Permakultura

[sahaw]

Co je to tedy permakultura?

Permakultura se dá v podstatě uplatnit v jakémkoliv měřítku pro zahrady, lidská obydlí, farmy, obdělávanou půdu, balkony, vodní plochy, výrobní procesy, ….. Je to nový způsob myšlení, tvořivý, inteligentní a uvědomělý design, měnící současné neefektivní a destruktivní formy, jimiž si lidstvo zajišťuje své životní potřeby a využívá planetu Zemi. Hlavním cílem je zajistit blahobyt člověka tak, aby to nebylo na úkor ostatních lidí, životního prostředí, rostlin a zvířat. Anglické slovo „permaculture“ se skládá ze dvou slov – permanent a agriculture. „Permanent“ znamená permanentní, trvalý. Neznamená to však pouze trvale udržitelné zemědělství, ale také permanentní kulturu, protože žádná společnost nemůže přežít bez trvale udržitelného a etického využívání krajiny.

http://www.peknazahrada.cz/oborove-clanky/co-je-to-permakultura/

Informace : http://www.ekozahrady.com/

Text o permakultuře http://www.zelenycarodej.cz/permakultura.php

Sepp Holzer http://www.rodovystatek.cz/sepp_holzer.htm

http://farma-fukuoka.webnode.sk/

http://agrice.blog.cz/1001/pouziti-potahu-v-zemedelstvi

http://www.permakultura.cz/

Permakultura (1991) (CZ)

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=RhDoP4BOTAE#

http://www.workonwire.net/

http://www.prirodnizahrady.com/
http://fr.ekopedia.org/Permaculture?

[Permabak]

Pokud zamýšlite o permakultuře, tak si přečtete knížky o předcích. Nic nového se nevymyslí. Pak pochopíte, že je to dřina.

[Saladin]

Permakultura je utopie.. Kdyby to bylo tak skvělé, tak už to na jižní Moravě nebo u Zlína dávno provozují. Moraváci vždycky vyzkouší v zemědělství to nejnovější nebo nejperspektivnější.

Tradiční plodiny a semena určitě udržovat v kondici, pěstovat na zahrádce, ale vyhýbat se příliš zeleným poradcům, co si za kursy berou dotace z EU nebo prachy od frekventantů.. Skončíte v dluzích a zklamaní. Raději se poučte od malozemědělců, zahrádkářů a chovatelů. Není nad zdravý selský rozum.

[Gloch]

Sepp Holzer
http://www.rodovystatek.cz/sepp_holzer.htm

S.H. je důchodce, tak co by se dřel. Sebere si košík jablek, odchová dva čuníky, pár kačen .... udělá pár kurzů, provede po pozemku pár stovek návštěvníků a je to. Návštěvníci mu tam něco odpracují a ještě zaplatí 300 euro za den. Navíc hospodaří celkem na ploše 200ha - a říká: "..... tato naše farma uživí nás dva s manželkou, našeho pomocníka a někdy se podaří i něco sebrat, co můžeme prodat." Když si vezmete kolik půdy připadá na jednoho člověka na planetě zemi - tak je to pěkná a výnosná záliba, co si tam zařídil, ale někdo musí taky pracovat tak, aby uživil nejen vlastní rodinu, ale i lidi co pracují ve službách např.

[Gloch]

Máš na to důkaz anebo ho nemáš rád?

Zkus google,

[avatar]

Shrnutí základních principů

• Semena rostlin se sejí na připravený záhon téměř ve stejný čas „volným rozhozením“.

• Nesmíte sít příliš hustě, nechceme rostliny jednotit, ale rovnou sklízet. Nemělo by být více než jedno semeno na ploše 2,5 x 2,5 cm.

• Nejdříve rozhodíme jeden druh semen, potom další druh, velmi řídce. Dbejte na pestrost čeledí, druhů a odrůd.

• Po vysetí všeho se semena mělce zapraví do půdy, nebo překryjí tenkou vrstvou půdy či kompostu.

• Sazeničky a velká semena se sázejí později do volných míst v záhoně.

• Sklízíme průběžně a s pozorností už i velmi mladé rostliny, tím stále uvolňujeme prostor pro růst dalších plodin. Zvláště pokud jsme seli příliš hustě.

• Mladá zelenina je chutná a jí se celá, např. ředkvičky se jí včetně mladých listů, nať mrkve je dobrá do polévky atd.

• Rychle rostoucí a mělce kořenící druhy jako ředkvičky, pohanka a pískavice řecké seno se sejí, aby rychle zakryly půdu a předhonily plevel, sklízí se co nejdříve na nať do salátů.

• Polykultura ideálně využívá místo a faktor času a automaticky zohledňuje vzájemné vztahy a vlastnosti rostlin, aniž bychom je museli detailně znát.

• Docílíme maxima úrody na minimální obhospodařované ploše záhonu, při dobrých kombinacích záhon plodí od jara až do zimy.

• Udělejte si víc záhonů, ať můžete během roku porovnávat různé kombinace.

• Lze vypěstovat velkou rozmanitost druhů na jedné ploše, při větších zkušenostech 20 až 30 druhů jedlých rostlin všech typů plus jejich odrůdy.

• Ne všechny druhy se hodí do jedné společné polykultury, velkým druhům vytvoříme vlastní polykulturu jinde.

• Zelenina v takové hustotě nenechává téměř žádné místo pro „plevel“, v prvních letech některé odolnější druhy přesto prorazí, ty ihned vytrhneme, případně je sníme.

• Ušetříme si práci s „tradičním“ pěstováním zeleniny, nepotřebujeme žádné řádky, rytí ani pravidelné okopávání.

• Zeleninový záhon se díky polykultuře stane okrasným a velmi zajímavým.

• Spolu se zeleninou sejeme i květiny, které dezinfikují půdu a odpuzují „škůdce“ (měsíček, afrikán, kopretina řimbaba, kerblík, miřík celer, lichořeřišnice).

• Na osévaném záhoně není nutné mulčovat, hustý porost zelenin je přirozený mulč.

• Výpary jsou minimální, šetří se tím voda a čas potřebný na zalévání. Zaléváme jen ve velkých vedrech, aby zelenina zůstala šťavnatá, nejlépe nachytanou dešťovkou ze střechy.

