Nestihla jsem ji zatím přečíst podrobně, ale ano, v podstatě doporučuje vyřadit pšenici. Zdůvodňuje to tím, že dnešní přešlechtěná pšenice a způsob jejího pěstování už nedávají zdravou potravinu jako dřív.
O šlechtění jsem se bavila s člověkem, který se šlechtěním zabývá.
Ve zkratce říká: šlechtění podporuje vlastnosti požadované člověkem, ale zpravidla to není ve prospěch kvality vzešlé rostliny. Následky:
1) požadují se vyšší výnosy bez ohledu na to, že často dochází jen k rozložení vytvořeného materiálu do většího množství semen, čili k jakémusi "zředění" živin, protože málokterá vyšlechtěná rostlina dokáže vytvářet více živin než nešlechtěná zdrojová rostlina;
2) nebere se ohled na ztrátu "samostatnosti" rostliny, tj. případnou neschopnost jejích semen přežít zimu a vyklíčit a přežít v normálním konkurenčním prostředí, což vyžadovalo řadu biologicky cenných látek. Dnešní plodiny obsahují méně živin díky výše uvedenému "zředění" a proto, že je nepotřebují, neboť se skladují a vysévají v optimálních podmínkách;
3) pšenice se šlechtila na vyšší obsah lepku, který vyhovuje při zpracování. Staré odrůdy obsahovaly cenné živiny, které člověku umožňovaly lépe lepek zvládat, a méně lepku. Podstatně stoupla spotřeba pšenice, takže lepku přijímáme daleko víc než dřív;
4) enormně narostla zátěž ve formě různých chemikálií, které člověka i rostliny oslabují a nutí je jedy "skladovat", protože nemají síly je detoxikovat a vyloučit;
5) a v neposlední řadě člověk dnes navíc přijímá podstatně méně choroboplodných zárodků, takže jeho imunitní systém není vytrénovaný a nudou se realizuje na tom, co má k dispozici, nebo se "užírá" sám, což vede k alergiím.
Ohledně dalších potravin uváděných v druhém článku - tyto "sekundární" nesnášenlivosti jsou poměrně vzácné. Jakmile člověk vyřadí lepek, může údajně trvat i půl roku a déle, než se organismus zmátoří. Z principu je téměř nemožné, že by člověk nesnášel všechny potraviny uvedené v druhém článku.
