no, každopádně v tomhle něco vím...
když jsem se rozvedl, přišel za mnou jeden chalupník, ešli nechci krávu. na dožití, nebo zabití, protože už má za sebou hodně a že má nemocnou ženu a .... a protože jsem permanentně slavil odchod mé bejvalé stračeny, tak jsme se strašně ožrali a v tom radostném rozpoložení jsme si plácli, já, když jsem ráno vystřízlivěl, bučela mi u vrat kráva, vedle ní byla položený mašinka na výrobu konzerv a bedna s konzervama...
vše za 5000. nu, nejdřív jsem si myslel, že jsem se pomátl, ale nakonec jsem celičkou kravku nacpal do konzerv, ve všelijakém stavu. Žrali jsme to se psem a kočkama celej rok, až do příchodu nové , současné hospodyně.
Pak byla pauza, nu a pak další tři roky jsem dojídal, co jsem týden tehdá zavařoval.V kotli, v koupelně.
Věřte , nezáleží na tom, jak to zvíře je starý, stačí fantazie a velikej papinův hrnec, já měl dva devítilitrový a syčeli tehdá týden skoro v kuse.
Hovězí kousky na kari, na houbách, na chilli, česneku, majoránce, gulášovej základ, mletý, pouze solený.....
A od té doby jsem zjistil, že to nemá chybu ani ekonomicky, ani kulinářsky.
A občas koupím konzervu, abych se ujistil, že vařit už dneska nikdo do konzerv neumí.