• Můžeme sledovat vznikající dynamické samoorganizující se skupiny rostlin, jako v přírodě při sukcesi. Záhon si doslova žije vlastním životem.

• Umístíte-li poblíž záhonků malý rybníček se žábami a jinými obojživelníky, voda zároveň přitáhne ptactvo a ježky, a vám tato zvířátka pomohou vyřešit problémy se slimáky a jinými přemnoženými potvůrkami.

http://www.energybulletin.cz/?q=clanek%2Fzeleninova-polykultura-aneb-pestovani-zeleniny-zalozene-na-jejim-sklizeni

[Mbody]

Tři indiánské sestry

V permakultuře se traduje jedna stará indiánská polykultura, která v Americe bujela ještě před příchodem bledých tváří a kombajnů. Indiáni pěstovali dohromady kukuřici, dýně a fazole. Kukuřice slouží jako opora popínavé fazoli, fazole dodává jako správná leguminóza do půdy dusík, a hnojí tím kukuřici, a dýně se plazí po zemi a stíní půdu před vysycháním. Spousta úrody, všemu se daří.

Můžete si to vyzkoušet, budete pro to potřebovat hodně úrodnou a dostatečně vlahou humózní půdu. Před traktory a kombajny tu taková půda byla skoro všude, po kombajnech se musíme snažit o opětovné maximální zahumusení. Mulč též hodně pomůže. Na polích dnes roste kukuřice už jen díky brutálnímu hnojení a postřikům, o té geneticky manipulované ani nemluvím. Bez této chemické péče by na většině polí rostla kukuřice velikosti miniaturních bonsají.

Indiáni nepotřebovali pesticidy ani herbicidy a jen tak mezi námi, ono tam těch sester bylo prý ještě víc než tři. Byly tam i divoké květiny, prý nějaký druh velkého amerického aksamitníku a jedlý „plevel“. Rostliny si navzájem odpuzovaly škůdce, dezinfikovaly půdu od chorob a produkovaly spoustu hnojivého humusu nezbytného pro trvalou každoroční úrodu. Invazivní druh lidí, běloši, tehdy neměli ani tušení, jak byl celý pěstitelský systém původních obyvatel vychytaný a minimálně náročný na práci. Všem „škůdcům“, kromě člověka, to odolávalo úplně bez problémů.

A co naši prapředkové? Jen z útržků informací ze starých knih je jasné, že dřina na polích a zahradách není odkazem celé lidské historie, ale jen posledních staletí, přinejhorším tisíciletí. Nemusíme nic vymýšlet, můžeme si jen vzpomínat nebo si nechat shůry napovídat.

http://www.energybulletin.cz/?q=clanek%2Fzeleninova-polykultura-aneb-pestovani-zeleniny-zalozene-na-jejim-sklizeni

[Permabak]

Je těžké mluvit o permakultuře a okolo toho, když to experti nedokážou obhájit. viz:
http://www.permaweb.cz/forum/topics/permakulturn-vs-ekologick-hospod-stv?x=1&id=5267424%3ATopic%3A76056&page=1#comments

[worms]

Používáte slepičí traktor?

[Panzer]

http://www.prirodnizahrady.com/permakultura.html

[Desmond]

http://permakultura.cz/
http://www.ekozahrady.com/
 http://www.zahradaproradost.cz/

 http://nosreti.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=144749&bk=63593
http://www.potravinovezahrady.cz/jedly-les/#
http://www.nobilis.cz/
http://www.alter-nativa.sk/index.php?akcia=aktuality&id=266

[denver]

Principy permakulturního designu:
1. „Pozoruj a jednej.“
2. „Zachycuj a uchovávej energii.“
3. „Získávej výnos.“
4. „Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu.“
5. „Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich.“
6. „Nevytvářej odpad.“
7. „Navrhuj od vzorů k detailům.“
8. „Dej přednost začleňování před oddělováním.“
9. „Využívej malých a pomalých.“
10. „Využívej rozmanitosti a važ si jí.“ 
11. „Využívej krajů a važ si okrajových systémů.“
12. „Využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj.“

[Ormien]

Inspirativní čtivo k tématu:
http://www.ulozto.cz/xZ9SfZ4/zahrada-k-nakousnuti-permakultura-podle-seppa-holzera-pdf
(jakkoliv třeba S. Holzer zneužívá zájmu o zahradničení, myslím, že i jeho dobrý příklad je užitečný)

[Ormien]

Velmi pěkné video vysvětlující nutnost změnit náš dosavadní přístup k zemědělské produkci - už jen z toho prostého důvodu, že stále dražší ropa zdražuje naše potraviny a vede nás do slepé uličky... Naléhavě doporučuju udělat si čas na těch 48 minut, které toto video trvá. Dozvíte se mj., jak velká plocha lesní zahrady je schopna uživit jednoho člověka a kolik hodin práce týdně vyžaduje... Obě čísla jsou podstatně menší, než byste tipovali.
http://vimeo.com/63527719

[miki]

Zdravím.
Tak jsem si ten čas udělal a po prvních minutách jsem se nemohl do toho videa odtrhnout.....skvělé, bravo, doporučiji ! ! ! !
Miki.

[MDobromila]

Pěkné, moudré, poučné...také jsem se nemohla odtrhnout...Ormien, díky za bezva film...

[Marcus]

dnes jsem to take videl (nalezl jsem to nahodou, ale jsem rad, ze i zde se to nyni objevilo, take jsem mel chut to sem dat)

k te lesni zahrade... prislo mi to uzasne... jen bych rad vedel, jak to udelat, jelikoz se tam rikalo, ze kazda rostlina ma svoji funkci a svuj dil prace v celem ekosystemu... otazka je, kde se daji podobne informace nacerpat... jelikoz pokus omyl je na 40 let, coz me teda nenadchlo

[Sumo.cz]

V dnešních lesích to bude většinou na těch 40 let pokusů. Lesy v mém okolí by ně rozhodne neuživily. Ono je to tu narozdíl od Velké Británie přestavěné socialistickou výstavbou. Lesy většinou samá monokultura a jen pomalu se obnovuje původní složení. Strom roste hodně dlouho.

Jen by mě zajímalo zda vůbec obdělávají pole pro rostlinnou výrobu a nebo se živí jen v lese plus krávy.

