Krizový plán, co zvažujete? Co pro vás hraje roli?

[PooM]

Navažme na Votroubkův komentář v jiném vlákně a proberme své strategie přežití.
První půjdu s kůží na trh já.
A připomínám, že se jedná jen o teoretickou úvahu, na základě které se chystám sepsat rozsáhlý román
V 95% případů se nehodlám nikam evakuovat, zůstanu pěkně na své hroudě, protože:
-Znám to tady, mám tady svou technicko/technologickou základnu, navíc to tady mám rád a mám tady kolem sebe pár lidí, kterým můžu věřit.
-Mám vlastní vodu a spádový vodovod (to považuju za neskutečné plus).
-Mám zásobu dřeva nejmíň na jednu zimu (vyschlého), a les hned za domem.
-Mám hektar vlastní země (ale přiznávám, že na zúrodnění makám, dost pochybuju o tom, že bych v tom, co tady teď je byl schopen vypěstovat aspoň brambory)
-Nejsem v záplavové oblasti
-Zásoby jídla mám na +/- půl roku s tím, že bych sežral i pšenici pro slepice
-Mám genetickou základnu králíci/slepice (i když jsem letos přišel o 100% spolehlivou kvočnu)
-Terén v okolí je členitý, zalesněný, kopcovitý, skalnatý...kdybych musel okamžitě zdrhnout, vím kam se na pár dní zašít (a to i před termovizí z vrtulníku) a jak tam těch pár dní přežít
-Vzhledem k okolnímu terénu - těžká technika by měla dost omezené manévrovací schopnosti
-V okolí není vůbec nic významného (žádný strategicky významný cíl), žádné velké město, na které by stálo za to plýtvat bombami, a ty párkubíkový zásobníky na vodík za kopcem (asi 8 km vzdušnou čarou) pro mě nepředstavují hrozbu
-Dům je postaven z poctivých cihel, takže balistická odolnost nějaká bude
-Jsem připraven přijmout 4 lidi (2 páry a oni jsou připraveni přijmout nás) pokud by bylo třeba.
-1 km od domu na řece je 30kW vodní elektrárna (2x 15kW)
-Malá čerpací stanice cca. 1,5km (ale netuším jaké mají zásoby)
-Přizpůsobivých v okolí není ještě tolik, že by byli schopni tvořit tlupy silnější než několik kusů
-Smířil jsem se s Všemohoucím

A teď konec selanky a přejděme k realitě:
-Nemám možnost hermeticky utěsnit dům ani filtrovat vstupní vzduch
-Většinu času v zaměstnání trávím 5-50 km od domu, návrat by mohl být problém (i když 50km pěšky není nereálné)
-Dům/dědina se neubrání dostatečně silnému koordinovanému útoku
-Nemám kryt (když nepočítám své 2 sklepy, ale ani jeden není ideální)

Co bych dělal kdyby:
1. Moc lidí neumře, ale hlad je vyžene brát si co potřebují
-bránil bych svoje zuby nehty. Naštěstí v dědině takhle přemýšlí víc lidí. Takže na okna ocelový okenice, hlídky, systém včasného varování...Zvlášť dobrý pozor by bylo třeba dávat na osetá pole a zvířata. Vzhledem k terénu (okolí) věřím, že bychom si zoufalce udrželi pár dní od těla. Snad by odtáhli někam za snazším cílem. Snad.
-jak jsem předeslal, moc lidí kolem není, takže věřím, že by velkou část "hladového davu" absolvoval venkov, většina lidí (z města) má někde v okolí příbuzného v dědině. Takže snad...(dnes to tady mám cca. 700 obyvatel, mezi lety 42-46 tady bylo přes 3 000(!) obyvatel (a při tom mnohem méně domů) a ve 30. letech zde bylo něco málo přes 600 stálých obyvatel).
2. Redukce populace na 1% nebo dokonce 1 promile (i když nevím, proč zrovna já bych měl přežít)
-vyhlásím se neomezeným vládcem okolí, něco jako král JÁ I. 
-vyrazím poshánět všechno, co ještě nemám. Třeba Porsche. Nebo Lamborghini 
A teď vážně:
-poshánět chybějící vybavení pro zemědělství, popř. pro obranu
-stroje, nástroje, cokoli co zvládnu ovládat/s čím zvládnu zacházet a co ještě nemám)
-zaopatřit/vypustit hospodářská zvířata v okolí (zaopatřit a držet jen to, co zvládnu)
-palivo palivo palivo (nafta/benzin)
-pokusit se navázat kontakt s okolím - CB mám, chtělo by to ještě něco výkonnějšího analogového od vojáků (asi)
-opatřit si aspoň další 3 psy, nejlíp se služebním výcvikem
-léky a zdravotnický materiál obecně. Čím víc, tím líp.       
-jídlo (trvanlivé), semena, chovná zvířata...
3. válečný konflikt/odvody
-ještě nejsem tak starej a coby četař-velitel družstva v záloze bych se musel rozhodnout, jestli se mi chce jít s tím, kdo by mě chtěl odvádět. Pokud by to bylo za vlast, půjdu. Pokud bych z nějakého důvodu vyhodnotil, že se mi rukovat nechce, musel bych se zašít (vyz výše).

Důležité je nebýt na všechno sám, mít někoho, kdo při mém "výpadku" zastane moje povinnosti a nenechá to tady padnout na hubu. Snad i někoho  takového mám.
Nejdůležitější bude stejně "nepos.at se" (děda říkal, že nejhorší smrt je smrt z vyplašení) a improvizovat.
Bude třeba kopat hroby? Pryč se sentimentem, soused už svůj bagr nepotřebuje, ale umím ho řídit?
Zvládnu vyrobit alarm z pasti na myši, kolíčku, pár drátků, plíšků, žárovky a klaksonu z auta?
Kdy se to všechno přežene? Vím, co se děje kolem? Nebo aspoň vím jak to zjistit?
A to nejhorší: je ten člověk, na kterého se spoléhám opravdu spolehlivý? Neusne na hlídce? Neuteče, místo aby mi kryl záda? 

A bylo by toho ještě spousta. Tak co, popovídáme? 

[Saladin]

Jo, proč ne, není nad slušný brainstorming..

[Sumo.cz]

A co scénář co je pro každého nejpravděpodobnější a to je neschopnost vydělávat prachy či dělat jakoukoliv práci a je jedno z jakého důvodu. Ať jde o úraz či vysoký věk? Tady se furt řeší válka, meteorit, zima, pandemie, ale to co je skoro jistota to se přehlíží.

Ano ono se dá použít to co máš na atomovou zimu i když tě vyhodí z práce, či ti umře partner a ty se musíš starat sám, děti se ti vrátí dom z kdejakýho důvodu, atd.........

[PooM]

Správná připomínka Cyniku a víc než na místě...
Dělal jsem i na výkopech, celý léto. Práce se nebojím. Jakékoli. Jen představa zaměstnání ve fabrice, denně stejný xichty, stejná mašina, stejná práce...tak nějak to podle mě vypadá v pekle.
Elektriku doma jsem si roztahal sám. Rozvedl vodu i odpady. Postavil komín (u kámoše jsme stavěli i kamna). Přeložil část eternitu na střeše. Zazdil futra, naházel omítky, vybetonoval podlahy atd. O svoje auta (a techniku obecně) se starám z 99% sám. (Tzn. ne že si na to vezmu firmu a pak chodím a vykládám: "Já jsem udělal..." ne, dělal jsem to těmahle rukama, i když jsem většinou zkraje měl odborný dozor, který mi ukázal jak na to).
Pro případ vážného úrazu/nemoci/invalidity jsem pojištěnej (hlavně kvůli hypotéce, o moc víc se dělat nedá, nebo se pletu?) a mám přítelkyni a rodiče, kteří by mě (pevně věřím) nenechali na holičkách.
Můj recept na spokojený stáří je 1. dům se zahradou (v nejhorším se to dá prodat)
                                               2. dobře vychovaný děti, který se o mě postarají (tak jako se strýc a jeho žena starají o své rodiče (maminčina strana) - mé prarodiče, tak jako s moji rodiče starali o své rodiče (tátova strana) a tak, jak já jsem připraven a odhodlán postarat se o své rodiče, když bude třeba)
Samozřejmě, dům mám na hypotéku. V případě hyperinflace první půlrok snad přežiju na rezervách a pak už peníze zametu na ulici a vyplatím se. A nebo o všechno přijdu, těžko to odhadnout. Hodlám udělat všechno proto, abych to udržel.

[votroubek]

Jsme u toho. Nejsme dokonalí, pojištovna nedá tolik, kolik by měla, ale díky systému výluk zaplatí tolik, kolik bude chtít....Vím to dobře, byl jsem pojištěnej proti úrazu, proti pracovní neschopnosti, pobytu na lůžku i ve špitále a....měl jsem úraz a být finančně závislej, nebo slabej, tak se zhoupnu.Chce to mít rezervy a ty zhodnocovat.Takže je fajn tu a tam přikoupit nějakou nemovitost. Ideální je zemědělská půda, vydělává stále peníze a její cena roste a teprve poroste.
Nebo podnikat, investovat.
Nějaká inflační spirála zlomí krk každýmu, i zemědělcům, nebo strojařům, protože stát v křeči vypíše takový daně z nemovitostí, že bude půda přítěží.Přežít ano, chce to mít příjmy a jít cestou ekonomického bezpečí, stability a rozvoje. Žít celej život ze stejnýho platu a nemít vyhlídky či plány na rozvoj je liché.Když nejsou přebytky, není kde brát.....

