...Prvým kibucom bola osada Deganja, založená v roku 1909...
Kibuce boli pôvodne úzko späté s ideológiou sionizmu a socializmu. Presadzovalo sa v nich rovnocenné postavenie žien a mužov, kolektívna výchova detí, kolektívne vlastníctvo, rovnaké finančné ohodnotenie jednotlivých členov a pod.
Jo wiki znám
Karl Heinrich Marx *1818 +1883
Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_MarxChudák se té aplikaci v praxi nedožil

Ne ne děkuji fuj ani náhodou.
Stačí švagrovi rodinné zkušenosti s bytovým družstvem (před dvaceti lety).
Nemáš byt, máš jen podíl v družstvu a když ho chceš prodat nemusí to notně znamenat, že kupující se bude moct do tebou obývaného bytu, ale vlastněného družstvem, po tobě nastěhovat. Stačí když předseda družstva se s tebou nepohodl a je napůl debil.
Spoluvlastnictví je krásná idea, která se mění v noční můru při prvním kontaktu s lidskou blbostí, závistí, nenávistí atd.
Z5 k tématu
Když zemřela máma, byla sice dědická daň již zrušena, ale vyřizující notář si stanovuje odměnu/palmáre za vyřízení dědického řízení procentuálně z hodnoty děděného.
To znamenalo na všechen nemovitý majetek nechat soudním znalcem vyhotovit odhad. Docela darda do šrajtofle a vleklo se to skoro 3 měsíce.
Táta pak za života převedl nemovitý majetek na mne a sestru. Takže když cca o deset let později zemřel byl oficiální bezzemek s téměř nulovým majetkem
(na účet mu chodil důchod a stačil si ho užít).
Nebýt toho, že synovec měl zájem o 15ku žigulíka 30 let starého, ale dobře zachovaného, tak by to notářka řešila zkráceně bez poplatku přenecháním zbytkového majetku objednavateli pohřbu, tedy mně.
Je to trochu morbidní, ale když porovnám obě dědická řízení,
tak to přenechání za života
velmi velmi šetří kapsu, čas a nervy pozůstalým.