Čím osázet meze?

[sahaw]

Dá se očekávat, že časem stát přinutí zemědělce vytvořit meze a osázet je. Jako vždy vytvoří dotace a kompenzace za ty meze. Asi nejlepší pro meze jsou špendlíky,švestky,hloh,šípek,ostružiny a trochu bez černý. Nejlepší proto, že to zvířata roznáší a tak neni potřeba tam sázet.  Možná kromě nějaké švestky a špendlíku na rozjezd. Nejspíš se budou muset sázet stromky s certifikací. Stejně pokud se o meze nebude někdo starat, tak získaji nadvládu nálety.

Ale možná ne. Bude povoleno tam zasázet cokoliv. Z pohledu ekologie by měli meze měli nechat volné a za 3-5 let tam budou už metrové stromky. Ale nikdo nemůže tak dlouho čekat. Proto očekávám, že se tam vysázejí stromky a keře.

Uvažujme, že ekologové zvolí možnost, že příroda se o to postará a teď jen na rychlo ekologicky vytvořít malý větrolam a úkryty.

Cesta jsou rychlerostoucí keře, které se daji množit rychle a minimální ekologickou stopou. Tento rok zatim vychází výborně Tavolník. A naději i má zlatý déšť.

Až příští rok ho budu zkoušet zasadit na pole a uvidim jak zvládne přežít další tropické léto.

[SoňaR]

Trnky a šípky. To se množí samo a stačí ti zajít pro sazenice do přírody. Navíc to na naše meze patří.

[MaunaKea]

Kdyby mi ta mez patřila uvažoval bych třeba o zimolezu kamčatském. Je to nenáročný keř na půdu a plody jsou dobře jedlé, hloh je také součástí přirozené skladby krajiny /a květ se sbíra na čaje ...tuším že snižuje krevní tlak či co)  a za šípky se rovněž přimlouvám...

[votroubek]

Neustále je vysázení na orné či ttp byrokratický problém, takže se do toho nikdo nežene. Bud vám z toho udělají krajinotvorný prvek a ztrácíte právo na zasahování do čehokoli, nebo vám to převedou do mezí a platíte čtyřnásobnou dani z nemovitostí.Co se týká složení, šel bych do užitku, který dají šípky, zimolez kamčatský, rakytníky s ostružinama, totéž je výborné i pro přírodu.Trnky a hloh bych nešířil, hloh je hnízdiště pro spálu růžovitých a trnka pro virovou šarku.Krásné a užitečné sou kaliny, svídy a bezy, naše bezy...,..

[SoňaR]

Trnka je léčivá, plná vitamínů a mnohostranně využitelná (víno, sirupy, pálenky, likéry, povidla, čaje...). Šárka je problém, ale to bychom toho nemohli sázet spoustu - ani ty myrobalány a řadu dalších peckovin. Nehledě na to, že trnky se hojně vyskytují volně v přírodě. Na druhou stranu dnes už jsou celé oblasti osázené jen švestkami odolnými vůči šárce. Těch oblastí, kde mají ještě původní švestku, už moc nezbylo. Zrovna nedávno padl kvůli šárce sad mého známého.

[votroubek]

ano, ovšem odolná  vůči šarce je pouze odrůda jojo, ostatní jsou tolerantní, takže stromy šarku mají, ale nedělá to problémy, jako u starých odrůd. Takže pokud ti je jedno šíření šarky, pak klidně sázej trnky, to je v pohodě, ale chce to vystihnout, kde trnky plodí často , protože fůra trnek e neplodných, i když je jejich květ taky velice dobrý.
Totiž, každej, kdo sází produkční sad si zavolá rostlinolékařského poradce, ten projde okolí budoucího sadu a označí každý kolizní organismus a tak trnky patří k evrgrínům.Tak, jako staré hlohy.Pak už je na hmyzu, kam dolétne a jak dlouho s tím ty rezistenty vydrží bojovat, na věky to není.