[PooM]

Vzhledem k tomu, že pojištěnou mám hlavně hypotéku a tu pojistku mi udělala přímo banka, u které mám hypotéku (to je to, co pojistka kryje, jinak celkem nic, kdybych přišel "jen" o oko, dostanu nejspíš 50 korun ) mělo by být v jejich zájmu, aby to tak bylo (tzn. že oni dostanou "své" peníze). Dům je nezajímá, pro ně je to práce navíc s dost nejistým výsledkem/výdělkem. Takže když skapu zůstane po mě (snad) chalupa bez dluhů.
Úrazovku mi ještě nikdo nenabídnul takovou, aby mě zaujala. Všude je samý "ale" "pokud" "v případě"...

Kamarád má kouzelně pojištěnou chalupu proti živlům. Pojistka mu kryje zlaté šperky, vzácné obrazy, sbírku veteránů, ale nekryje tíhu sněhu, záplavovou vlnu (ale povodeň jo, i když to u něj na kopci opravdu nehrozí)...

[SoňaR]

No můžeš se pojistit u Lloydů, tam tě prý pojistí na cokoliv chceš... Má to ale samozřejmě háček, zaplatíš si to a to někdy ne málo. A asi je jen tak někdo nepřečůrá 

Traduje se historka, že si jeden týpek koupil velmi drahý vzácný doutník a nechal si ho u Lloydů pojistit proti požáru na vysokou hodnotu (protože tam přece pojistí cokoliv proti čemukoliv). Pak si večer v klidu sedl a doutník vykouřil. Následně uplatňoval u LLoyds škodu. Pojišťovna bez mrknutí oka vyplatila škodu a obratem týpka zažalovala za žhářství a vymáhala na něm náhradu škody... No hádejte, kdo vyhrál? 

Ale to je trochu mimo téma, kaji se a omlouvám 

[k.vancura]

No, strategie ... strategie je celkem jednoduchá.

Životní pojistku mám předplacenou na následujících 30 let, ale doufám, že ji nikdy nebudu potřebovat (a kdyby jo, tak z toho snad žena a děti neco dostanou). A v případě krize hurá na chalupu a tam to už nějak dáme. Svezu svoje rodiče (u nich vybereme sejf s pokladem  a máminu ordinaci co do lékařského vybavení a léků), dojedeme pro manželčiny rodiče, tam vybereme spíž a mrazák, z našeho baráku vezmu co unesu (hlavně zásoby ze spíže a mrazáku + dílnu) a z chalupy už nevystrčíme ani nos. Zásoby jsou, voda je, sousedi jsou taky celkem dobrý a když to naši rodinu dokázalo živit od roku 1780 až do padesátých let minulého století, a celkem dobře, tak jsem přesvědčený, že zvládneme i dneska.

[Polfox]

Prátelé, co se týká strategie, tak nemám ve všem úplně jasno. Pokusím se být upřímný jako PooM i když nevím, jak se mi to povede.
Realita je taková, že vlastně není jasné, co se na nás hrne. Osobně však předpokládám, že to přijde tak cirka do dvou, tří let pokud to bude z dílky lidských rukou. Nejpravděpodobnější mi totiž momentálně přijde asi válečný konflikt a to z toho důvodu, že evropa momentálně páchá sebevraždu. Nechci jít proti pravidlům fora a tak zde nebudu rozebírat náboženské otázky, nicméně o tomto bych mohl mluvit nepřetržitě celé hodiny. Povím však jen to, že některá náb. zkrátka neprošla našim západním vývojem. Nepoznala humanismus a neváží lidského života tak jako mi. Navíc za svům primární cíl považuje naprostou a absolutní světovládu, čímž se nikterak netají. Jen tak pro zajímavost skutečně ještě mírné a seriozní video.

https://youtu.be/4phAAFfC4JQ
Od té doby co tohle natočili se situace poněkud změnila... nikoli k lepšímu.

Ale to jsem odbočil od oné strategie. Nedaleko mého domu je cca 200m hluboká studna ze které neustále vytéka čistá voda, tedy velké plus. V této hloubce se dost těžko kontaminuje a její tok není závislý na energiích. Dřeva mám na více jak jeden rok topení a po okolí je dostatek stromů, které by se dali pokácet a použít. Dům je dostatečně velký na to, abych v případě nutnosti přesunul drobné zvířectvo dovnitř z důvodu jejich obrany. Ze strategického hlediska je však umístění domu i vesnice zcela v rozporu se vším, co o strategickém umístění vím. Mám dvě vlastní připravované lokace pro případ nutného opuštění domu. Ale ani jedna z nich není dokonalá. Mohu odejít do hor ve kterých to dobře znám a být stále v pohybu. Ale tak se dlouho žít nedá. Takže věc se má asi tak, že i přesto, že mám slušnou výbavu, a to jak hmotnou, tak mentální, přesto nemám nic v kapse, rozhodně né pocit jistoty.
PooM má obrovské štěstí, že je jeho ves na takovém místě. Zase možná třeba nemá tak úrodnou půdu, jako já, ale pěstovat se dá skoro na všem a on by tu svou nakonec nejspíš zklidil, zatím co mě by jí nejspíš vyrabovali sousedi.
SoňaR - je super že si takhle chystáš zahrádku. Moc držím palce. Kdysi jsem četl, že 50m2 záhonu je přilepšením pro jednoho člověka a 200m2 vyprodukuje dostatečné množství potravy pro jednoho. Ta produkce může být obrovská, je však nárazová a to je pak fuška. Mě pěstování baví. Realita je ale taková, že se člověk pár měsíců dře, aby pak něco zklidil. Jsou plodiny, které moc nepotřebují a pak takové kterým se věnuji v podstatě každý den. Doporučil bych všem začínajícím pěstitelům i teoretikům dve super knihy. Tou první je - 2000 rad pro zahrádkáře (Fanz Bohming - Stanislav Peleška) a ta druhá, doplňková brožurka je - Mrkev miluje rajčata (Louise Riotteová). podstatnější je podle mě ta první. Mám dost knih podobného zaměření a hodně z nich byly téměř vyhozené peníze. Proto vám píšu o techto, protože to může ušetřit peníze vám

Strávil jsem obrovskou část svého dětství a nakonec i dospívání na velikém pozemku. Z části to byl sad, z části byl pokrytí záhony a bylo tam hodně stromu které příležitostně dávaly dřevo. Když to hodnotím s odstupem času, vlastně jsem takto vyrůstal na "rodovém statku". Bylo nás tam víc a úplně všichni na to vzpomínáme jako na nejšťastnější okamžiky našeho života. Nebyla tam žádná elektřina a dokonce ani tekoucí voda. Pozemek je i velmi dobře strategicky umístěný - není moc vidět zato z něj je vidět na cca 500 vzdálenou vesnici. Kdyby se ve vsi dělo něco nežádoucího, měl bych s přehledem nejspíš desítky minut na útěk. Žel bohu, je jedinou dostupnou vodou dešťovka a cca 30m vzdálený potok pochybné kvality. I přes tyto nedostatky je to můj favorit na bug out lokalitu. Tehdy jsme tam byli soběstační co do produkce jídla. Bylo tam asi tricet slepic, kachny i husy. sedm prasat a dvacet pet ovcí. Ovoce bylo tolik, že jsme tím krmily ty zvířata. Co pamatuji, tak se ještě cca tuna jablek dávala do sklepa. Také si pamatuji (a to je hodně podstatné) že i jako děti jsme se tam často pořádně nadřeli. Dospělí však makali a makali a to od časného rána až do noci. Tráva se sekala jen ručně kosou a to byla nepřetržitá práce pro dva lidi. Zkrátka pořád dokola jak stále tráva dorůstala. Seník měl asi 400m3 (možná víc) a ten se musel naplnit.
Plyne mi z toho jedna podstatná věc. Pokud má toto, až už to bude kdekoli, fungovat, chce to skutečně víc lidí. Aby mohli jedni usilovně pracovat, musí je jiní neustále chránit. Další musejí pročesávat okolí a přinášet potřebné předněty a zároveň špehovat dění okolo takové osady. Někdo musí pracovat na technologiích a někdo vařit atd. Netroufnu si odhadnout kolik lidí je potřeba na zachování efektivního chodu, ale bude jich zřejmě dost. To jak jsme vyrůstali my (naše rodina) se nedá úplně srovnávat. To nebylo v PA. Někdo to musí organizovat, někdo musí aktivně vyhledávat možné nebezpečí a bránit komunitu a ostatní musejí pracovat.
Naprosto vážně, mohu se s rodinou někam "zakrtkovat" pod zem do krytu, se spoustou zásob a snad tam i nějaký čas přežít. Ale člověk je silně společenský tvor. Dokonce jedna z nejsilnějších potřeb je - potřeba nebýt sám. Jestli je tu někdo psycholog, tedy prosím o upřesnění. Myslím že tam byla 1. potřeba jídla a pití. 2. potřeba úkrytu (střechy nad hlavou) 3. potřeba nebýt sám.
Takže tam budu ukrytý celé roky, než moje děti vyrostou a co pak? bude je čekat život bez pardnera, nebo jako budou dovádět spolu navzájem? To snad ne! Takže pak chudáci vylezou na povrch a budou bloudit světem aby našli nějakou komunitu, aby mohl život dál pokračovat, alespoň pro ně prostřednictvím jejich dětí. Ale co ona zaběhla komunita udělá? Vyžene je, a nebo zbaští k večeři (nebo je přijme mezi sebe, například) Je ale daleko snadnější žít ve společenětví rovnou.
Navrhoval bych zapracovat na takové komunitě prepperů už teď, ovšem klidně na jakési virtuální úrovni. Mohl by to být takový mezistupeň. Myslím tím, kdyby se to všechno rozplánovalo. Kdo, co atd. a našlo by se několik vhodných lokalit, jako potenciálně vhodná místa pro vybudovaní kolonie. A v případe příchodu PA bychom se na takovém místě mohli sejít a rovnou se pustit do práce.
Například u nás to tak funguje od nepaměti. Širší rodina zná dvě konkrétní místa a pokud by se něco stalo, pak se na jednom, či druhém místě sejdeme. Přičemž máme jisté pořadí těchto míst. Pokud by bylo to první zníčené, automaticky se přesouváme na to druhé.
Každý zná své silné a slabé stránky. Tomu se myslím věnuje "psychologie práce". Tedy pokud může člověk dělat činnost, která ho baví a která mu dobře jde, je jeho produktivita velika a navíc je podstatně duševně zdravější a šťatnější. Je tedy nesmysl nutit člověka co miluje zvířata a práci s nimi, aby pobíhal s puškou okolo osady a odháněl vetřelce, vojáka aby dělal tesařskou práci a tesaře aby okopával brambory. Takže je to vlastně strašně jednoduché. Je to jen o dobré vůli nás všech, jestli se dokážeme dorozumět a zkoordinovat a následně vytvořit nějaký fuknční útvar, připravení na reálnou aplikaci.

