Určitě je něčí cíl mít v prdeli vši a dobrovolnou či nucenou skromností prožít svůj život, a svým potomkům do života předat jedny posrané trenýrky a propocené tričko .... Určitě je fajn nic nemít, po ničem se neplahočizt, nic nekupovat a všechny peníze prochlastat a prohulit.
Není na tom nic špatného, myslím, že to může být postoj i úhel pohledu.Tehdy nemáš možnosti nakácet si ve vlastním lese dříví, vypěstovat si na svém cokoli, co tě napadne v množství, které tě napadne. Nemůžeš vytvářet vlastní kus krajiny a otisknout tak svoji vůli tak, aby to přineslo radost těm, kteří přijdou po nás.
Ohánět se tím, že někoho kvůli majetku zastřelili, nebo utejrali mi přijde veselé, ...
Možná přijde třicetiletá válka, možná se z půdy budou platit desátky, možná bude válka, možná to vyvlastní, možná přilítnou mimozemštani a všechnu půdu si odvezou.
Nebo se naučíme hlínu pálit v kotlích na pevná paliva a všechnu spálíme.
Mého dědu zavraždili, že se vzpíral fašistickému režimu a roznášel letáky a zbraně, v partyzánském hnutí. Můj otec bojoval proti komunistům a já bojuju proti tomuhle brajglu.
No, to neznamená, že budu předposranej a přikrčenej, a budu pokládat za nesmyslné zlepšovat a zvelebovat odkaz svých předků, a několikrát rozšířit. Pracuj tak, jako by jsi chtěl žít navěky a modli se tak, jako bys měl zítra zemřít.....
A co bych to byl z chlapa, kdybych nedokázal svůj svět spravit k lepšímu.
Samozřejmě, že bych to mohl prodat a dosmrti si užívat na havaji, ale moje cesta je jiná.
Každej máme svoji cestu a tak budu dál měnit svoje ploty, zvelebovat a kulturnit pozemky, o které dříve ani pes neštěkl a bude mi to dělat radost, protože v tom nevidím ty pitomé peníze, ale kus práce, která je za mým pinožením vidět. A to si myslím, že je pocit nad pocity, když se můžeš otočit zpátky a vidíš, co jsi vytvořil, zasázel, zlepšil.
A třepat se, že mi to někdo sebere, nebo že mně štrejchne, to fakt teda nebudu.
Každá liška chválí svůj ocas a policajt bude hrdej na tu hromadu rozdaných pokut, úředník bude hrdej na plný troky počmáraných cédéček, konstruktér na množství vytvořených konstrukcí, kantorka na množství naučených dětí a sedlák na množství půdy, zvelebené k obrazu svému, já budu pyšlej na množství stromů, patřících mé rodině.
Cesta je cíl, a nějaké vlastnictví je vedlejší produkt.