Jako chemik k tomu podotknu jen že:
1. Hydroponie je masově využívaná třeba u těch rajčat - Španělé mají obrovské skleníky s celoroční produkcí. Takže je to asi ekonomicky rentabilní teda pokud to není jako jejich fotovoltaika....ta byla svého času dotovaná do té míry, že se jim údajně vyplácelo na panely svítit v noci světly, aby produkovaly se ziskem dotovanou solární elektřinu....
Organické hnojení má obrovský význam pro půdu - zvyšuje porozitu půdy = větší množství vzduchu a soušasně i větší akumulace vody.....dále působí proti okyselování půdy - ona většina anorganických hnojiv má celkouvou půdní reakci kyselou (síran amonný, NPK, dusičnan amonný i když s vápencem), cca neutrální pH má jen močovina (pKb=13,8 jestli se nepletu lovím to z hlavy) a výrazně alkalický je jen čpavek - běžný roztok bude mít pH něco mezi 11-11,5.
Ale u výživných roztoků platí, že pH musí být vyrovnané - lze to pufrovat, musí to obsahovat prvky a živiny pro rostlinu v dostupné formě - třeba komplexy nejsou příliš výhodné....A pokud jde o měření....tady závisí todně na tom co a proč měřit ta vodivost se sice měří dobře, ale je hodně závislá třeba na teplotě. Takže pokud ve skleníku bude kolísat teplota ráno-v poledne o cca 15-20 oC může to na vodivosti klidně 5-10% udělat....je potřeba s tím počítat při kalibraci a obecně třeba bude hodně souviset i se změnou pH protože proton (H+ ion) je díky maličké velikosti a vysoké pohyblivosti cca 15-20x lepší pro přenos náboje nežli Na+ ion....takže i mírné okyselení roztoku se projeví na strmém nárůstu vodivosti. Pro laiky by se dala spousta stanovení dělat automaticky pomocí ISE elektrod (iontově selektivní elektrody). Má to ale svá ALE....je potřeba každou z nich předem nakalibrovat, na každy prvek potřebujete speciální elektrodu (cena cca 4-5000Kč), na některé prvky nejsou ISE k dispozici (třeba na Zn2+) a jejich životnost je omezená (cca 1 max 2 roky při trvalém měření pak ztrácí citlivost).
Výhodou je možnost automatického provozu a možnost po připojení na automatický laboratorní multimetr sbírat data a posílat je třeba i na dálku. Příkladem takového zařízení je např. systém XBC fy. Gryf v Havlíčkově Brodě, ale dělají to i jiné firmy....Jenže to se vyplatí velkopěstiteli nebo velké komunitě. Ale teoreticky by tento systém uměl měřit třeba teplotu, pH, vodivost či nějaký ISE parametr a dálkově posílat data nebo regulovat přítok zásobního rozoku živin a doplňovat vyčerpaný roztok....ale to je práce pro slušný vědecký tým (analytik, kybernetik programátor, zemědělec....)