[SoňaR]

Tak nějak - Maslowova pyramida potřeb 
1. fyziologické potřeby
2. potřeba bezpečí
3. potřeba sounáležitosti, lásky
4. potřeba uznání
5. potřeba seberealizace

[SoňaR]

Jo mimochodem - komunity se tu už řeší ve vlákně o komunitách 

[Polfox]

jj, já vím. Tady se řeší strategie. To ale je má strategie. vážně. Mám předpoklady, vědomosti i výbavu pro samostatné přežití. Přesto v tom nevidím hodnotu pro budoucnost. Kdybych žil sám, tak bych se nechal naverbovat do armády pokud by nějaká přežila. Když mám něco udělat pro svou rodinu, pak je mou osobní strategii a přesvědčením to, co jsem napsal výše.

[PooM]

Polfoxi, líbí se mi co píšete, hezky se to čte, ale nerozumím jedné věci. Pokud to máte v rámci širší rodiny až tak promakané, nemáte sebemenší důvod shánět lidi ve virtuálním světě. Až na to dojde, budete muset (cizí) lidi odmítat.
Ale posbírat tady pár kontaktů, no proč koneckonců ne... 

[Polfox]

Prosím všechny, aby mi tykali. Děkuji
Co se rodinný týče, umějí pracovat a ledacos znají. Ale nemají zdaleka takovou přípravu ani průpravu. Pokud se něco stane, udělají co mají udělat a dojdou kam mají dojít, ale to je tak asi všechno. Kromě mě se dají považovat za preppery jen další dva příbuzní. S jedním z nich jsem měl tuto sobotu zvláštní rozhovor. Docela mě z něj medaili v zádech. Věřím že mě pochopíte, tak to napíšu.
Předal mi část své výstroje a řekli mi doslovně - " já to nezvládnou, také až to přijde, tak 250 krát vystřelim a možná si nechám i něco pro sebe. Van se ty věci budou hodit."

Když se domluví sto lidí, nakonec se jich sejde třeba deset. Ale deset zkušených prepperu je velka koncentrace schopnosti a vedomosti. A navíc, nechtěl bych aby se potomci jedné rodiny míchali mezi sebou.

[Polfox]

Omlouvám se za překlepy, to jsou automatické opravy v telefonu.

[xale]

ahoj všem. dovolím si taky něco napsat. možná mě nebudete rozumět, ale třeba se najde někdo, kdo to pochopí a je na tom i možná podobně. Na tyto stránky chodím, protože mě dané téma zajímá, sháním nápady, náměty, řešení atd. Ale v žádném případě navenek nevystupuji jako člověk, který by rozmlouval s klukama u piva o "konci světa" a řešil PA. Nechci tady nikoho hanět ani dehonestovat, ale znám pár lidí, kteří se veřejně hlásí k tomu, že se blíží to nebo ono. Ti pak spíše myšlence prepperství ubližují, protože někdy skutečně působí jako magoři. Takže abych to shrnul, jsem spíše agent v utajení a navenek se chovám "normálně". Už jen proto, že kdyby se něco semlelo, nač upozorňovat na to, že mám doma jídlo a podobně.  A proto mě ta myšlenka virtuální komunity zaujala. Klidně se nebráním tomu, abychom navzájem věděli +- kde kdo funguje ... stačí nahlásit větší město v okolí. Ale skutečně za současného stavu nemám v úmyslu se fyzicky někde sdružovat. Snad jsem moc lidí nenaštval.  

[votroubek]

no, tak to prostě je. Nemůžeme vystupovat v kristovým rubáši s křížem přes rameno a úpět, že přichází hodina posledního soudu. Drtivá většina z nás vypadá jako normální lidi, nenosíme polní lopatku za pasem, ani atombordel v žebradle.Ani já neparkuju za stodolou tank a povídat si s někým o kolapsu civilizace je veliký hazard, že tě udá jako nesvéprávného.
Kde a kdo funguje je škodlivé vědět, páč velký bratr nespí a ví, kde jsou prepři, tam mají čerti mladý, takže lepší nevědět.
Všichni jsme agenti v utajení, a právě mne napadlo, že bych si mohl nechat na auto nalepit nějakou dobrotu....
třebas... zpytujte svědomí, přichází čas velkého zůčtování,. nebo....jako inzerovat to opravdu veřejně. Blázny totiž nikdo nebere vážně.....

[Saladin]

.. velký bratr nespí a ví, kde jsou prepři, tam mají čerti mladý, takže lepší nevědět.
..

Chlape, kam na ty hlášky chodíš? Vyprsknul jsem knedlíky s vajíčkem, ohodil si papíry a oba monitory, klávesnici i desktop.. Uklízel jsem to skoro 10 minut.

Prý je nezdravé jíst u PC.

[k.vancura]

No, já mám plán celekm jednoduchý, vím, že ne poplatný všem možnostem a dokonce vím, že pokud by nastali jisté alternativy, tak je to plán zcela nevhodný, ale primárně plánuju a připravuju se na to s tím ohledem, co považuji za nejpravděpodobnější. Respektive, mám plány dva, z čehož jeden se plánem asi nazvat nedá.

Plán "A" momentální realita ... normální život s tím, že nic nepřijde, současná společnost se bude pohybovat dále tak jako dosud a prostě běžný život zaměstnance a malého živnostníčka v realitě konzumní / kapitalistické společnosti. To má asi nejspíš většina zde přítomných lidí.

Plán "B" - neboli pro případ PA mám pak pouze jeden aktuální. Osobně předpokládám ekonomický kolaps. Jestli hyperinflace, nebo globální krach burzy ... prostě cokoli, co mi znemožní žít můj "normální" život. Tento plán se do značné míry ale přelévá do života dle plánu "A". Nemám hypotéku, na penzi si spořím pouze to, co skutečně mohu postrádat (protože stejně nevěřím, že to jednou za 30 - 40 let dostanu a pokud ano, že to bude mít nějakou hodnotu), peníze v bance nemám. Namísto toho investuju. Ne do zlata, nemovitosí, akcií ... ale do záložního plánu. Ano, mám značnou výhodu "rodového statku" - ne to, čemu se dnes moderně rodový statek říká, ale statek, který moji předci koupili před mnoha generacemi někdy po roce 1780. Dnes už se to asi statkem nedá nazývat, protože mnoho pozemků, které k tomu původně patřili jsou v nenávratnu a zbylo pouze něco přes 8 hektarů, ze ktarých navíc většinu pronajímám místnímu JZD. Ale je to základ, na kterém se dá v případě nutnosti slušně přežít - moji předci to již mnohokrát v minulosti dokázali, i když možná měli těch hektarů 2 x tolik a před tím i 4 x tolik, ale jak se rodili děti a majetek se dělil, tak prostě se grunt dělil...ale to je jiná storry ... každopádně od půlky předminulého století to na tomto "gruntu" zvádali a celkem dobře je živil. Mohil si dovolit děvečku a čeledína, mohli si dovolit dát vejminek a alespoň naposledy když to bylo nutné, tak dát třem synům vzdělání - za první republiky mimo jiné mému dědovi a jeho bratrům.

Zatím obdělávám menší políčko, nějakých 2000 metrů + nějaký ten sad. Dřevo na topení jsem ještě nikdy nekoupil a až budu potřebovat něco dostavět ze dřeva, skácím si ve svém lesíky svůj strom. Taky to není nic moc, asi 2000 metrů, ale na moje potřeby stačí.

Teď dodělávám přestavbu starého špýcharu na kovárnu, to je taky takové prolnutí plánu A a B - teď koníček a vedlejšák, v ekonomickém PA jedna z hlavních aktivit ... když už třeba ne věci na prodej, panty ke chlívku nebo kurníku, nový nebo opravený rýč, sekera a podobně se bude sousedům vždycky hodit a i když třeba nebudou peníze, tak pár jitrniček ze zabíjačky taky nebude k zahození...jsme tam u nás na chalupě celkem malá vesnička, je tam parta správných lidí, i když samozřejmě, rypáci se taky najdou. Takže, práce s kůží a se železem a samozřejmě nakrmit a zahřát rodinu a prostě se o ně postarat. Takže na to připravený jsem a až na nějaké řekněme "detaily", jako že bych musel abdikovat na některá moderní řešení spojené se zásobami energie / výrobou energií (elektřina a benzín / nafta) jsem celkem přirpavený.

Moje plány ale více méně alespoň zatím nepočítají s alternativou hardcore, kdy by bylo skutečně nutné vzít baťůžek na záda a zdrhat. Kdy by prostě bylo příliš nebezpečné zůstávat tady, proto taky začímán jako jednu z možných alternativ přemýšlet o nějaké hooodně vzdálěné lokalitě, nejlépe někde na druhé straně naší hliněné kuličky, ale to jsou všechno plány v menším stádiu přípravy než v zárodku.

