Bob zahradní neboli svinský - Vicia faba var. major

[Gloch]

je zajímavá plodina - původně velmi hojně pěstovaný, později, v Českých zemích,  vytlačen fazolemi. V okolních zemích se hojně pěstuje. Dá se konzumovat v mládí - lusky, později zelená smena, po dozrátí suchá semena. Obohacuje půdu dusíkem a jsou odolná mrazu asi jako hrách. Bob má 3 variety - Bob koňský (polní) (Vicia faba var. equina) - ten je nejběžnější - pěstuje se jako krmivo pro dobytek, bob zahradní neboli svinský (Vicia faba var. major) - je sladký a konzumován lidmi a nedrobnější bob drobnosemenný (holubí) (Vicia faba var. minor).

[sahaw]

Co se vic vyplati pestovat bob a nebo hrach? Mas s nim zkusenosti?

[Gloch]

Pěstují obojí - každý je trochu na něco jiného. Bob má specifickou chuť - ne každému chutná - mě třeba jo. Pěstuju 2 odrůdy sladkého bobu - zelenou a červenou. Chuťově ani jinak se ničím neliší - mám to jen pro radost z barevnosti. Používám ho hlavně nezralý - třeba do zeleninové polévky a nebo do rizota.

[Badatel]

Kolik sklidíš  kg/m2?

[Gloch]

Kolik sklidíš  kg/m2?

Asi půl kila + -

[bramborak]

Neříká se mu taky cizna?

[Gloch]

Neříká se mu taky cizna?

Ne - cizrna ja jiná luštěnina - římský hrách. Pokud jste na dovolené ve východním Středomoří tam mu říkají humus či hums. Dělají z toho takovou pastu ve směsi s olivovým olejem atd. Někdy se pod tímto názvem prodává v obchodech s alternativní výživou.

[Kamil]

Chtěl bych 3kg humusu.

[Gloch]

Chtěl bych 3kg humusu.

Můžeš si objednat - http://www.dia-potraviny.cz/hummus.html

[kitar]

Bob koňský (Vicia faba var. equina) se pěstuje pro krmné účely. Využívá se převážně jako komponenta do krmných směsí a může sloužit i k produkci zelené píce, často v luskovinoobilných směskách na GPS siláže. Bob zahradní neboli svinský (Vicia faba var. major) slouží i jako potravina, používají se buď suchá nebo zelená semena nebo lusky.Bob obsahuje 26-29 % dusíkatých látek s poměrně vysokým zastoupením lyzinu, proto je dobrým zdrojem bílkovin do krmných směsí. Obsah BNLV je asi 50 %, hrubé vlákniny 4-7 %, tuku asi 1,5 % a minerálních látek asi 2,7 %. Bob obsahuje také některé antinutriční látky. Patří k nim třísloviny, které se nacházejí v odrůdách kvetoucích barevně v množství až 10 %, v bíle kvetoucích odrůdách je ale jejich obsah nízký až nulový. Dalšími antinutričními látkami jsou glykosidy vicin a konvicin. Tyto glykosidy se mohou vstřebávat do krve, kde se za přítomnosti kyslíku štěpí a vytvářejí volné radikály. Pokud nejsou volné radikály vychytány, mohou poškozovat buňky. To se nejvýrazněji projevuje u červených krvinek, což vede k hemolytické anemii. U lidí je popsáno onemocnění způsobené konzumací bobu fabismus, které může být až smrtelné. Jedná se o hemolytickou anemii u osob s genetickým nedostatkem enzymu glukoso-6-fosfátdehydrogenázy v erytrocytech. U nosnic vicin a konvicin způsobují snížení velikosti vajec a při vyšších dávkách také snížení snášky a pevnosti žloutku, případně výskyt krve ve žloutku. Konzumace vyšších dávek bobu způsobuje také zhoršení využitelnosti železa a zinku. Proto je třeba při zařazení bobu do krmných dávek oba prvky sledovat. Tepelná úprava jeho dietetické vlastnosti zlepšuje.

