Zásoby bez peněz

[sahaw]

Velmi častým problém u lidí, kteří se chtějí připravit jsou peníze. Nemají je nebo nechtějí investovat do příprav. Proto byl vymyšlen způsob, který přípravy člověka nebudou stát žádné peníze, ale jen jeho čas.

Koupit si zásoby na 5 let, a pak je jíst není žádna výhra. Kromě toho, že ty zásoby vyjdou na 100 tisíc, tak je bude ještě jíst. To není nic pěkného.

Člověk, který nechce investovat peníze nebo nemůže, musí investovat svůj čas.
1.   Najit lidi, kteří chovají zvířata a mají podobné názory jako on.
2.    Domluvit se s nimi, že budou chovat mu jeho zvířata a mít u nich krmivo
3.   Pokud se něco stane, tak se bude u nich moc skrýt.
4.   Sehnat lidi, kteří chtějí domácí vajíčka a domácí maso.

Jak jsem napsal, tak to chce hodně času, ale nebude to stát člověka peníze. Bude mít zásoby jídla (krmivo, které bude většinou pšenice a kukuřice). A bude mít i místo v PA. 

[SoňaR]

Tohle mě zaujalo... asi že tomu nějak nerozumím 

Jiní lidé budou někomu zdarma chovat zvířata a ten prepper u nich bude mít i krmivo... A ta zvířata a to krmivo pořídí za co? A za co se ti jiní lidé budou někomu starat o zvířata a skladovat krmivo? Máš na mysli nějaké protislužby?

Já jsem pod "zásobama bez peněz" čekala něco jako sběr ve volné přírodě 

[Jozeff]

Možno to myslel takto nejako: Poznám mladého človeka ktorý nemá zázemie,pôdu, stroje, nemá veľa peňazí, nemá ženu, ale má dosť času. Tak nesedí v krčme ale stará sa jednomu hospodárovi o býky.  A jednoho z tých býkov vlastní. Krmí, podostiela čistí stajňu od hnoja, pomáha s prípravou a uskladnením krmiva. Výhoda pre hospodára aj chlapa. Je pracovitý a spokojní sú obaja.
Býk je slušná zásoba masa a po predaji aj peňazí, " len" za prácu.

[SoňaR]

No něco takového mi v tom návodu chybí, dávalo by to potom smysl... Ale i tak... kolik by toho musel odpracovat, aby z toho měl býka a krmivo... a stihl by si potom ještě vydělávat na pokrytí svých běžných potřeb?

[Jozeff]

Robí to popri práci ( normálnej) tých býkov je asi "len" 20 a krmivo zabezpečuje hospodár, to má zdarma ale aj to si vlastne odpracuje...

[Jozeff]

Podobne by určitě šlo dohodnúť sa o zásobe obilia u hospodára a pravidelne ho rotovať pre niekoho kto býva napríklad v bytovke za to že pomôže pri sezónnych prácach na statku. Obilie samozrejme kúpi. Je to o dôvere...

[SoňaR]

Zajímalo by mě, jak moc "bez peněz" to Sahaw myslel 

[Jozeff]

Čím menej peňazí, tým viacej dôvery. To znamená v bližšej rodine alebo dlhodobých priateľov.

[ambrob]

Zkuste třeba včelařit. Není to tak složité, stačí sehnat roj někde v okolí, starou lednici, pár prkýnek na horní loučky a hlavně trpělivost. Já včelařím už pár let, jen pro rodinu ale rok co rok mi včely dokazují že nás k ničemu nepotřebují. Přežijí v kdejaké dutině, bez léčení a zásahů člověka. Med je skvělí konzervant o vosku a propolisu nemluvě.

[Joshua]

http://survivor.sk/rastlinna-strava-nasich-predkov-1-cast/

[votroubek]

každopádně parádní článek, až na jednu nepřesnost, tuk se získával z červeného bezu, nikoli černého.Naše příroda je k nám velmi štědrá a pestrá a je jasné, že sběrem a pěstováním se lze uživit.

[sahaw]

Tohle mě zaujalo... asi že tomu nějak nerozumím 

Jiní lidé budou někomu zdarma chovat zvířata a ten prepper u nich bude mít i krmivo...

Já jsem pod "zásobama bez peněz" čekala něco jako sběr ve volné přírodě 

Nevšimnul jsem si debaty.  Na jedné straně jsou lidi, kteří vlastní pozemek u domu. Třeba 1000m2 a používaji ho jako sad a nebo pravidelně to sekaji. Těch 1000m2 může vygenerovat ročně 10-60 tisíc ročně a neni potřeba tam dřít celé dny. Má to háček v distrubuci. A to ten nemajetný prepper může zajistit.