Celkově se tedy připravuju na to, že prostě klekne ekonomika a bude následovat to, co se v takovém případě očekávat dá ... takže zajistit záložní zdroje obživy, moci oželet investice ve formě peněz uložené elektronicky kdekoli, u rodičů naberu lékařské zásoby a vybavení  a nějaké další propriety jako zásoby ze špajzu a trezor a u druhých rodíčů taky špajzku (samozřejmě i rodiče, to jako ne že bych je pouze vybral a nechal na pospas osudu) a vše potřebné zajištěno.

Pokud ale bude scénář divoký, bude hůř ... na tuto alternativu prostě zatím připravený nejsem a nevím, zda vůbec někdy budu...

[PooM]

Být závistivej skoro závidím...hlavně to "bez dluhů"...nebývá mi než (znouzectnost) si hypo obhajovat tím, že jsou to vlastně úspory na spokojený stáří...buďto zde s námi některý z potomků zůstane a postará se o nás (nebo nás vezme k sobě a za to dostane to, co patřilo nám) nebo, až na to nebudeme stačit, to prodáme a uvidíme...

[Polfox]

k.vancura moc pěkné. To je ono! Jinak on asi málo kdo touží po tom opustit své domácí prostředí. A jestli tam u vás jsou lidi převážně v pohodě, tak to je obzvlášť super.
Moc se mi líbí co si napsal a je to rozumné i moudré. K tomu putování na druhý konec světa... To bych možná trochu výhrady měl. Hodně jsem to zvažoval a dokonce si i toto skutečně zajistil jako možnost u příbuzných. Nakonec mi ale došlo, že pokud nemám vlastní (a někde schovaný) tryskáč, tak bych neměl prostě šanci se tam dostat. Tedy v situaci PA.
Zeptal jsem se přátel a příbuzných v zámoří, co si myslí o aktuální situaci v evropě. Jejich odpověď byla taková, že je to od nich hodně daleko... Naléhal jsem aby odpověděli a tak mi řekli, že to co se děje není nic jiného, než nová vlna stěhování národů. Podle nich je evropa v podstatě ztracená a jenom se diví tomu, že to evropani nevidí...
Tak jsem si řekl, že až bude nejhůř, tak že prodám majetek a odjedu za nima do bezpečí. Takže jsem začal uvažovat nad tím, jak poznám, že už jde do tuhého. Ty úvahy mě dostali k poznání, že ideální by bylo ten majetek prodat teď, protože teď mám ještě šanci ho zpeněžit, protože třeba za dva roky už ho ode mě prostě nikdo nekoupí, neb bude bezcený.
Co z toho plyne? Že ho neprodám a budu tu dál a budu doufat, že jsem udělal dobře...

Místo pro přežití mimo domov by mělo být tak daleko, aby bylo možné tam dojít pěšky. Osobně běru v potaz i strategické body, které by mohly být pod kontrolou potenciálního nepřítele a přes treré by bylo těžké projít atd. Každopádně bych doporučil maximálně ve vzdálenosti 30 km někam zakopat nejnutnější zásoby a potřebné věci. Pokud se z jakéhokoli důvodu ocitnu před svým domem jen v pyžamu a bačkorách, tak abych na prvním tajném místě našel všechno co potřebuju k další cestě, třeba nějak kde už mám připravené místo k delšímu přežívání.

[Dag Björndal]

Tiež som na tom podobne ako Poom. Nič sme nezdedili, dáky úver máme, ale zatial stíhame. Hlavne treba všetko vybudovať, skôr, než už nebudem vládať. A potom nás snáď pole, záhrada sady uživia aspoň v skromnosti. Snažím sa mať všetko svojpomocné a čo najviac sebestačné.
Osobne očakávam rozpad únie. To znamená vysoká nezamestnanosť, obrovský nárast cien, a časom očakávam aj pád eu velmocí. Ak s tým tento rok nič neurobia, tak sa to zosype čoskoro.

Ludia sú dnes tak hrozne zaúverovaný, že to bude poriadna šupa. Nebudú mať z čoho vyplácať úvery, a objedať môžu leda tak tujky a anglické trávniky, ktoré majú tiež na úver.

Dúfam, že o našu chajdu nebude mať banka taký záujem, by sa to nedalo rýchlo vyplatiť. Sú aj lukratívnejšie nemovitosti. Okrem toho nemáme všetko na úver a na lízing.

[votroubek]

Plány mám dva.
Pokud  příjde rychlá rána, zůstat a snažit se přežít.Pokud bude pomalý, táhlý konec protkaný úředním běsněním a potíráním osobních svobod, prchám.Dluhy sice nemám, ale myslím si, že dluhy nebudou až takové zlo, protože korporativně dluží téměř všeci a všichni, a když dojde k hromadnému kolapsu dluhů, nebude mít, kdo by kupoval nemovitosti.....Zemědělskou půdu jo, ale baráky..... to asi ne.Bohužel, byli u mne přátelé z jihu a upozornili mne, že to vidíme moc jednoduše.Pokud se rozsype systém,evropu nekontrolovatelně zaplaví vlna uprchlíků o síle čtyřnásobku obyvatel evropy.Italové to nebezpečí berou jinak, než my a všichni se připravují na totální válku.
Naštěstí všichni věří ve všemocnost a odvahu mafie, která prý itálii ubrání a nahradí státní zřízení na kmotrostán
Rozhodně právě probíhá neuvěřitelné dozbrojování a manévry.
Takže přátelé z jihu si byli dojednat útočiště, v případě rychlého kolapsu.Vzniká domobrana, organizovaná nejlepšími odborníky, placenými kmotry, kteří svoje ovečky nechtějí ponechat v nebezpečí.
Je to daleko a vyhlídky se tímto komplikují, páč se uprchlíci množí exponenciálně a nyní však netuším, zdali budeme schopni něco takového ustát.
Budeme se tvářit, že jo a bez pomoci oficialit dělat to svoje.
Zatím je mír a klid, budeme se každý držet svých osobních plánů a ambicí, zcela v souladu s osobním naturelem....

[Polfox]

Votroubku, já u tebe fakt nepoznání kdy si děláš legraci a kdy to myslíš vážně

[MDobromila]

Souhlasím s k.vancurou...
Nedá se asi připravit na vše...proto nějaké zombie PA a totální kolaps neřeším...zatím ani neřeším nějaké útěky s batohem do lesů...

Na penzi jsme si přestali šetřit...nevěřím, že bych úspory někdy viděla...a to mi není 20, že bych si měla spořit desítky let...vybrali jsme, co se dalo a pokryli část úvěrů.

Investujeme do knih, do nářadí, do kurzů...v létě bychom chtěli na zpracování vlny a košíkářství. Seznamujeme se s prostředím, kde chceme žít, sázíme stromy, keře, objevujeme byliny a jedlé rostliny, zkoušíme semenařit...
Rozšiřujeme včely, počítáme, že med budeme používat pro výměnný obchod. Stejně tak ovocné pálenky. A svíčky z vosku...

Takže krizový plán? Pryč z města v pravý čas....a pak využít všech svých znalostí a schopností...s pokorou a vírou, že nebude tak zle...

[votroubek]

polfox, ani já ne.Jde jen o to, nastínit možnosti, jak se ten osud může zamotat, proto je třeba si vážit každého dne, každé chvilky, každýho doteku štěstí a kontaktu s matkou přírodou, a nezapomenout to říct svým nejbližším, páč dneska tady jsme a zejtra nás vezme čert, nebo svatej petr..Jako když k tobě přistoupí kámoš, uchopí tě za ramena a zatřepe s tebou..... řekne ti: hej, kámo, vstávej, probuď se....
Největší radost mám z rostoucích sazeniček dřezovců a vyklíčenejch platanů.
Všechno ostatní je jen omáčka.....a hra.

[Polfox]

jake je místo smů v tomto snu...

[votroubek]

Sny a představy......... nic jiného nás nežene kupředu.

[Polfox]

a někdy víra, naděje, ale i strach. Ovšem že sny jsou různé.
Všichni jdeme s kůži na trh ať tak, či tak. Už jen záleží na tom, jakou za ní dostaneme cenu. Řekl bych že cenovky už asi máme, akorát o nich nevíme.

Hele pravě jsem přistihl našeho kocoura, že mi zase pije z hrnku můj čaj... Je to lotr. Máte někdo doma kočku, která dělá podobné blbosti? Můj miluje hlavně zelené čaje, a domácí šťávy. Pak stačí jen okamžik nepozornosti a mám po pití.

[PooM]

A taky vztek. To nejlepší co mě samotnýho kdy překvapilo že jsem ze sebe dostal bylo když opadl ten "horkej" vztek a nastoupil takovej te studenej...kdo zažil snad ví o čem mluvím...

[plenty]

Ono je to ako s parazitmi. Uprchlíci potrebujú jesť, spať, srať, mobil, lekársku starostlivosť. Keď parazit začne vyciciavať hostiteľa a ten skolabuje, zdochne aj parazit. Príroda nepustí. Parazit síce môže nejaký čas prežívať na zdochline hostiteľa ale všetko má svoje hranice. Obilie musí niekto posiať, to pomlieť, chleba napiecť, do obchodu odviezť a predať....  a tak je to zo všetkým. Stačí, že nepôjde voda v potrubí a za 4 dni začne úplavica, týfus, hnačky a podobné záležitosti. Keď nebudú funkčné lekárne, dostupný lekári čo nastane ? 

Inak votroubek s taliánmi fakt nekecal:  http://m.zahranicni.eurozpravy.cz/eu/158154-policista-zastrelil-migranta-ktery-na-nej-vytahl-nuz-na-miste-panuje-velke-napeti-varuji-urady/

[votroubek]

Záleží na vzteku, jestli se jedná o hněv vůči sobě, nebo jiné osobě. Vstek k sobě bývá motivační emoce, vztek k druhým je destruktivní emoce.
Sám jsem před pár dny měl nádhernej vztek. Koupil jsem kloučkům motorku, a nechal ji u mechanika vymazlit, klouček se na ní jednou svezl a druhej den mi zaklepali na vrata policajti, že mám doma kradenou motorku.
Nejdřív se mi v hlavě rozběhl ten racionální komp, jak toho štráfka sejmu a ukřižuju a pak mi podvědomí zaklepalo na lebku zevnitř a povídá: Blbe, můžeš si za to sám, hovado blbý, ani tě nezajímaly papíry, pořád jen motor a motor a motor, debile......
Takže jo, vztek nás řídí, někdy dobře, někdy špatně, a to je dobře......

[k.vancura]

No ještě k tomu plánu...a případnému útěku za kopečky. JNak už jsem psal i v jiném vlákně, zvažoval jsem alternativu vybudovat si existenci někde jinde, daleko, předaleko, za nějakým oceánem...ale přesně jak píše Polfox...

Nemám na to, abych sáhl do štrozoku, vytáhl několik milionů a vybudoval si někde záložní lokalitu. Prostě, abych si toto mohl dovolit, musel bych se zbavit stávajícího. Ano, technicky vzato, je právě teď ta nejpříznivější doba. Ceny jsou přibližně na úrovni, na jaké byly před krizí v roce 2007, dá se předpokládat, že ještě trochu porostou, hlavně díkylevným, extrémně levným hypotékám, ale osobně nepředpokládám, že tento trend bude trvat déle než tak rok až dva - pak se dostaneme na strop. A buď to na něm zůstane, nebo přijde zase pád ... to je otázka, na kterou kdybych uměl dpovědět, tak neřeším tuto otázku, ale sedím v jednom z nejvyšších pater nějakého mrakodrapu na Manhattanu, řídím obchody za miliony dolarů a těch sídel mám po světě již několik, možná i několik desítek....

Takže zpátky na zem...psal jsem jinde o možnosti nové existence jinde ... ale já to tady mám prostě moc rád. Dokud to prostě půjde, zůstanu tady. Jasně, jsou scénáře, kdy to prostě nepůjde....třeba totální válka NATO x Rusko, kdy bude bojištěm nejspíš Evropa a klidně se může stát, že tady porostou jaderné hřiby ... ale to je jiná situace, na to by se muselo jednat operativně a pak by nejspíš, pokud by na to tedy byl čas, zdrhala celá rodina, pokud by to šlo tak organizovaně a společně a pak by neměl být problém se odpovídajícím způsobem zařídit na novém místě...nebudu to tady ale rozvádět, to je už moc intimní informace...každopádně, to je celkem hardcore scénář a osobně nepředpokládám, že ho budu muset někdy aktivovat. Ale toto záložní řešení prostě taky existuje a jsem na něj připravený s tím, že nové zázemí by se prostě budovalo za pochodu. Daleko složitější a předpokládám že i nákladnější než mít lokalitu a záložní zázemí vybudované již dnes, ale vzhledem k
malé pravděpodonosti nutnosti tohoto řešení je toto riziko myslím celkem snesitelné.

Takže, předpokládám celkem jednoduchý a mnohokrát prověřený scénář. Ekonomická krize, které může být i mnohem a mnohem herší, než všechno, co jsme zatím zažili a co žažili naši předci. Kolaps zásobování, dodávek energií a všech těch vymožeností, které mámedneska tak rádi. Něco jako práce asi nebude ... respektive myslím zaměstnanost, kde si člověk bude z práce nosit měsíc co měsíc výplatu a za tu si bude moct něco koupit. Takže,m co největší potravonové soběstačnost, záložní zdroj obživy (práce, která se nechá směnit za nějaké jiné komodity a je žádaná), záložní zdroje energií (tam zatím krutě pokulhávám). Zdravotnický materiál a léky jsou zajištěny, nářadí a nástroje taky, teplo si zajistit umím, vodu taky, zásoby potravin na jisté omezené období taky.

Chybí a hodně energetická soběstačnost + energetické zásoby. Takže mě čeká centrála, zásoby benzínu a oleje (na naftu nic nemám). Do budoucna bych chtěl soláry, případně vítr, ale zatím jsou jiné priority. Musím dát do pořádku druhou studnu, vodynení nikdy dost, obzvláště v dnešné době, kdy je skutečně sucho až to hezké není. A do konce roku se snad podaří i dorekonstruovat chalupu, kde vzniká zvolna několik dalších místností. Za dob klidu pro větší pohodlí, pro doby krize jako nutnost. Do dalšího rozšiřování vozového a strojového parku vzhledem k zemědělské produkci zatím nehodlám investovat, nepovažuji to momentálně za nutné. Líbil by se mi do budoucna nějaký menší bagřík, ale taky to není priorita. A co asi prioritně udělám je nový sklep.

Celkem mě to ale přivedlo k jedné myšlence, respektive ... myšlenka už je na světě dávno, ale zeptám se tady, protože mi přijde, že jsou tady celkem rozumní lidé 

Výhledově budu řešit bydlení. Na 99% plánuju Kutnou Horu. Hodně z vás mi asi řekne že co blbnu, proč se nenastěhuju na statek a vymalováno ... OK, bylo by to nejrozumnější, ale jsou jisté dovody, proč ne, i když na statku plunujeme stejně trávit 8 - 9 měsíců v roce a toto "městské bydlení" pouze na ty 3 max 4 měsíce v roce. Prostě to má své důvody proč, ale ty nechci rozvádět. Takže rady typu odstěhuj se na statek vážně nepotřebju slyšet 

Zvažuju několik alternativ:

- Stávající dům z třicátých let na dobré adrese, který ale potřebuje kompetní rekonstrukci počínaje střechou, podlahami, odpady, elektrikoou, zateplit ... prostě všechno. Náklady odhaduju na 1 a půl mega ...

- koupit novostavbu nějakého domku. Vyjde to ve výsledku lépe někde mezi půl milionem a milionem než rekonstrukce starého viz bod výše (samozřejmě započítávám, že by se ten starý dům prodal)

- koupit byt 3+1 (případně 4+1). Varianta jednoznačně nejlevnější, ale pro mě ne zcela příjemná, i když na druhou stranu, jedná se pouze o bydlení na několik málo měsíců v roce, takže v podstatě taková noclehárna (dům by byl využíván stejně).

Nejde mi teď o pořizovací náklady, ty si umím spočítat bez nejmenších problémů, ale jde mi o provozní náklady. Nikdy jsem v bytě nebydlel a tak nemám nejmenší představu o měsíčních nákladech. Starý dům taky vím, na kolik vyjde při provozu. U novostavby malého domu taky mám jen mlhavou představu. Mohl bymi prosím někdo napsat, na kolik vyjde bydlení v bytě a na kolik v moderní malé novostavbě, velikosti bytu? Nemám představu. Jde mi o orientační měsíčná náklady na provoz typu elektrika, plyn, voda a jak se asi pohybují u bytů náklady na společné prostory a nějaký ten fond oprav, či jak se to jmenuje. Fakt to netuším a to pro mě bude asi rozhodující faktor, respektive jeden z mnoha.

[Prof]

To K.Vančura

Pro tvůj popis situace, tvého vytížení a tvých zájmů, je dle mého názoru nejlepší Varianta č.3, tedy pouhý byt.

Důvody si určitě určíš sám, nicméně několik zdůrazním.

1. časový fond. Malý byt si koupíš, opravíš a nastěhuješ se tam. Pak už řešíš pouze havárie a případně malování. nepotřebuje prakticky žádnou údržbu (z chlapského hlediska, když porovnám byt a barák). Máš čas jezdit na chalupu, či pole, či studovat a kutit. čas je NAPROSTO jednoznačně nejdůležitější faktor.....
2. Náklady na provoz. Pokud jsi vlastník bytu, jsou relativně nízké. Ale NELZE to obecně specifikovat do předu. Musíš se kónkrétně zeptat v tom kterém bytovém domě !
a) energie. Malý byt, malá plocha k vytápění.
b) fond oprav je dle dohody Společenství vlastníků. od cca 100 Kč až po několik tisíc, záleží, v jakém stavu je celý dům a na co se šetří..
c) společné prostory. Rozpočítávají se podle nového zákona maximálně 30-50 ku 70-50 procent (těch 30-50 jsou náklady, které se dělí počtem bytů, těch 70-50 jsou reálné náklady na teplo, které ti odečtou z měřičů na radiátorech. Záleží na tom, jak se které společenství vlastníků domluví. (Náklady na společné prostory vzniknou rozdílem energií, které přijme barák - součet odpočtu energií na jednotlivých bytech)

hmm. když to tak čtu. Jednoduše je pro tebe nejjednodušší, nejlevnější a nejpohodlnější koupit/pronajmout byt. Ale na finanční propočet se musíš zeptat přímo v cílové lokalitě v konkrétním domě. (jen na fondu oprav se může úložka lišit ve stovkách procent, rozdíl novostavby a třeba domu, který šetří na novou střechu.)

P.S. největší nevýhoda (i výhoda v jednom), při uvažování na koupi bytu, jsou sousedé... Musíš být schopen se s nimi domluvit. Vybírej podle nich !

