Autor Téma: Instinkt, domněnky a souvislosti  (Přečteno 2197 krát)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Instinkt, domněnky a souvislosti
« kdy: Červenec 26, 2015, 12:55:36 dopoledne »
Představte si živou bytost jako stroj, který výrobce opatřil elementárním, primárním řídicím systémem. Systém je velmi jednoduchý (teoreticky), rychlý a v minulosti se osvědčil. Jeho cílem je stroj chránit před poškozením a zničením.

Tento primární systém u organismů označujeme jako INSTINKT a, budeme-li si organismus představovat jako stroj, spočívá v tom, že:
1. stroj opustil výrobu se základní výbavou zahrnující stavy "normál", "stres" a "ohrožení".
Ve stavu ohrožení se vypínají všechny zbytečné funkce (zažívání, filtrace v ledvinách apod.) a veškerá energie se vede do funkcí umožňujících záchranu (některé smysly, svalovina, nervová soustava). Zapíná se jednoduchý scénář "bojuj" nebo "uteč". Informace pro výběr jednoho z obou scénářů poskytuje nervová soustava přes smysly, přičemž podněty zvenčí vyhodnocuje z hlediska typu ohrožení, zkušeností a vlastních možností.
Stav stres se používá v situaci, kdy na první pohled není zjevný zdroj nebezpečí, ale všechny ostatní indicie naznačují, že by mohlo dojít k ohrožení. Stroj se na ně tedy připraví tím, že utlumí zbytečné funkce.
I kdyby byl stroj posléze vybaven inteligentním systémem řízení fungujícím na základě informací smyslů a racionality, ve stavu stresu se tento nadřazený systém co do působnosti omezuje a ve stavu ohrožení se vypíná. Je příliš pomalý.
2. Stroj od začátku své existence sbírá informace o svém okolí, vyhodnocuje je a hodnocení si zapisuje do paměti jako "zkušenosti".
3. Stroj na základě svých biologických aspektů a počátečního zaučení vytváří od začátku své existence datové soubory popisující stavy, které jej nějakým způsobem uspokojují - to jsou "přání" - a snaží se těchto stavů dosáhnout. Čím silnější přání, tím spíše má stroj tendenci v různých situacích vidět náznaky možného splnění takového přání a současně přehlížet znamení naznačující, že se mýlí.
4. Stroj na základě svých biologických aspektů a zkušeností vytváří od začátku své existence datové soubory popisující situace, které mu nějakým způsobem nevyhovují - to jsou "strachy" - a snaží se těmto situacím vyhnout. Čím silnější strach, tím spíš má stroj tendenci vidět zdroj nebezpečí všude a přehlížet pozitivní úkazy naznačující, že není čeho se bát.
5. Na základě zkušeností, přání a strachů pak stroj vyhodnocuje každou situaci, do které se dostane. Výsledek, které z tohoto hodnocení vypadne, je DOMNĚNKA.
6. Domněnky slouží jako základ pro posouzení situace jako "normálu", "stresu" nebo "ohrožení".
7. Spínací prahy těchto stavů i míra vypínání jednotlivých funkcí se vyvíjejí podle zkušeností, které stroj nasbírá. Hodně zhruba lze říci, že každé tři kladné zkušenosti vyváží jednu zápornou zkušenost.

Poslední důležitou informací je, že instinkty bydlí z větší části v podvědomí, čili pracují, aniž je inteligentní systém řízení může ovlivnit. Tolik teorie.

Domněnky nejsou specifikum žen. Situaci, kdy atraktivní žena požádá muže, aby s ní šel k ní domů něco spravit, normální muž okamžitě pochopí jako snahu dané ženy se s ním vyspat, i když mu žena k této domněnce neposkytne žádný záchytný bod.
Z výše uvedeného principu funkce instinktů je zjevné, že domněnky vytváří každý živý organismus ve snaze lépe a rychleji se orientovat v konkrétní situaci, a to na základě zkušeností, přání a strachů, přičemž všechny tyto tři skupiny mají určité vrozené základy.
Výše uvedený příklad vychází ze základní snahy každého muže šířit svou genetickou informaci, ideálně prostřednictvím atraktivní ženy. Dalším podkladem je zkušenost, že k šíření genetické informace je soukromí bytu vhodnější než většina ostatních míst, kde tolik soukromí není.

Přirovnání instinktu ke stroji je hodně zjednodušené a možná i zbytečné, ale někomu to může pomoct.
Pokračování příště, už nevidím na oči...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #1 kdy: Červenec 26, 2015, 05:57:25 dopoledne »
Možná bych přidal dedukci a před všechny ty pojmy přívlastek Racionální.....
My osobně se mnohdy snažíme vyhnout lichým či falešným pocitům vytvářející domněnky, které nejsou podepřeny žádnými fakty, ale pouze pocitovými vodítky, které mohou být pocitově ovlivněny... Pak přichází ke slovu podvědomí, které nám ty konstrukce zboří a vytvoří základy nových konastrukcí.
Takže bych opravdu přihodil racionální dedukci, která může být v rozhodovacím procesu užitečná, plodná.

Od malička hraju hru. Jmenuje se "CO SE STANE, KDYŽ..."
Co se stane, když neuklidím žebřík od třešně....vyleze na něj klouček, na žebříku si bude počínat odvážně a přecení své síly a spadne. Nebo ne. Pokud spadne, může se zranit. Nebo ne. Pokud se zraní, bude nutný lékař. Nebo ne. Pokud bude nutný lékař, povezu jej autem, protože to bude naléhavé, nebo ne. Povezu jej do špitálu a pojedu rychle. Chytnou mne policajti a vezmou mi papíry, nebo ne. Pokud mi vezmou papíry, bude ohroženo moje podnikání, moje svoboda bude v řiti, mé plány taky. Žena bude  otrávená, protože zůstane vše na ní. Budu tedy jezdit bez řidičáku, a chytnou mne znova, nebo ne.
Když mne chytnou znova, dostanu podmínku, a když budu blbej a špatně si uprdnu, zavře mne ten systém, až zčernám.
Takže tohle mi problikne hlavou, když se podívám na ten žebřík, co je opřenej o strom.
Situace se větví, páč kloučkové lezou po stromech i bez žebříku.....
Co se stane, když....

Snažím se nevyužívat tuto hru pro mezilidské vztahy, tehdy se snažím jednat jako naivní dítě.
Situace...
Měl jsem chalupu. Na ní mi pracoval jeden místní člověk, měl od ní klíče a pracoval samostatně. Byl to cigán. Choval se jako kamarád. Když ukončil práci, tuto předal, dostal finální peníze, zjistil jsem, že mne okradl. Nějaké starožitnosti.
Chalupu jsem prodal a k opravě statku jsem použil kopáče. Byl to cikán, jednal jsem s ním jako s bezúhonným, nakonec mne taky okradl, nedokončil práci, kterou měl zaplacenou.
Zítra nebo za 5 let vstoupí do mého života cigán a já se budu snažit, aby můj názor neovlivnila negativní zkušenost s těmi předchozími. Bohužel, podvědomí neovlivním, takže se může stát, že informace bude zařazena do šuplíku zaručená zkušenost a bude ovlivňovat moje rozhodování do konce mých dní, což bych nerad. Protože chápu, že jakékoli konstrukce v mezilidských vztazích jsou velice negativní.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #2 kdy: Červenec 26, 2015, 09:35:16 dopoledne »
Velmi, VELMI užitečná hra, Votroubku, díky, to je opravdu cenný příspěvek.

Dedukce a racionální jednání patří k inteligentním systémům řízení. Instinkt logiku nezná a přesto úspěšně řídí chování drtivé většiny organismů na zemi. Samozřejmě, nic v přírodě není dokonalé, takže i řízení pomocí instinktů má svou "chybovost", ale dokud je nižší než úspěšnost, je to v pořádku.

Otázka důvěry je dalším samostatným tématem, ke kterému bude samostatné vlákno. Tvůj příspěvek tam bude vynikajícím základem, od kterého se odpíchneme. Ale to až časem, teď se musíme vypořádat s instinkty a domněnkami, chceme-li najít cestu, jak se dohodnout s partnerem stávkujícím nebo nedostatečně zorientovaným ve vztahu z hlediska toho, co vztah potřebuje k přežití a funkční existenci.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #3 kdy: Červenec 26, 2015, 02:14:27 odpoledne »
Ještě mě napadá jeden pojem, který bych možná stihla během oběda. Jde o "míru nejistoty".
Míru nejistoty chápu jako podíl neověřených a všech informací o konkrétní situaci. Čím vyšší číslo (v rozsahu 0 - nekonečno), tím méně toho o situaci opravdu vím a musím se spolehnout na domněnky.

Množství potřebných informací je samozřejmě individuální záležitost, pracovně bych odlišila lidi "hloubavé" a lidi "povrchní" - "hloubaví" nemají informací nikdy dost (= což může být výrazem nejistoty na jedné straně, čili mají strach, aby nepřehlédli něco, co jim může uškodit, ale i jistoty na straně druhé - dotyčný je v pohodě a díky tomu se může zajímat o detaily, které by mohly přinést nové informace), "povrchní" nejdou do hloubky (= výraz nejistoty, protože v hloubce může být něco, čemu nerozumí, nebo pro samé ošetřování svých komplexů méněcennosti nemají čas věci řešit do hloubky, nebo naopak jistoty, že detaily dotyčného nemohou ohrozit). Někde mezi nimi se bude pohybovat člověk normální.