[Ormien]

Pěstují obojí - každý je trochu na něco jiného. Bob má specifickou chuť - ne každému chutná - mě třeba jo. Pěstuju 2 odrůdy sladkého bobu - zelenou a červenou. Chuťově ani jinak se ničím neliší - mám to jen pro radost z barevnosti. Používám ho hlavně nezralý - třeba do zeleninové polévky a nebo do rizota.

Z jakého zdroje máš prosím semena? Bob mě zajímá proto, že údajně snáší dobře prohnojené půdy - čili by se mohl lépe hodit v kombinaci s dýní a kukuřicí než fazole, které hnůj nemusí. Nemluvě o tom, že se dá sázet na jaře před zmrzlíky.

[štika]

Glochu, mám od tebe semena bobu, vyrostly rostlinky. Zítra je budu sadit.
Jak je mám zasadit?  Potřebují oporu?  Co s nimi dál?  Jíst nezralé (do polévky a rizoto, jak jsi psal) nebo suché???

[Gloch]

Zasadit tak 30 cm od sebe, oporu nepotřebují, jíst se dá nezralý i suchý, já ho jím hlavně nezralý.

[Gloch]

Tady je zajímavý recept - jestli někomu nebude jané nějaké slovíčko - ozvěte se a nebo - strjda Google - fce - překladač http://jaga-babciaradzico.blogspot.cz/2012/07/bob-w-kolorowej-saatce.html

[sahaw]

Uz mi kvete.

[Ormien]

Naše už mají konzumace schopné plody, ale první várku chci schovat na semeno...

Přidávám fotku:

[příloha smazaná administrátorem]

[Ormien]

Má někdo zkušenost s výsevem bobu teď v létě pro podzimní sklizeň? Ptám se proto, že na:
http://www.victoryseeds.com/fall-garden-seeds.html
mají bob zahradní uvedený v sortimentu rostlin pro výsev na podzim, ale asi tím myslí výsev v září tak, aby rostliny dorostly na jaře. Bob je sice chladnomilná rostlina, údajně jsou ale už vyšlechtěné teplomilné odrůdy. Nenarazil někdo na něco podobného?

[MDobromila]

Kdy se má bob sklízet na suché semeno? Boby dozrály, mají krásné velké lusky, některé začínají hnědnout. Mám je posbírat, vykoupat a vysušit? Ty co jsem měla u domu ve městě mi napadla plíseň. Tak abych něco nezanedbala.
Jsou to boby, co mi byly svěřeny, abych je zkusila vypěstovat v našich drsných podmínkách...a vypadají dobře.

Takže, Ormien, pokud vše dobře dopadne a nesežehne to mráz, boby budeme moci pěstovat. Pár si jich, s dovolením nechám, zbytek pošlu.
Kukuřice se bohužel nevydařila ani jedna, příští rok vyzkouším tu Glochovu.

[Gloch]

Mě příjemně překvapila odrůda Sutton´s Dwarf - oe Ormien, rostliny jsou nízké a přitom plodnost stejná jako u klasického bobu. A zdá se, že díky nižšímu vzrůstu jsou i ranější.

[chpslst]

myslíš toto? : http://www.stavbaeu.cz/johnsons-bob-the-sutton-12926-128471

[Gloch]

myslíš toto? : http://www.stavbaeu.cz/johnsons-bob-the-sutton-12926-128471

Ano, je to odrůda rostliny Vicia faba bôb obyčajný - viz http://www.semena-osiva.sk/article/216-bob-zahradny-nasa-najstarsia-zelenina

[Ormien]

Suttons je jedno z nejstarších zahradnictví/semenářství v Anglii (založeno r. 1806, původní jméno Sutton, později Sutton and Sons, nakonec Suttons). Odtud má jejich trpasličí bob oficiální název "The Sutton". Různá semenářství jej nabízí pod názvy "Suttons" nebo "Sutton`s" nebo taky "Sutton`s Dwarf" apod. Je to jedna z prvních odrůd vyšlechtěná na "table quality" - "stolní jakost", tj. s minimálním obsahem glykosidů (vicinu a convicinu) a řadou dalších kladných vlastností...