[PooM]

Pokud smím, tak všechno má své pro a proti.
1. dům - velká finanční injekce (ideálně by to bylo řešit hotovými penězi, netuším, zda lze). Ale za to budu vědět co všechno a jak jsem udělal. V důsledku se dostanu na cenu novostavby v satelitu s tím, že budu vědět, kde to má slabá místa. Nevýhoda je, že dům bude většinu roku prázdný, ale pokud je "na dobré adrese" nemuselo by hrozit přílišné nebezpečí od nájezdníků, navíc je to dobrá investice...to "na dobré adrese" by samo o sobě mělo vyloučit spontánní vznik ghetta. To vznikne spíš na "horší adrese".
2. novostavba - pokud to nestavím sám nebo firmu neustále nekontroluju, může se mi stát, že budu muset stejně všechno předělávat (bohužel tak hovoří zkušenost - prasklý vodovod, křivá podlaha, v zimě plíseň kolem oken vinou špatného zateplení...bohužel jeto pro některé dodavatele standart a takvý případ nebyl jen jeden v mém okolí). Navíc když vidím kolik stojí pozemky i tady v Kančích horách, měl bych obavu, zda bych za půl míle koupil aspoň tisíc metrů pozemku. O satelitu bych neuvažoval vůbec...a pokud stavět, buďto vlastníma rukama (ale to chce čas) nebo neustále kontrolovat
3. po bytech jsem pár let žil a nikdy víc...panelák je vůbec nejhorší. Umakartová jádra a stoupačky jsou úžasná věc...a i kdyby to bylo vyřešené, beton krásně vede zvuk. Není úplně neobvyklé odposlechnout hádku sousedů přes zeď a tak...v cihlovém domě je to o něco lepší. Obrovské minus bytu jsou sousedé. Nemusí se shodnout vůbec na ničem (investice do domu, zvelebení) a tekoucí střecha může být dost problém, pokud bydlíte "nahoře". Toho v přízemí to netrápí, protože než to k němu doteče...tak bude blokovat veškerá jednání o nové střeše, protože pro něj to znamená třeba z jeho pohledu zbytečné zvýšení příspěvků družstvu/nájmu...

Osobně bych volil variantu 1. opravit stávající, zvlášť z ohledu k tomu že to lze brát jako perspektivní investici a základ mám. navíc to lze určitě dělat postupně. začnu tím co "hoří", pak rok šetřím a zase pokročím...
                                       2. byt
                                       3. novostavba - tam by záleželo na spoustě faktorů...   

[k.vancura]

Profe, děkuju moc. Jenaprosto bez debat, že se to bude lišit případ od případu, ale i to, že jsi uvedl "strop" v řádu několika tisíc je pro mě už i tohke směrodatné, já se vážne úplně neorientuju ...

Přemýšlím stejným směrem, tedy nejspíš byt, právě hlavně vzhledem k časové nenáročnosti a právě proto, že bude využíván spíš jen v zimě a nebo nárazově, když prostě bude potřeba být ve městě. Ale mám strach z toho, že jsem nikdy v bytě ńebydlel. Nevím, jaké to je mít sousedy hned za zdí. Toho se obávám nejvíc.

Finanční stránka věci hovoří zcela jsně pro byt ... pořizovací náklady jsou na cca polovičce novostavby a pro něco, co má v podstatě sloužit pouze jako zázemí ve městě by to mělo stačit. Pro přestavbu stávajícího domu hovoří pouze jedna věc a to, že bych byl už třetí generace z rodiny, kdo by tm žil, ale můj odhad rekonstrukce je přibližně ve výši ceny toho bytu (barák z třicátých let a postavený tak, že už tenkrát byl stavěný od původního jamitele jako investice ... nejdřív stavitelem na prodej a prvním "majitelem" co to od něj koupil tak jako investice na pronájem ... tomu odpovídá i způsob, jak je to postavené. Finančně je tedy rekonstrukce dražší (se započítáním ceny nemovitosti) varianta než zakoupení novostavby i s pozemkem.

Takže taky asi nejvíc přemýšlím o tom bytu, navíc teď, když jsi mi vlastně potvrdil, že provozní náklady jsou z těchto třech variant taky nejnižší. Po právní stránce si to dokážu ošetřit, co ale jak píšeš je tak trochu sázka do loterie jsou sousedé. Jednak, já nejsem na sousedy zvyklý, takže když vím že teď se ve svých hlasových projevech nemusím nijak mírnit, tak je mi jasné, že v bytě s tím budu mít problémy se ukočírovat. A z toho samého mám strach obráceně. Ale jak píšu, je to řešení teď jako zázemí ve městě, případně jednou ve stáří, pokud se dostanu já nebo manželka do stádia, kdy budeme potřebovat mít třeba nemocnici hned za rohem ... tedy v případě, že tento systém neklekne...

Navíc, je pravda, že byt ve srovnání s barákem vyžaduje minimum práce na údřžbě. Nějaké ty vodovodní bateria, kapající splachovadlo a případně dotáhnout kliku. A veškerou energii a elán pak můžu nasměrovat tam, kde mě to baví ... na chalupu, do dílny ... pořád vycházím ze základního předpokladu, že na chalupu to mám cca 15 km, tak není problém kdykoli kdy mě napadne hopnout do auta a za čtvrt hodiny tam být, což je obrovská výhoda jak teď, protože kdykoli tam během pár minut můžu být a v případě, že to rupne je dojezdová vzdálenost v řádech minut / v pěší dostupnosti taky k nezaplacení

Proberu to s manželkou a myslím si, že té se tento přístup a odůvodnění bude taky líbit ...

[Polfox]

Také přidán svůj názor. Začnu u bytů. Vadí mi tam toto:
- nejen v paneláku je všechno slyšet. Teta bydlí v bytě na Praze 2. (Byt že 9 mega) a bojí se mluvit nahlas v kuchyni, protože sousedka se nudí, poslouchá a drbe. Alespoň neslyší ty nad a pod sebou... další věci je to, že soused nad tebou bude debil a zapomene že napoustí vanu a máš doma bazén. Případně bude kretén ten pod tebou či vedle a nechá hořet svíčku a zapálí půl domu. Obsahu znám osobně. Takže být bych už nebral. Ta celá provozu bude podobná jako dobré udělaný domek. Tam odpadá fond oprav. Kamarádka musela svůj byt prodat, protože si majitelé odhlasovali těsnou převahou, zvýšení z 1200 na 4500. ( Mysleno pro ni na velikost bytu) ona a těch pár důchodců mělo smůlu.

Zase na druhou stranu dům buď vyžaduje vysoké náklady na začátku, a nebo neustále v průběhu života. Je dost možné, že tě levněji vyjde super byt i s vysokým fondem oprav než starý dům.

Nebránil bych se novostavbě, ale jak říká PooM fakt je musíš hlídat. Já při rekonstrukci dostal zápal plic a odpal jsem. Stavební firma toho využila a ukradli ( nepoužili) materiál za cca 500 000. Dům po pár měsících začal praskat a po roce jsme se museli vystěhovat dle pokynů statika i dalších odborníků dům mohl v podstatě kdykoliv spadnout. Takřka veškeré nosné prvky byly okradene. Další oprava mě stála mega včetně toho že jsem tam dám makak od nevidím do nevidím.
Na tvém místě bych volil klidně ten byt, ale opravdu ve slušném domě s nízkým fondem oprav. Kutná hora fajn. Budeme skoro sousedé

[Prof]

Je jistě dobré probrat všechny eventuality a všude je chleba o dvou kůrkách. nicméně je to jen o prioritách.
Co se týče sousedů, může nastat velký problém i na sousedním pozemku u baráku. A pokud si nesednete, nedomluvíte se...

Také můžeš narazit na Dobré sousedy a statisticky řečeno, dobrých sousedů je většina... (stačí totiž jeden blbý soused a ten vám může udělat ze života takový problém, že na ty "dobré" sousedy nebudeš mít čas.) Jinak řečeno, přistupujte k řešení pragmaticky.

řekněme byt. Bytová zástavba do velikosti Společenství vlastníků 6-8 jednotek. To se už poměrně slušně domluvíte. (2-4 patrový cihlový dům) Při zájmu o koupi se setkat s předsedou Společenství vlastníků a zeptat se na všechny věci. Platby, Fond oprav, problémy s jednotlivými byty, plány do budoucna etc, etc.  Osazenstvo v bytech cyklicky stárne a je nahrazováno vesměs mladými rodinami. Ty jsou vždycky trochu hlučnější, vzhledem k dětem, ale také tolerantnější k témuž. Starší lidé se zase aktivněji podílí na práci kolem domu. (záhonky, stromy etc, etc.) Vždy se dá najít lokalita, kde o blízké okolí lidé mají zájem a je to na první pohled vidět. A pak letmým zapojením do těchto prací snadno "zapadnete" mezi "starousedlíky". 

Závěr. Všude můžete narazit na Voly. A všude můžete mít štěstí. A všude můžete svému štěstí vyjít trochu vstříc.

P.S. našel jsem nějaký měsíční výpis. na byt 3+1.
ČR0 45 kč
ČT 135 kč
Údržba, bytový fond 4 897 Kč    (je v tom výše 600 kč na fond oprav, zbytek teplo, energie a poplatky)
Pošta 13 kč

[k.vancura]

Díky moc za info Profe. Všeobecně, jen na dovysvětlení ... jedná se mi o to, mít záložní lokalitu ve městě. Na dočasné bydlení, přespání a prostě zázemí ve městě. Určitě to neoplánuju jako hlavní bydlení...spíš prostě zázemí ve městě.

Jinak, hlavní rodinný stan a zázemí plánuju a tvořím na dnešní chalupě, statečku ... nejen pro nejužší rodinu, ale i pro širší rodinu. Samozřejmě to je počítáno i jako PA lokalita, to je zcela bez debat. Ale v podstatě, já o sobě tvrdím, že v podstatě prepper nejsem. Žiju tak, že to prostě s prepperstvím není v rozporu. Uznávám zásady, které vyznávali moji předkové a tak asi prepper jsem, ale není to proto, že by bylo prepperství cílem, ale tím, že je to spíš cesta.

Nebudu budovat bunkry a jednostranná zařízení použitelná pouze pro případ PA, ale chci dělat a stavět věci, ze kterých mám radost a užitek už teď. Že budou velmi dobře použitelné i v případě PA, no, jistě proti tomu nic nemám.