Příklad: míra nejistoty 0 budiž pro "povrchního" člověka jdoucího koupit chleba např. situace, kdy stojí v obchodě nad bochníkem chleba, v kapse má dost peněz a ví, že mu obchodník chleba rád prodá za uvedenou cenu. Pro "hloubavého" ovšem situace může skrývat celé spektrum nejasností. Je chleba čerstvý, kvalitní, z bio surovin? Není v něm zapečená myš nebo jed na krysy? Nenaplival do něj někdo? Neuklouzla někomu ruka se solí? Nebyl by jiný druh pečiva lepší? Atd. atd.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #4 kdy: Červenec 26, 2015, 02:59:47 odpoledne »
To jo, sklenice do půlky plná vody....
pro někoho z půlky plná, pro jiného z půlky prázdná, pro magora to je jen voda.
Přijde neznámý k neznámému, vezme jej za ruku a do ruky mu vtiskne peníz a usměje se na něj a odejde.
Obdarovaný dle naturelu může smýšlet takto:
Díky bohu, mohl jsem dnes usínat hladový...
Himlhergot, tak málo, mohlo to být mnohem víc.
sakra, co tím ten člověk chtěl říct?Co tím myslel, co si to o mne myslí, a proč?
ty bankovky budou jistojistě falešné, stejně jako ten úsměv.
Míra nejistoty je zajímavý fenomen.
I na to člověk bude reagovat rozličně, vždy dle stavu mysli.
Jdeme na schůzku s rektorem vysoké školy, konzultovat fyzikální principy u nějakého vynálezu...
Jeden bude mít posvátnou hrůzu ze střetnutí s autoritou.
Druhý bude mít šílený strach z faktu, že bude ten hloupější a ukáže se to zcela otevřeně.
Třetí bude mít hrůzu z faktu, že budou jeho myšlenky zneváženy, nedej bože zesměšněny.
Čtvrtý se bude těšit na setkání s nadupaným človíčkem a je mu zcela jasné, že mu nemůže sekundovat, jako trabant kamionu a vůbec mu to nevadí, bere to jako fakt.
Pátý se dobře připraví, bude si jist svojí teorií, kterou potřebuje požehnat odborníkem a ví, že to může být 50 na 50 a netrápí se vidinou zklamání.
Plivanec v chlebu je naprosto skvělá myšlenka.
Já to mám naopak.CHleba v supermarketu pro mne není dost dobrý, protože jej vyrábějí stroje. Ty nic nedělají rádi a lásku neznají vůbec.
Proto si nechávám dovážet domácí, kváskový žitný chleba od soukromého pekaře, který ten chleba dělá rád a s láskou. Já ho tak přijímám a jsem naprosto spokojen s tím, že vše obrubuje dobrá myšlenka.
Vždy máme na výběr, i v tom, jestli budeme mít strach, nebo ne.
A tak, místo, aby se Lidi těšili na neznámé, koušou kolem sebe a plivou již převentivně, protože si myslí, že tím nic pokazit nemohou.....


Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #5 kdy: Červenec 27, 2015, 03:00:37 odpoledne »
Ano, každý si k tomu, co bude, vytváří různé domněnky podle svých vlastních minulých zkušeností a míry zdravého sebevědomí. Člověk, který má nízké sebevědomí, se bude nových situací bát, protože si není jistý, jestli je zvládne.

V této fázi bude užitečné odlišit domněnky, očekávání a předsudky. Domněnky se dělí na očekávání (čeština mi tady nenabízí žádné vhodné slovo, takže jestli někoho napadne něco výstižnějšího, sem s tím), kdy předpokládám kladnější vývoj, než pak nastane, čili situaci přeceňuji, a na předsudky, kdy naopak předpokládám zápornější vývoj a situaci podceňuji.

V případě vztahu člověk, hlavně ze začátku, moc informací o tom druhém nemá. Míra nejistoty je vysoká a člověk opatrně probádává neznámou půdu. Snaží se chování toho druhého hodnotit na základě dostupných zkušeností, ovšem zasahují mu do toho jeho strachy a přání, přičemž ženy jako spíše emocionální stvoření poskytují svým strachům a přáním podstatně větší prostor (líbím se mu? bude mě respektovat? bude hodný? bude stát za to, abych s ním chodila?...) než muži, kteří mají sklon být spíš racionální (vycházejí z toho, že nemít zájem o někoho tak skvělého jako on může jen naprostá blbka).

Míra nejistoty bude u žen vyšší i proto, že žena buduje zpravidla vztahy s dlouhodobou perspektivou, zatímco muž se budoucností moc nezabývá („hezká je; když nezavře pusu, tak ji políbím, a jestli je hloupá, tak to tu půl hoďku v tý posteli s ní nějak vydržím. A pak už to nějak dopadne").

Na základě frustrace ze vztahů předchozích kecají ženě do zkušeností i její strachy a přání a prostor pro to otevírá biochemie, která simuluje vztah podobný stresu - a utlumí racionálno. Žena by si tolik přála mít někoho, na koho se může spolehnout, s kým bude moct založit rodinu, kdo jí dá pocit, že je krásná a žádoucí... Ale současně se bojí, že to zase špatně dopadne (zpravidla právem, protože se ze svých minulých vztahů nepoučila - vždy viděla chyby u partnera a nikdy u sebe). Podvědomě cítí do jisté míry svůj díl viny na předchozích nezdarech, ale protože si neujasnila, v čem byla konkrétně její chyba, snaží se být teď o to tolerantnější - aniž si uvědomí, že počáteční nadšení jednak nikomu dlouho nevydrží a jednak právě v začátcích nastavuje mantinely pro celou budoucnost. Čím nejistější je, tím víc si nechá líbit, přestože jí to nevyhovuje - a o to těžší pak bude později pravidla "předělávat". Přehlíží negativa svého vyvoleného a dobásňuje si pozitiva, aby si sama před sebou a svou sebeúctou obhájila své jednání. Typická pro toto období je logika: „Už jsem měla tolikrát smůlu, jednou to přece musí vyjít…“
Její nedostatečné sebevědomí je jí doslova "navychované" - odmalička ji všichni a všechno usvědčuje v přesvědčení, že žena je slabší, takže se musí přizpůsobit a nechat si leccos líbit, protože je vůči muži méněcenná, je na něm existenčně závislá a muži přísluší dominantní postavení. Snaží se tedy muže zaujmout tím, že ukazuje svou ochotu se přizpůsobit, protože má obavy, že muž, o kterého stojí, by nepoddajnou, nepřizpůsobivou ženu nechtěl (muži s nedostatečným sebevědomím mají strach z chytřejších, nepřizpůsobivých, silnějších a úspěšnějších žen).

Stejně tak se ale chová vlivem biochemie nestandardně i muž. Čím víc se snaží dotyčnou "dostat", tím je pozornější, galantnější, snaží se být vtipný a okouzlující, plnit jí všechna přání a ukazovat, že je king (pozvání na oběd, květiny...). Má pocit, že vlastnosti, které mu u ní nevyhovují, nejsou podstatné, a naopak vnímá její přednosti. Domněnek si tvoří podstatně méně, žije spíš přítomností.

Nicméně výše popsaná situace v páru netrvá dlouho. Biochemie brzy oba dva pustí ze svých spárů a vrátí je zpátky na zem. Žena si začíná uvědomovat, co všechno jí na partnerovi ve skutečnosti vadí, přestože to dříve nepovažovala za podstatné nebo byla přesvědčena, že nebude problém dosáhnout změny. Muž se vrací ke svému normálnímu životu a jeho kavalírské záchvaty už se nedostavují – dostal, co chtěl, takže už se nemusí snažit.

Má-li vztah i poté vydržet, chce to včas nezaujatě a upřímně rozebrat, co kdo od vztahu očekává a kde lze společnými silami dosáhnout změny. To zase příště...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline štika

  • ***
  • Příspěvků: 5067
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #6 kdy: Červenec 27, 2015, 03:16:36 odpoledne »
Ormien, nezlob se. ale tvůj dlohopsaný článek, který tě stál určitě mnoho úsilí, zatěžuje možná vnímání ostatních preppers.
Ale je možné, že si to přečtou a něco si z toho vezmou.
Ale já ne. :)

Offline MDobromila

  • Včelaři sobě
  • *
  • Příspěvků: 2729
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #7 kdy: Červenec 27, 2015, 03:43:02 odpoledne »
Štiko, moc nechápu tvoji neustálou kritiku toho, co tady kdo píše.
Co mě nezajímá, nečtu...nebo jen prolítnu a nezabývám se tím...nemám důvod kritizovat témata, která mohou zajímat jiné.
Myslím, že i tyhle "filozofické" úvahy sem patří...a na rozdíl od tebe si je ráda přečtu. Raději o těchto tématech beseduji "face to face", ale je to pro mne i tady fajn počtení...Ormieniny myšlenky rozebrané do morku kostí  doplněné Votroubkovou "volnomyšlenkářskou školou života" mě baví... @-->


Offline štika

  • ***
  • Příspěvků: 5067
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #8 kdy: Červenec 27, 2015, 04:21:00 odpoledne »
Retti, to není kritika, to je názor. Můj.
Jinak jako prepper,  si filozofické názory k době PA moc neberu.
Ano, mohu tím mnohé naštvat..  Jako tebe...Ale ber to ne jako kritiku, ale jako názor.
Jen můj názor.

