V České republice je každý člověk považován za nesvéprávného, kterého musí vést k něčemu nějaký diktátor. Člověk si pak může svobodně vybrat diktátora. Ale tím veškerá svoboda končí. A to platí jak o svobodných volbách, tak o svobodné volbě lékaře. Můžeš si zvolit svobodně lékaře, ale pak jej musíš posloouchat na slovo tak dlouho, dokud tě nezabije.
Bohužel češi mají ve své vlastní mentalitě zakořeněné, že chtějí někoho vlastnit a současně chtějí být někým vlastněni.
Nedávný případ
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ockovani-tetanus-kun-divka-cesko-cesky-krumlov_2012171201_akoDívku kopl kůn, jeli do nemocnice, tak jim chtěli vnutit vakcínu na tetanus, kterou odmítli.
Lékaři zavolali policii, sociálku a tak dále. Nebudu rozvádět, najdi si nějaké články.
Typický model je, že lékař má pocit, že pacienta VLASTNÍ.
jen na okraj: pravděpodobnost onemocnění tetanem je velmi nízká. Tetanus je střevní bakterie a nesnáší kyslík. (jiné bakterie kyslík naopak potřebují k životu, ale tahle kyslík nesnáší) Když se někomu dostane do rány, tak se nemoc rozvine jen u lidí, kteří mají špatně okysličenou krev. Krom toho, když nemoc přecejen propukne, tak je léčitelná sérem, tedy protijedem proti tetanovému jedu.
Sérum není proti bakteriím, ale je účinný proti toxinu, který bakterie vyrábí, což bohatě stačí. Bez toxinu již tetanus není nebezpečnou nemocí. S bakteriemi si imunitní systém poradí. A očkování beztak spočívá jen v podání toxinu, proti kterému si pak tělo vytvoří své protilátky. Člověk se tedy neočkuje proti tetanovým bakteriím, ale proti jejich toxinu. Což postačuje.
Povinné očkování proti tetanu lze přirovnat povinnému očkování proti hadímu jedu.
Ale abych se vrátil k hlavní myšlence:
Stát si nadiktuje, na co všechno mají být lidi naočkovaní, ale nenese vůbec žádnou zodpovědnost za následky očkování.
Stát lidi vlastní a z pozice vlastníka všech lidí lidem nadiktuje, co mají dělat.
Stát také nadiktoval, že si lidé nesmí kupovat klasické žárovky, nesmí postavit jiný dům, než pasivního standartu (tak moc zateplený, že se v něm nemusí topit), stát si nadiktoval, co všechno se musí žáci i studenti učit ve škole a co se ve škole učit naopak nesmí. Stát totiž vlastní veškerý lid. A když se posunu o úroveň níž, tak je to to samé. Učitel vlastní veškeré žáky, které učí. A stát vlastní veškeré žáky celé republiky. A vlastník si může se svým vlastnictvím dělat vždy co chce.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/divka-zemrela-pri-telocviku-na-srdecni-vadu.A011010_193606_ostr_zpravy_incUčitelka nebyla nikdy potrestaná. Proč nebyla učitelka nikdy potrestaná? Protože žáci jsou ve škole jejím vlastnictvím. Bohužel přesně tak je to v české republice chápáno a aplikováno.
Lékař vlastní pacienta a může se s ním dělat co chce.
Stát také vlastní pacienta a může se s ním dělat co chce.
Lékaře vlastní nemocnice a může si s ním dělat co chce.
Lékaře vlastní stát a může si s ním dělat co chce.
Pracovník je vlastněn svým šéfem a šéf si může se zaměstnancem dělat co chce. Jakmile přijde zaměstnanec k lékaři, tak se stává pacientem, pacienta vlastní lékař. Lékař si může dělat s pacientem co chce.
Rodič vlastní své dítě a může si s ním dělat co chce. Jakmile však jde rodič s dítětem k lékaři, pak je celá rodina ve vlastnictví lékaře a lékař si může s touhle rodinou dělat co chce.
Jakmile jde dítě do školy, tak je ve vlastnictví učitelů a učitel si může dělat s dítětem co chce.
Tohle jsou pravidla zdejší lidské společnosti a většině lidí to přijde normální. A ostatní se musí přizpůsobit.