[MDobromila]

Mně pokus omyl nevadí...vím, že to zabírá čas...ale baví mě to...
Vždyť platí staré..."Chybami se člověk učí".

A permakultura není o co nejrychlejší sklizni...ale právě o působení organismů navzájem z hlediska dlouhodobého...

A pokud chceš rychle sklízet, najde se dost keřů a bylin, co dají úrodu v krátkém čase...

A z hlediska dlouhodobého to můžeš dělat pro své děti a vnuky...

[Ormien]

Myslím, že odrazovým můstkem pro tuto činnost je shromáždění informací a nalezení pokusného území. Na základě jeho  charakteristiky a informací pak lze začít zkoušet. Zkoušet tak, že prostě sázím všechno, co by tam mohlo jít. Příroda si to vyselektuje sama. Hledat jedlé rostliny, vytvářet z nich společenství a sledovat, co má úspěch a co ne.

Je to běh na dlouhou trať - ale tohle video ukazuje několik detailů, které jsem jen tušila:
- že obilí není optimální plodinou
- že zvířata lze chovat i jinak než v chlévech o seně a není třeba se masa úplně vzdát
- že zahrádkářský přístup a pololes je lepší než velké lány
- že řešením jsou stromy, jakkoliv jsme je ze svého pojetí potravinářské výroby vyloučili...

Kdyby se Evropa změnila v jedlé lesy, odtlumí porosty hodně klimatických výkyvů a zadrží podstatně více vody.

A stejně jako v zemědělství, i z hlediska vlastní existence se člověk musí učit od přírody. Nemyslím si např., že bychom nutně museli vařit v takovém rozsahu, jako dnes vaříme. Atd.
Marcusi, Ty se svejma 25 lety si stěžuj, že nemáš čas experimentovat...

Ve filmu je řeč o 22 letech, které bylo třeba ke změně bývalých pastvin na permakulturní farmu. To mám skoro co dělat, abych to ještě stihla:)

Mimochodem, nepálské "jahody", o kterých je ve filmu řeč, jsou Rubus nepalensis (barbatus, nutans, nutantiflorus), nepálské maliny. U nás zatím bohužel nedostupné.

[Marcus]

souhlasim s Ormien, take jsem byl prekvapen treba nevyhodnosti obili a lesni zahradka me prekvapila v tom, ze jsem vzdy tak nejak mel pocit, ze ostatni rostliny by tem mym jedlym braly ziviny

k tomu memu casu... no... cas je... ale jak tak bylo receno, kazdy pozemek je unikatni a nelze jednoduse prenest jeden overeny princip na jiny a zde je problem... nemam poradnej pozemek, kde bych vedel, ze mohu zit 40 let, tam bych si to odzkousel, ale zkousel to na napriklad na jilovem svahu, kde je diky podnebi casto vedro je asi neco jineho nez treba v podhuri Beskyd...

[Ormien]

Těch ověřených principů není mnoho, čili jde o to je vyhmátnout. Asi si vezmu ten čas na absolvování nějakých školení o permakultuře, jakkoliv se nad tím leckdo ušklíbá.
Teď chci vyzkoušet, co na našem jílovém svahu zvládne kostival ve spolupráci se stromy. Říká se, že kostival má hluboké kořeny, které "zpřístupňují" živiny z hloubky. Jinak je to obtížný plevel, ale zase hůř zvládá sucho. Zaléváním by se tedy mělo dát ho zvládat v rozumném rozsahu, pod stromem se využije jeho stín a kostival je skvělé hnojivo. A to už jsme zase u "osvědčených kombinací plodin" a kruh se uzavírá:)

[Redot]

Video je exklusivní a koukal sem jak kůň právě na krmení toho dobytka prakticky jen z pastvy což je hodně revoluční, pro pokusy jsem už před dvěma lety zvolil knihu Jardy Svobody   http://www.rodovystatek.cz/   jinak dělá zpousty kurzů na ktetrých vám ukáže jak v našich podmínkách vytvořit jedlý les a žít permakulturně jeho myšlenku rodový statek jsem si vzal za své a pracuji na tom.a co se týče vyšších nadmořských výšek a kvality půdy, není lepší inspirace něž klasika Sepp Holzer který takhle zahradničí v alpách a pěstuje i melouny ve výškách kde by normálně nevyrostla ani mrkev (obrazně řečeno)

[Ormien]

Pročítám výše uvedené principy a zdají se mi příliš "rozbité". Vidím v tom jeden jediný:
"Nesnaž se přírodě vnucovat svou vůli - snaž se jí přizpůsobit".

[Ormien]

Na www.sobestacnost.cz je např. seznam rostlin, které dokážou "vytahovat" živiny z hlubších vrstev půdy - za názvem rostliny je značka prvku, který kumulují:

Acer sp. - javor      K
Achillea millefolium - řebříček obecný        K, P, Cu
Allium schoenoprasum - pažitka pobřežní   K,Ca
Betula lenta - bříza tuhá       K,P,Ca
Betula sp. - bříza        P
Brassica sp          P,S
Chamaemelum nobile - Rmenec sličný, Heřmánek římský     K,P,Ca
Cichorium intybus - Čekanka obecná K,Ca
Cornus florida - dřín květnatý K,P,Ca
Equisetum sp. - přeslička Ca,Co,Fe, Mg
Fagus sp. - Buk K
Fagus sylvatica - Buk lesní K,Ca
Fragaria sp. - jahodník Fe
Gaultheria procumbens - libavka polehlá Mg
Glycyrrhiza sp. - lékořice P,N2
Juglans nigra - ořešák černý K,P,Ca
Juglans sp. - ořešák K,P
Lupinus sp. - lupina P,N2
Malus sp. - jabloň K
Medicago sativa - tolice setá, vojtěška Fe,N2
Melissa officinalis - meduňka lékařská P
Mentha piperita - máta peprná K,Mg
Nasturtium officinale - potočnice lékařská K,P,Ca,S,Fe,Mg,Na
Potentilla anserina - mochna husí K,Ca,Cu
Quercus alba - dub bílý P
Rumex sp. - šťovík K,P,Ca,Fe,Na
Sanguisorba minor - krvavec menší Fe
Satureja sp. - saturejka P
Stellaria media - ptačinec prostřední K,P
Symphytum sp. - kostival K,P,Ca,Cu,Fe,Mg
Taraxacum officinale - pampeliška lékařská K,P,Ca,Cu,Fe
Tilia americana - lípa americká P,Ca,Mg
Tilia sp. - Lípa P,Ca
Trifolium sp. - jetel P,N2
Urtica dioica - kopřiva dvoudomá K,Ca,S,Cu,Fe,Na
Vicia sp. - vikev K,P,N2
Viola sp. - violka P

Řada z těchto rostlin má jedlé plody (např. lupina), květy (violka), listy (lípa, jetel, kopřiva, ptačinec, pampeliška), léčivé účinky atd.
Samozřejmě, sázet stromy pod stromy není logické, ale u vysokých stromů si i to lze představit.