KRITIKA:

Výsledek kritikovy práce (recenze) může být buď spíše příznivý, pozitivní, anebo naopak negativní, záporný. V obou případech však musí být zdůvodněný: hanopis nebo pomluva není kritika. Protože negativní kritiky jsou obecně častější, nabývá i slovo kritika někdy užší význam kritiky negativní. To však svádí k falešné představě, jako kdyby cílem kritiky mělo být odsuzovat a hanět.

NÁZOR:

Názor vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka, jedinečný postoj nějaké konkrétní osoby (formalizovaně pak i nějak organizované skupiny lidí) k určité skutečnosti. Vzhledem k tomu, že každý člověk, každý jednotlivec je unikátní individualitou, existuje faktická přirozená různost a různorodost rozličných názorů, jež je jen odrazem faktické různorodosti a pestrosti okolního světa jako takového. Názor tedy může být čistě individuální věc, může se ale jednat i o kolektivně sdílenou entitu, záleží vždy na konkrétní situaci a okolnostech.

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #9 kdy: Červenec 27, 2015, 05:20:22 odpoledne »
Troly je treba ignorovat. Maji radi debaty k nicemu. Ve kterychi se vyzivaji.
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #10 kdy: Červenec 27, 2015, 08:14:31 odpoledne »
Ta biochemie je mrcha, působí hlavně přes čich, což je zrada, protože čich je evolučně nejstarší orgán a funguje více na nevědomé než na vědomé úrovni.

Nejhorší je, když paní bere dlouhodobvě hormonální antikoncepci.. Pak si řeknou, že je čas na miminko, madam vysadí hormony a.. je to v háji. Najednou jí ten samý chlap přestane vonět, často i ona jemu (a to doslova) a jdou od sebe..

Vztahy mezi lidmi vývojově naprogramované na cca 3-7 let, tedy v podstatě na dobu, kdy je dítě nezranitelnější. Ty vztahy se samozřejmě dají dalšími dětmi "nastavit" a znám lidičky, kteří si takto nastavovali manželstí opakovaně, naposledy měli tři děti a už jsem je skoro 15 let neviděl, takže bych se nedivil, kdyby měli 5 dětí.

Takže, dokud fungují feromony, tak to klape, hoši tokají, nosí na rukou, pějí pod okny, děvčata přehlíží špinavý krk a partu kamarádů..

Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #11 kdy: Červenec 27, 2015, 08:21:42 odpoledne »
Mozna neni spatne, kdyz vyprchaj feromony zacit pouzivat mozek a neni potreba deti na prodlouzeni souziti. To nas deli od zvirat. Pouzivat HLAVU.
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #12 kdy: Červenec 27, 2015, 08:27:47 odpoledne »
Tobě se to lehko řekne.. Prej: "Používat HLAVU"..

Víš, Sumo, ten testosteron je fakt mrcha, o kus výše to Eriska popisuje do detailů :D

Teprve nyní, s pátým křížkem na krku, se pomaličku začínám vylízávat s chronické otravy testosteronem..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #13 kdy: Červenec 27, 2015, 08:47:20 odpoledne »
1) To biochemické opojení trvá relativně krátce

2) Pokud nechceš a umíš se sebeovládat tak prostě nemusíš toto reakci nechat rozjet pokud už protějšek máš a nechceš střídat partnery.

3) Asi mám kliku a testosteron využívám jen pokud chci udělat něco na co za běžné situace "nemám koule". Vyhecuju se až mi hučí pára z uší a jdu na věc:) Sice z toho mám pak srdce až někde mimo tělo a tlak vysokej jak blázen, ale když není vyhnutí.

4) Každý by se měl naučit ovládat co nejvíce z toho co ovládat jde. Pokud tedy chce. Jsou lidé co jsou rádi házeni náladu od extrému k extrému. Já se radši ovládám. Možná mám jinou hladinu testosteronu a ta uhlídat zatím jde. Třeba mi na stará kolena rupne ve škebly a nechám se unášet na vlnách biochemie. Je možná že přehodnotím vstupní data a upravím vyhodnocovací algoritmus:)
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #14 kdy: Červenec 27, 2015, 09:24:42 odpoledne »
Pravda, Sumo, biochemie je jak Kerberos, za chvíli si zase lehne a spí. Jenže - k používání hlavy to chce:
1) odvahu rozebrat sám sebe a přiznat si, že a kde jsem udělal/a chybu/y a co vlastně potřebuju.
2) odvahu říct to svému protějšku a zkusit se s ní/m pobavit o tom, co s tím uděláme.
3) sílu vzdát se části svých nároků a přizpůsobit se tomu druhému, čili udělat nějaký kompromis.

Běžný scénář vypadá tak, že biochemie lehne a oba si začínají uvědomovat, že není všechno ideální. V následujících několika letech vztah projde následující spirálou:
Žena se ale bojí něco říct, takže to v sobě dusí a pořád čeká, kdy to partnerovi dojde.
Partner nic - není telepaticky nadán. Žije v domnění, že dokud partnerka nic neříká, souhlasí a všechno jí vyhovuje.
Partnerka začne být ironická, protivná, začne se urážet, aniž řekne, proč.
Partner si marně láme hlavu, co se děje. Ještě včera to leželo pokorně na štítě jako předložka ke krbu a dnes se to probudilo a je to nikoliv kočička, ale tygr. Co s tim... Nejlépe chodit kolem toho po špičkách a přibližovat se jen tehdy, když to má milostivou náladu.
Partnerka začne konkrétní problémy pojmenovávat. Partner překvapený tím, že jí najednou spousta věcí vadí, ale nepříliš ochotný se kvůli ní měnit, zkouší hrát mrtvého brouka v naději, že ji to přejde.
Nepřejde. Začne být zlá a začne se mstít za to, že na ni partner kašle.
V této situaci jeden z nich dřív nebo později vybuchne, následuje hádka, období uraženosti a pomalé usmiřování.
A spirála se začíná točit znovu.

K tomu budiž předem řečeno, že žena lásku projevuje tím, že se stará o společnou domácnost. Jako protiváhu fyziologicky potřebuje důkazy, že je milována a že tato její péče o rodinu je oceňována. Muži jsou však často přesvědčeni, že dostatečným důkazem lásky jsou peníze a sex. To ale normální ženské nestačí stejně jako chlapovi nestačí vztah, ve kterém ženská není schopná ocenit jeho snahu o zabezpečení rodiny a občas pohladit jeho ego.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline MDobromila

  • Včelaři sobě
  • *
  • Příspěvků: 2729
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #15 kdy: Červenec 27, 2015, 09:28:50 odpoledne »
Je fajn, když muž občas projeví trochu "telepatie"...a když žena umí číst mezi řádky... <3

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #16 kdy: Červenec 27, 2015, 09:33:16 odpoledne »
Tak zase se strany ženský je hloupost mu roky(to už není o biochemii, ale o strachu ze samoty či co) toleruje jaký ten chlap je. On takový byl vždy. Po letech se už nechce opezovat a poví mu to. Chlap jakožto tvor ješitný se většinou "nasere" a dopadne to špatně.

Z druhé strany je to nemlich stejný. Chlap dělá roky vocase, chlapi si z něj pak dělaj prdel, či najde novou buchtu a scénář je stejný.

Přitom si stačí nelhat si do kapsy, nedělat něco čím člověk není. Jenže v TV jsou všichni tak spokojení, chlapi tak supertolerantní a ženský takový sexuchitý dračice, že to prostě musí i v reálu fungovat a ono chvíli funguje.

U každého problému si potvrdím, že tak 80% lidí nemyslí hlavou. Organičtí roboti. Jak v práci tak vztahu, prostě najdou recept a toho se drží. Nedokáží posoudit reálnost tohoto receptu ale drží se ho dokud nenajdou jiný či dokud neprozřou(téměř nikdy se to nestane).

Ta telepatie je o předvídavosti a velké znalostní databázi:). BOhužel má empatie není na dobré úrovni a musím to dohánět interpolací předešlých situací. Kéž bych dokázal předvídat chování lidí více instinktivně:)
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #17 kdy: Červenec 27, 2015, 10:08:58 odpoledne »
Mezilidské problémy se nejsnáze řeší komunikací. Čili když se někomu (nejen ve vztahu) něco nelíbí, měl by to jasně říct.

Jenže:
1) v některých případech si není přesně vědom toho, co vlastně chce
2) i když ví, co chce, může mít strach svůj požadavek vznést.

Zdroje strachů:
Jestliže si dítě vymrčuje něco nestandardního, rodiče se na ně za chvíli naštvou a nějakým postupem ho nacpou do své představy. A dítě si z toho odnáší zkušenost, že když něco chce, obvykle tím své blízké naštve. A protože naštvaní rodiče jsou obvykle na dítě protivní, naučí se dítě bát, že přijde o jejich lásku, když nebude poslušné.