[Ormien]

Pokyny pro pěstování bobu v krátkosti (Glochu, prosím o doplnění/opravu, kdyby něco neodpovídalo Tvým zkušenostem):

Půda pro výsev má být schopná udržet vlhkost (čili pokud možno s vysokým podílem humusu nebo organických látek - slámy, listí apod.). Zvládá i jíly, potřebuje ale vlhko.

Výsev: jakmile poprvé na jaře rozmrzne zem do hloubky cca 15 cm, vysévá se bob do hnízd po 2-3 semenech ve sponu 15-30 x 20-30 cm (na osluněné plochy lze oset hustěji) do hloubky cca 10 cm (na délku prostředníčku). Nezáleží na orientaci semene v jamce a není třeba výsev zalívat, udusávat, přihrnovat ani zakrývat.
Semena se vysévají buď:
- suchá
- "probuzená", tj. po namočení do vlažné vody na 24 h
- naklíčená, tj. ve stadiu, kdy se ze semene uvolní na jedné straně kořínek a na druhé straně první děložní lístky (v tomto případě vysévám hlouběji, cca do 15 cm, zasypávám sypkou směsí rašeliny, písku a kompostu).

K růstu potřebuje vlhko, čili v případě sucha pravidelně ke kořenům zalévat, příp. zamulčovat organickým materiálem.

Vylézá ze země, až usoudí, že je čas, v našich podmínkách podle počasí zhruba v polovině března, a roste vzpřímeně vzhůru, dorůstá podle odrůdy i více než 1 m. Oporu zpravidla nepotřebuje, ale není od věci k sobě volněji svázat rostliny v jednom hnízdě. Nakvítá bílými nebo bíločernými květy v dubnu. Po odkvětu květů a tvorbě prvních malých lusků se hodí vyštípnout růstový vrchol, aby rostlina neinvestovala své síly do dalšího růstu, nýbrž do plodů. Zpravidla podle odrůdy dozrává do 3-4 měsíců od vyrašení.

Sklizeň: semena se sklízí poté, co lusky zčernají a celá rostlina začne zasychat.

[Ormien]

Nejčastější problémy s boby:
- mšice - údajně ji odhání blízkost saturejky zahradní. Skutečnost je taková, že na některé rostliny bobu mšice prostě nejdou. Ty je třeba selektovat při semenaření
- plíseň bobová - způsobuje čokoládově hnědé flíčky na suchých bobech. Údajně jsou některé rostliny, zejména u guatemalského fialového bobu, proti ní rezistentní... V rámci semenaření se hodí vybírat boby zdravé.

Využití bobu:
- mladé výhonky jsou jedlé a dobré (do salátů), zejména mladé výhonky malého bobu (koňského) - lze i během zimy do truhlíků, pro jednorázovou "úrodu" semena hustě - spon 5 x 5 cm a do hloubky cca 5 cm (roste cca 4 týdny), pro dvojí úrodu (po odstřižení vrcholového výhonu rostlina obroste) do hl. cca 8 cm, roste cca 6 týdnů
- vařené zelené lusky
- namočené boby po uvaření
- zelené krmivo pro dobytek, vždy však jen jako minoritní složka celkové krmné dávky

Použití v kuchyni: podobně jako zelené a suché fazole, nehodí se na nakličování (boby jedlé jen po uvaření)

Výsev bobu na podzim přichází v úvahu jen oblasti kolem Středozemního moře (odrůda Aquadulce), mráz bez sněhu rostliny bobu ničí.
Podzimní výsev bobu ale zajistí na podzim obohacení půdy dusíkem, přes zimu kvalitní zelené hnojení a chrání půdu a její mikroorganismy před erozí.