Další tipy: http://vysnenazahrada.blogspot.cz/search/label/stromy

[Saladin]

Ormien, díky.. Také jsem se od toho nemohl odtrhnout..

[Ormien]

V duchu zásady, že "nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní" se lze dost poučit od dámy jménem Alys Fowler, která natočila pár velmi výživných videosnímků o své městské zahradě o ploše 7 x 20 m a o tom, co všechno na ní lze vykouzlit a co se s tím dá zajímavého udělat.
http://vysnenazahrada.blogspot.cz/2013/03/alys-fowler-jeji-jedla-zahrada.html
Poslední, 6. díl, je opatřen českými titulky na adrese:
http://vimeo.com/63718010#at=0

Další literatura k permakultuře:
http://ekozahrady.com/titulky.htm

[MDobromila]

Ekozahrady knihu mám...stránky J. Svobody sleduji pravidelně...

Baví mě experimentovat i v této oblasti...vyhovuje mi kombinace klasických smíšených záhonů a permakulturní experimentování...např. brambory ve slámě, vyvýšené záhony apod...



[příloha smazaná administrátorem]

[MDobromila]

Dokoukala jsem to video, cos tady vložila...je bezvadné...paní je nadšenec (asi jako my )

Ta ostatní si nechám na další večery...skvělé na odreagování...

Zaujaly mě tam ty obrovské topinambury...tak velké já nemám

[MDobromila]

Tady něco o vyvýšených záhonech...

http://leva-net.webnode.cz/products/podivuhodna-zahrada-igora-ljadova/

[Ormien]

Zajímavé, myslím, že už jsem to někde viděla. Představa cestičky o šířce záhonu mě poněkud mate... Je to ekonomické??? Nestrávím víc času údržbou cestiček než údržbou záhonů? Řešíš nějak cestičky nebo máš prostě kolem záhonů trávník, který sekáš? Podle fotky to vypadá na trávník...

[MDobromila]

Na tohle jsem náhodou narazila...

Mám trávník...a různě tam zakládám záhony...místa je dost...

Už jich mám celkem 7...i s tím topinamburovým u lesa...

[sahaw]

Permakultura neni o pestovani, ale o mysleni. Je to zcela o jinem uvazovani nez ma clovek ted. Nasi predkove byli permakulturisti a vyuzivali vsechno z prirody. Oni by ani nic nepestovali a jen treba chovali zvirata, protoze chov zvirat je to nejlepsi. Propojit sad s chovem zvirat neni aktualni napad ted, ale to vymysleli predkove. Proc tedy lidi pestuji obilniny atd? Proc snazi provadet intenzivni zemedelstvi? A proc to delai nasi predkove? Protoze to museli.
Byla potreba odvadet dane a jine poplatky.

Pokud by ted se vyplatilo pestovat repku, tak vsichni budou pestovat repku, i kdyz ji nepotrebuji k zivotu. A to platilo u predku. Na zacatku se delala skoro bezorebna uprava pudy. A cim vic se vylepsovala spolecnost a cim vic byla na zemedelce vznaseny naroky, tak musel zefektivnit svou produkci.

Proto se mi zda permakulturu bez poklesu obyvatelstva jako nerealne reseni. Cim vic lidi je, tak je vetsi tlak na vlastniky pudy, aby ji vyuzivali co nejefektivneji. Ten tlak jsou dane.

[MDobromila]

Můj záhon - tři sestry...dýně - různé druhy, kukuřice - malované hory a dnes jsem nahoru zasela fazole - fazol šarlatový...

[Ormien]

To vypadá moc hezky, Retti. Držím palce, aby to splnilo všechna očekávání:)

[MDobromila]

Ormien, díky...já se nevzdám, i když to očekávání nesplní...

Loni mi kukuřice nedozrála, ale byla zaseta na nevhodném místě...za chalupou, kde není moc slunce...letos tam jsou topinambury...tě, to bude svědčit lépe...

[Ormien]

Topinambury jsem měla ve starém kompostu pod moruší, čili ve stínu, a nikdy se moc nerozšouply. Vloni jsem pár hlíz dala do svahového záhonu - vedro a sucho. Dorostly velikosti půlky mé pěsti, čili asi dvojnásobné oproti dosavadním výsledkům.

Kukuřice mi vloni vyzobali ptáci, takže letos nastoupí pytlíky od cibulí - třeba pomohou...

[Ormien]

Internetový kurz o permakultuře zdarma:)
http://www.permaculture.co.uk/news/2509133850/free-3-day-online-course-homesteading-farming-and-growing-your-own

[MDobromila]

Škoda, že nevládnu AJ...tedy vládnu velmi málo...

[Ormien]

Nezoufej, já jim taky zčásti nerozumím, všichni drmolí jako placení od slova...