Jiný strach pramení z toho, že se dítě při vznesení svého požadavku setká s výsměchem. Tak ty bys chtěl taky štamprli? Ale na to seš ještě malej prcek, hahaha... Helejto toho vykuka, hned by chtěl taky. No to si musíš hošíčku ještě pár let počkat... Neznám moc lidí, kteří se neobávají ponížení a výsměchu...

Jiný strach vzniká na základě zkušenosti typu "něco za něco". zakládá manipulativní jednání známé jako urážení se. Dítě něco provede a rodič se urazí, přestane s dítětem mluvit a nevšímá si ho. A když pak dítě něco chce, chladně je odmítne.

Atd., atp.

Ale i když člověk ví, co chce, a nemá strach to říct, nebývá to tak úplně lehké, protože je taky třeba to umět říct.
Příklad: pracovník něco nevědomky zvoře. Nadřízený to zjistí. Může reagovat dvěma způsoby: pracovníka zdupat, nejlépe veřejně, aby si to patřičně pamatoval. Nebo si ho vzít bokem a říct: "hele, Franto, ty přece jinak takový chyby neděláš, co se stalo? Nechci tě zbytečně tejrat, ale jsi zkušenej harcovník a víš, že nás za takovýhle překlep zákazník vynese v zubech na zápraží. Slib mi, že dáš příště bacha..."

Jiný příklad: hovořím s přítelem a na obrazovce mi vyskočí mail s naléhavým požadavkem od zákazníka. Můžu příteli říct: "hele, mám tu něco naléhavýho, musím končit, čau" a zavěsit. Nebo mohu říct: "miláčku, je mi to líto, ale dorazila mi rychlovka. Ráda bych s Tebou ještě chvíli povídala, ale bohužel budu muset končit".
První variantu přítel bezpochyby skousne. I opakovaně. Ale když se takto "ledově" budu vyjadřovat pořád a při žádné příležitosti nedám najevo, že rozlišuju mezi naprosto cizím člověkem a partnerem, postupně vztah zmrazím.

Čili existují i dovednosti, které usnadní obtížné rozhovory... Zejména s malichernými lidmi, kteří vybuchují kvůli maličkostem a jsou schopni udělat scénu kvůli blbostem...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #18 kdy: Červenec 27, 2015, 10:54:52 odpoledne »
Ormien, nezlob se. ale tvůj dlohopsaný článek, který tě stál určitě mnoho úsilí, zatěžuje možná vnímání ostatních preppers.
Ale je možné, že si to přečtou a něco si z toho vezmou.
Ale já ne. :)
Pro Tebe, milá Štiko, mé příspěvky určené nejsou. Ty se ničeho nebojíš, ve všem máš jasno, jsi dokonale připravená a nemáš s ničím problém.

Jako zástupce dokonalých bytostí jsi tu ale asi sama. Většina z nás ostatních bojuje s řadou různých problémů - a to se máme jak prasátka v žitě. A když nejsme dnes schopní se často domluvit ani se svými nejbližšími - jak se pak, ve vypjatých situacích, domluvíme s lidmi, které budeme znát podstatně méně? Když dnes nejsme ochotni ani dát virtuální prostor, který je neomezený, k dispozici jiným na témata, která nás nezajímají - jak asi s touhle tolerancí přežijeme v krizových situacích?

Ano, mé příspěvky jsou dlouhé. S jejich pomocí si rovnám myšlenky a snažím se o co nejkompaktnější, ale taky co nejsrozumitelnější vysvětlení velmi složitých souvislostí. Jsou i lidé šikovnější než já - těm jedno takové téma vydá na celou knihu nezanedbatelné ceny...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #19 kdy: Červenec 28, 2015, 06:34:20 dopoledne »
Včera jsem byl ve skanzenu v rožnově a v jednom krámku měli krom jiného dřevěné trumpetky.
Žena říkala, že to dětem nekoupí, že budou zcela nekontrolovaně troubit a obtěžovat tím celý svět.
Já na to, že bude ¨dobře, aby trounili, že tím rozveselí celý svět a tak fešáci dostali trumpetky....
Začali troubit a kdyby se nepotřebovali nadechnout, troubili by nonstop. Sedli jsme si na lavečku před starý dům, koukali jsme na tu parádu a kloučkové se rozprchli a troubili a troubili.Lidi chodili kolem a jejich děti naprosto otevřeně záviděli a ptali se, kde že se dají koupit trumpetky. Já jim trpělivě vysvětloval, kdeže se ty trumpetky dají pořídit a zanedlouho celý areál ozvučila desítka trumpetek.A deti, zvesela pobíhajících a bavící se.
Přišla kolem paní a ptala se, proč se děti tak radují, proč tak dovádí.....
Řekl jsem jí, že se nebojí, že můžou.Ptala se mne, co když zde někdo hledá klid k rozjímání, tak jem jí řekl, že na rozjímání a klid jsou hřbitovy a kostely, děcka rozjímat nepotřebují.
Nutíme děti k tichému klidu, tlumíme jejich potřebu se vykřičet, vyblbnout, vyřádit , protože si myslíme, že klid a seriozní, poklidné vnímání světa jest znamením a dokladem spořádanosti a váženosti.
Ve finále pak v dospělosti neznáme, co je to radost, výbušné emoce a vyrovnání emocionálního napětí, neumíme se vyblbnout, vykřičet, vypustit ten tlak.
Je to přeci neslušné, nedospělé, neseriozní,nedospělé.
A tak žijeme nafouklí tím tlakem, jako když si nafouklý člověk nesmí uprdnout, aby si ulevil od tlaku ve střevech.
Vztahy v partnerství jsou divné. Snažíme se k sobě chovat slušně a korektně, jsme přeci manželé, nebbo jen milenci, děláme spolu všelijaký věci, a tak to bereme všechno vážně, seriozně a tváříme se , jako bychom sežrali lejno proroka.
Chybí opravdové kamarádství, s kamarádskou empatií a veselostí, tak, jak u přátel bývá.Sežrali jsme pravítka a tak to všechno vypadá. A hlavně neodpouštíme. Každej žblebt bereme osobně, páč si to Svoje ego oprašujeme příliš opatrně, pečlivě a zapomínáme se u toho smát.
Jednoho dne zjistíme, že erekce se nekoná a žena na ty věci už nemá chutě.Můžete se tím trápit, nebo si z toho dělat legraci.A protože je moje žena, nemanželka JE  můj nejlepší kámoš, budem se tomu hřebit jako koně.
Totiž, dělat si legraci Sám ze sebe jest základem přátelůství, a bez přátelství jest každý vztah utrpením.



Offline Prof

  • Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 863
  • člověk
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #20 kdy: Červenec 28, 2015, 10:11:14 dopoledne »
Ty Votroubku, to (nejen) s těmi dětmi, to jsi fakt vystihl... už vím kde dělám chyby i co dělám správně...

P.S. chtěl jsem napsat "Ty vole, Votroubku..." ale přes to, že to bylo psáno v emociální bouři procitnutí, a myšleno pochvalně, radši jsem se narovnal dle pravítka a slovo vymazal... nicméně... jen aby jsi věděl....

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #21 kdy: Červenec 28, 2015, 10:17:18 dopoledne »
Ono dost záleží na hustotě obydlení. Pokud by v paneláku něl přístup každý rodič stal by se neobyvatelným. Asi jako když se vám do paneláku nastěhuje rómská rodina o 20 členech. Mo c by se mi nelíbilo, kdyby mi dítě spící po obědě ustavičně někdo budil, nedejbože lidi co spí po noční atd......

Ale pokud si houká dítě někde na zahradě baráku a další domy jsou desítky metrů daleko zas tak moc lidí to neruší. Je to jak s tou svobodou. Končí tam kde začíná svoboda jiného a s velkou nahuštěností lidí jsou ty svobody dost blízko sebe.
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #22 kdy: Červenec 28, 2015, 10:34:37 dopoledne »
Máš pravdu, Votroubku, likvidujeme pro své pohodlí dětskou radost v zárodku. Proto se my dospělí neumíme upřímně radovat - pořád nám v zátylku sedí ten strach, že nás někdo za projevy radosti mázne po palici.
Proto jsem taky pořídila zahradu a chatu mimo obec, aby se má vnoučata mohla bez omezení vyblbnout - když moje děti kdysi dostaly od tchýně na vánoce staré pokličky, vypadalo to pár dnů, že na nás sousedé přijdou s kudlou:(, takže jsem musela pokličky postupně eliminovat a nahradit subtilnějšími hudebními nástroji - xylofon, prstové činelky apod.

