Platfus mám jako rodové dědictví.
Praděd a děda na něj dokonce dostali tzv. "modrou knížku"
a byli zproštěni vojenské služby.
Jo jo pochod byl tenkrát hlavní hybnou silou armád

To už se otce a mně netýkalo.
Táta byl ze šumavské vesnice a vždy vzpomínal, že první boty dostal od rodičů až po zkončení měšťanky, když odjel na učňák. Celé dětství běhal "po strništi" bos, jak ortopedové doporučují a stejně to bylo houby platné.
Jen na zimu nosili mejšláky s tlustými, vlněnými, pletenými, ponožkami.
Jako malého mě doktoři mučili ortopédickými vložkami (seriová výroba),
na kterých se nedalo chodit a nohy bolely jak čertovo kopyto.
A cvičení

jo nohou, palec ukazovák jsem si nakonec uměl vyndat boty z botníku,
ale bylo to stejně prd platný.
Někdy třetí čtvrtá třída ZDŠ to pak se mnou máma vzdala......
Jak to tady čtu, tak doufám že alespoň ty ostruhy mě minou....
P.S.: Mejšláky = polodřeváky – na rozdíl od klasických dřeváků mají dřevěnou pouze podrážku a nárt obepíná svršek z tuhé kůže. Kožená část je k dřevěné podrážce přibitá po jejím obvodu čalounickými hřebíčky tak, aby obuv shora nepropouštěla vodu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mej%C5%A1le