[Ormien]

E-kniha ke čtení zdarma:
http://issuu.com/happierian/docs/permaculture_trainers_handbook

[MDobromila]

 http://www.potravinovezahrady.cz/permakulturni-zahradniceni-v-dobe-klimaticke-zmeny/

[sahaw]

Na facebooku byla diskuze o permakulture, tak ji sem kopiruji se svolením:

Otazka:

Permakultura a soběstačnost je to, čím se zabývám každou volnou chvíli, teoreticky, zatím, doma toho moc nezavádím, něco mi někde drhne:
1) nikde nevidím žádný permakulturní boom v reále, spíše jen sem tam ojediněle někdo zavede nějaký nápad do praxe, je mi to divné, protože kdyby permakultura fungovala jak se píše a říká, rozšíří se to mezi lidi a uchytí se to. zatím mám pocit, že je ti víc teoretiků, kteří se napakují na kurzech, ale realita není.
2) už dva moji známí, po cca 6ti letech ( a předchozích mnoha dalších letech studia teorie) realizace "natvrdo" vzdali soběstačnost,. Zjistili, že je to neuživí, že by musely tvrdě začít pracovat na poli i jejich ženy ( místo starosti o potomky, o domácnost, pečení chleba, zatápění, konzervování přebytků apod), u obou to už vypadalo na rozvod, vrátili se do bytů a žijí v pohodě. Je to výjimka? Náhoda? nebo konec naivním snům?
3 ) nemůže se zbavit pocitu, že když se mi ta soběstačnost opravdu povede, že se stanu parazitem: využívám jeiich školky, školy, policie, zdravotnictví, silnice, ..., neboli to, co je vytvořeno z daní všech ve společnosti - a já si můžu hrát na to jak bez společnosti vydržím, ale přitom vlastně parazituju na jiných - a to ne na těch, co škodí, ale právě na lidech, co platí daně; nemůžu se s tím nějak srovnat.
Děkuju za přínosné názory, na téma, k věci, bez osočování, napadání. Vaše názory, pocity, zkušenosti...

Odpovedi:

Permakultura je věc životního stylu. Boom by byl hodně podezřelý už proto, že to vyžaduje nejen pracovat a spolupracovat, ale i myslet. Není to pro každého vhodné. Soběstačnost je i o prodeji přebytků, ze kterých se financuje vše další vč. zdrav. a soc. pojištění a daní. Třetí bod je tedy možná jen nepochopení celého systému permakultury.

podle mne to neni o zmene mysleni ale o neustalem rustu a to i duchovnim. to neni ze se neden den zbudite a uz jste jina a vase mysleni je jine.take to neni ani zmenou toho mysleni ve smyslu aha uz to vidim tak permakulturne sobestacne tak uz je to dobre. predpoklada to neustali vyvoj, tudiz to neni jen jedna zmena.sobestacnost je na ine tema, ale ses li tu ve foru permakultura tak k permakulture.je pekne kdyz ti tu pisi ty co delaji kurzy a to ve smyslu ze sou spokojeny. permakultura je jenom slovicko, nechytla se a nechytsla se prave proto ze zase za to muzou "lidi". i kdyz uz PK ma v sobe prvky ze etika atd tak jaksy malo tlaci i na ten duchovny rozvoj atd, proste zase pekne nacrtla myslenka ale je nefunkcni.je potreba se ale vyvijet a jit dal nez je jen permakultura.... podle mne sou silne propjeny veci duchovneho rozvoje a snahou o to byt vuci zemi zodpovednejsi.dokad to nebudeme delat tak cela PK bude stale tam kde je.Popravde se mi ji ani nechce moc opravovat. vznikne nebo jiz mozna vznika neco co je dal nez je permakultura.... zivot jiz je takovej, neustalej vyvoj.....

1, taky mi pridje ze se to rozbiha akorat tomu maolkdo rika permakultura, a co si budem rikat spousta lidi o nejake styky s verejnosti moc ani nestoji 2, my s manzelem zaciname, a zatim pozorujeme jen pozitivni vlivy na nas vztah, mame velky pozemek na kterem neni nic moc, ale sazime stromky, mame maringotku na prespani a na jare mam v planu se tam nastehovat i na nejakou delsi dobu, aby sme si mohli poridit treba slepice. co se tyce financi stranky je pravda ze si muzem dovolit abych ja nedelala na plny uvazek, takze to je asi velky plus, ale zase to do velke miry zavisi i na tom jake ma clovek naroky. mi radsi koupime stromky nez znackove obleceni treba, a mame z toho i vetsi radost. do velke miry je to teda o psychickem nastaveni. davame si pozor hlavne na to aby nas prace na pozemku bavila a nebyloi pro nas obtizna, porizovali sme si to predse proto aby sem se stresu zbavili, ne si dalsi pridelali..... 3, tenhle bod po pravde uplne nechapu, lidi co delaj permakulturu plati dane tak jako kazdy jiny obcan, resp. podnikatel atp. pojisteni si musi platit kazdy ze zakona a z vydelku musi taky dane platit nad urcitou castku.....ze si nekupuju jidlo v supermarketu s prirazkou mi jako parazitizmus fakt nepijde.....a pak, zas to vracime v jinych hodnotach. obnova krajiny ma taky svoji cenu. doporucuju na toto tema nastudovat knizky od Hany Librové, která se tímté zabývy ze sociologického hlediska....

lide se snazi najit spasu skrze ruzne veci. treba pomoci permakultury, sobestacnosti, ... nekteri pak ale byvaji prekvapeni, ze to stesti (dle tech navodu) neprichazi a zacnou je obvinovat / zpochobnovat misto toho, aby svou pozornost zamerili sami na sebe a sve vlastni nedostatky. ci jen polozeni otazky - ceho tim vlastne chci dosahnout? proc to chci ve skutecnosti delat? ci i jinak... je skutecne soulad mezi mymi slovy a ciny?

nejhorší je to rozčarování ze zjištění že praktická soběstačnost není jen o filozofii ale o pěkný dřině, hlavně ze začátku, než si všechno sedne. vybudovat rodový statek nebo podobnou ideu chce více než odhodlání, každýmu kdo to zkusí a vytrvá držím pěsti, ti co to nedali mají jiný přístup ke všemu co je lehce k mání na dosah ruky, tak jako tak je to zkušenost k nezaplacení

