Štiko, mě jen hodně mrzí, že moje mamka zrovna není ukázkový prepper, dokonce, jak jsme se domlouvali ohledně kontaktu mezi vámi, hodila to ze stolu, protože bude pořád dobře. Takže i hromadění lékařských zásob nemá nic společného s prepperstvím, ale čistě s praktickým použitím a historickou zkušeností.
Nevím, jak jsi na tom byla v začátcích ty (ani netuším, kolik je ti let, takženevím, jaký můžeš být ročník a tedy v jaké době jsi začínala / fungovala), ale když začínala máma, i těch 12 - 15 km do města do nemocnice bylo daleko, standardní pravidelné zásobování taky nic moc, tak prostě ve vesnické ordinaci musela mít všechno možné i nemožné a prostě musela být samostatná co do techiky, vybavení, materiálu i léků. A to jí zůstalo. Dělal lákařskou družinu, takže byla prostě zásobená i pro krizové okamžiky, kdyby náhodou něco počínaje chemickým / jaderným útokem, přes to, že bouchne v Pardubicích chemička a konče tím, že v Čáslavi spadne letadlo nebo se srazí vlak s autobusem.
Takže od té chvíle jí zůstalo to hromadění materiálu, jinak ale podle ní bude krásně, super, dokonale, všechno je v pořádku, nic jí nehrozí a proč se tedy starat a proč se tedy obtěžovat takovými myšlenkami, zkazilo by jí to den.
Bohužel....jinak, ať už jsou její pohnutky jakékoli, jsem rád, že má vybavenou ordinaci na vesnického doktora značně nadstandardně, počínaje sterilací, EKG, holterm, měřením cukru, vakuovky, trauma sety a tak dál
