Autor Téma: Potravinová resilience  (Přečteno 2864 krát)

Offline Setik

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 15
Potravinová resilience
« kdy: Červen 17, 2015, 05:39:12 odpoledne »
-

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3540
Re:Potraviná resilience
« Odpověď #1 kdy: Červen 17, 2015, 08:10:26 odpoledne »
Jak to poměřuješ? Odhadem váhově? Ty tři roky - podle mě to závisí na tom, kolik času tomu člověk může věnovat a v jakém stavu je výchozí půda. Tři roky se mi zdají dost krátká doba, má-li potravinová soběstačnost být 100%. Nebo jsem to špatně pochopila a Tys použil pojem "resilience" úmyslně a nemyslíš tím 100% soběstačnost?
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3540
Re:Potraviná resilience
« Odpověď #2 kdy: Červen 17, 2015, 09:04:08 odpoledne »
Jaký tedy vidíš rozdíl mezi "resilience" a "soběstačnost" - nebudu Tě chytat za slovo, jen to fakt nechápu a ráda bych měla jasno, abych Ti rozuměla.
---
Plzáci tykve rádi a chápu, že to člověka naštve, když se snaží něco vyzkoušet. U nás se vrhli i na fazole "Trail of Tears" (jiné jim moc nechutnají). Nicméně fazole zdatně odolávají a když plzáci odtáhli jinam, z větší části znovu obrazily - aspoň část jich snad přežije.

No, zkus "tří sestry" zamulčovat a trochu víc zalívat, myslím, že ty dýně jsou ve "třech sestrách" tou nejméně důležitou součástí (aspoň z mého hlediska, dýně moc nemusím). Aspoň zjistíš, jestli kukuřice fazole unesou.
Myslíš, že tykve přežijí lépe, když je vysadíš z květináčů? Nejsem si moc jistá...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Setik

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 15
Re:Potraviná resilience
« Odpověď #3 kdy: Červen 17, 2015, 09:11:18 odpoledne »
-

Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 3655
    • Forum Chedrbí
Re:Potraviná resilience
« Odpověď #4 kdy: Červen 18, 2015, 09:07:21 dopoledne »
U potravinové soběstačnosti považuji asi nejdůležitější, že člověk ví přesně co bude jíst celý rok a má přesně spočítáné, kolik času mu zabere zajístit to jídlo.

Co setíku považuješ za nejdůležitejší?

Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 3655
    • Forum Chedrbí
Re:Potravinová resilience
« Odpověď #5 kdy: Červen 18, 2015, 09:57:58 dopoledne »
Načetl jsem docela dost materiálu a vyptával jsem se velmi starých lidí, ale stejně je úžasné, že lidi plýtvali s jídlem.:) Nevyužívali celý potenciál přírody, i když jim hrozil hlad.

Je škoda, že autoři kuchařek atd. nepsali pro chudinu, ale pro střední třídu. Ona ta chudina neměla peníze a ani neuměli číst.:) Tak se dochovali jen občas z vyprávění a nebo jako rarita v nějaké knížce. Jako, že lidi v obležení jedli listy stromů a trávy.

Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 3655
    • Forum Chedrbí
Re:Potravinová resilience
« Odpověď #6 kdy: Červen 18, 2015, 10:38:07 dopoledne »
V knížkách se nepíše jak dávali slepicím liské bobky a jedli hmyz. Já jsem dlouho dobu myslel, že lidé(do roku 1948) běžně jedli žaludy, aby ušetřili peníze, ale málo kdo je jedl.