1. jak píše Miroslav - ne všechno se nazývá permakulturou, ale jistě úspěšné projekty jsou. Jde hlavně o to, co lze nazvat "úspěchem". Někdo bude spokojený už jen s tím, když se mu podaří vypěstovat větší část své potřeby potravin. Pokud to bude vegan, je to docela reálné i s ne příliš velkým úsilím. 2. Pokud se do permakultury pustí někdo, kdo se narodil v paneláku, nikdy v životě nedržel v rukou pilu, sekeru, rýč... a má to jen nastudováno z knih a byl na jednom kurzu, tak věřím, že bude mít problémy. To odtržení od přírody se prostě nedá dohnat jakkoliv dlouhým teoretickým studiem. A začít v praxi rovnou tak, že chce být soběstačný je podobné, jako hodit neplavce do hloubky. Je potřeba umět zohlednit konkrétní podmínky a nechtít za každou cenu pěstovat banány v Krkonoších Také jde o to, co všechno člověk k tomu životu opravdu potřebuje. Každý totiž něco jiného. Dá se fungovat třeba i bez elektřiny, bez živočišných produktů, bez auta, bez nového oblečení... To by si měl každý předem rozmyslet, kam až chce/může zajít. 3. Asi by mě opravdu netrápilo, že využívám systém. Paradoxně asi nejméně zatěžují systém a životní prostředí třeba bezdomovci (pokud nejsou každý měsíc na záchytce či v nemocnici). Spotřebovávají minimum a netvoří žádný odpad - spíše naopak - odpad využívají. Tím se jich nechci nějak zastávat, či je omlouvat... A i oni svým způsobem praktikují permakulturu

Jediný člověk, který dokázal být opravdu soběstačný byl Siddhárta Gautama, a ten to taky vydržel jen pár let Jinak řečeno, soběstačnost ve smyslu "nikoho nepotřebuju, všechno si obstarám jen já já sám" je pro homeopata cenný symptom, pro psychologa patologie. Nutná velikost území soběstačného, ve smyslu uzavřeného systému zajišťujícího svým obyvatelům vše potřebné, by se dala znázornit pomocí grafu kuželosečky hyperboly se závislostí na zneužití přírody ze strany člověka a složitosti jeho výrobků. Lovec-sběrač potřebuje kilometry čtvereční, ale produkuje minimální zátěž (to je ten bezdomovec ), postmoderní člověk potřebuje ještě víc km2 (dodávka elektřiny, nákup a výroba elektroniky, IT poradna, škola...) a produkuje obrovskou zátěž. Navíc se zdá, že postmodernímu člověku nebude stačit ani rozloha několika zeměkoulí. Proto vzniká myšlenka permakultury. Permakulturní chápu jako co nejméně nevratně poškozující a zároveň co nejefektivnější zacházení s přírodou. Dřív na to stačil výraz hospodařit. To ale přináší nutnost trvalého poklesu, rozhodně nelze hovořit o růstu, natož o trvalém růstu. I představa zachování úrovně konzumu na úrovni nynější je bláhová a nereálná. 1) permakultura je o jiném chápání vztahu člověk-okolí 2) soběstačnost je o velikánském "omezení" 3) parazit je ten u koho člověk nechápe smysl existence

No ja si myslim ze kazda z tych variant spada pod jeden celok. Pokial nie a splna PK principy, tak ten celok treba o tu variantu rozsirit. Ale stale si treba uvedomit ze sa nas tykaju vsetky tie varianty rovnako. Ze LETS je nastrojom permakultury ale to neznamena ze odmietame peniaze. Ze slamene baraky su super, ale neznamena to ze si mam nechat doviest baliky 200km. Proste na kazdu situaciu unikatne riesenie a to mnozstvo variant je prave preto nevyhnutelne. U mna je to mnozstvo variant jednou zo zakladnych esencii permakultury a odlisuje PK od inych odborov, ktore sa casto snazia najst univerzalny recept na cely svet, generalizovane a normovane riesenie a to na zaklade skumania svojho piesocku, resp. svojho odboru. Proste skumat svet ako celok a na zaklade toho vytvarat unikatne riesenia - co je vlastne opak odborovej specializacie. (tym zas nechcem povedat ze permakultura nepotrebuje specialistov, to je skor naopak)

Drhnout to bude i nadále, pokud: 1) budete chtít nějakou permakulturu vidět, musíte ji začít i cítit a vnímat a to hlavně srdcem. 2) budete pozorovat lidi, místo toho pozorujte přírodu a taky to, jak jste s ní v souladu 3) budete chtít zavádět něco dříve, než budete mít jasno v tom, co chcete sama, co chcete dát a co získat, pak vás bod tři vůbec nenapadne, protože to bude díky výše uvedenému již zcela vyvážené a jestli ne, pak začněte opět od bodu č.1

Před rokem a půl jsme se vydali na cestu k soběstačnosti. Rozhodnutí podpořilo i to, že jsem na internetu našel řadu lidí, kteří psali o tom jak to úžasné. Až záhy jsme zjistili, že většina o soběstačnosti a permakultuře jen píše a sami žijí v bytě se všemi vymoženostmi civilizace. Nebo si hrají na soběstačnost, s tím že si "odskakují" zpět dle potřeby. Nebo si ze soběstačnosti udělali byznys. Nicméně pro nás už nebylo cesty zpět, takže v cestě pokračujeme. Permakultura je pro nás způsob života a využívání toho co nám příroda dává v míře přiměřené, tak aby stejně mohli žít naše děti a vnuci. Snažíme se žít přirozeně, intuitivně, v rytmu přírody,nechceme si vytvářet stres, z kterého jsem utekli. Nemusíme mít vše hned. Takže pomalu, promyšleně, hlavně nás to musí bavit. Není to žádná romantika, je to práce, práce a zase práce, někdy dost dřina, ale smysluplná. Konečně mám po dlouhé době pocit, že to co dělám má opravdu smysl. Za základ považujeme vlastní energii (FVE), vodu a trvalý zdroj dřeva na topení a ohřev vody. Toho jsme nyní docílili a začínáme s potravinami. Postupně. Zjistili jsme, že je hodně lidí co o soběstačnosti píší, co o ní školí, co o ní píši knihy, ale velmi málo, kteří tak opravdu žijí. Ti většinou na psaní, školení nemají čas. Za parazity na společnosti se nepovažujeme. Platíme daně, sociální a zdravotní pojištění, v ceně zboží DPH. Vše co nám společnost dává jí platíme. I za to co nechceme, ale zákony nás k tomu nutí. Společnost se snažíme využívat jen v míře nezbytné a postupně stupeň využití snižovat. Pro nás je prioritní hlavně příroda, brát si jen to co je schopna poskytnout a vracet jí to. Příroda tu bude pořád a potřebujeme jí. Tahle společnost tu možná bude, možná nebude. A většinou si jen bere. Všem, kteří opravdu svými činy usilují o soběstačnost hodně štěstí a hodně síly a výdrže.

