... z těch netradičních moc neznám, a chtěl bych poprosit o zkušenosti, jsou-li...
Těch zkušeností je dost málo, bohužel, stejně jako je špatně přístupné osivo. Cílem tohoto mého osamělého monologu je dát dohromady skupinu zodpovědných lidí, kteří:
- si stanoví pravidla a priority,
- rozdělí si mezi sebou dostupné plodiny (mé zásoby nyní čítají řádově desítky zajímavých plodin) a
- ty své vybrané plodiny začnou poctivě množit, příp. i testovat,
- o osivo se podělí s ostatními, ale
- "své" plodiny povedou dále s odpovědností za to, že osivo bude čisté, nezkřížené s ničím jiným, přičemž
- vznikne blog (samostatně nebo jako samostatné vlákno tady), kde si účastníci této iniciativy budou vyměňovat zkušenosti, budou se vzájemně podporovat radou, blog, kam se uloží popisy dostupných rostlin a zkušeností s nimi a kde se bude průběžně vydiskutovávat, co dále pořídit, resp. jak u čeho dále postupovat.
Vím, že
o staré odrůdy pečuje Gengel, ale osivo, které mi od nich přišlo, v některých případech čisté nebylo, informace o plodinách, které nabízí, jsou minimální, a vzhledem k tomu, že se na generování nabízeného osiva podílejí spousty anonymních lidí, lze o kvalitě asi dost pochybovat.
Na druhé straně
osivo, které mám ze zahraničních zdrojů, taky není nic moc. Některé není to, co to má bejt, jiné neklíčí vůbec, některé jen mizerně, je toho málo a chce to čas, než to člověk namnoží a otestuje - často i několik let. Každý rok je jiný, každý záhon je jiný, takže to je dost mravenčí práce, kterou časově ani prostorově nezvládám v rozsahu, ve kterém mám k dispozici osivo.
To málo zkušeností, které mám, ukazuje, že
proměnlivost podmínek je enormní - to, co vloni šlo dobře, letos zklamalo, a naopak, takže to bude doslova bitva dát dohromady sestavu plodin, která u nás spolehlivě plodí, zvládá a splňuje aspoň zčásti požadavky...
Výběr osiva: Osivo si zatím vybírám podle svých priorit, přičemž nejvyšší prioritu pro mně momentálně mají plodiny generující jedlé hlízy/kořeny (jakon, topinambury, batáty, melok, hrachor hlíznatý, ...), alternativní obiloviny (kukuřice, quinoa, čirok, kamut ...), obojí jako zdroj sacharidů, bobovité s jejich potenciálem zlepšování půdy a jako zdroj bílkovin a zdroje olejů (mák, konopí, lnička, ...). Od každé plodiny se snažím sehnat několik různých odrůd, aby bylo co srovnat. Hledám alternativy umožňující pěstování dané plodiny i mimo preferované časoprostorové pásmo (např. chladuvzdorná kukuřice apod.).
Dnes už se snažím odhlídnout od toho, co mi chutná nebo ne. Jednak proto, že až bude hlad, přijde k dobru leccos. Jednak proto, že mohou nastat podmínky, kdy vzejde právě jen to, co mi nechutnalo. A jednak proto, že do některých chutí "dorůstám" - dnes už jsem si zamilovala mj. i růžičkovou kapustu a černý kořen, které mi dřív nechutnaly.
Snažím se odhlídnout i od kritérií typu "malé hlízy a náročný na vlhko" - chci dosáhnout toho, aby v mém okolí rostly některé jedlé rostliny planě, což si člověk může dovolit, když ví, jak vypadají a kde je hledat, kdyby došlo k nejhoršímu. Oca (oxalis tuberosa) nebo hrachor hlíznatý mají maličké hlízky - ale hrstka 10 průměrných hlízek jako denní dávka stačí člověka udržet celou zimu při životě. A to je úroda 50 - 100 rostlin...
Je tu někdo, kdo má chuť se do této aktivity pustit?