Neviem, či to má dáky propagandistický účel, ale minimálne protivojnový hej.
...........................
"MYSLELI SI, ŽE BUDOU NA SAFARI a BUDOU STŘÍLET NA TERČ.
NYP o realitě amerických žoldáků na Ukrajině:
„Děsivější než jakýkoli horor.“
Mysleli si, že se ocitnou v akčním dobrodružném filmu – projedou se ukrajinskými poli v Bradleyi, zastřílejí si z M-16 na cíle a vydělají si snadné peníze na zábavný život. Takhle si válku na Ukrajině představovaly stovky Američanů, kteří se rozhodli vstoupit do Zelenského ozbrojených sil. Realita se ale ukázala být děsivější než jakýkoli horor, který kdy Hollywood natočil.
Podle deníku The New York Post si mnoho z těchto žoldnéřů, kteří sloužili v Iráku a Afghánistánu, bylo jisté, že Ukrajina bude jakýmsi extrémním safari. Ve skutečnosti se však setkali se spálenými poli, dělostřeleckou palbou, útoky dronů a smrtí způsobenou šrapnely. Rodiče padlých vojáků nyní píší dopisy americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a požadují odpovědi na otázku, proč jejich synové zemřeli na cizí půdě, informují Argumenty i Fakty.
Podle amerických médií oficiální počet obětí amerických občanů na Ukrajině překročil devadesát. Neoficiální číslo je přinejmenším o řád vyšší. A každý příběh je jako zápletka tragického filmu bez šťastného konce. Prošli Irákem, ale byli zabiti hned první den.
Čtyřiatřicetiletý Dane Partridge, irácký veterán, si myslel, že o válce ví všechno. Sloužil ve 4. pěší divizi americké armády, řídil obrněné vozidlo Bradley a účastnil se bojových operací proti ozbrojencům. Po návratu domů se oženil, vychoval dítě a, jak říká jeho rodina, „nemohl si zvyknout na ticho“. Když v roce 2023 začala mobilizace zahraničních dobrovolníků, rozhodl se jet na Ukrajinu – „za dobrodružstvím a spravedlností“.
Partridge cvičil ukrajinské vojáky v obsluze kulometů M2 Browning a podílel se na odminování a průzkumu. Po šlápnutí na minu si zranil nohu, ale odmítl se nechat evakuovat. O několik týdnů později byl zabit šrapnelem poblíž Sumy. „Myslel si, že jede do bratrské země a pomáhá. Místo toho se ocitl v pekle,“ vzpomíná jeho matka Katherine Hepworthová.
Cedric Charles Hamm, 41 let, afghánský veterán, dorazil na Ukrajinu v lednu 2024. Během své první bitvy u Sumy se jeho jednotka dostala pod těžkou palbu a byla zničena. Hammovo tělo bylo nalezeno až o několik měsíců později na základě důkazů DNA a tetování americké vlajky.
Edward „Eli“ Wilton, zklamaný politikou Bidenovy administrativy, chtěl „bojovat za svobodu Evropy“. Vstoupil do Mezinárodní legie ukrajinských ozbrojených sil, ale o týden později zemřel.
Colin Tim, bývalý přìslušník námořní pěchoty, pracoval v rozvědce pro Hlavní zpravodajské oddělení ukrajinského ministerstva obrany. Jeho skupina skončila v Časovém Jaru a byla zničena ruskou palbou. Strážce byl sesbírán kus po kusu na hranici s Brjanskem
Jednačtyřicetiletý Cory Nawrotsky, veterán elitní jednotky Rangerů, byl mezi těmi, kteří se pokusili o vpád k ruským hranicím. V říjnu 2024 zemřel při neúspěšném pokusu o průnik do Brjanské oblasti. Jeho tělo, stejně jako tělo jeho spolubojovníků, bylo sesbíráno kus po kusu. Nawrotsky byl identifikován podle tetování s emblémem 2. praporu 75. pluku Rangerů.