Základem vždy bylo je a bude podle mého názoru selský rozum. Důležitá je změna myšlení a hlavně způsob myšlení. Bylo zde krásně napsáno, že vše nejde hned. Není možné během chvíle (pár let, jak u koho, jak kde) být naprosto nezávislí. Nemyslím si, že to není ani vždy potřeba. Důležité je, aby byl člověk nezávislí či soběstačný, tak jak může. Každý počin a každý člověk je v této změně nesmírně důležitý. Čím víc nás bude a čím méně budeme potřebovat z klasické konzumní společnosti. Tím větší důvod ostatních k zamyšlení bude, proč stpotřeba neroste, ale klesá. Myslím si, že krásný příklad permakultury je třeba to, když potřebuji nějakou věc, tak se porozhlédnu po okolí, poptám se u známích či v bazarech a seženu ji tímto způsobem. Ani není potřeba se zříkat docela všech možností a výdobytků civilizace, jelikož tu z nějakého důvodu jsou proč je tedy rozumným způsobem nevyužít.

Permakultura je všude kolem, vznikají i celé permakulturní zahrady, ale také to není hned všechno hotovo. My máme jeden rok 25 hektarů půdy a mimo to, že na starém baráku máme hodně práce, zahrada už je z velké části připravená. Máme tam tři velké pastvy pro ovce a kozy, poměrně rychle jsme udělali dva vysuté permakulturní záhony a s velikostí jsme opravdu nešetřili, v průběhu roku začal vznikat i třetí, Jeden nízký vysutý, základ pro zahradní domek a bylinné záhony, Dali jsme do kupy sad, přetvořili základní strukturu. A i přes to, že jsme toho stihli hodně nám zbývá ještě pořádný kus práce. Udělala jsem vlastní návrh (bez kursu), který hodláme realizovat v průběhu dalších let a samozřejmě to nebude hned. Také se nemůžeme věnovat pouze zahradničení. Soběstačnost jako taková u nás neexistuje, každý musí platit daně, i zdravotní pojištění. A na to někde vydělat musíte. Každopádně když máte maso ze svých ovcí, kozí nebo ovčí mléko (takže i sýry, jogurty), svou zeleninu, bylinky koření a svůj sad, dá se vyžít dobře, ale pokud si chcete dát občas zelený čaj, jíst zeleninu v zimě a necpat se jen zavařeninami, tak holt nějaké peníze mít musíte. ale dá se s nmi nakládat šetrně. Myslím, že záleží na přístupu, asi vaši známí dělali něco špatně, nebo vše chtěli hned. My pomýšlíme na větrnou elektrárnu a podobné, ale beztak vím, že děláme řemeslo, které elektřinu potřebuje, jinak se člověk neuživí, takže přemýšlím také reálně. I kdyby mi nešlo vše hned, nikdy bych nešla do bytu a to za žádnou cenu. Každý má ten žebříček jinak nastavený.

Permakultura? Je to teoretický koncept. Zajímavý myšlenkový přístup, který bohužel stejně jako podobné teoretické přístupy "teoreticky" slibuje více, než je schopná nabídnout. Můžeme ji také nazývat ideologií ( Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité skupiny.). Nech se jí inspirovat, ale to je asi tak vše. Kdo v ní bude bezmezně věřit, ten se spálí.

oběstačnost? Proč chcete být soběstační a co to vlastně znamená. To co bylo dříve soběstačností si většina současníků, a městských lidí snících o permakultuře neumí představit. Soběstačnost znamenala nesmírně intenzivní propojení s komunitou (práce na sousedic poli, on zase pak donesl ze zabíjačky atd.) Dodnes to vidím kolem nás na vesnici (70 obyvatel). Mám traktor - zorám sousedovi pole - nic za to nechci, až budu potřebovat já, tak pomůže on a to za všech okolností! Soběstačnost znamenala totální oddanost a víru v komunitu. Kdo nebyl součástí komunity (se vším dobrým i zlým!) často nepřežíval. 7 dní v týdnu, 365 dní v roce a často bez dovolené. Často se setkávám s tím, že ti lidé, kteří sní o soběstačnosti a permakultuře, nějak očekávají globální kataklyzma a soběstačnost pro ně znamená to, že si všechno vypěstují/udělají sami, aby byli připraveni, až to "bouchne". Spíše se vyčleňují z komunity, než aby do ní patřili, sní o teoretických konceptech, které v praxi fungovat mohou a nemusí. Každý, kdo obhospodařoval větší pozemek ví, že příroda se na nic neptá a bere si zpět a někdy je to nekonečná dřina a boj, aby sklizeň stála za to (a to musí ještě správně zapršet a zasvítit slunko). Je potřeba mnoha rukou, nebo lépe strojů... Je třeba si tedy zodpovědět otázku: "co pro mne znamená soběstačnost a proč ji chci dosáhnout?" Je docela možné, že zjistíte, že utíkáte před vnitřními nevyřešenými problémy týkající se osamostatnění, které hledáte ve vnějším světě namísto v sobě .

Jako každý názor je i ten můj nepřesný a jednostranný (achjo:). Možná jsem ovlivněn zkušeností života na venkově, kde lidé opravdu hodně dřou a málo mají. O mé zahradě bys mohl říct, že je Permakulturní, klidně se přijeď podívat. A vždycky když vidím, jak ZD obhospodařuje sousední pole, tak mne berou mory a pak si zase říkám, jak to dělat jinak, aby to stále fungovalo a lidi měli co jíst. Opakovaně taky narážím na to, že různé názorové směry a ideologie (komplexní vysvětlení světa a jeho zákonitostí a přístupu k němu) což je do určité míry i Permakultura, tvrdí, že její postupy jsou universální a slibují více, než mohou splnit. Řeknu to, co říká můj selský rozum, mohu se v tom mýlit:"kdyby permakultura opravdu a do důsledku fungovala tak jak její teoretici slibují, byly by permakulturní zahrady, farmy a statky všude." Třeba jednou budou, kdo ví? Každopádně její poznatky jsou úžasné a inspirativní, ale psycholog ve mně říká, že pokud tak moc toužíte po "soběstačnosti" tak zkoumejte své nitro, třeba tam objevíte, proč po té soběstačnosti prahnete.

