Já ho neznám ani osobně, a nic jsem od něj nečetl, jen tak občas něco zaslechl a přečetl si tu normálně dostupnou část toho článku v LN.
Hodně toho co říká asi souhlasí, každopádně se mi to tak jeví. S jeho kritikou politiků ale souhlasit nemůžu. Proč: špičková politika je tak zvláštní povolání, že "normální člověk" by v té branži neměl nejmenší šanci. Buď politik má ten požadovaný psychický profil od narození, to je asi ta horší varianta, a nebo si to musí natrénovat.
On "musí" být také "bezohledný","psychopatický", protože zpravidla neexistuje řešení, které by způsobilo jen dobro. Někdy jsou i jen dvě špatná řešení. On ale musí rozhodnout, on nemůže (tak jako já občas) nepříjemná rozhodnutí odkládat tak dlouho, až se věc "vyřeší" sama. A musí mít své emoce pod kontrolou, jinak to prostě nejde. Hysterickej záchvat není řešením ale koncem kariéry a celoživotního snažení. Za to je placen a pro to je volen.
Takže s jeho dálkovou analýzou politiků takto nesouhlasím. Bral bych to snad, kdyby nabízel nějaké praktikovatelné řešení. (Snad ho někde nabízí a já ho jen neznám.) Bez toho mi to přeci jen připadá trošku "populistické", možná i komerční, protože to dnes zaručuje velikou publicitu a dobře vytíženou praxi.
PS: Typickým příkladem té "dobré", "nepsychopatické" politiky byly podle mne některé rozhodnutí V.H. - například to, přestat vyrábět zbraně, protože to je "nemorální". Zbraní je ve světě pořád dost, jen je prostě vyrábějí jiní.
PS: nemám moc rád názory, "tak to je, tečka, 100%". Protože tak to nikdy není, na 100% ;-)