Chci mít jistotu, že když zapomenu dojít do obchodu, že budu mít doma co k večeři. A když už mám tu špajzku, sklep a mrazák, proč tam teda mít věci na jednu večeři, když se tam vejde mnohem, mnohem víc. Proč mám každá druhý třetí den letět do supermarketu a kupovat tam kousek masa zataveného ve fólii nebo stejně šasto jít k řezníkovi, když můžu u známho zemědělce vzít celé prase (ne, alespoň zatím ho nechovám a nemám to v plánu, alespoň zatím ne a když jsem zjistil, že ani nemusím na jatka, ale že seženu prase u známého) a doma si udělat zabíjačku? Užiju si zabíjačku, mrazák naplním na X měsíců a když to spočítám, investuju do toho zhruba polovičku peněz a trochu času.

Proč když už jdu nakoupit, nevzíz místo pytlíku soli / cukru / mouky / vím já čeho rouvnou celé velké balení? Nezkazí se to a příště na to nemusím myslet ... a když je doma třeba metrák cukru, tak on se prostě nezkazí ... moji rodiče ještě stále sladí cukrem, co dostával táta za minulého režimu ve družstvu jako naturálie ... a nic mu není, sladký je pořád stejně. Navím velká balení bývají na jednotku levnější a pokud se trefíte do akce, je to ještě lepší

Ale nechtěl jsem napsat, že to je o štosování zásob. Důležité je umět zásoby vyprodukovat a udržet, tedy konzervovat. Umět pěstovat a mít k tomu prostředky. Umět úrodu zpracovat, aby sez ní člověk mohl radovat i v třeskutých mrazech, kdy by prostě čerstvé bylo už dávno pryč. Umět si zajistit teplo, vodu, prostě umět se postarat bez vnějších dodávek průmyslových produktů. Jasně, není to nic jednoduchého, ale lze to brát jako koníček. Baví mě pěstovat, baví mě vyrábět, baví mě budovat ... a proč to spojovat jen s PA? Proč si nevyopěstovat vlastní jahody, cibuli, brambory už teď? Kupované a dom avypěstované nejde chuťově srovnávat. Navíc, pokud bych chtěl kupovat ve stejné kvalitě, jako si vypěstuju, budu muset kupovat nějaké super bio ... a nedoplatím se. Takhle to mám sice pracné, ale jinak celkem zadarmo, jsme na čerstvém vzduchu a celá rodina si tu práci na zahradě si užíváme. A nemá to nic společného s nějakým PA. Já s tímhle začal už dřív, než jsem o nějakém PA vůbec slyšel. Prostě mi to přijde jako úplně normální.

Já vím, že hodně lidí si tady řekne, že se  mi to kecá, když mám výchozí podmínky jaké mám, ale to není o podmínkách, teda, jasně je, ale hlavní je v hlavě. S něčím lze začít a je potřeba to udržet, opravovat, příápadně rozšířit. A to je o přístupu s jakým se k tomu člověk postaví. Je potřeba makat a brát to tak, že to je potřeba máknout. A neorientovat to na nějakou přípravu na PA, ale na to, že to je život. Nemám políčko proto, že jednou přijde PA a bude to moje obživa, mám ho proto, že ho chci. Že mě to baví. Že mě baví pěstovat a že mám rád svoji zeleninu a ovoce.

Zrovna tak co se týče mojí kovárny a práce s kůží ... nedělám to proto, že bych chtěl mít jistotu až to rupne, dělám to proto, že mě to baví. A bavilo by mě to a dělal bych to i kdybych tenhle koníček musel dotovat (což jsem alespoň nazačátku dost let děla). Prostě je to součást života a baví mě to, proto to dělám. Ne proto, že bych musel v rámci nějaké strategie ... že to ale té strategii neodporuje? No, proč by mě to mělo vydit, že? To je prostě další přidaná hodnota.

No a co se týče peněz z práce ... já mám z výchovy zafixováno, že pracovat se musí. Kdo nepracuje ať nejí ... to jsem slýchal od mala. Nešel jsem prošlapanou cestou ve šlépějích svých rodičů, musel jsem si cestu prošlapat sám. Nebylo to lehké, přiznávám, ale nejhorší je se vzdát a rezignovat. Není to ideální, ono to totiž nikde není ideální. Žádné zaměstnání není 100%, dokonce ani to, kde jste si svým vlastním pánem. Ale má to jednu pointu ... u dobrého zaměstnavatele každý měsíc přijdou na účet peníze. A se stálým příjmem se nechá rozumě plánovat. A pak to, co je z ostatních činností, ať už jsou jakékoli, je navíc ... a je milion věcí, co se těmi penězi navíc dá udělat. Prostě to jsou svým způsoem nárazové peníze nad rozpočet a i když to nemusí být hodně, jsou to peníze, při jejichž nakládání má člověk volné ruce. Někdo zvelebuje bydlení / chalupu / zahradu / auto / investuje do vzdělání / nebo to procestuje nebo jsou i tací, kteří to prolejí hrdlem ... každému co jeho jest. Ale to dává svobodu.

A když vím, že koruna, kterou dám na svůj koníček se neztratí, ale že zpátky přinese třeba korunu padesát ... třeba ne vždy v zisku, ale zase vím, že ty peníze pak ušetřím a tedy jsem si pořídil něco, co mě vyjde levněji než kdybych na to šetřil ... prostě mi to dává svobodu.

A to není o přístupu k životu jako k přípravě na soudný den a PA, ale o normálním fungování v rámci dnešní společnosti. Je to o tom bezhlavě nevletět do nesmyslných půjček na něco, co vlastně vůbec nepotřebuju, co je mi k ničemu a co vlastně ani nechci, jen to pak budu splácet 3 roky a ta věc, kterou jsem za to pořídil už třeba vůbec nebude existovat nebo se skoro celou dobu bude válet nepoužitá v koutě. Nebo ideální příklad takového to neuváženého jednání je dvolená na dluh .... přeplatí se (stejnějako jiná pújčka o 50% nebo i víc a nic reálného nezbyde, navíc, když si člověk počká, má pak na ty dovolené hnedle skoro dvě). A podobně.

Jasné, u hypo je to trochu jiné, sehnat ranec není jednoduché a mnohdy to je nereálné, tak to má prostě reálný význam.

Ale to jsem se dostal někam, kam jsem se vlastně ani dostat nechtěl. Já vlastně jen chtěl říct, že je pořeba žít a života užívat, ne se krčit někde v koutku a klepat se z PA na hromadě konzerv. Je potřeba žít a života užívat. Že ten životní styl může být takový, aby neodporoval přípravám na PAje pak už super. Ale podřídit přípravám životní styl je hloupost.

[Dag Björndal]

Boha jeho, čo píšete také dlhé príspefky? To nemáte nič lepšie na práci? Ja nemám ani čas to čítať. 
Ale je pravdou, že dom na kopaniciach s prerábkou a pozemkom 1+ ha výjde lacnejšie, ako stavebný pozemčok v satelite tak na 20 tujok. A domček s katalógu výjde ešte tak raz tolko. AK nechceme nič extra. / ako studna, rekuperácia, soláry, pivnica .../

[k.vancura]

Tak rodinou radou proběhlo, odsouhlaseno a schváleno, bude se kupovat byt v Kutné Hoře. Ne hned, zatím není ještě potřeba. Výhledově cca 2 roky. Za tu dobu předpokládám, že se realitní trh zase změní, že se na trhu objeví nové nemovitosti, sníží se počet zájemců a zase bude z čeho vybírat (teď je to všechno žalostně přebraný, výběr mizivý a ceny vysoko).

Základní předpoklady zajištěny, tedy vnitro-rodinná dohoda, zdroj financování zajištěný a připravený aby byl disponibilní na to období za cca 2 let, kdy to bude potřeba řešit (nehodlám jít do nějaké bláznivé hypotéky a živit banky).

Mládě bude bydlet ještě ty cca 2 roky v Praze, dodělá školu, bude pokračovat v kariéře a přesně podle svých i mých a manželčiných plánů se vrátí do svého na vesnici, to přebuduje k obrazu svému plně dle potřeb svých a své přítelkyně / v té době nejspíš už manželky / a my vyklidíme pole působnosti mladé generaci. No a my si koupíme ten byt a v té době by už měla být i komplet (snad) dobudovaná chalupa s veškerým komfortem a potřebami, které potřebujeme pro současný život a jistě bude i část dalších záložních řešení. Každopádně pak bude čas na to si hrát třeba s podkrovím pro případný přísun dalších rodinných příslušníků, kdyby to náhodou ruplo. Sice by to šlo už dneska, ale značně stísněně, po rekonstrukci by to bylo lepší, ale pro úplný komfort bych si představoval ještě pár pokojů na půdě – minimálně, aby každá rodina měla svůj pokoj. Nejde jenom a pouze o nějaké PA, ale v mých plánech má tohle zázemí sloužit nejen jako nějaké útočiště pro doby temna, ale i jako místo radosti a setkávání celé blízké i široké rodiny v dobách hojnosti a radosti, tak proč si nedopřát trochu toho luxusu ve formě dostatečného prostoru pro všechny.

Další infrastrukturu a energozdroje se pak postupně budou řešit průběžně během přestavby. Chci soláry, nebo alespoň solární ohřev vody, rezervoár na vodu pro případný samospád / samotíž. Prostě můj cíl je mít zcela na okolí nezávislou existenci, kterou sice mohu kdykoli napájet z externích zdrojů, ale zároveň, pokud budu donucen a nebo proto, že pouze budu chtít, ji kdykoli mohu uzavřít a jet čistě v ostrovním režimu, ať už se to týká elektřiny, vody, odpadů, tepla a postupně i potravy.