PK je cesta. Je treba se ale i kouknout na to co tu popisuje autor prispevku a v necem asi pravdu ma v tom ze PK jak je presentovana tak to vypada tak jak to vypada.kurzy sou stale drahe, par jedincu ktery stale rve ze PK funguje tak kopukrat sou to ty lektory atd. kdyz jako neznalej narazis na tuto subkulturu ze PK, tak tento dojem asi nabydes. ja o tom mluvil v praze ze by se melo delat vice jinich akcii a nezamerovat se jen na kurzy, ale delat ruzne setkani, besedy, workshopy a pro obyc lidi za levno..... Ono neni se cemu divit ze pak lidi maji o PK nazor ten ktery maji. ja sam zacinam o PK pochybovat ve smyslu ze je spasna, uplne aspon v te podobe jak ji zname teraz kasle na lidi. Prave proto se mi zacalo libit hnuti transition, ktere prave lidi resi. a neresi jenom ty lidi s PK ale i tvoje sousedy...... krasne se tu o tom pise, ze zapominame na sousedy. Rikal jsem to v praze. komunita nevznika tim cekanim na ty prave vyvolene, ale komunitu uz mame kolem sebe sou to nasi sousedy z nasi vesnice osady, sidliste...... to je nas biotop........

[sahaw]

Ja jsem se uz prestal zajimat o permakulturu ve smyslu, ze ji budu aplikovat do zivota. Nechapu ji.
Jestli clovek touzi po vytvoreni udrzitelnem stylu zivota, tak jedina cesta je skromnost. A permakultura mi tak nepripada.  Proto se venuji vice tomu jak zili nasi predkove. Myslim, ze to delali dobre.

Edit: Pockam na reakci ohledne fungovani permakultury 15 let na fcb. Jak to dopadne.

[Dag Björndal]

Ešte ti tam chýba tento príspevok:

Zdravim, s vasim dovolenim si zkopiruji nektere zajimave komentare na jedno forum. Je skoda, aby casem zapadli. dekuji

Permakultúra nie je nič iné, než spôsob života našich predkov, samozrejme na vidieku. Akurát je to pekne zabalené, aby to bolo predajné a zaujímavé pre hipíkov z paneláku. Nie je to žiadna veda. Všetko, čo učia /často krát teoretici / na kurzoch, vedia aj moji staručký susedia. A vedia v mnohom aj viac, ale poznajú zväčša len jeden spôsob, overený vo svojej praxi vo svojom okolí.

[bartolomej]

Aha ty cekas ze se nekdo ozve..... nikdo se neozve....  znam hodne s tech lidi a popravde nikdo to nedela tak dlouho, kazdy po par letech vytrizlivi a jede si svoji cestou a PK je pro nej sice inspirativne ale je to cesta, nic vice.....
jako ja delam PK tady 10 let u nas, ale ze bych si te si sem zval, to asi ne. zistis totiz jednu vec ze tim jak se vyviji clovek tak se vyviji i to co chce kolem sebe mit, proto sice navrhnes zahradu a celej celek ale casem ho zacnes menit takze to neni stale a ve finale se muze zdat je ze to pracnejsi nez  klasice bio zahradniceni. ale v PK sou jiste veci ktere sou dobre a ulachcuji kopu veci, delat s toho ale vedu nabozenstvi kult atd. prave proto nikoho nenajdes nebot kazdy kdo bere PK vazne vi ze PK je jen cesta jen spusob a ne cil...... i kdyz v PK sou uz jasne veci jako napriklad ze PK zahrada neexistuje, nebot musi bit propojena s domem s sousedama . nemuzes to vytrhnout jen jako zahradu.
Mne se priklad libi transition nebot to resi podstatne vice veci jako lidi z okoli atd a PK se stava jen jedna slozka, vetsinou zahradnicka....... v PK chybi skromnost, to si pis, se koukni na forum vesela skromnost na permawebu, musel jej uzavrit tolik vysmechu a k nicemu. i ja popravde jakozto propagator vesele skromnosti tedka mam dobre placenou praci, asi poprvne v zivote, a penizky mam, uz se zjevujou lidicky co mi rikaji ze hele ty ses ten skromnej...? ano ja tvrdim ze clovek ma byt stastny s tim co ma. tedka mam vice a jsem spokojenej stejne jako kdyz sem nemnel nic. v PK to je pekne na prd, na zacatek uz musis mit par tisic na kurz a to je jen zacatek. Byl jsem v praze na setkani transition a dali mne ke stolu ze at neco reknu na tema quo vadis permacultura. rekl jsem jim ze nemam ani jeden kurz PK. cumeli ale smali se tomu..... chce li nekdo resit PK v klidu at se u nas zastavi na nejakem workshopu muzeme pokecat poukazovat atd....ale ten projekt nenajdes.....

[sahaw]

O tom predelavani a upravovani jsem premyslel uz davno. Jsem si polozil otazku:  Proc se meni stavby a i vzhled krajiny?

Prisel jsem na to, ze pokud nekdo ma penize, tak si upravuje vse podle sebe. Kdyz prijde dalsi generace, tak to zas upravy podle sebe. Kdyz nejsou penize, tak to zustava porad stejne.

Proto podle mne pokud nekdo navehne zahradu, tak behem par let provede majitel par zmen. Proste bude chtit si to udelat podle sebe, protoze se vyviji.

[bartolomej]

presne tak. proto se mi libi napriklad to ze si udelas plot drevenej s drevenejch kulu i kdyz vis ze za 10 let shnijou, nebot vis ze ten plot este nevis jestli je to jeho nejlepsi misto. kdyz clovek dela s prirodnych materialu, tak ten jeho vyvoj to ze se nekam posouva nezatezuje tolik prirodu, jako clovek co stavi vse s betonu a pak vse zbijeckou rozmlacuje. duchovny vyvoj musi bejt bez toho nikam clovek nedojde a porpavde je to jedinej hnaci motor cloveka.......

[Dag Björndal]

Permakultúra začína a končí u hovna. Sakriš, asi začnem vyučovať PK ja 

Fakt sa z toho robí veda. Ale na druhej strane, nauč pražáka pestovať a chovať. Jeden život nestačí

[bartolomej]

kolik stoji kurz u tebe KAPO...?
jako nektere kurzy sou fakt dobre nektere horsi a nektere sou total.....