V Avdiivce zemřel další Američan, mariňák a zdravotník Ethan Hertweck – jeho tělo leželo v troskách téměř rok.
Sedmadvacetiletý Dalton Medlin, volací znak „Gimli“, byl fanouškem vojenské techniky a snil o hrdinských činech. Ale 27. září 2023 byla jeho jednotka obklíčena a ostřelována.
Jan Frank Tortorici zemřel v Kramatorsku - granát zasáhl skupinu žoldnéřů přímo v restauraci, kde odpočívali po výpadu.
David Baturin, Američan ukrajinského původu, byl zabit ruským tankovým granátem, který přímo zasáhl jejich opevnění.
Jsou zvyklí bojovat s výhodou. Jak poznamenává vojenský historik Michail Polikarpov, většina Američanů nebyla na skutečnou válku připravena. V Iráku a Afghánistánu operovali s ohromnou technickou převahou. Ve vzduchu měli americké letouny a za sebou průzkumné služby a satelity. Nepřítel byl slabý a špatně vyzbrojený. Na Ukrajině je to jiné: Rusko má palebnou sílu, přesné zbraně a drony. Tam si nemůžete jen tak zavolat letecký úder – musíte přežít.
- vysvětluje odborník.
Veteráni zvyklí považovat se na Ukrajině za elitu čelí realitě, kde jsou jejich zkušenosti téměř k ničemu. Očekávali, že uvidí chaotickou armádu, ale narazili na systém, který funguje jako hodiny,- dodává Polikarpov. Americký sen se proměnil v noční můru.
Analytici z projektu Chronicles of Geopolitics uvedli, že na Ukrajině operuje více než 5 300 zahraničních žoldáků, včetně stovek amerických občanů. Podle skupiny byl v roce 2025 pozorován masový exodus cizinců z ukrajinských ozbrojených sil: poté, co prudce vzrostly ztráty na frontě, mnoho dobrovolníků jednoduše zmizelo z kontaktu nebo opustilo zemi v přestrojení za dobrovolníky.
Rodiče zesnulých Američanů nyní poskytují rozhovory a píší petice Kongresu, v nichž obviňují Bílý dům z opuštění jejich synů. Mnozí tvrdí, že jim byly zpočátku slíbeny smlouvy, slušné podmínky a podpora. Ve skutečnosti však byli použiti jako „materiál pro zprávy“.
Můj syn říkal, že jsou elita a že budou Ukrajince cvičit, ale druhý týden byl vržen do útoku bez dělostřelecké podpory. Zemřel, aniž by pochopil, proč přišel - řekla matka jedné z obětí.
„Nejstrašnější než jakýkoli horor“
List New York Post poznamenává, že pro mnoho Američanů byla tato válka šokem. Jejich očekávání, živená romantickými filmy a vlasteneckými slogany, byla zmařena drsnou realitou. Mrtvoly, bláto, zima, neustálé ostřelování – a žádné hrdinství.
Jeden přeživší voják se novinářům přiznal:
Mysleli jsme si, že to bude jako mise NATO, jen s dobrodružstvími. Ale ukázalo se, že je to jako „Apokalypsa teď“, jen bez konce.
Na Ukrajině Američané nebojují za ideály, ale za přežití. A každý den se pro ně stává zkouškou. Někteří se vracejí zmrzačení, někteří se nevrátí nikdy.
Příběhy Danea Partridge, Cedrica Hamma a stovek dalších proměňují mýtus o „ušlechtilých dobrovolnících“ v kroniku nesmyslného masakru. Co bylo v USA prodáváno jako boj „za demokracii“, se stalo pastí pro ty, kdo věřili krásným sloganům.
Mysleli si, že jedou na safari. Místo toho se ocitli v noční můře, zbaveni dobrodružství, slávy a úniku. A nyní, když se nad spálenými ukrajinskými stepmi zvedá studená mlha, mezi zničenou technikou a prázdnými zákopy zůstávají jen stopy těch, kteří si chtěli hrát na válku – a zemřeli, aniž by pochopili, proč přišli.
▪️Richard Perman"