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5150
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re:Potravinová resilience
« Odpověď #7 kdy: Červen 18, 2015, 11:13:01 dopoledne »
No právě... lidi nikdy nevsázeli na jednu kartu. Vždy šli na ředěné riziko.
Takže měli kozu a její mléko, ovce a jejich rouno, které vyměnili s mlynářem za zadní mouku, jehně prodali na městský stůl a nakoupili sůl a sádlo, starou ovci sežrali sami, když odstavili mladé naposled, seli tuřín, pohanku, bbér i svatojánské žito, žrali kaše, hrabali v lese listí a v zimě s tým stlali, na jaře s tým pohnojili a jelo to dál.Ti možnější měli krávu a z toho dobytčete se dalo přežít....
Kuchařky byly psány i pro chudé, zejména za první světové války i za protektorátu. Nebylo jich mnoho, chudí si raději koupili kus žvance, než knihu.Mám jich asi deset.
Lidi se vyhýbali divokým rostlinám, kromě několika prověřených. Žaludy a bukvice se užívAly k jídlu před ukončením trojpolného hospodaření a kolem roku 1850 se začal vyrábět superfosfát a hned za ním další, které ukončili hladomory v našich zemích. Ti nejchudší z nejchudších, když měli hlad, tak nežrali kořínky, ale prodávali sami sebe za jídlo a dělali práce, které jim nařídil ten, kdo jim nalil talíř polévky.
Jinak umřeli na nějakou kolemjdoucí nemoc , která vznikla podvýživou.
Tehdy byl hlad a bída poměrně vzácná, protože sedlák vždy rád přijal podruhy, později i čeledíny do práce za jídlo a ubytování.Lesní muži i žebráci kradli na záhumenkách a občas dostali tak naloženo na hřbet, že to nerozchodili a našli je tvrdé ve škarpě.
Takže je záhodno popřemýšlet, jak rozložit riziko na více míst, což jsou včely, dobytek, zelinářství, řemeslo, služby a vyhnout se nebezpečí, že budem v troubě, když nevyroste lebeda, kterou žerem ceLý život.
Sice nevím, co je to resilience, o našich předcích toho vím hodně.



Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 3655
    • Forum Chedrbí
Re:Potravinová resilience
« Odpověď #8 kdy: Červen 18, 2015, 12:52:06 odpoledne »
votroubek: Kdybys měl někdy chuť a čas, tak bys mohl vypsat ty kuchařky?

Četl jsem jen 2 kuchařky z protektorátu a byli psané pro lidi z města z ingrediencí z přídělů. Tedy převážně.

Nějaká kuchařka pro lidi z hor a pro lesní mužíky? :)

Taky se zaměřuji na diverzifikace zdrojů. A to docela extrémně.  ;D

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3540
Re: Potravinová resilience
« Odpověď #9 kdy: Červen 18, 2015, 01:22:58 odpoledne »
Zkusila jsem vypátrat definici "food resilience" a jsou o tom popsané takové stohy papíru, že to až děsí.
Asi nejvhodnějším překladem bude "potravinová nezdolnost", i když bych se spíš přikláněla k používání původního anglického pojmu, i v počeštěné výslovnosti zní docela dobře, tím spíš, že je z latiny. Jde o schopnost lidí reagovat na nečekané události související se zásobením potravinami a neumřít přitom hlady.

Pojem "resilient systems" - "nezdolné systémy" začal definičně vznikat v 80. letech a "mezi lid" prorazil pravděpodobně díky Carol Deppe, která v r. 2010 napsala knihu "The Resilient Gardener" (Nezdolný zahradník), v níž popisuje pět "pilířů" potravinové resilience, a to: pěstování brambor, fazolí, dýní a kukuřice a chov drůbeže, to vše za podmínek nezvyklých výkyvů počasí...

Definiční principy nezdolných systémů jsou zajímavé, doplním, jak budu časově zvládat.
Zdroj:
http://www.2020resilience.ifpri.info/files/2013/08/resiliencedefinitions.pdf
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 3655
    • Forum Chedrbí
Re:Potravinová resilience
« Odpověď #10 kdy: Červen 18, 2015, 01:34:27 odpoledne »
Ormien četla jsi knihu The Resilient Gardener?

Na internetu jsem našel tu knížku ve formátu pdf, který má 35MB.

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3540
Re: Potravinová resilience
« Odpověď #11 kdy: Červen 18, 2015, 03:53:38 odpoledne »
Mám ji doma, ale celou jsem ji nepřečetla, spíš úryvky podle potřeby. Má to 306 stránek a není čas na hrdinství:(
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3540
Re: Potravinová resilience
« Odpověď #12 kdy: Červen 18, 2015, 08:52:17 odpoledne »
Vypadá to na první pohled děsně složitě, ale asi se to bude dát "přeložit" do srozumitelna a zjednodušit. Přesný překlad:

Nezdolné, resilientní systémy splňují nejméně šest principů:
Zaprvé je to princip homeostáze, což znamená, že se systém udržuje zpětnou vazbou mezi svými komponentami. Tyto zpětné vazby signalizují změny, reakce na popohánění a umožňují učení. Resilience se zvyšuje při účinném přenosu zpětných vazeb.
Druhý princip je princip "všežravosti", což znamená, že vnější šoky se zmírňují diverzifikací zdrojů a prostředků, kterými se generují zdroje. Čím diverznější jsou zdroje a jejich prostředky realizace, tím méně hrozí stagnace životně důležitých položek. Takto nezpůsobí krize dodávek na jednom místě krizi dodávek na jiných (příliš závislých) místech.
Třetím principem je princip vysoké nestálosti, který říká, že čím rychleji se pohybují zdroje systémem, tím více zdrojů bude v daném okamžiku k dispozici k řešení problému a systém bude o to nezdolnější.
Čtvrtý princip je zásada plochosti, která se týká počtu hierarchických vrstev ve vztahu k základně v organizaci a říká, že čím vyšší je počet účastníků, tím méně odolný je systém. Příliš hierarchické systémy jsou méně pružné, a tudíž méně schopné vyrovnat se s překvapením a přizpůsobit mu chování.
Pátý princip je princip „pufrování“, který ... říká, že systém, který má kapacitu přesahující své potřeby, z ní může čerpat v případě nouze, takže bude nezdolnější.
A nakonec je to princip „redundance“, který praví, že stupeň překrytí funkce a redundance v systému umožňuje systému měnit se tak, že si udrží životně důležité funkce, zatímco dříve redundantní prvky přebírají nové funkce. Redundance jim také umožňuje zaměnitelnost, jestliže jedna část nebude zvládat.

Pojmy:
„homeostáze“ – je schopnost udržet stabilní vnitřní prostředí. Je to jedna ze základních vlastností živých systémů a dosahuje se jí tím, že všechny prvky systému jsou vzájemně provázané, takže nemůže dojít k izolované změně jen jednoho z nich – na takovou změnu zareaguje několik dalších prvků ve snaze vrátit systém do rovnováhy. Odtud je odvozen i pojem „dynamické rovnováhy“, který se někdy používá synonymicky s pojmem „homeostáze“.
„pufrování“ – je z chemie. Pufr (česky „nárazník“) je roztok, do kterého lze přilít jak kyselinu (která pH snižuje), tak zásadu (která pH zvyšuje), aniž by došlo k podstatné změně pH (kyselosti). Pojem „pufrovat“ tedy znamená „být schopný roznést vnější vliv bez podstatné změny vlastního vnitřního prostředí“.
„redundance“ – je pojem tuším z filosofie. Příklad: potřebuje-li systém jedno čerpadlo, ale má dvě (tzv. 100% záskok nebo 100% rezerva), říká se záskokovému čerpadlu „redundantní“ – „nadbytečné“, ale ono není nadbytečné, je to rezerva pro případ selhání toho prvního. „Redundance“ v tomto smyslu je tedy takový stav systému, kdy životně důležité funkce jsou zálohované rezervním systémem.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Dag Björndal

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9591
Re:Potravinová resilience
« Odpověď #13 kdy: Červen 19, 2015, 09:05:19 dopoledne »
V knížkách se nepíše jak dávali slepicím liské bobky a jedli hmyz. Já jsem dlouho dobu myslel, že lidé(do roku 1948) běžně jedli žaludy, aby ušetřili peníze, ale málo kdo je jedl.

Ludia na vidieku vedeli všetko zúžitkovať do posledného ....bobku. Jesť žaludy, je to isté, ako žrať piliny. /cez vojnu sa bežne piekol chlieb z pilín a siláže/.

Kto nič nemá a nič nechová, tak sa môže cpať akurát senom kobylkami a žaludami. My na vidieku to dáme radšej zožrať najprv kravke, prasaťu a slepici. Potom je to lahšie strávitelné... :)
S prúdom dokáže plávať aj mŕtva ryba.

Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 3655
    • Forum Chedrbí
Re:Potravinová resilience
« Odpověď #14 kdy: Červen 19, 2015, 10:03:40 dopoledne »
Tak to pdfko stáhnuto. Má to 352 stránek.Vypadá velice zajimavě.