Vztahy v partnerství jsou těžce poznamenané tím, co nám naočkovali rodiče a okolí v dětství - naučili nás, jak reagovat na různé situace a co čekat, budeme-li upřímní.
Proto mě vytáčí, když slyším tchýni své dcery, jak šišlá na vnoučka - Rubíčku, chlapi přece nebrečí.
Nenechám z něj vychovat emocionální šutr, který se bude bát dát najevo jakoukoliv emoci včetně lásky, protože jinak ho v budoucnu čekají jen problémy - jeho žena bude mít dojem, že ji nemá rád, takže mu buď uteče nebo mu udělá ze života peklo...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #23 kdy: Červenec 28, 2015, 10:58:42 dopoledne »
Tak podle mě by měl bejt chalp chladnější a drsnější než ženská, mají se přeci ve vztahu doplňovat a ne být jak dvojčata. Pak se vytrácí doplňování páru a je jen jeden směr bez hledání možností a kompromisů. Ale možná je to staromilský názor (je mi lehce přes 30). Někdy je potřeba aby ty emoce vypnul a dělal co je potřeba a pokud je neumí potlačit dost ho to omezí. To že nebrečí kvůli něčemu v TV či Rosemuldě Pilčrový ho přeci nijak ve společnosti nesráží a schopnost milovat své bližní to neovlivní ne?
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #24 kdy: Červenec 28, 2015, 11:43:53 dopoledne »
Dokud se vůči své ženě nechová setrvale jako robot, je v pořádku, že umí zachovat kamennou tvář. Ale musí vědět, že natrvalo lze maskou nezúčastněného nadělat na sebevědomí partnerky značné škody, které se dříve nebo později obrátí proti němu.
Emocionální komunikativnost a slzení při dojemném dojáku jsou dvě různé, naprosto odlišné věci.

Příklad:
Dvěma lidem něco nabídnu (např. zajímavou věc), jeden mi na to odvětí: "Děkuji, nechci, mám svého dost a nestihám" a druhý mi řekne: "Díky, jsi hodná a já si vážím toho, že se umíš podělit, ale nedokázal bych to kvůli nedostatku času bohužel využít...".
První je slušný, nicméně emocionálně nekomunikativní. Když takto odmítne několikrát, přestanu mu cokoliv nabízet.
Druhý je emocionálně komunikativní. Umí ukázat, že ho nabídka potěšila a že ho mrzí, že jí nemůže využít. Dokáže odmítnout a přitom potěšit.

Nedostatek této schopnosti ukazuje na člověka zablokovaného strachy nebo naprostým nezájmem. Taková komunikace mezi partnery je fatální.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #25 kdy: Červenec 28, 2015, 11:56:42 dopoledne »
Teď jde o to zda ten první od tebe nechce mít klid:) Ale ano souhlas. Člověk by měl být slušný a nedělat jiným co nechce aby dělali jemu.

Já často používám první způsob, jsem trošku sociálně otupělý(ale pokud jsem na úřade, na zkouškách a jinde kde mi o něco jde přehazuji na první způsob, je složitější na vymejšlení, ale má lepší výsledky). Leč okolí to ví a zná mě tak se s tím nějak smířilo. Hlavní je vždy poděkovat, poprosit a být celkově slušný a pak nemusíš bejt až taková vlezdoprdelka:) Naštěstí trpí vcelku hodně lidí podobným neduhem tak jim ani nedojde, že by ta věta měla být jinak. Mluvíte vlastně stejně, necítíte v tom nic špatného:)

Asi jsem si nevzal až takovou cimplínu a vystačí ne děkuji. Člověk musí bejt fakt šutrák nebo emocionální negramot aby si nevšiml, že někomu svým chováním vysloveně ubližuje a pak je s podivem, že ty dva jsou spolu. Nic není síly tyto dva různorodé lidi spojit v homogenní rodinou jednotku.

I šutr si může najít šutra mít své malé šutráčky a být spokojený. Šutráčni se buď změní a nebo si zase najdou šutráčky a stále dokola. Né vždy je potřeba něco měnit, jen hledat.
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #26 kdy: Červenec 28, 2015, 01:01:49 odpoledne »
Člověk musí bejt fakt šutrák nebo emocionální negramot aby si nevšiml, že někomu svým chováním vysloveně ubližuje a pak je s podivem, že ty dva jsou spolu.
Bohužel je to všechno tak vzájemně propojené, že jsme se ještě nedostali k tomu podstatnému - když někomu nechtě ublížíš, přepíná citlivější osoba (šrámy na zdravém sebevědomí) instinktivně na "stres" nebo dokonce "ohrožení" a obvykle ránu vrátí. Ale ty netušíš, žes jí ublížil, takže to nevidíš jako obranu, nýbrž jako agresi. A postupně začneš s takovým člověkem jednat opatrněji a stále méně mu důvěřuješ, když Tě opakovaně, zdánlivě bezdůvodně napadá.

Hlavní je vždy poděkovat, poprosit a být celkově slušný a pak nemusíš bejt až taková vlezdoprdelka:)
Slušnost je snad bez diskuse, ne? Vzniká-li z mého chaotického popisu dojem, že emocionální komunikativnost = podlízavost, pak se musím zamyslet nad tím, že asi neumím souvislosti srozumitelně vysvětlit... Zachraňuje mě jen smajlík na konci Tvé věty, takžes to asi nemyslel úplně vážně.

Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #27 kdy: Červenec 28, 2015, 01:09:20 odpoledne »
Ta vlezdoprdelka měla být nadsázkou že i šutr může mít slušné vychování. Nijak osobně či negativně to myšleno nebylo. Ten problém s vyjadřováním bude spíše u mne.

Ona ta slušnost se vyskytuje méně než to mazání medu kolem úst. Vem si kolik existuje kurzů na to aby tě člověk obral tak aby jsi mu poděkovala. I přestože je ten člověk zdánlivě kultivovavný, empatický, atd.... a přitom je to hazlík. Ne vše co se třpití je uvnitř tak pěkné jak se zdá a naopak je to stejné.

Pak tě instinkt vede špatně a hodně starších lidí, jenž už nejsou zrovna bystří a fungují na jakýsi emoconální samospád mají po úsporech a bytech. A přitom to byl tak slušnej/slušná, hodne/hodná paní/pán.

Není nad to být tak trochu paranoidní:)
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #28 kdy: Červenec 28, 2015, 02:50:11 odpoledne »
OK, ale my tu mluvíme o důvěře mezi partnery. Důvěře vůči cizím lidem (viz Votroubkovi cikáni) bych vyhradila samostatné vlákno, to je něco jiného, i když to má stejnou základnu. Vůči cizím lidem bych to s důvěrou moc nepřeháněla, samozřejmě.

Ale svému partnerovi důvěřuju, že když bude něco chtít, probere to se mnou na rovinu a nebude používat manipulativních technik, aby mě přiměl dělat něco, co nechci nebo co je v rozporu s mými zájmy.

Na okraj připomenu, co rozumím pod pojmem manipulativní techniky: jsou to postupy, kterými se manipulátor snaží přimět manipulovanou osobu k provedení či strpení něčeho, co by manipulované osoba při plné informovanosti a soudnosti (tj. schopnosti zohlednit všechny své oprávněné zájmy) neprovedla či nestrpěla. Pod pojmem "oprávněný zájem" pak chápu zájem, který není v rozporu s oprávněnými zájmy někoho jiného.
Příklad: "šmejdi" používají manipulativní techniky. Za jejich předražené produkty by jim nikdo sám od sebe a se znalostí všech faktů požadované peníze nedal.
Mezi manipulativní techniky nepočítám postupy, kterými se např. manželka snaží přimět manžela, aby nepil, dokud to dělá z obavy o jeho zdraví a ve snaze zachránit vztah/rodinu/společné zázemí.

Teď ještě na okraj vysvětlení, proč ženy mají sklon používat vůči svému okolí manipulativní techniky. Lest je v podstatě jedinou zbraní slabšího. Jestliže ji používá k obraně svých oprávněných zájmů, je vše v pořádku. Jakmile ale slouží k získání nepřiměřených výhod na úkor někoho jiného, je to manipulace. Samozřejmě je tahle hranice poněkud mlhavá, často manipulátoři argumentují nějakým oprávněným zájmem (manipulované osoby), ve skutečnosti jim však jde o zájem neoprávněný (jejich vlastní na úkor jiných lidí).
Příklad: Dudlina pokoušející se svého muže přivést k tématu prepperství je z mého hlediska ok - přežít v případě problémů je jejich společným zájmem. Manželka pokoušející se urážením apod. svého partnera donutit, aby s ní jel na drahou dovolenou, když on tam nechce, je manipulátor, protože na straně partnera je zcela legitimní, že má o dovolené jinou představu, zejména když musí příslušné peníze těžko vydělat.

Samozřejmě na to může mít někdo jiný i jiný náhled, nerada bych se ale zacyklila v nepodstatných debatách (čímž myslím debatu o manipulaci, která v tomto vlákně už proběhla, nikoliv průběžné reakce od Sumo a Votroubka), které by odváděly pozornost od jádra pudla, ke kterému se chci dopracovat. Tohleto téma je jako mozaika - dokud se nesestaví celá, mohou jednotlivé kamínky vypadat z různých úhlů jinak.

P.S. Pořád mi spousty věcí unikají bokem, protože se prostě zapomenu o nich zmínit. Narazíte-li někdo na nezodpovězenou otázku, prosím postavte ji sem, pomůže mi to...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #29 kdy: Červenec 29, 2015, 12:04:46 dopoledne »
Tři věci, které nesmím zapomenout:
Když už jsem se tak dalekosáhle vykecávala o instinktu, zapomněla jsem napsat to nejdůležitější. Ve chvíli, kdy je člověk přepnut instinktem do stavu ohrožení, je jedno, s kým je takové ohrožení spojeno - žádné předchozí zásluhy nedokážou vyvážit skutečnost, že mě někdo ohrožuje. Instinkt nemá paměť, nezná vděk, respekt ani uznání - zná jen strach. Proto svého partnera v takových situacích nepoznáváte...

