvod k hladomoru.
Pak může být pomalý hladomor, tedy, že populace stoupá tak dlouho, tak naplní kapacitu daného prostředí, a pak nastane hladomor,
pakliže nemá prostředí možnost dovážet potraviny z vnějšího světa.
Třetí možnost je zásobování a to je problém měst. Města jsou vždy závislá na zásobování, protože vlastní produkcí mají nulovou nebo takřka nulovou.

To znamená, že by člověk neměl bydlet ve městě.
Ale když bude na vesnici, tak mu to samo o sobě nemusí pomoci.

Správně píšeš, že řešením je dostatek zásobníků jídla.
Ale na to stát sere, města na to také serou, lidé na to také serou. Na všech úrovních se na to sere.

Můžeš si udělat vlastní zásoby potravin. Jenže... ukradnou ti je lidé, kteří sami zásoby nemají. Není jednoduché vymyslet KDE by zásoby potravin měli být.

[SoňaR]

Ahoj 

[MaunaKea]

Ahoj Dvě...vítejtady.
A tomu tématu....zásoby potravin by ideálně měla mít každá domácnost a to v takovém množství a skladbě, aby to zabezpečilo rodinu alespoň na 1 měsíc a to i v případě, že bude třeba nedostatek elektřiny, plynu....je třeba mít nezávislý zdroj vody,prostředky na úpravu vody znečištěné nebo zásobu vody balené...či kombinace. Ale to s čím třeba polemizuji s ekonomy je fakt, že sice nepotřebujeme totální potravinovou soběstačnost, ale je strategickým zájmem státu, aby zde neubývala orná půda, aby se nezhoršovala její kvalita utužováním, zasolováním, nedostatkem organické složky....a větrnou a vodní erozí.
A zájmem státu je také, aby zde setrvaly malé lokální farmy, které vrací daně a poplatky lokálně do svého katastru, spravujíé s detailní znalostí věci v místě krajinu a pěstují tradiční potraviny = udržují, rozšiřují a předávají znalost a um našim lidem. Tady páchají dotace největší škodu, protože deformují trh....biopaliva v našich podmínkách v tomto rozměru a skladbě opravdu nedávají ani ekonomický, ani ekologický smysl....dokud, ale budou dotace, nezmění se zelená politika EU a AB bude vlastnit Preol...nic se nezmení...jen půda bude dále jednostranně využívána, zemědělci budou mít jistotu výkupních cen (ideálně na pronajaté půdě, takže je jim jedno, že ji zhuntují). Takže proto je důležité, aby tu ta znalost pěstování a chovu zůstala....obnovit stáda je proces min na 5 let...obnovit půdu také nezvládněteta 2-3 roky....strategické zásoby potravin státu jsou na 3 dny....Každý mohl na vlastní oči vidět, co se zde dělo, když chyběli roušky a státy EU se o ně přetahovali a Čína to sem laskavě za drahé peníze poskytovala a naši politici se předháněli v rektospeologii.....

No a nyní si zkuste představit, že se prostě neurodí nebo přijde třeba záplava kobylek, objeví se nějaká choroba či škudce a Indie a Čína si každá pro své obyvatelstvo skoupí  veškeré přebytky potravin....třeba půl a půl miliardy....takže navíc hned 2 Evropy....Afrika bude hladovět prakticky celá, Amerika to ustojí, Rusko na tom bude hodně zle...A co my? Ano nakrmit 10m je snazší než 1 miliardu, ale bylo by ještě znazší,kdybychom mohli zaset na úrodných polích, kdybychom nebyly vázáni kontrakty biopaliv a kdybychom měli třeba zásobu obilovin a masa ve stádech na 3 měsíce....tedy podobný stav, jako je tomu u ropy či zemního plynu.....Ano není to levné, ano je s tím práce, ale zemi do dává čas řešit problém a větší bezpečnost....Ale kdo dnes takto uvažuje. In je rychle, levně a efektivně...dovést holandské brambory, španělská rajčata a italsé olivy a řecký jogurt....

[dvě]

Nemám přehled, kdo má nadbytky a kdo dováží, ale jaksi se mi to nezdá.
Proč by zrovna Rusko na tom mělo být nejhůře? Z logiky věci by na tom měli být nejhůře ti, kteří mají hodně vysokou hustotu zalidnění, což je Německo nebo Velká Británie (nevím, kolik získají rybolovem).
A samozřejmě špatně na tom budou ty státy, které si nedělají velké zásoby potravin, což jsou asi všichni, protože "v tom leží peníze".
Mě vychází, že Rusko se svou hustotou zalidnění by na tom mělo být nejlépe.

Souhlasím, že se ničí půda. A souhlasím, že kdyby se něco stalo, tak je lepší mít na poli obilí, než bio-palivo.

[Včeliš]

Podle hustoty zalidnění by tedy mělo mít Grónsko nejlepší soběstačnost v potravinách, nebo Island.

Jinak, kdyby se něco stalo, tak bude problém v tom, že na polích nebude ani obilí, ani biopalivo.
A civilizované země budou muset i nadále živit zbytek světa i na svůj úkor. Nebo se rozhodnout ubránit svoje zdroje silou.

[MaunaKea]

Pro Dvě:
Rusko má sicere lativně nížšíí hustotu obyvatek, ale úrodná půda není rozmístěna rovnoměrně....A Rosové mají oproti Evropanům i Američanům podstatně nižší hektarové výnosy a větší ztráty při dopravě i skladování....takže ve výsledku když by se celosvětově nedařilo, budou rádi, když nějak vyjdou....rozhodně nebudou vývozci....to už i ti Kanaďané toho vyvezou více i když jich je jen 35mil.