Přínos pěstování bobu z hlediska permakultury:
- žije v symbióze s půdními mikroorganismy vážícími ze vzduchu dusík
- hluboký kořen zpřístupňuje živiny z hlubších horizontů půdy
- v hustém výsevu potlačí plevel
- generuje velké množství zelené hmoty vhodné jako zelené hnojivo i na kompost

[Ormien]

Podpora růstu/hnojení bobu:
Jakmile nakvete, lze bobu pomoci doplňováním draslíku do půdy, např. ve formě kostivalové jíchy.
Mladé rostlinky ocení i přihrnování zeminou, protože jim to umožní vytvořit mohutnější kořenový systém, což zvýší jejich stabilitu a odolnost vůči větru.

[bartolomej]

minulý rok, jsem vysle velké pole bobu a šecko v pořádku až na to že se mi do toho zavrtali takový malí broučkové , dělají v tom dírky.musel jsem je eliminovat mrazem ale ve finále těch děrek není až tak moc. nevím jak se eliminujou, ale mám ted bobu asi na 3-5 let. zasel jsem asi 4kila.....

[Ormien]

Broučci se jmenují zrnokazi a likvidují veškerá semena luštěnin. Eliminují se opravdu mrazem, čili se hodí po sklizni a usušení ty luštěniny, které uchováváme suché, do mražáku. Až sklizeň skončí, lze je zase všechny vytáhnout a rozklidit podle pravidel:)
Já pořád ještě množím nové odrůdy, takže větší množství bobu sázet nemohu, ale příští rok už snad:)

[Ormien]

Rostliny do smíšené kultury s bobem
V prvé řadě saturejka, která přispívá k ochraně bobů před napadením mšicemi.
Nížší boby lze pěstovat s bramborami, s černým kořenem a kozí bradou v dostatečně řídké kultuře (větší rozestupy než normálně), příp. s mákem (střídavě řady bobů a máku - při volném rozhozu mák boby udusí). Další vhodnou kombinací jsou rajčata/papriky s nízkými odrůdami (Sutton Dwarf, Robin Hood), kdy se vysazují již dostatečně vzrostlé rostliny rajčat/paprik mezi řídce vysazené boby.

[chpslst]

ormien a v prípade že ten mak chcem sadiť spolu s bobom, aké majú byť rozostupy a kedy čo sadiť /podmienky/?
sme mak ešte nesadili...

[Dag Björndal]

Náš sused má každý rok pekný mak a sadí ho vždy na konci zimy do snehu.

[Ormien]

ormien a v prípade že ten mak chcem sadiť spolu s bobom, aké majú byť rozostupy a kedy čo sadiť /podmienky/?
sme mak ešte nesadili...

Moje babička se vždycky smála, že mák je blbuvzdorný, což potvrzuji - ani mně se ho nikdy nepodařilo zaset tak, aby nevzešel. Jen nemá rád při vzcházení sucho.
V kombinaci s bobem volím vysoký bob (např. Aquadulce) a nejprve vyseju hnízda po 3 bobech ve sponu 50 x 50 cm. Okolo nich vyhrnu límec zeminy, kterou později k hnízdu přihrnu, takže boby jsou zasazené v jakémsi kráteru a kolem kráterů vzniknou rýhy - do těch seju mák volně na povrch v pruzích o šířce asi 5 cm - smíchám mák s jemným pískem (vrchovatá ženská hrstka maku na cca půl litru suchého hrubého písku). Ideální je, když je k dispozici sníh na zakrytí pískomakových cestiček - mák se nacucá a jak sníh roztaje, mák začne pomalu klíčit (potřebuje ke klíčení světlo). V rozích namalovaných pískomakových čtverců zbude obvykle dost místa, kam se dá šlápnout při přihrnování vzešlých bobů.

Když si s tím nebudeš chtít hrát, zasadíš ve sponu 50 x 50 hnízda bobů a kolem rozhodíš písek s mákem, ale spíš nařídko. V pohodě to bude fungovat taky. Bob má zpočátku dost síly, aby se prodral i zastíněním a mák roste zkraje relativně pomalu, vyletí až s teplým počasím. V zájmu bobů se hodí projít záhon, když přes máky přestaneš vidět boby, a v jejich nejbližším okolí mák vytrhat. Boby poznáš snadno podle sponu, mák jsou světle zelené lístečky po okrajích zvlněné.