Proč mají ženy sklon vytvářet si v každé situaci nějaké domněnky? Každý z nás podvědomě vyvozuje z toho, co vidí kolem sebe, nějaké soudy. Přitom platí, že čím slabší stvoření, tím podezíravější musí být, aby přežilo. Žena musí být schopná poznat, co chybí dítěti, které ještě neumí mluvit, musí být schopná se postarat o staré a nemocné lidi, kteří ne vždy komunikují, a musí přežít po boku muže, který většinou moc sdílný nebývá. Co jiného jí zbývá, než hádat? A manžel je pro ni základní životní jistota. Dokáže-li včas odhadnout jeho nespokojenost, je větší šance situaci zachránit. Čím méně zdravého sebevědomí žena má, tím větší má obavy, že o manžela, a tím i o své postavení a životní standard přijde - a tím ochotněji si domýšlí tragické scénáře.
Ostatně, není to nijak nepochopitelné. Kladný vývoj situace není zdaleka takovým ohrožením jako záporný. Proto má člověk obecně tendence počítat spíš s tím horším a vnímat výrazněji negativní aspekty. Zajíc může být optimista a věřit, že za ním utíkající liška jen sportuje po dobrém obědě - ale jestliže se pesimisticky domnívá, že liška má spadeno na něj, útěkem si může zachránit život s větší pravděpodobností než tím, že na ni počká, aby se přesvědčil, jak se situace ve skutečnosti má...

Poslední otázka - proč nespokojený partner nic neřekne - zůstala trčet v polovině odpovědi. Rekapitulace:
1) ne vždy ví, co vlastně chce, je jen nespokojený a není zvyklý se v sobě přehrabovat, aby zjistil, co mu přesně chybí;
2) obává se - odmítnutí, výsměchu, opovržení, ztráty lásky/partnera, tiché domácnosti aj.;
3) často neumí jednat na rovinu anebo neumí své přání říct tak, aby druhého nenaštval, čili strach z přímé konfrontace - řešení konfliktů se děti učí od rodičů, v tomto ohledu lidi nemají příliš kreativní přístup;
4) není si jistý, jestli je ten druhý schopen/ochoten vyjít jeho požadavku vstříc (čili nedostatek důvěry v partnera, často i podložený dřívějšími reálně či domněle špatnými zkušenostmi).

Když si uvědomíte, kolik překážek je třeba překonat, chce-li si člověk s partnerem promluvit o něčem, co by chtěl změnit - opravdu se divíte, že se většina lidí takovým rozhovorům radši vyhýbá? Prostě nejsou naučení takto problémy řešit. Od malička se setkávají prakticky jen s manipulací. I násilí je manipulace a většina dětí je dřív nebo později konfrontována s pohrůžkou "hleď sekat dobrotu nebo ti nařežu". (Jediné, co v podstatě manipulace není, je argumenty přesvědčit toho druhého o své pravdě, a tím ho přimět k tomu, aby ji akceptoval a choval se podle ní). Divíte se, že se ženy v pozici slabšího bojí vznášet nějaké požadavky na silnějšího po těchto zkušenostech? Já vůbec... Většinou to neumí ani chlapi. A to opakované tvrzení, že ženské nejsou schopné říct, oč jim jde? Často nejsou - ale když jsou, je to považováno za snahu o převýchovu, a kritizováno naprosto stejně. Čili občas nebude problém jen v těch remcavých ženských, ale možná i v těch chlapech, kteří často nejsou ochotní slevit ze svých představ o pohodlném životě...:( V chlapech, kteří si pořídili náročného domácího mazlíčka natěšeného na pozici paní domu, ke které všichni vzhlíží - a pak ho týrají ve zlaté kleci "emocionálně hlady" a diví se, proč "si ta ženská neumí vážit dobrého bydla"...  "omg"
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #30 kdy: Červenec 29, 2015, 06:16:18 dopoledne »
No, já bych rozflišoväl na domněnky, odhad a dedukce.
Bez racionality se těžko efektivně dobereme nějakého řešení. Tehdy MUSÍ být touha po urovnání situace silnější, než nějaké nasbírané bodíky ve sLovním zápase.
Mužská potřeba vítězit vždy a všude mnohdy zastře rozum a sobectví jakbysmet.
Nejsou podle mého slabší muži či ženy, jen ženy nechtějí a ani neumí protlačovat své ambice. Z toho plyne nevyváženost vztahů a bohužel, ovlivnění vztahu strachem, tedy vydíratelnost.
Ženě v domácnosti chlap nedá peníze na sdomácnost, když...... nebude svolná s jeho egoistickým, egocentrickým řádem. Tak to funguje ve většině domácností. Je to hluboce zakořeněné a přijaté. Tatíček platí, tatíček má vždycky pravdu.
Když se pak někdo uvolí k nějaké diskusi, nebývá to otevřená diskuse, ale spíše dílčí otázky a odpovědi, málokdy na svobodomyslných základech.
Vydírání citové funguje i úplně obráceně.... když mi nekoupíš ten prsten, tak tě nebudu mít ráda a večer se před tebou v posteli neskácím, jako šraňky....
Tak to je ta druhá polovina domácností.
V opravdu svobodném zřízení, vztahu a poměrech bude žít minimum lidiček.
Sám dobře vím, jak dokáže momentální nálada ovlivnit ovzduší v rodině...
NEBER NIC OSOBNĚ.
Dobré ráno.... jak to myslíš, dobré ráno, jako že jsi měla dobré ráno, nebo že já mám mít dobré ráno? A pröč bych měl mít dobré ráno, jako  že jsem nemněl dobré ráno a mám ho mít? a proč? Co je komu po mém ránu, proč ne dobré dopoledne, nebo poledne, proč zrovna dobré ráno? Doprdele, vyspal jsem se do hrbata a ještě s nějakým podělaným ránem, to mně fakt dokáže otrávit....
Potíž je v tom, že se lidi málo poznají a nedostatek informací dohánějí domněnkama, díky kterým modifikují svoje rozhodování, svoje názory, chování.
Já to nevím. JÁ TO NEVÍM......Panebože, to zní, jako že se mi nepostaví péro v gatích.Hrůza hrůzoucí.
Jakože já něco nevím, neumím si to vygůglit, jakože něco nevím?? No to snad ne,ztratím navždy svoji tvář, svoji roli pána zvířat, pána světa. Tak znova, já to nevím.
Mám roztomilou průpovídku. Nemusím všemu rozumět, můžu to však přijmout.
Ušetří mi to fůru času, takže se mi nemusí žena spovídat, proč zrovna tuhle slepici potřebuje do chovu, zajedu pro ni na na druhej konec republiky, a rád, protože vím, že když budu chtít, objedná mi z netu rpčník milotického hospodáře, který nemám.Nemám totiž nervy na to vypisování formulářů v éšopech.
Domnívám se, že vztah by měl být spravedlivý a pro oba stejně výhodný, uzavřený na základě dohody.
Ženská by měla vědět, že chlap jednou buDe prdět, říhat, občas mu budou smrdět nohy a bude mít řadu dalších nectností. Stejně tak žena se stane klevetivou, urážlivou, marnotratnou, pichlavou a bude se víceméně podobat tchýni. Jo, a ztloustne.
To všechno by mělo být jasně a zřetelně praveno při uzavření vztahu, než spolu lidi začnou žít, aby se nedomnívali, že ten princ bude princem navždy a že ta laňka, ten diblíček, roztomile ševelící ty nádhery tak zůstane navěky.
Iluze a skutečnost.
Bohužel, jediným pádným argumentem bývá křik, nebo rána do stolu.
Přitom, jediným výchozím argumentem z pasti domněnek jsou argumenty.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #31 kdy: Červenec 29, 2015, 10:51:13 dopoledne »
Votroubku, Votroubku - vždycky si myslím, že už jsem se dobrala konce a že už se vlastně opakuju, a Ty do toho tak báječně neuspořádaně hrábneš svým pohledem z opačné strany... A já zase vidím další trhliny, které jsem nedokázala srozumitelně podat nebo zapomněla vysvětlit...

Máš pravdu, je z toho racionální cesta ven, ale není lehká. Ta touha po urovnání situace, po dosažení nějaké dynamické rovnováhy musí být silnější, jinak to jde do kytek.

I já si od babičky odnesla tu průpovídku "nesnaž se chápat, snaž se s tím žít". Ženský a mužský pohled na svět se liší, ale lze je učinit kompatibilními, když se chce. Jsou samozřejmě okrajové typy, které si libují v konfliktních situacích, ale ty necháme stranou, to bychom se nikam nedobrali. Tvoje líčení reakce na "dobré ráno" už je v oblasti patologična:)
Vydírat/manipulovat dokážou obě poloviny lidstva taky.

Takže abychom to rozhrábli, zbývá popsat, jak z toho racionálně ven.

1. Jde-li o komunikaci tohoto typu, zapomeňte na vtípky, přirovnání ("včera slunečno, ráno mráček a teď najednou taková bouřka?) a cokoliv, co může vyznít jako výsměch nebo pohrdání, snažte se vyhýbat citově zabarveným výrazům a volit místo nich pojmy spíš neutrální (místo "mě to štve" je vždycky lepší říct "zkazí mi to náladu"). Naštvaný/zoufalý jedinec je malicherný a vidí útok úplně ve všem, zejména když se s podobnými poznámkami běžně setkává - a my ženy jsme prostě háklivé na všechno, co zní jako znevážení. Jakýkoliv náznak ironie tak znemožňuje dosažení rozumného výsledku.

