Tak nejprve k těm pilníkům. Nebudu se tady pouštět do složitostí jednotlivých pilníků a rříd ocelí, která se na ně používají (nebo by se používat měli), pro naše pořeby bude stačit rozdělení pilníků (a tím pádem i materiálově) do dvou kategorií:
Pilníky solidní, které jsou ze slušného materiálu, celokalené a pak bláto s nějakou povrchovou úpravou, třeba cementováním. Které jsou pro použití na nože vhodnější asi netřeba disputovat, jsou to ty celokalené, které jsou pochopitelně většinou dražší.
Pro použití na výrobu nože jsou tedy vhdné ty celokalené. Samozřejmě, vzít pilník a udělat z něj nůž není zase tak jednoduché. V zásadě jsou dvě cestym, jak to udělat. První, kterou jsem zkoušel já osobně jako první, protože s odpovídajícím vybavením je to cesta jednodušší, je vzít klasicky pilník (osobní zkušenost s pilníky Bahco) a dát ho upéct do trouby před tím, než se s ním bude dále dělat. Tak na cca 200°C na 2 x 2 hodiny nebo podobně. Proč. Pilník je zakalený na fest - tedy na ce nejvyšší trvdost, která je dost přes 60 HRC a zároveň je tím pádem i velice křehký. Tím, že ho "upečete" ho vlastně popustíte, neboli snížíte tvrdost a zvýšíte houževnatost materiálu. Zároveň se materiál stane i opracovatelnějším. Dělal jsem to na průmyslové pásoé brusce na malém kontaktním kole. Nejdůležitější při výrobě / broušení je to, aby člověk neudělal tu chybu a materiál nevyhřál, protože by došlo k lokálnímu popuštění materiálu, ztratila by se tvrdost a nůž by v tom místě pak nedržel ostří ... takže chladit, chladit a zase chladit.
Pro představu hotového výrobku recenze od Krakena:
https://www.youtube.com/watch?v=wYSvQPlblQQDalší možnost je pilník vzít a klasicky ho použít jako materiál pro kování, tak už je ten postup stejný jako u jakéhokoli jiného slušnéh materiálu ... prostě vykovat tvar, dobrousit, zakalit, popustit, doleštit, ostřenkovat ... prostě klasika.
No a ohledně té šavle ... já osobně bych byl spíš než pro šavli pro český tesák, což byl vlastně součastník meče, ale jelikož kmán nemohl meč vlastnit, tak stejně potřeboval i ten kmám osobní zbraň a nástroj v jednom, tak vznikl český tesák (případně jeho obdoby jinde). Náhled Vám vyhodí google, případně nějaké obrázky jsou pro představu tady:
http://www.zplusz.cz/?369,tesak-ceskyBrutální surová zbraň a nástroj v jednom, při správném postupu výroby je nezničitelný (správný materiál, dobře zakalen, aby byl dostatečně tvrdý a zároveň houževnatý ... třeba parciální kalení by u takovéto zbraně nebylo asi od věci).
Jinak, na zbraň tohoto kalibru by vůbec nebyla špatná pérovina, levný materiál, nechá se s tím dělat docela slušně a výsledek je dost dobrý. Pérovina proto, že sám název napovídá, že se jedná o cosi s dostatečnou pružností (houževnatostí) a nechá se z ní vytáhnout i odpovídající tvrdost.
Takže Saladine, péra ze Stejšiny jsou dobrá volba. Třeba mimo jiné i proto, že to "železo" (je to samozřejmě ocel) je uzrálá (stará). Netuším, proč tomu tak je, nejsem chemik, fyzika ni metalurg, ale z praxe vím, že prostě železo "uzraje" a získá lepší vlastnosti. Někdo, kdo je zběhlý v metalurgii by třeba mohl napsat, proč tomu tak je. Tenhle můj poznatek je ověřen v praxi a to nikoli pouze mnou, ale mnoha a mnoha dalšími nožíři a kováři. Důvod mi ale nikdynikdo nedokázal vysvětlit.
