Jedlé a léčivé exotické rostliny na zahradu

[SoňaR]

Zde bude postupně vznikat seznam dle doplňovaných návrhů a příspěvků...

[Chinalady]

Házím pár zajímavých

Ačokča - Paprikookurka, plazivka s velkými výnosy plodů, dají se jíst syrové i nakládat jako okurky, poskytuje obrovskou úrodu na minimu plochy
Okra - jednoletka s výživnými plody
Aktinidie - Minikiwi, mrazuvzdorná rostlinka plodící kiwi
Kdouloň obecná - velké voňavé plody chutnající podobně jako jablka
Klanopraška čínská/schizandra - komplet jedlá, červené plody plné vitamínů a minerálů, jedna z nejdůležitějších čínských léčivek
Akébie - krásné plody chutné na slano i na sladko, jedlé výhonky,  léčivka, velmi dekorativní květy.
Lotos - vodní rostlinka, jedlé kořeny i plody, květy se přidávají do sladkostí.
Kaki/tomel japonský - velké výživné plody zrající koncem podzimu
Cicimek čínský/jujuba - stromek s plody podobnými datlemi, výživné, usušené vydrží hodně dlouho, extrémně odolné dřevo- dodnes se užívá v průmyslu
Goji- Stromek s výživnými plody.

Léčivky:
Libavka/Indiánský aspirin-  trvalka, domácí náhražka aspirinu, vyžaduje minimum plochy i péče, jedlé plody, listy se přidávají do čajů
Žen-šen pravý (panax Ginseng) - Posilující bylina, kořen i květ se přidává do jídel, čajů, limonád - Právě ji zkouším pěstovat, na jaře uvidím jestli se semínka chytla. Držte mi palce
Šafrán setý - zdroj šafránu, koření, léčivka  a barvivo, dává se do jídel, čajů i sladkostí. Moc nezasytí.... ale dobře naplní vaše peněženky Dřív se tady běžně pěstoval.

[CyPro]

Ačokča byla na tomto webu už zmiňována. Optimismus předchozího příspěvku po letošní zkušenosti nesdílím (viz odkaz).

O goji (kustovnice čínská) se zmiňují různé weby. Pěstitelé často zaznamenávají neúspěch. Včetně mě. Kvete, ale plody nedozrají. Zahradník, který mi ji prodával (na Tišnovku) mi říkal, ať s úrodou moc nepočítám. Asi věděl proč.

Minikiwi, potvrzuji, přímo v Brně plodí dobře.

Kdoule: Tvrzení, že chutná podobně jako jablka je přehnané. V souladu s odkazem mohu potvrdit, že je "tvrdá jako štolverk". Musí se tepelně zpracovat.

[Včeliš]

Ke špatné zkušenosti s kustovnicí se přidávám. Jeden pán u nás ve vsi pěstuje různé druhy asijských hrušek (tak tomu říká), co vypadají jako kdoule a prý je syrové jí.

[Chinalady]

To že vám nevyšla ačokča mě celkem překvapilo, přišly brzo mrazy?

To s tou kdoulí jsem určitě měla napsat, opravdu je jedlá až po tepelné úpravě.

[CyPro]

Spíš mrazíky, datum si nepamatuji. Je to cca 14 dní. Dvě chladné noci, ale stačilo. Ještě bych upřesnil, že bydlím v mrazovém dolíku. Někdy 1-2 °C rozdílu vůči okolí udělá svoje.

[Chinalady]

Ke špatné zkušenosti s kustovnicí se přidávám. Jeden pán u nás ve vsi pěstuje různé druhy asijských hrušek (tak tomu říká), co vypadají jako kdoule a prý je syrové jí.

Střílím od boku ale zní to jako japonské hrušně Nashi. Ty se od obyčejných hrušek moc neliší.
 Roste mu to dobře? Ještě jsem se nesetkala s nikým, kdo by to v Česku pěstoval.

S goji jsem se také spálila, tady se většinou prodává okrasný poddruh,u kterého často nestíhají dozrát plody. Úroda byla, ale malá, postupně dozrávalo ne víc jak deset plodů denně.

[SoňaR]

Není to tak, že nashi je jen překlad slova hrušeň / hruška?
Jinak na našem trhu se prodává a v našich lokalitách úspěšně pěstuje docela dost druhů asijských hrušek. Já teda ale raději "naše" jablka a hrušky  . No ale jelikož už pomalu sepisuju seznam stromů a keřů pro nový sad, tak kdo ví... ale leda nějakou samosprašnou odrůdu.

[Chinalady]

Právě že ani moc ne, slovo nashi (ナシ)  se používá pouze pro to,  co my známe jako japonskou hrušku nashi (pyrus pyryfolia culta)  Sice je to genus hrušňovité, ale Japonec by tak evropskou hrušku nikdy nenazval

Pod názvem asijské hrušky se u nás prodává kde co, často se ale jedná o čínská a korejské stromy. Většinou jde o pyrus bretschneideri z čínské provincie Heilongjiang. Nashi =  pyrus pyrifolia culta jsem v Česku viděla jenom v botanické zahradě, vyvinula se ve velmi deštivém podnebí a v tady na ni bývá moc sucho.


Bude to spíš ovocný sad nebo jedlý les?
Určitě bych ti doporučila přidat libavku poléhavou, je to drobný keřík s minimální údržbou vhodný do stinných míst. Obsahuje více kyseliny salicilove (tj. Aspirinu) než vrbová kůra, takže je to šikovná léčivka,
navíc jedlé plody na ní vydrží až do zimy.

[SoňaR]

Hm, no nevím. Četla jsem ve více pramenech, že nashi je japonský "překlad" pro hrušku / hrušeň (pro jejich hrušky, abych to upřesnila). A že asijských hrušní jsou spousty odrůd, většinou založených na hrušni písečné = pyrus pyrifolia (a to i ty čínské a korejské) a pak ještě na té bretschneiderově hrušce a dvou / třech dalších. V žádné ze svých knih ani v jiných zdrojích, ke kterým jsem se zatím dostala, jsem nenašla nashi jako samostatnou... nevím... odrůdu hrušně? Můžeš mi doporučit nějaký zdroj? Díky  ... Informací není nikdy dost a jestli si to chci dotáhnout do sadu, tak chci vědět, o čem to je (aneb u stromů na experimenty není moc prostor) 

[Chinalady]

Nashi ナシ je japonsky pyrus pyrifolia culta, poddruh Pyrus pyrifolia rostoucí ve vlhkých oblastech jižního Japonska. Ale název Naši/nashi se pro ovocné stromy ve vědecké literatuře nepoužívá, většinou se užívá hrušeň písečná, naši se nazývá pouze plod. Podobně je o s Hruškovcem přelahodným a avokádem.

Japonsky už se učím několik let, bohužel rovnice ナシ = hruška není tak jednoduchá, naše hrušky Japonci nazývají arinomi a pro ostatní druhy hrušně písečné se užívá název yamanashi.

Nashi beru z Wykovi Foodplants of the world, která hodně rozebírá exotické ovocné stromy.

Spíš se poptejte pěstitelů co mají zkušenost s "asijskými hrušněmi", ale podle mých informací bretschneidorova hrušeň tady většinou roste dobře.
Jenom trochu pozor, trochu si zjistěte co je to za druh a a mějte na paměti že většina "asijských hrušek" má velmi šťavnatou dužinu kvůli které se snadno se poškodí a nehodí se na pečení ani na kompotování nebo sušení.

Ale určitě bych zkusila sad s více druhy hrušní, protože se tím snižuje šance že vám celá úroda padne na nějakou chorobu.

[SoňaR]

To ne, víc stromů asijské hrušně bych si právě nechtěla dávat (proto chci samosprašnou odrůdu). V tom novém sadu chci mít hlavně místní stromy a keře a pokud budu experimentovat tak akorát ve starých odrůdách. Původních krajových, pokud se mi je podaří sehnat. Jelikož jsou stromy poměrně dlouhověké a pár let trvá, než začnou plodit, tak se mi nechce sázet něco s nejistým výsledkem, abych to zase za pět let vykopávala a sázela něco jiného... čímž se úroda zase o pěkných pár let oddálí. Takže asijskou hrušku jednu, jen tak na zpestření.

[SoňaR]

Tak jsem hledala info o rezistenci asijských hrušek na choroby, které mě zajímají a našla jsem prima publikaci a v ní pasáž, která mi konečně vyjasnila, jak je to s těmi nashi  . Japonské hrušně (celá skupina je nazývaná nashi) mají stejný genetický základ jako čínské písečné hrušně (shali) a to pyrus pyrifolia nakai, v Japonsku nazývaná Yamanashi. Předek japonských hrušní pochází pravděpodobně z Číny nabo Koreje.

Kdyby někdo chtěl info k asijských hruškám, tak zde, je tam o pěstování, o podnožích, o chorobách, dokonce i o skladování a já nevím o čem všem ještě:
http://zf.mendelu.cz/wcd/web-zf/soubory/kniha_asijske_hrusky_2018-online.pdf

... akorát to, jak moc jsou rezistentní vůči fytoplazmě (má "oblíbená" choroba hrušní) jsem se tam nedočetla, jen nějaké drobné poznámky... ale neříkám, že to tam není, celých 185 stran jsem zatím nepřečetla 

PS: Tady u toho (viz níže) mi hned naskočilo ono cimrmanovské "je to taková těžko přeložitelná slovní hříčka, doslova to znamená "kolik třešní, tolik višní" " 

Japonsky už se učím několik let, bohužel rovnice ナシ = hruška není tak jednoduchá,

[Chinalady]

Knížka super, tahle publikace mi úplně ušla

Exotické jazyky jsou pěkný překladatelský oříšek, japonština a hrušky jsou ještě v pohodě.
Například čínština má víc jak deset výrazů pro rýži - nejzákladnější potravinu    A každý z těch výrazů znamená něco jiného To se pak překladatel pořádně zapotí 

[SoňaR]

Tak se taky pustíš do pěstování asijských hrušek? 

[Chinalady]

Chtěla bych, akorát že mám problém s časem, studijní povinnosti mám od osmi do osmi a o víkendech se hrbím nad seminárkami, takže na nějaké pořádné pěstitelství mi nezbývá čas.

Navíc pravděpodobně za rok za dva půjdu studovat doktorát do Japonska, Hongkongu nebo Singapuru (můj obor se na doktorát nedá studovat v ČR, navíc potřebuji dobré stipendium) a moje drahá maminka mi už teď hlásí, že se o ty divné stromy starat nebude.

Takže zatím se do stromků moc nepouštím

[Peta]

Jestli stale plati ze nekam pojedete a bude to az za 2 roky, tak prave ted by mohl byt ten pravy cas zacit se stromy.
Behem 2 let stihnou zakorenit a usadit se takze pravdepodobne preziji obdobi bez intenzivni pece a kazdy rok se u stromu pocita. Zejmena kdyz my mame podobne omezeny cas.
Tak at to zbytecne nepropasnete.