2. Snažte se říkat věci, se kterými může běsnící partner souhlasit. "Je mi jasné, že jsem udělal něco, co Tě rozzlobilo." "Přišel jsem pozdě, aniž jsem Ti dal vědět - taky bych o Tebe měl strach..." apod.

Pokračování příště, práce volá - ba přímo řve:(
 
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #32 kdy: Červenec 29, 2015, 12:58:25 odpoledne »
To je běs, jak člověk o něčem přemýšlí, vyskakují mu i při sebelepším soustředění na práci myšlenky i mezi prací. A jak to nezapíšete, zase zapadnou:(

Intenzita vytváření domněnek je závislá na dvou parametrech:
Jednak jde o "sílu" sebevědomí. Člověk se zdravým sebevědomím o sobě méně pochybuje, takže očekává i menší pochybnosti o sobě ze strany partnera A SOUČASNĚ očekává od partnera totéž ("podle sebe soudím tebe"). Naopak člověk s nedostatečným sebevědomím nejenže pochybuje o sobě, ale považuje za člověka se slabým sebevědomím i partnera.
Nejlíp tuto otázku vyřešil islám - muž pochybující o tom, že své ženě bude stát zato, aby mu byla věrná, ji prostě zavře doma a má vystaráno. Kdyby všechno šlo tak snadno...

Druhý parametr je vědomí viny. Čím protivnější budu na partnera, tím spíš budu mít obavy, že se na mě vykašle. Protože prostě vím, že jsem protivná a že to není situace, ve které by se normální partner vyžíval. O to budu podezíravější...
Problém nastává v situaci, kdy je chlap férový a nálady své ženy považuje za nemoc - přece ji v nemoci neopustí. Jejím náladám se pak nijak nebrání. Tím otevírá své ženě obrovský prostor pro to, aby ho týrala po libosti, protože ona dobře ví, že ji neopustí, ať bude dělat cokoliv. Podobná je situace tam, kde je pro chlapa nepřijatelná představa, že by se musel u rozvodového soudu zpovídat ze svého soukromí a že by musel rozvodem veřejně přiznat, že svou choť nezvládl. I tam má žena tendenci dotyčnému bez zábran šlapat po hlavě. :(

Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #33 kdy: Červenec 30, 2015, 02:55:35 odpoledne »
Xtá poznámka pod čarou:
(Málem jsem před chvílí přizabila kamaráda. Dialog:
Milan: "Má přijet tchýně s tchánem a spoustou příbuzenstva a já bych potřeboval, abys mě odvelela třeba k sobě na chatu, jakože potřebuješ pomoct, abych to nemusel snášet celej víkend..."
Já: "A co na to Tvoje žena? Pokud vím, tak návštěvy svých rodičů taky moc nemusí..."
Milan: "Blázníš, té něco takového vůbec nemůžu říct. Ta by to nepochopila...")

Pánové, víte, proč mají ženy sklony si vytvářet domněnky? Protože jim o spoustě věcí neřeknete pravdu nebo jim o nich neřeknete vůbec - a vymlouváte se, že "by to nepochopily..." A přitom je to jen otázka odvahy a otázka umění to říct tak, aby to partnerka nevzala špatně. Co mají ty chuděry v tom informačním polovakuu dělat jiného, než se domýšlet souvislostí???
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

chpslst

  • Host
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #34 kdy: Červenec 30, 2015, 07:05:43 odpoledne »
Neberies v uvahu ze "mozno" vychadzame z xkrat opakovanych modelovych situacii... Tak napr.: u nas doma sa radime o vsetkom. Sme si so zenou rovnocenni... Avsak od urciteho casu ju s nakupmi urciteho "tovaru" nezatazujem... Proste o nich nevie napriek tomu ze su pre rodinu.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #35 kdy: Červenec 30, 2015, 08:48:36 odpoledne »
Možná vycházíte z xkrát opakovaných modelových situací, kdy zazněly výroky typu "to bys stejně nepochopila" nebo "to je asi marný ti vysvětlovat, tohle ženský nechápou" nebo "já věděl, že to nepochopíš" apod. Že manželky nezatahujete do nákupu položek souvisejících s obranou, to je trochu jiná věc, to bych spíš akceptovala jako výjimku z pravidla, ale jinak jste většinou pohodlní a nechce se Vám přemejšlet, jak to své ženě strategicky sdělit.
Podle pravidla "strategie je způsob, jak lidem říct, že mají jít do ... tak, aby se ještě těšili na cestu".

K tomu mohu jen doporučit jako čtivo knihu "Jak překonat nesouhlas", autor W. Ury, už jsem o ní tady jednou psala.
Když jsem ji četla poprvé, byli jsme s přáteli a dětmi na čundru po vlastech českých a večer jsme zatábořili v řídkém lesíku. Ráno na nás přiběhl majitel, že mu tam kácíme zdravý stromy a děláme binec.
Během pěti minut zjihl natolik, že nás zval, abychom přišli s dětmi si zajezdit na koních. Takže to funguje...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #36 kdy: Červenec 30, 2015, 10:40:13 odpoledne »
Safra, až tak? A nebylo to spíše o tom, že na něj působily zblízka feromony a pohled na hezkou ženskou?   :bee:   :bee:   :bee:
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #37 kdy: Červenec 31, 2015, 04:38:10 odpoledne »
Ne, tehdy jsem podle obecných měřítek určitě mezi hezké ženské nepatřila, navíc v terénním a po ránu neučesaná.
Mimochodem, jedním z nejlepších způsobů, jak se zbavit partnerky, je nespolehlivost. Nedodržujte sliby, choďte pozdě, nepotvrzujte příjem důležitých zpráv (nebo nejlépe jakýchkoliv zpráv), bez jediného slova upozornění měňte své záměry, netelefonujte partnerce, když se něco změní na dohodnutém scénáři, a když se bude zlobit, dejte tomu korunu konstatováním "Ty naděláš kvůli hovadině..." a na její výtky odpovězte "No tak jsem se rozhodl jinak/něco mi do toho vlezlo - nemusím Ti snad skládat účty z každé své myšlenky" nebo aspoň dělejte, že se nic nestalo.
Garantuji, že ji během několika málo měsíců máte z krku...

Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #38 kdy: Červenec 31, 2015, 05:33:11 odpoledne »
Spolehlivost je fenomen, který dnes není až tak žádán. Pro mne to znamená zásadní vlastnost, podle které si vybírám přátele.
Byl jsem kdysi dobře placený, prože jsem byl spolehlivý, byl jsem schopen se dostavit na jakékoli místo na světě v konkretní termín. Ve smluvený čas. Tehdy však slovo bylo zákonem, a muže dělalo slovo, zbytek byli jakýsi bezpohlavní eunuši, kteří nestáli ani za ušklíbnutí.Xindl, který nepatřil mezi uznalé a vážené.
Stát se nespolehlivým znamenalo stát se neváženým a přehlíženým.
Je to řada let, ale, pokud někdo není schopen dostát svému slovu včas, znamená to, že si druhého neváží,když necháte druhého čekat, je vám ukradený, nestojí vám za řeč. A můžete drmolit do mobilu kopce omluv a blekotat cokoli o nechtěném selhání, je to jedno.  Jste navždy zařazeni mezi nespolehlivé, tím pádem mezi nedůvěryhodné.
Jasně, pro bezpáteřné plže to je stejně pouze jakési bezrozměrné skučení.
Proto vždy, když má být nějaká významná schůzka, vypínám mobil, aby se ten druhý nemohl omluvit z jakéhokoli důvodu. Pro mne je jakýkoli důvod známkou slabosti a neúcty.Co bych řešil s neuctivým člověkem....
Ať táhne, odkud přišel.
Každý máme své mantinely, každý máme své prahy vzruchu i slušnosti, spolehlivost je bohužel jedním z klíčových termínů k budoucnosti.