[chpslst]

nenašla by a fotka?

[Ormien]

Chlast, stačí jeden, kdo z takové banálnosti jako je výsev bobu s hrachem dělá vědu - jestli ještě začneš Ty, ukamenují nás tady. Když já řeknu, že to je blbuvzdorné, znamená to, že se mi s veškerým mým nedostatkem času a disciplíny a nadbytkem fantazie nepodařilo na dané věci nic pokazit - takže to JE blbuvzdorné neboli idiotenfest, jak říkáme my Moraváci.
Vysej to do obyčejné, vloni pohnojené půdy s obyčejným, v obchodě nebo na trhu koupeným mákem, jakmile se poprvé bude dát rozumně hrábnout do hlíny, a neřeš to. Když nevzejde mák, zasadíš mezi boby v dubnu brambory.
Jakmile mák a boby vzejdou, hodíš na to jednou týdně očkem a ve chvíli, kdy Ti boby zmizí ze zorného pole, tam vlítneš a udělám jim mezi tím makem prostor, aby měly světlo. Nic víc - netřeba zaříkat, hnojit, zalívat, ošetřovat, prostě NIC.
Já vím, že je to od těch rostlin vůči pěstiteli nepříliš zdvořilé, ale ony nás fakt nepotřebují, spíš naopak.

[Ormien]

Můj pokus s postupným sázením bobu (odrůda Sutton Dwarf):
1. várka vysázená 25.2. - vylezlo 10.4., tj. po cca 6 týdnech, nakvetly cca 10. května, začátkem července začínají žloutnout lusky, 15.7 uschly do stadia sklizně lusky první rostliny (té nejvíce vystavené slunci), 19.7 sklizena i ta druhá
2. várka vysázená 25.3. - vylezlo 20.4., tj. po cca 2,5 týdnech, nakvetly cca 20. května, jsou o 10-15 cm vyšší než únorová várka, mšice je zdecimovaly tak, že všechny lusky zaschly bez semen
3. várka vysazená 25.4 - vylezlo 5.5., tj. po 1,5 týdnech, nakvetly začátkem června
4. várka vysazená 25.5 - vylezla 5.6, tj. po 1,5 týdnech, koncem května kvete
5. várka vysazená 15.6 - vylezla 21.6, tj. po 1 týdnu, v polovině července už kvete
6. várka vysazená 5.7 - 15.7 leze
7. várka vysazená 17.7
... čímž pokus volně přejde do ověření, zda lze boby (s vhodnou volbou místa výsevu) sázet až do léta a pěstovat/sklízet průběžně celý rok, přestože se o nich tvrdí, že teplo nerady. Boby zasazené vloni v srpnu ještě spokojeně vzešly, akorát nedokvetly, protože je v prosinci spálil mrazík. Z toho vyplývá, že boby vysazené v červnu nebo v červenci by mohly ještě do podzimu dozrát...

[Ormien]

Prohlížela jsem dnes svoje boby z pokusu níže. Pokus je velmi zajímavý - např. boby seté v únoru téměř vůbec nenapadly mšice, zatímco březnovou várku rostoucí 40 cm od únorových napadly mšice velmi masivně a březnové rostliny jsou sice vyšší, ale nemají vůbec žádné lusky.
Z toho mi vyplývá závěr, že rostliny jsou v různém stadiu různě odolné vůči mšicím ANEBO chladné počasí při vzcházení činí rostlinu odolnější...
Červnová várka je zasazená zasetá 10 cm na sever od jižní zídky vysoké asi 30 cm a várka ze začátku července vedle ní. Poslední várka přijde do země okolo 20. července, a to do vyvýšeného záhonu, který bude schopný zakrytí na podzim (Sutton Dwarf je nízký bob, měl by se vejít). Bude-li dost osiva, zkusím ještě jednu várku zasadit zaset začátkem srpna.

[Ormien]

Ano, opravila jsem, díky za upozornění. Sázet jsem zkusila předpěstované boby vloni, ale časově nebyl prakticky rozdíl mezi vysetím a vysazením - rostlinky se rozšouply k dalšímu růstu pomaleji (i když jsem přesazovala s celým balem) a vyseté boby je snadno dohnaly.

Předpěstování v rolkách od toaleťáku jsme vloni otestovali se záporným výsledkem (http://preppers.cz/forum/index.php/topic,2022.0.html).

Bob kombinuju s bramborami nebo s nízkým mákem a příští rok zkusím kombinace malých bobů (30cm - Sutton Dwarf a Robin Hood) s různou zeleninou. Letos mi jde o to, zda lze boby set postupně, jak praví pěstební návody, přičemž speciálně u Sutton Dwarf lze údajně set od listopadu do července. Podobně, jako lze v červenci ještě set fazole na lusky, mělo by to jít i s bobem...

Na boby, které by se větvily, jsem ještě nenarazila - všechno jsou to jednostonkové rostliny rostoucí přímo vzhůru.

[Ormien]

... ale nejak mi kape bôb. ten od Ormien je v krásny ale zvyšné dve tretiny čo sú kupované /china/ mi zosychá, tak neviem, či je to tým že pomedzi som vysadil mak len v prvej tretine, alebo je celkovo chiňák nepoužitelný?

Ehmmm... Co je to china? To je koupený bob čínského původu?

[Ormien]

Kromě standardní dávky Sutton Dwarf vyseté v polovině července jsem namočila i 20 ks loňské úrody (Wizard - "moderní" bob, malozrnný, zvlášť šlechtěný ke konzumaci). Obratem všechna zrnka vyklíčila, takže 16.7 šla do země - za hradbu kukuřic. A pro jistotu jsem je ještě přikryla prknem, aby nevysublimovaly dřív, než stačí vylézt...

Díky úrodě z bobů vysazených v únoru mohu v experimentu se Sutton Dwarf pokračovat - další várka, koncem července, půjde do vyvýšených záhonů, které mají na podzim dostat zimní čepice a stát se krytými (= zimními) záhony. Věřím, že boby v zimních záhonech dotáhnou aspoň do stadia lusků.

Pro běžné pěstování v monokultuře si myslím, že je zapotřebí líp půdu připravit a vyset boby dost hustě (spon 10 x 10 cm) - pak by mohly udusit plevel.

[chpslst]

A pro jistotu jsem je ještě přikryla prknem, aby nevysublimovaly dřív, než stačí vylézt...

môžeš popísať inými slovami načo si to spravila a kedy to prkno odstrániš? /pre nás jednoduchších/
ď.

[Ormien]

Bob nevyžaduje ke klíčení světlo a teplo už vůbec ne. Tak jsem ho zakryla, aby se neuvařil.

Má to ještě jednu "postranní" úvahu:
- Když mi v létě kvete plně olistěná magnólie, považuje zřejmě sucho za období zimy (kdy je půda zmrzlá, takže dostupnost vody pro kořeny rostlin je minimální).
- Bob se má sázet brzy zjara, prakticky hned, jak půda poprvé rozmrzne. Obvykle ještě po zasazení následuje ještě několik mrazivých období, které mohou navozovat opět sucho. Současně se bob pěstuje v Egyptě a v podobných teplech a zvládá. Spojujícím rysem je - sucho. Takže jsem půdu normálně zvlhčila (nijak extrémně) a zakryla, aby to úplně nevyschlo, ale aby do toho taky nepršelo a aby to bylo chráněné před zalíváním. Tím se pokouším navodit umělé "sucho" a přimět naklíčený bob k vyrašení. Jak bude venku, už - jak ukazují dosavadní pokusy - by měl zvládat (proti největšímu horku ho zakryje kukuřice).