Pokud jednou bude dost financí, ale obávám se, že na tento můj sen asi nebude, neboť dobu, kdy byly pozemky za hubičku jsem díky mládí a nerozumu silně prošvihnul, byl by můj sen mít funkční statek s cca 40 - 50 hektary. Ne mít je propachtované, ale vlastnit a dělat na vlastním … no, vzhledem k ceně zemědělské půdy jsem tento sen asi prošvihnul, co šlo před 10 - 15 lety koupit za 2 miliony, to je dneska nějakých 8 - 10 milionů, někde možná i víc … tak sbohem sne … ale snít se musí.

Každopádně ,dnes se musím spokojit se svými hektary 8, vzhledem k tomu, že dnes to na uživení nestačí (a živí mě něco jiného) tak je to záloha na dobu špatnou a obhospodařují to z družstva. Buď bude tak, že se doba nezmění a bude důchod a bude mi stačit to co v té době budu mít, tak se pozemky jednoho dne spolu se statkem předají na další generaci. Když se doba nezmění a bude zle, tak se dá uvažovat o prodeji pozemků a nějak z toho výtěžku žít (což bych viděl jako úplně krajní možnost, tu úplně nejkrajnější) a nebo to bude vypadat tak, že se to dál takto nepůjde a pak se prostě ta pole budou obhospodařovat a prostě nás budou živit…třeba ne perfektně, ale dost na to, abychom nechcípli hlady

[Jozeff]

Konkrétny krízový plán nemám. Veľmi bude záležať od toho čo príjde a čo sa bude zdať ako najvhodnejšie urobiť.
Proste sa v budúcnosti pomerne rychle rozhodnúť podľa situácie a čo najviac sa prisposobiť. Keď bude práca pre mna a manželku...zostať. Budeme schopní splacať všetky účty ,hypotéku...? Alebo sa budeme musieť presťahovať do skromnejšieho bývania. Záleží od toho či bude fungovať sociálny systém alebo v určitej miere  štát  a ako bude fungovať... ?Ak to relativne půjde chcel by som zostať na mieste kde som a žiť tak viacmenej podobne, keď bude treba skromnejšie. Ak by to dlhodobo bolo špatné a ďalej by sa to zhoršovalo nebránim sa myšlienke vrátiť sa do lepších klinatických a podnych podmienok na Slovensko (ak by tam bola aj politicky lepšia situácia) a žiť čiastočne z obrábania pody a čiastočne z poskytovania služieb podla toho čo bude podľa situácie treba. V mieste kde vlastním podu na ktorej by som prebýval v lete a v zime u rodičov mojich alebo manželkyných. V mieste ktoré pravidelne navštevujem a je tam relativne dobre fungujúca skupinka. Nie som si istý či by som to zvládol, bolo by to psychicky i fyzicky veľmi náročné.Ale človek si zvykne na veľa... Ak by nastal rýchly kolaps, tak asi ako Saladin zaliezť a vydržať... koľko bude treba. Ale proste by som nemal problém v prípade potreby zdvihnúť kotvy a presunúť sa ďalej. Záležalo by ak by došli palivá, do akej miery...? Ak by napríklad sa zhoršovalo globálne oteplovanie tak by som zostal kde som (v chladnejšej oblasti v súčastnosti s dostatkom vody) Ak by nastalo globálne ochladenie tak by som sa  presunul do miesta s využitím geotermálnej energie a potenciálom stavby skleníkov a aspoň nejakej produkcie potravín. A tak podobne.

[votroubek]

Ano, to je názor obecný, většinový,najivní.
Nějaký obecný průšvih, kterým se budem vážně zabývat bude skutečnost, že nebude dostupná ani elektřina, ani pohonné hmoty, s tím související nefunkční zásobování potravinami.
Energie, jídlo.
Každopádně pouze tehdy, a nikdy jindy nebude potřeba se znervoznit a panikařit. Ano, zdraží liberecké párky, zdraží cokoli, koupíme si, co budeme chtít, vynecháme mobilní telefony, dovolenou v chorvatsku, nebo lov pokémonů.
Ale, jakmile se nerozsvítí žárovka a u pumpy si nenatankujete, od té doby začnou problémy. Do té doby nemá smysl, dělat si vrásky.
Jen abychom věděli, o čem je řeč.....

[Jozeff]

Ano, máš pravdu. Keď sa ti a tebe podobným minú aj posledné zásoby nafty, budeme ( mnohí z nás) prakticky v rovnakej pr..eli. Naivné je myslieť si, že to bude zo dňa na deň. To ale v konečnom důsledku nič na veci nemení...nedá sa to ovplivniť.

[votroubek]

Tak já při stejném objemu výroby vydržím 3 roky, při omezeném režimu, tedy 15 hektarech 10 let.Je to jako s kořalkou, musíš vědět, kam jsi to zakopal.....Nedá se to ovlivnit, co však můžeš ovlivnit, je svoje vlastní připravenost . Proto jsme tady......

[plenty]

Poľnohospodárstvo našťastie vie fungovať aj bez nafty. Dokázali to celkom nedávno na ostrove slobody a pred cca. 30 a viac rokmi to dokazovali gazdovia celkom bežne. Problém bude v období kolapsu a krátko po ňom keď dôjdu PHM na pumpách a postupne v kanistroch. Ešte, že ma dedko naučil vyrábať jarmo na priahanie kráv a volov do záprahu. Našťastie táto pár tisíc rokov stará technológia nie je náchylná na EMP, počítačové vírusy a naháňanie blbostí mobilom. Čuduj sa svet na poháňanie dobytka netreba pripojenie na sieť, wi-fi alebo bluetooth 

[votroubek]

Ano, ovšem není a hlavně nebude , kde brát. Krávy nejsou, mléko dovážíme z polska a holštýnky nemohou kvůli slabé kostře tahat a koně... no, koně už taky nejsou, protože zapříhnout teplokrevníka do pluhu, nebo vozu, to nevím.Kůn čeká hříbě rok a kráva na tom není o nic lépe.
Největší problém však nevidím v tažné a dopravní síle, ale ve výživě rostlin.Na polích se tak šetří hnojivy, že už se stříká na list, aby se v půdě nic neakumulovalo, zásobe se mohou vyplavit, znehodnotit. A protože se hnojí půda z 97% průmyslovými a syntetickými hnojivy, pak po kolapsu bude hodně, hodně zajímavé, to pěstitelské úsilí.
Navíc, ta půda, kterou oře traktor s fůrou koní pod kapotou, kobyla s jedním pluhem nezoře, je to tvrdé, jako beton.
Takže, i když sám plánuju koupi pár koní a vercajk pro ně, nebude to tak jednoduché, proto pro každého doporučuju zakopat pár kanystrů, nebo ibc kontejnerů s naftou bez rostlinných složek. Na přechodné období se budou věru hodit.
A taky rýč, motyku, hrábě, ruční vál na drcení hrud........

[chpslst]

to já su kludný.
lokalita- super, zásoby- mám a v prípade kolapsu je tu žrádla po okolí neskutočné množstvo.
obrana a ochrana je mi daná či už vedome alebo bez vedomia ochrancov.
a čo zvažujem?- zostať a prečkať nech už sa udeje čokolvek. lepšie miestočko by som asi ťažko už hladal...
a s obhospodarovaním nejakého pola a s tým spojeným neistým výnosom, v prípade "krízy" si starosti nerobím /strata času aj námahy/. sú ďaleko jednoduchšie spôsoby ako sa postarať o to aby bolo brucho plné...
ako to bolo v tom vtipe?, "nič /nikoho/ nehladám iba sa chválim." 

[Jozeff]

Najdoležitejšie je zdravie. Ano bez elektriny sa dá žiť, bez nafty tiež. A už vobec nie je doležité koľko jej kto máte zakopané. Sme na jednej lodi rovnako ako poľnohospodári nezvádnu rýchly kolaps spločnosti bez nafty hnojív a ďalšieho tak lekári to nezvládnu bez liekov a ďalšieho potrebného. Rýchly kolaps sa dá srovnať snáď len so životom v ťažkej chorobe. S tým sa treba len zmieriť a nič iné. Preto pre mňa má zmysel písať aj o tom pomalom. Liečim sa pre závažnú chorobu a bez liekov by to pre mna namalo dlhé trvanie. Moj scenár je nudný. Došli mi lieky a o chvílu koniec. Votroubkov je zaujímavejší Došla mu nafta, má kone, zožrali mu ich "chlapci z rozpadu" dostal z toho infarkt a lekári to nezvládli a koniec. Je treba aj materiálu a zásob. Ale bez zdravia je to človeku samotnému k ničomu. Ručné náradie mám a používam ho, aby nezhrdzavelo. Ak by bolo treba tak sa pridám proste k takému votroubekovi podobnému, ktorého dobre poznám a pokúsim sa mu pomocť mu v tom, na oplátku pomůže on mne. Ach ano a dovolenku v "chorvatsku" som si užil. Aj tak to už zachvílu možno nebude možné. Ak by to bolo prioritou, tak by som si kľudne užil aj cesty okolo sveta, kým sa ešte dá.
Ak by votroubek zažil skutočne závažnú chorobu, dal by možno aj velkú časť svojho majetku aby sa jej zbavil.
Veľa zdravia prajem všetkým...

[chpslst]

bez zdravia je to zlé teraz a v ťažkých časoch duplom.
desí ma predstava že by sa mi mali vrátiť tie strašné bolesti čo mi darovávala svojho času teta Borélia...
stav bol na "pištol". okrem tej svinskej bolesti a neschopnosti čokolvek robiť by ma však najviac sralo že sa nemôžem postarať o /uchrániť si/ rodinu- deti. prajem skoré uzdravenie.
chlast
p.s. na odlahčenie:
možno by nebolo zlé spolčiť sa takticky s votroubkom, vnoci mu sežrať kone a ráno umreť s plným bruchom. 
byť rýchlo ako bojovník- zapichnutý vidlami.
lepšie ako skapíňať od hladu a bez liekov...