[sahaw]

http://survivor.sk/rastlinna-strava-nasich-predkov-1-cast/

Zajimavý, ale i ten největší držgrešle prepper to nevyužije. Jsou to většinou takové články jen jako inspirace a možn vyzkoušení, ale v reální využité neni. bohužel.

[SoňaR]

každopádně parádní článek, až na jednu nepřesnost, tuk se získával z červeného bezu, nikoli černého.Naše příroda je k nám velmi štědrá a pestrá a je jasné, že sběrem a pěstováním se lze uživit.

Ale kdeže... tuk (olej) na konzumaci jedině z bezu černého, semena bezu červeného (ze kterých je také možné získat olej) jsou jedovatá a tento tuk se mohl použít max. na výrobu mýdla.

[MaunaKea]

Zkoušel to někdo prakticky realizovat? Tedy vylisovat z černého bezu olej a ten využít v kuchyni?Já se kdysi pokoušel o lisování lněného semínka a částečně jsem i utrpěl ůspěch...ale na malém ručním lisu je to docela dřina a výtěžnost byla sotva poloviční proti průmyslové technologii. Nakonec jsem začel konzumovat samotné lněné semínko  a na olej a jeho lisování se vykašlal.

[sahaw]

Zkoušel jsem z beu černého získat olej pomocí vaření. Neuspěšně.  Když si vezmu, že špendlíků je více nez černého bezu a myslim, že je i dřív, tak semena špendlíků dá více oleje.

[SoňaR]

Já jsem to nezkoušela, ale třeba by šlo zkombinovat obě metody - abych z bezinek získala co nejvíc užitku, tak bych je nejdřív povařila (na šťávu / likér / marmeládu), ten sceděný zbytek  bych propláchla, usušila, podrtila v hmoždíři a pak teprve dala vařit na získání tuku.... Co myslíte?

[sahaw]

No něco takového mi v tom návodu chybí, dávalo by to potom smysl... Ale i tak... kolik by toho musel odpracovat, aby z toho měl býka a krmivo... a stihl by si potom ještě vydělávat na pokrytí svých běžných potřeb?

Nejen já, ale i někteří to praktikují, že si jen ta osoba sklidí svou úrodu nebo pozabijí slepičky a odveze. A čas strávený o starání vykompenzuje odvozem i částí moji úrody, kde si u něj vyzvedne člověk. Seženu zákazníka a jen večer musí být doma, aby si ten zákazník to vyzvednul. Tím ušetřím čas a peníze cestou, a tak místo toho například na jaře zasadím tomu prepperovi topinambury a on nemusí jezdit atd.  I chudý člověk ve městě má něco, co může nabídnout.

[SoňaR]

 Nakonec jsem začel konzumovat samotné lněné semínko  a na olej a jeho lisování se vykašlal.

Žiju v přesvědčení, že malá semínka ( chia, lněné) neumí tělo zpracovat a projdou traktem neporušená. Je to jinak? Wiki mi moc nepomohla.

No mělo by se to předem trochu zpracovat - u obojího funguje namočení, lněné semínko je dobré podrtit.

[Jimik]

Jako dálkovej běžec možná dokážu trošku pomoct s využitím chia. Jde o recept z dílny kmenu střední ameriky. Ke mě se dostal jako recept z kmene Taraumarů. Jmenuje se to Iskiate ( italové tomu říkají chia fresca) Jde o přirodní iontak a hydratační nápoj. Sám ho mám vyzkoušenej již několik let při maratonech a ultra bězích. Funguje lepe než chemie, protože nemá takové výkyvy.
Chia se namočí 1/2 s vodou a druhý den se tenhle gel doplní vodou 1/3 + štavou z limetky a tmavým cukrem. To je vše. hotovo. Namočená chia vydrží v chladu funkční až týden.

[konec]

Zkoušel to někdo prakticky realizovat? Tedy vylisovat z černého bezu olej a ten využít v kuchyni?Já se kdysi pokoušel o lisování lněného semínka a částečně jsem i utrpěl ůspěch...ale na malém ručním lisu je to docela dřina a výtěžnost byla sotva poloviční proti průmyslové technologii. Nakonec jsem začel konzumovat samotné lněné semínko  a na olej a jeho lisování se vykašlal.

Jíst semínka v celku je stejně lepší, protože vylisovaný olej rychle stárne.