[chpslst]

mám hlavu v smútku. bôb od ormien mi večšina hniezd prežila /3ks v hniezde, vzdialenosť hniezd 60x60cm/, avšak ten číňan mi kape vo velkom, schne alebo čo. kým som nevyšklbal burinu čo medzi ním rástla tak to bolo relatívne ok. /ten od ormien má medzi sebou mak, ale tiež som ho musel odburiniť/. bohužial mám možnosť dej odsledovávať iba weekendovo, tak netuším či to započalo po namydlení vošiek alebo až po prepletí... ale mydlil som aj ten od ormien, tak babo raď...

[Ormien]

Možná jsi mu pletím poškodil kořeny... Zkus ho zamulčovat, tj. nasypat mu kolem paty třeba posekanou trávu bez semínek, vymlácenou slámu, dřevěné štěpky, klidně můžeš i zeminu z kompostu. Prostě aby mu netáhlo do bot...

[Ormien]

Nezoufej, můj Witkeim taky moc neoslnil, ale byl v polostínu pod stromem, taky na mizerné hlíně a navíc na něj bylo moc sucho. Možná právě proto ještě úplně zralý není. Akorát že jsem ho sadila někdy dost brzo (kouknu doma, jsem na chatě), takže mu mšice daly pokoj. Na základě postupného setí docházím k závěru, že dostatečně brzy vysazené boby mšicím tolik nechutnají a mají kvalitnější semena. Vegetační dobu je nutné počítat nikoliv od zasetí, nýbrž od vzejití. Když ho vysadíš do mrazů, počká si, až bude bezpečné vystrčit nos z hlíny, aby mu neumrzl.

Jak se dařilo Guatemalanu? Kouknu na něj zítra ráno, taky by pomalu mohl bejt...

Crimson u mé dcery sotva zvládl vygenerovat tolik semen, kolik jsme zasely - občas ho zválcoval její ovčácký pes, bylo na něj sucho a půda taky nic moc. Ale kvetl pěkně:)

[Saladin]

Jak dlouho se asi bude vařit BOB OBECNÝ? Máčel jsem ho asi tak 35 hodin, vodu slil, propláchnul a dal do studené vody. Momentálně se vaří asi tak 20 minut na "mírném ohni" (stupeň dva ze šesti na elektrickém vařiči) - bublá pod pokličkou..

[Ormien]

Tak dlouho, až bude vnitřek bobu měkký - slupka zůstane většinou dost tvrdá, ale u fazolí a čočky je to taky tak, akorát si to nikdo neuvědomí, protože jsou menší.

[Saladin]

Tyhle boby jsou veliké, asi jako palec dospělého muže. Pamatuji si jako malý, že jsme něco takového měli doma. Máma to uvařila, pak se tomu ukousnul kousek a vymáčknulo se to ze šlupky. Bašta - mňamka.. Vařil jsem to asi dlouho, nejde to vymáčknout v celku. Dá se to jíst i se šlupkou, no nic moc.. Snad jen vědomí, že ta šlupka obsahuje nějaké nedocenitelné minerály by mne mohla přimět do jíst i se šlupkou..

Vyloupávání polorozvařených bobů ze šlupky není zádná diskotéka.. Co si s tím počít?

Že je to BOB OBECNÝ usuzuji jen podle nápisu na pytlíku - papír snese všechno.

[Ormien]

A nebylo to, co jste měli doma, náhodou šarlatové fazole? Šlupka bobu (a motýlokvětých/bobovitých rostlin) nic moc cenného neobsahuje, není třeba nacvičovat masochismus a za každou cenu je konzumovat. Projdou navíc zažívacím traktem bez ztráty kytičky.

Možná bude fór v tom, že bobů je mnoho druhů a v našich zemích se převážně pěstovaly boby jako krmivo. Druhy pro spotřebu lidmi (tzv. moderní boby) se pěstovaly zejména v anglosaských zemích (odtud můj zájem o zahraniční odrůdy bobu), takže je otázka, cos to vlastně zakoupil. I v obchodech se zdravou výživou lze narazit na pěkné podvody...

[Saladin]

a 400 gramů stálo 45 Kč

To co jsme jedli doma, to máma dotáhla odněkud z Polska..