Offline štika

  • ***
  • Příspěvků: 5067
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #39 kdy: Červenec 31, 2015, 06:01:32 odpoledne »
Votroubku, máš pravdu. Nedochvilnost neomlouvám. Ale mohou být nějaké důležité důvody: bouračka, náhlé úmrtí příbuzného nebo odvoz do nemocnice....proto mobil nevypínám.
Ale jakékoliv bezvýznamné příhody nepřijímám a odcházím. :)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #40 kdy: Červenec 31, 2015, 09:17:52 odpoledne »
Pro mne to znamená zásadní vlastnost, podle které si vybírám přátele.
...
... pokud někdo není schopen dostát svému slovu včas, znamená to, že si druhého neváží; když necháte druhého čekat, je vám ukradený, nestojí vám za řeč. A můžete drmolit do mobilu kopce omluv a blekotat cokoli o nechtěném selhání, je to jedno.  Jste navždy zařazeni mezi nespolehlivé, tím pádem mezi nedůvěryhodné.
Jasně, pro bezpáteřné plže to je stejně pouze jakési bezrozměrné skučení.
Naprostý souhlas, Votroubku, mě spolehlivost živí dodnes a ostatní podle ní posuzuju. Jsem schopná pochopit, že se někdy něco nezadaří, ale jak se to opakuje, neznám slitování. Naštěstí jsou ještě lidé, kteří si spolehlivosti dovedou vážit.
Ale máš bohužel i pravdu v tom, že tahleta vlastnost jde dost rychle do kytek:(
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #41 kdy: Červenec 31, 2015, 09:37:44 odpoledne »
Představte si, že jsem bydlel v italské rodině a na společný oběd jsem dorazil dříve, než jeden bratr, syn hostitelky. Ta propukla v hysterický pláč, protože pouze smrt mohla jejího syna zdržet, což se do té doby nikdy předtím nestalo.
Syn přijel s pětiminutovým zpožděním, měl píchlé kolo, přijel po prázdném, raději zničil disk auta, než by rmoutil matku.
Škola života je nejlepší, když si dáte dohromady hodnoty, selektivní uvažování pak není špatné. Navíc se vyselektují chroničtí sobci, kteří jsou v životě k ničemu, a pak koexistují spolu lidi podobných hodnot.
Ti druzí pak naříkají, a bědují, že se k té jiné skupině není možné připojit.
Skvělá segregace, která funguje.....

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #42 kdy: Srpen 01, 2015, 12:55:34 dopoledne »
Stydím se, jaký jsem nespolehlivý.. slíbuji a pak nestíhám.. Odnaučuji se slibovat.
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #43 kdy: Srpen 01, 2015, 09:34:33 odpoledne »
Přesný název knihy: William Ury - Jak překonat nesouhlas - Zásady vyjednávání s lidmi, s nimiž nelze vyjednávat, ISBN 978-80-7261-192-8.
Jeden ze svých několika výtisků jsem náhodou potkala na chatě (další mi asi někde bydlí nad psacím stolem), takže z toho zkusím udělat výcuc - aspoň si to sama osvěžím.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

chpslst

  • Host
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #44 kdy: Srpen 02, 2015, 10:09:26 dopoledne »
Stydím se, jaký jsem nespolehlivý.. slíbuji a pak nestíhám.. Odnaučuji se slibovat.
odnauč sa radšej nestíhať...  ;)
votroubku, s tým vypínaním mobilu je to prehnaná hrdosť.
fikcia: si predstav že k tebe idem s rodinkou autom. kúsok od teba budeme /nedajbože/ mať škaredú búračku a mne bude dieťa hynúť na rukách a tvoj telefon, čoby najbližšieho motorizovaného spasitela, bude vypnutý.
ako by som ti mohol odpustiť tvoju aroganciu, teda pardón- zásadovosť?
inak chápem čo si tým celým chcel povedať... ludia sa delia na silných a slabých.
a ešte na tých, čo slabými nechcú byť /asi večšina prepperov/...

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #45 kdy: Srpen 02, 2015, 12:20:24 odpoledne »
Jsem všechno možné, jen ne hrdý. Pokud se tedy jedná o pracovní schůzku, tak nehodlám spolupracovat s tlučhubama, nebo, nedej bože s nespolehlivými.
Každej máme na výběr a já pak zbytek života nechci posdlouchat, jak se někdo snažil a nevyšlo to.
Škrtám tyto lidi z listiny spolupracujících a je to. Není v tom nic osobního, jen si taky dobrovolně nevybereš špatný, nespolehlivé auto, nebo špatné pozemky, špatnou ženu, nebo špatný počítač.
Je to velice pragmatické, protože řetěz je tak pevný, jako jeho nejslabší článek.
To je pracovnně, mezi přáteli jsem ochoten ke kompromisům, ovšem v dlouhodobém horizontu stejně nespolehlivý člověk neobstojí.
Pokud tedy někomu dát příležitost, pak tedy jednou a dost.Nemám čas na selektování dobrých mezi neSpolehlivými.
Když to umím já, pak nechápu, proč by nemohli být spolehlivý i druzí.
A že neumí pracovat s časem v důležitém okamžiku je neodpustitelné.
A že to je tvrdé?  Nejsem ani armáda pásy, ani matka tereza.Nebudu svůj čas věnovat někomu, kdo o to nestojí dostatečně prokazatelně.
ale to je moje pracovní filozofie, je to podnikání,je to postoj, který se netýká mnoho lidí.

chpslst

  • Host
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #46 kdy: Srpen 02, 2015, 12:52:06 odpoledne »
citoval si moju filozofiu...
môj príspevok bol "len" o vypínaní mobilu pred schôdzkou.
možno ten "kreten" čo mešká ti akurát volá že sa nedostaví, lebo ho zastavilo hríbové mračno ktoré sa ženie rovno ku tvojej usadlosti a z posledních síl a možností ti chce zachrániť prdel /napriek tomu že sám už je v rici/... ;)

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #47 kdy: Srpen 02, 2015, 02:47:04 odpoledne »
To jo, to všechno jo, kdyby ty schůzky nebyly za účelem zachránění řitě toho příchozího, nedochvilného človíčka....
Ale o tom později.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Instinkt, domněnky a souvislosti
« Odpověď #48 kdy: Srpen 02, 2015, 02:53:51 odpoledne »
To není otázka hrdosti, to je otázka sebeúcty.

Slíbený výtah z knihy o vyjednávání, doplněný o moje zkušenosti:
Příprava jednání
- uvědomte si svůj vztah k osobě, se kterou máte vyjednávat - obdivujete ji? Cítite k ní nenávist? Bojíte se jí? Připadá Vám směšná?
- zkuste se vcítit do "protivníka" a zvážit, oč mu vlastně jde a co udělá, nedohodnete-li se (jaká je jeho "BATNA" - viz níže). Čeho se daná osoba obává? Zná v plném rozsahu řešení, které chcete navrhnout? Zná pohnutky Vašeho jednání? Je vůbec ochotná jednat? ...
- vzpomeňte si na dosavadní jednání s konkrétním osobou a zkuste blíže popsat metody, které používá - snaží se Vás urážkami, výsměchem, otevřeným útokem apod. vytočit, abyste nebyli schopni chladně uvažovat? Snaží se ve Vás vzbudit pocit viny? Chladně předloží svůj požadavek a nechá Vás mlčením "vydusit"? Rozptyluje Vás odbíháním od tématu?...
- uvědomte si, jak na dané metody reagujete. Nejčastější metody reakce ve stresu (vyjednávání je vždycky stres) nebo při otevřeném útoku (ohrožení) jsou - útok, ústup nebo snaha o přerušení jednání.
- připravte si nejlepší alternativu pro případ, že se nedohodnete. Této alternativě se říká BATNA (Best Alternative to Negotiated Agreement - nejlepší alternativa dohody, kterou chcete vyjednat).
- zvažte, jestli nějakým způsobem zbytečně neprovokujete - stáním, když protistrana sedí (= nadřazenost), ironie, úšklebky, snaha o vtipkování, ... Nezaujímejte obranné postavení - přehozené nohy, založené ruce, paže zkřížené na hrudníku, shrbená záda, nohy schované pod židli, něco v rukách - složka, aktovka, ..., ruce sevřené v pěst. Tohle všechno Vám vyjednávání zbytečně ztíží, protože protistrana Vám nebude důvěřovat.

Samotných pět principů (zase ta pětka:) ) úspěšného vyjednávání začíná uměním NEREAGOVAT.
Vzpomeňte si na K. Costnera ve filmu Osobní strážce, jak říká (přibližně, není to citát): "Věnoval jsem hodně úsilí tomu, abych se odnaučil reagovat tak, jak se ode mne očekává..."
V prvé řadě je třeba se naučit znát sám sebe a vědět, co se mnou používané metody jednání (urážky, agrese, lhostejnost, ...) dělají. A naučit se takto nereagovat.

K tomu zpravidla bývá třeba získat čas, přičemž některé tipy k získání času jsou současně i metodou citlivého odražení útoku (tak, aby to druhou stranu zbytečně nenaštvalo):
- vědomě se uvolněte, zrušte příp. obranný postroj, zhluboka se nadechněte, jako byste o řečeném uvažovali (= současně uvolnění a prevence stresu);
- jestliže stojíte, poohlédněte se po židli. Sedíte-li, usaďte se pohodlně, můžete se trochu i protáhnout. Narovnejte se, natáhněte si nohy. Uvolněním vysíláte jasný signál = nehodlám bojovat.
- požádejte protistranu, aby svůj výrok zopakovala, že jste možná správně nerozuměli (urážky se opakují blbě...);
- přivřete oči (= nebojím se Tě) a pomalu, uvážlivě, jakoby pro sebe zopakujte to, co protistrana řekla;

Pár triků, jak nereagovat:
- představte si, že sedíte u obrazovky a díváte se na scénu nikoliv jako její účastník, nýbrž jako divák.
- mně pomohla představa, že na mě protivník střílí šípy a já jeho střely vykrývám štítem - položila jsem si pravou ruku na levé rameno. Tohle gesto mě uklidnilo a pomohlo mi ubránit se nabíhajícímu stresu. Aby gesto nevyznělo obranně, mnula jsem si chvilku s přivřenýma očima rameno, jakoby mě pobolívalo.
- prohlédněte si protistranu, jako byste ji viděli poprvé v životě.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman