Studna svépomocí

[Ormien]

Z nedostatku fantazie tohle téma postavím sem - je-li tu mimo, prosím o přesun do patřičného chlívečku...

Ráda bych v Brně studnu, protože dešťová voda nestačí na zalívání. Jsme kousek od řeky, soused má studnu hlubokou 4 m a má vody dost a dost. Jenže...
1) Nechce se mi otravovat s úřady a vyřizovat povolení. Studna kdysi na našem pozemku byla, akorát byla už zasypaná, když jsme to koupili. Čili bych ráda udělala studnu jaksi neofiko.
2) Náš blok je uzavřený, náš dům nemá průjezd a sousední domy taky ne. Neznám firmu, která by měla tak malou vrtací soupravu, aby mohli projít domem. A větší vrtací soupravu do dvora nedostanu jinak než jeřábem přes střechu sousedního domu, což je dost nápadné. Těžko budu vymejšlet, jak okolí vysvětlit, že potřebuju na dvoře na pár dnů těžký kompresor...
A tak vymýšlím, jak udělat svépomocí a nenápadně 4m vrt, do kterého by se vešlo malé čerpadlo. Na dvůr není příliš vidět, čili studna by mohla být v rohu dvora.

Vymyslela jsem následující postup hloubení studny a ráda bych, kdyby mě místní odborníci "utřepali" ve směru vedoucím k jeho praktické použitelnosti:
A) Vycházím z toho, že podloží jsou samé drobnozrnné usazeniny, bez větších kamenů (průměr max. 5 cm).
B) Seženou nebo vyrobí se malé skruže o průměru x (min. průměr kalového čerpadla, ale radši tak aspoň půl metru), s "límcem", které lze nasazovat jednu na druhou tak, že do sebe zapadnou. První dvě takové skruže se usadí do ručně vyhloubené jámy.
C) Do jámy se nalije voda a na dně se nějakým způsobem, který ještě musím vymyslet (třeba zemním vrtákem) začne rozvolňovat zemina. Zemina rozptýlená ve vodě se odsaje kalovým čerpadlem a jak se bude odebírat zemina pod skružemi, budou vlastní vahou klesat dolů, nahoře se na ně nasadí další atd., až se dosáhne hloubky, kde bude voda. Ta se analogickým postupem podvrtá tak, aby ve studni stál aspoň metr vody, resp. se odzkouší, jak dlouho trvá, než se studna po vyčerpání naplní, aby se zbytečně neničilo čerpadlo, které bude vodu ze studny tahat.
D) Moje představa je, že by ve studni bylo stabilně malé čerpadlo na solární pohon, které by za slunka čerpalo malé množství vody do nádrže nad zemí, odkud by se pak používala na zavlažování - třeba i přes nějaký jednoduchý (písko-látkový filtr), aby se nádrž zbytečně nezanášela.

Je to takto schůdné nebo jsem něco podstatného přehlédla?

[Saladin]

1) Já bych použil skruže většího průměru, tak aby se tam vešel chlap s lopatou. Usadit první dvě (tři skruže) na ně třetí (čtvrtou) a začít kopat. Stačí trojnožka, vrátek a kbelíky, chlapovi na hlavu přílbu.. Kopat a přidávat skruže, kompresor stačí maličký, jen kvůli přívodu čerstvéjo vzduchu. Chlapa bych uvázal na lano, aby ho šlo vytáhnout.

Až by bylo hotovo, tak bych vše obezdil kameny a do mezery mezi skružemi a kamenou studnou bych nasypal kačírek, pokud by se ouřad ptal, tak jsme do staré studny spustili nové skruže, protože se šutry viklaly.. Tedy, skruže do hloubky těch 4-5-ti metrů, od 1.5 metru tu vyzdívku ze starého kamene, nasucho, jak se dříve zdily studny. Okolo vyzdívky napěchovat jíl, aby tam z povrchu netekla špína.

2) Zasypanou studnu snadno najdeme proutkem. Udělat to na jejím místě, určitě tam bude stará vyzdívka, třeba bude stačit ji jen vyčistit. Takhle jsme našli starou, 18-metrů hlubokou studnu, vyzdívka byla pobořená jen cca metr pod zemí.

Ta těžba kalovým čerpadlem má smysl jen, když je třeba zeminu hnát kilometr či dále, ne z hloubky 4 metrů.

3) Takhle mělké studny se vrtají šnekem, kompresor je třeba až když se narazí na skalní podloží.

Obecně je při vrtání vrtu je postup následovný:
a - šnekem se jede tak dlouho, dokud to jde, průměrem snad 30 cm.
b - když už začínají jít kameny, a přestává šnek zabírat, tak se do díry zasune silnostěnná novodurová trouba, která má větší průměr než hlava vrtné soupravy,
c - teprve nyní se začne vrtat pneumaticky. Stlačený vzduch z vrtu vynáší odvrtaný kámen, je to tak jemné, že by se z toho dal dělat štuk. Ta silnostěnná novodurová roura totiž navíc slouží jako přechodka, nasazují se na ní hadice podobné hasičským savicím (trubka mezi sacím košem a čerpadlem), které vedou odvrtaný materiál do kontejneru.

Když se "bouchne" první podzemní kolektor (z vrtu vytryskne místo prachu bláto a voda, tak se vrtá o cca 10-15 metrů hlouběji, do vrtu se zasune další novodurová trubka, pod kolektorem plná, v okolí kolektoru perforovaná, okolo se to obsype jemným kačírkem a nad kačírkem se to utěsní bentonitem, aby nedošlo ke stržení vody v okolních studnách, které berou vodu podpovrchovou, z první zvodnělé vrstvy.

Namaluji pár obrázků, ale ne dnes.. O.K.?

Suma sumárum
1) - nalézt studnu (virgulí nebo dvěma svářecími dráty), a vyčistit.
2) - vykopat a obezdít (rychlá akce, udělat o víkendu, navozit kamení na maskovací obezdívku, pak v pátek navézt skruže a v pondělí ráno to už musí být hotové - tedy, dokončená oprava studny..
3) - půjčit si šneky a vrtat a vrtat a vrtat..

To už bych to fakt raději vykopal..

[Ormien]

OK, dík, jenže já potřebuju skruže, se kterými jsem schopná sama manipulovat - což mi s velkou skruží nejde ani s pomocí matičky fyziky, jakože s její pomocí dokážu leccos, nad čím lidi nevěřícně kroutí hlavou.
Stará studna je pod nynější zahradní místností, čili tu nemá smysl ani hledat (přesně vím, kde je), ani oživovat. Voda je tu v podloží všude, jsme 50 m od řeky, a je jí dost, nejde mi o pitnou vodu (čili z hlubších vrstev), nýbrž jen o vodu na zalívání.

[Saladin]

Rozumím tomu.. I půlmetrová skruže bude dost těžká, budeš mít malý retenční prostor. Proč to nepojmout jako studnařský seminář na preppers? Přijedou tři, čtyři chlapi a za víkend máš studnu hotovou (vyčištěnou) I já bych se zúčastnil, pár studní jsem vyvrtal a pár i vyčistil.

V těchto hydrologických podmínkách je jedno, kde tu studnu vykopeš, s tím souhlasím.

Zvaž ale ještě jednou obnovu studně pod zahradním domkem, nikdo nebude vidět co tam děláš a dovnitř se ouřad nedostane bez soudního povolení. 

Navíc nepůjde o studnu novou, ale o opravu té stávající.

Budeš mít v podlaze jen poklop, když tu vodu budeš potřebovat jen na zalévání, tak je fuk co nad studnou bude. I já uvažuji o jímce na vodu ve sklepě, kde je pramen vody, tak, abych v PA nemusel lézt ven z baráku. Také použiji skruže místo bednění, abych se nemusel bát, že mne to tam zasype.

[Anakin]

Saladin umí máknout. U mě se rozehřál. Studnu jsem nikdy nekopal. Můžeme se střídat jak hokejisti. 

[Ormien]

Probíjet se betonovou podlahou zahradní místnosti se mi moc nechce. Mám zásadní problém, a to je to, že nerada ostatní otravuju s realizací svých potrhlých nápadů. Jsem holt takový ten typ "co sis vymyslela, to si taky zrealizuj, ať si užiješ", studnařský seminář na preppers bych vnímala jako zneužívání přátel pro špinavou práci.

Malý retenční prostor mě zas až tak neruší, protože čerpadla na solární pohon nemívají velký výkon, takže ani velký retenční prostor nebude zapotřebí.
 
Skruže - možná by se daly vymyslet tak, aby se třeba daly složit ze dvou polovin - třeba jedna skruž vyšší ze dvou půlek a jeden nízký kruh k udržení těch 2 půlek dohromady. Ale jinak - páka, nakloněná rovina, kolo na hřídeli a jiní jsou mí kámoši. Když jsem na vejšce absolvovala fyziku u doc. Hamerského, vzpomínám si, jak na první přednášce s povzdechem konstatoval, že je mu naprosto jasné, že do biochemiků žádnou rozumnou fyziku nedostane, takže se bude aspoň snažit, abychom se v životě nenadřeli víc, než je nezbytně nutné. Což splnil:)

Použití - ráda bych pak studnu použila nejen jako studnu, nýbrž i jako krecht - v zimě, když se nebude čerpat voda, tam mohou v nějakém závěsném koši bydlet ty hrozny a jiné dobrůtky, o kterých se tu jinde zmiňovala tuším Mája:) Takže to na první pohled může vypadat jako krecht i v létě, když se to vhodně postaví.

[Saladin]

Tak to pak bude opravdu prepperská studna Maskování jako krecht mne fakt nenapadlo Tak nějak zněl reklamní slogan na elektronickou zabezpečovací signalizaci DSC v roce 1991 - "Geniálně jednoduché, - jednoduše geniální"

Já opravdu nemám problém si udělat studnařský seminář light, ba naopak, velmi rád a s potěšením si vyzkouším zajímavou technologii bez nutnosti investovat do materiálu.

Moje praxe a zkušenosti: vrtal jsem "studny" pro tepelná čerpadla, také jsem vrtal jednu cca 50 metrů hlubokou studnu včetně jejího vystrojení, odkalení a měření vydatnosti zdroje, opravoval jsem klasickou studnu s ručním čerpadlem (tedy sací koš, pracovní válec, táhlo, nové trubky), čistil jsem zasypanou gotickou studnu, kopal jsem 7 metrů hlubokou přístupovou šachtu do středověké štoly a také jsem tu středověkou štolu čistil. Jako poradce jsme měli horníka z Kutné Hory, který nás učil pažení a výdřevy, cihlové klenby. Ten fór s kompresorem jako přísunem čerstvého vzduchu jsme vymysleli právě při kýblování nepořádku z té štoly, nedalo se tam dýchat a potili jsme se jako vrata od chléva - kvůli vysokému obsahu CO₂ ve vydýchaném vzduchu.

Ten tvůj nápad s těmi, vlastní vahou zvolna klesajícími skružemi, mi připoměl jeden z mých myšlenkových experimentů. Trpím totiž lehkou formou klaustrofobie a do stísněného prostoru vlezu jen tehdy, když jsem opravdu hluboce vnitřně přesvědčen, že je to bezpečné, že se mohu otočit a jít zpátky a že jsou nablízku lidé, kteří mne dokáží vytáhnout, kdyby něco, nebo přivést (zavolat) pomoc. V kapse dvě baterky záložní a jednu na svícení. Možná že by se to dalo nazvat spíše pudem sebezáchovy zkříženým se zdravým selským rozumem.

Takže, bytelná kamenná studna nebo 7 metrů hluboká ďoura vypažená trámovými věnci a coulovými fošnami mi nevadila.

Když jsme pažili a těžili, v nesoudržné kulturní vrstvě za hradbami historického centra, tak mi to připadalo fakt hodně pracné a také se mi nelíbilo to, že ta hromada velmi kvalitního dříví je předem odsouzena k tomu, aby nakonec v zemi shnila. Už tehdy jsem přemýšlel, že by bylo fajn mít kolem sebe bytelnou betonovou skruž, která pojede dolů sama tak, jak ji budu dole podkopávat.

Zatím jsem ale neměl možnost si tuto technologii v praxi vyzkoušet. Mám totiž trochu obavu z tření o zeminu okolo výkopu, ale u hloubek do 5-6 metrů by se to dalo zvenčí okolo skruží prošťouchat nějakou lešenářskou rourou a tak snížit tření, aby skruže šly dolů +- svisle. U větší hloubky jsem uvažoval o dlouhém řetězu, kterým by se okolo vnější strany skruží "rajblovalo". Ty by musely být dva, protože vy se musela udělat kaverna, do které by padala hlíny uvolněná při tom řezání okolo skruží. Také by asi bylo dobré skruže provrtat a propojit bytelnou pásovinou tak, aby klesaly dolů jako kompaktní masa a ne jako jednotlivé skruže - tedy, aby se nestalo, že někde uprostřed bude tření tak velké, že spodní skruže ty prostřední předeběhnou a utečou napřed. Tři spoje by měly stačit. U studny provrtání stěny skruže nebude na závadu, někudy se tam ta voda přece dostat musí. Šrouby by mohly být bytelné tak, aby se na ně daly přišroubovat stupačky, které budou v budoucnu sloužit jako háky na zavěšování pytlů s dýněmi Hokaidó a dalšími dobrotami. Takže bychom se obešli i bez žebříku. Skruže jsou opatřené nahoře perem a dole drážkou, tak aby na sobě pevně seděly.

Samozřejmě se musí počítat s tím, že ty šrouby jednou ureznou, proto se také do kanalizačních šachet zalévají stupačky z litiny, která neurezne tak snadno jako ocel. Slouží jako ůvazy při usazování skruží do výkopu a pak i jako žebřík.

Takže, pro klid tvé dušičky, když bude chtít někdo tento způsob bezpečného hloubení šachty na hlubinný krecht se mnou vyzkoušet, budu jedině rád a ještě raději  přijedu.

[Saladin]

Ze všeho nejvíce by se mi líbila forma na výrobu skruží tak, aby se dala skruž vybetonovat na místě a jen přesunout, sousedi jsou zvědaví jako opice a mohli by "podezřelou" aktivitu ( náklaďák naložený skružemi) napráskat. Muselo by to být bytelné, s připravenými otvory na šrouby, tak aby se nemuselo vrtat - je tu nebezpečí, že by se vrtáním obnažila ocelová armatura a pak by to začalo oxidovat. Ocel při oxidaci zvětšuje svůj objem asi 150x - spolehlivě to roztrhá beton. Armovací ocel a vidiový vrták do betonu se navíc  nemají rádi.

Je zapotřebí, aby nad ocelí bylo 6 cm betonu. Myslím si, že by bylo rozumné, aby armovací rošty byly dva, protože armovací ocel se smí namáhat na tah a beton na tlak. Dvě vrstvy armatury zajistí, že skruž bude odolná jak proti tlaku zvenčí, tak proti tlaku zevnitř.

Kdo dokáže vymyslet a nakreslit skládací formu na betonování skruží a také jednoduchou, snadno rozebíratelnou mechanizaci na manipulaci se skružemi v prostoru, dejme tomu, sklepa? Je potřeba skruži nabrat a usadit na místo a také aby tam byl úvaz na vrátek, který bude transportovat vytěženou zeminu. Celé by to mělo být velké maximálně 2 metry, aby se to dalo použít ve sklepě domu.

Výroba skruží: - představuji si to tak, že se okolo dřevěného kopyta vytvarují a svaří buď běžné kari sítě, nebo se udělá forma na vytvarování armatury z drátu, tak aby vzniknuly dva válce, ty se pak zavěsí do formy na skruž, třeba zrovna na ty tři (šest) plastových trubiček, které budou sloužit jako díry pro šrouby na spoje skruží.

Trubičky tak poslouží 4x (5x)
- poprvé při odlévání skruže skrz ně budou procházet šrouby, které budou držet tvar vnějšího a vnitřního pláště formy.
- podruhé při manipulaci se surovou, ještě zcela nevyzrálou skruží (bude muset 6 týdnů zrát a tvrdnout)
- potřetí při usazování skruže do výkopu
- počtvrté při spojování skruží do tunelu
- popáté - ponesou stupačky / úvazy po kterých se poleze pro uskladněné potraviny do krechtu.

Aby bylo jasno, o jakých trubičkách hovořím - určitě jste někdy viděli nějakou zeď odlitou z betonu - jsou v ní plastové trubičky, kterými je vidět na druhou stranu - ty chránily závit šroubu, který u sebe držel obě strany bednění a zároveň vymezovaly tloušťku té stěny.

Okolo se to obsype / vylije / betonem, který bude obsahovat plastifikační přísadu tak, aby zatekl všude, kde je zapotřebí, trochu se to uvibruje, nejlépe elektromagnety / motorky s exentricky uloženým setrvačníkem (na 12/24V/50Hz  - tedy bezpečné napětí za izolačním trafem)

Tu formu na skruže nechám vyrobit ve své režii, mechanizaci také, budu jí potřebovat a určitě díky nim uděláme několik hlubinných krechtů (odvodňovacích šachet). Budeme si to pak v rámci fóra půjčovat, nejlépe spolu s člověkem (lidmi), kteří se zúčastní alespoň jednoho kopání a budou tedy vědět co a jak a proč dělají. Představuji si to tak, že někomu pomůžeme udělat odvodňovací šachtu ve sklepě a takovýto člověk se pak zúčastní dalších dvou - tří kopání u dalších kamarádů.

Možná že to uděláme v naší budoucí komunitní dílně v Praze, přes zimu by na to mohl být čas a do té doby se naučí lidé chodit fušovat.

Ta forma by se rychle "zaplatila" úsporou za dopravu a manipulaci, skruže by pak stála jen písek, cement, armovací dráty a práci. Dvě - tři odvodňovací šachty by se do roka daly zvládnout (technologické přestávky na tvrdnutí a zrání betonu).

[Saladin]

Z techniky bude potřeba vrátek a svářečka, dále míchačka betonu.

To by mohla být jakási sada na výstavbu odvodňovacích šachet / hlubinných krechtů /,

spolu s kopyty na tvarování vnější a vnitřní armatury, formou na odlévání skruží a jakýmsi pojízdným portálovým jeřábem na manipulaci se skružemi. Neměl by být problém odlít jednu skruži týdně, možná že i dvě, podle toho, jak rychle by beton ve formě ztrvrdnul natolik, aby šla forma rozebrat a sestavit znovu. Spodek formy na skruže by mohl být ve více exemplářích, tak, aby spodní zámek mohl déle tvrdnout a aby šlo skruži posunovat stranou třeba na válečcích bez nebezpečí že nevyzrálý beton praskne.

STAVAŘI, JEKÉ MÁTE ZKUŠENOSTI S TVRDOSTÍ A KŘEHKOSTÍ JEŠTĚ ZCELA NEVYZRÁLÉHO BETONU?

[Ormien]

Tak jsem o tématu dala řeč se svým skorozeťem, an byvše architekt, o stavění ví víc než já.
Pravil, že by betonové skruže ani nemusely být zapotřebí, že by možná stačila silnostěnná plastová trubka o slušném průměru, poslední díl příp. navrtaný, aby sbíral snáze vodu (vzhledem k tomu, že jsme 200 m od řeky, možná to ani nebude třeba).
Trubky třeba jako tyto:
http://www.pcvalfa.cz/pvc-potrubi-a-tvarovky-hladke-tuhost-sn4-12/

Dále jsem našla následující udělátko:
http://www.boels.cz/pronajem/zahrada-park/zemni-vrtaky-oploceni/mobilni-zemni-vrtak-benzinovy
Myslíte, že by se tohle dalo k vyvrtání použít? Asi budu muset najít někoho, kdo s tím bude schopen pracovat...

[Dag Björndal]

Kopaná studňa sa kope ručne tak, že položíš skružu, a zvnútra ju obkopávaš aby rovnomerne klesala, na nu dáš dalšiu a zase podkopávaš. Takto je to bezpečné a nehrozí zával. Len sa skruža nesmie na jednej strane skrížiť.

Samodomo skruže sa neoplatia robiť. Potrebuješ formu uvybrovať, aby mal betón potrebnú pevnosť. 

Na vrtané studne sa používa plastová /PVC?/ rúra. Podobná,ako odpadová, len by mala byť modrá, na pitnú vodu. Dolu sa rúra navrtá, obalí napríklad geotextíliou, a obsype "kačírkem" -drobný riečny štrk bez piesku. Na vrch okolo rúry-skruže sa udupe ílová hlina. Aby sa do spodnej časti splavovala ornica a neucpávala spodné kapiláry.

Zemným vrtákom velkú dieru do sveta neurobíš...

[Ormien]

Jo, washboring by byl ten správný výraz - vrtání vymýváním... Podobný systém, jako ukazuje to 1. video, jsem měla na mysli. To se dá prakticky vyrobit na koleně z běžného zemního vrtáku, akorát tím nepoteče voda a bude se to zavodňovat takříkajíc offline.

No, chci mít studnu na dvoře, ve sklepě se ani pořádně nenarovnám a když rozpřáhnu paže, do obou se praštím, takže tam fakt žádné ejchuchu nehrozí... Věřím, že to zvládnu s tím plastem, když ty trubky unesou tíhu zeminy nad sebou v horizontální poloze, ustojej to i ve vertikální, tam ten tlak je stejně menší.
Ta studna muší bejt do příštího jara funkční, to už na to celej rok nemám:)

Trubky koupím 400/1 m, to váží 16 kg, s tím se ještě dá slušně manipulovat a naložit to dozadu do auta, s autem couvnu napůl do garáže a složím bez veřejné kontroly. Navážení betonových skruží v noci na vozejku mi už zní moc dobrodružně

[sahaw]

Myslíte,že ty pumpy jsou komplet nebo je potreba něco ještě přikoupit? obchod.pumpa.cz/oddeleni/96-rucni-pumpy

Na studně je stara nefunkční pumpa.

[milo1944]

shawe :
Nejdřív rozeber tu starou pumpu. Pravděpodobně je v ní nefunkčí pracovní válec, a taky pravděpodobně sací koš.
Na tý pumpě zase není tolik míst ke zničení.
Možná budeš taky muset koupit novou trubku, do studny. Rozměry zjistíš podle toho, co a v jakým stavu ze studny vytahneš.

Dobře prohlídni všechny litinový součásti, jestli nejsou poškozený (potrhaný) třeba mrazem.

[Saladin]

Horní trubka je zpravidla 2" (tedy 2- coulová), trubka co vede od pracovního válce do sacího koše je 6/4" tedy, šestičtvrtní neboli 1,5 coulu.

Budeš potřebovat vyříznout závit 2" a 6/4", na to je potřebná závitnice (http://stroje.prvni-bazar.cz/inz/instalaterska-zavitnice-167631.html) budeš potřebovat také svěrák na trubky ve stojanu, aby jsi měl kde řezat http://profinastroje.cz/rucni-naradi/28870-sverak-na-trubky-a-stojan-stand-pipe-vice-10-85mm-ken5888240k.html na té tyči, která bude zvedat a spouštět píst pracovního válce budeš také muset vyříznout závit, zřejmě metrický, odhaduji to na cca průměr 10 mm.

Pak bude třeba koudel, nějaké ekologické mazání. Určitě i letlampa na povolení zarezlého závitu v táhlu, trubky v litině, tedy, opravdu pořádné hasáky.. Nemluvím o dvou rourách o délce asi tak 6 metrů, táhle stejné délky, s tím tě do autobusu nepustí. Na samotné demontování staré pumpy a
osazení nové budeš potřebovat ještě jednoho pořádného chlapa.

Pokud jsi to nikdy ani neviděl dělat, tak se do toho sám ani nepouštěj a zjednej si instalatéra, přijedou na to dva chlapi s celou dodávkou počítej s tím, že tě repase studny vyjde tak na 5-10 tisíc. Bude ti sloužit asi tak 10-15 let.

[Sumo.cz]

Konecne vim co mam na chate. Starej sverak na trubky. Zrekonstruuju a necham si ho.

[Saladin]

Já si zase koupém závitnici a budeme spolu jezdit opravovat preperské studny - platit nám budou v naturáliích        

[sahaw]

Už jsem to vyresil. Pet lahev + provaz.

[Dag Björndal]

Super vivat extrémny minimalismus...   

[Saladin]

Snaž se do té studny nespadnout, O.K.?

[sahaw]

Rozmontovat to nejde. Nemám klíč 18-19. Zkoušel jsem z vrchu nalít vodu, ale asi je špatné těsněni. Podle mně vypada funkční, ale je to moje první pumpa.

[Dag Björndal]

Minimalista umrie od smädu, lebo nemá vercajch... 

[milo1944]

Šrouby zalej coca-colou, a pro klíč skoč k sousedům. Nebo třeba do hospody.
Taky asi budeš muset opatrně matky pobouchat kladivem, aby se uvolnily. Ale bouchej do toho opatrně, litina se blbě svařuje !

Teda nemyslíš, že by i minimalista měl mít alespoň trochu vercajku 
Když půjde o život, tak si klíč můžeš vyřezat z kusu železa    --  teda jestli si ho za pajdu nekoupíš 

[Saladin]

Sahawe, ta studna je nefunkční nejméně 10 let. Všechny těsnění jsou v háji. Sací koš  i s klapkou, stejně jako pracovní píst ve válci už budou hrouda rzi.

Trubky, pracovní válec i sací koš se MUSÍ VYMĚNIT.. Takže závitnice, stojan na řezání trubek si půjčíme v Čáslavi, koupíme koudel, pracovní válec a sací koš, nové trubky.. Táhlo k pracovnímu válci možná použijeme znovu, jen na něm dole vyřízneme nový závit a pracovní válec bude o pár cm výše.

Vršek pumpy je z litiny, snadno praskne. Je potřeba, abys alespoň jednou byl u opravy pumpy, teprve pak se můžeš pouštět do oprav. V každém případě jsou na to potřeba dva chlapi, protože pumpa je nasazená na díře v betonové desce, takže musíš celou smontovanou pumpu do té díry spustit, cca 100 kg. Ta studna má 11 metrů, takže počítej s 10 metry trubek a ještě litinová pumpa k tomu. Jde to poskládat a znovu rozebrat a pak to skládat v té studně, ale na to také musíte být dva.

Takže, prosím, drž se od té studny dále. Uděláme foto seriál, O.K.?

[Ormien]

Dokud nefunguje pumpa, dá se do studně spustit čerpadlo, abys měl vodu...

[scholaris aeternus]

Zdravím Ormien i ostatní čtenáře a nabízím trochu oživit toto vlákno 

Minulý týden jsem dokončil "zakázku" na prohloubení staré kopané studny situované uvnitř domu. Severní oblast č-m vrchoviny má už druhý rok tak výrazný srážkový deficit, že obyvatelé tohoto domu (starého přes 180 let!) na konci léta přišli zcela o vodu ve studni.
Byla to dost specifická věc a docela výzva, ale dopadlo to úspěšně Pokud by někoho zajímaly podrobnosti, nějak se ozvěte a můžu se rozepsat více...
Přeju pěkné pozdně podzimní dny!

...věčný školák s.a.

[milo1944]

Čištění studny  po minimálně 25ti letech se chytám na jaře.
Já jsem v baráku 10 let, předchozí majitel domek používal jako chalupu 15 let.
Já studnu ještě ani neotevřel  a tak netuším, jak je hluboká.
Ale co, jednou se to udělat musí 

[štika]

štihwavzžž nedudf ASUNJEMMUŽ PODNPZÁKX

[Cynik]

štihwavzžž nedudf ASUNJEMMUŽ PODNPZÁKX

To jsem zrovna chtel pripomenout...

[Saladin]

To si piš, že nás zajímají podrobnosti. Ty jsi studnař?

[Ormien]

Zdravím Ormien i ostatní čtenáře a nabízím trochu oživit toto vlákno 

Minulý týden jsem dokončil "zakázku" na prohloubení staré kopané studny situované uvnitř domu. Severní oblast č-m vrchoviny má už druhý rok tak výrazný srážkový deficit, že obyvatelé tohoto domu (starého přes 180 let!) na konci léta přišli zcela o vodu ve studni.
Byla to dost specifická věc a docela výzva, ale dopadlo to úspěšně Pokud by někoho zajímaly podrobnosti, nějak se ozvěte a můžu se rozepsat více...
Přeju pěkné pozdně podzimní dny!

...věčný školák s.a.

Určitě nás zajímají Tvé zkušenosti. Odkud jsi?

[scholaris aeternus]

...tak dobrá, trochu se tu představím, třeba to napomůže k realizaci jednoho z mých přání - být někomu prospěšný, třeba těmi zkušenostmi, které celý život pomalu sbírám

Kořeny: pěkné okresní město kousek od Pardubic
Vzdělání: od výučního listu (nástrojař) po VŠ titul (strojní technologie)
Pracovní kariéra: velmi pestrá, každé tři roky něco nového, fakt mě baví pořád se něco učit/objevovat, vyberu jen ty zajímavější štace: stavbař na JE, mistr v lisovně, manažer strojních technologií u stavební firmy, specialista na výškové práce, tesař-pokrývač, vedoucí produkce u sportovní agentury, správce rekreačního zařízení, lektor pro výcvik týmové spolupráce (teambuildingu), stavebník nízkoenergetických a přírodních domů... Tím jsem se dostal ke spoustě velmi zajímavých a často jedinečných věcí: chladicí věže na Temelíně, kácení staletých lip uprostřed hřbitova, adrenalinová lanovka napříč přes Dalešickou přehradu, střešní okna, krytiny a krovy, hliněné omítky atd...

Studny: poprvé jsem (asi před 18 lety jako pouhý manuál) pomáhal prohlubovat poměrně novou studnu ve štěrkopískových náplavách u Sázavy. Byla osazena klasickými betonovými skružemi (100cm x cca 50 na výšku) a naším úkolem bylo tyto dole podhrabávat tak, aby se pomalu sesouvaly vlastní vahou níže. Byli jsme na to tři, postoupili jsme asi o dva metry (nahoře jsme přikládali myslím 4 nové kusy) a "hráli" jsme si s tím asi týden. Nikdo z nás nebyl v oboru profíkem, jen jsme se nebáli výšek ani hloubek (ve výsledku asi 6m) a prostě jsme u toho trochu přemýšleli a trochu dávali bacha   Jak to bylo s "papírama" ke stavbě nevím, s výsledkem byli majitelé (rodiče jednoho z nás) spokojeni, k vodě jsme jim pomohli...
Do druhé studny jsem se dostal asi před 6 lety na jižní Moravě - šlo o její vyčištění na dně a instalaci ruční tlačné pumpy (sací koš byl asi v 8 metrech). Studna pocházela údajně z předválečného období, stěny tvořily betonové skruže bez stupadel, takže veškerou montáž jsme dělali ze zavěšených žebříků (od časů práce na stromech mám provazový žebřík 24m, to je šikovný pomocník). Tahle práce byla za den hotová, bylo nás na to asi pět chlapů...
Tato letošní akce byla pro rodiče mého dobrého kamaráda, věděl o obou mých předchozích zkušenostech, to prostě nešlo odmítnout... Ve starém stavení mají pod obytnou částí sklep (cca 3x5m) s nízkým klenutým stropem (výška max. 155cm), podlaha je asi 2,2m pod úrovní původního terénu. Zde je studna s rozměry přibližně 72x70 cm situovaná tak, že polovina jejího profilu je v podlaze a druhá polovina ve výklenku pod šikmou částí kamenné klenby. Z toho je zřejmé, že přístup dolů byl horší než mizerný    Výchozím stavem byla hloubka studny 160 cm od podlahy, přičemž v místech sacího koše 25 cm nade dnem měla průměr sotva 50 cm...
Místní hospodář ze sousedství to tu s námi obešel s proutkem a tvrdil, že stačí prohloubit dno o metr, max. o 1,2m, a vody bude dost. Pozval jsem pro jistotu i věhlasného senzibila s prokazatelnými výsledky a trochu nás zchladil: studna je na správném místě, ale pramen opravdu spodní vody je s jistotou 7m od podlahy. Veškerá dosud jímaná voda je pouze voda podpovrchová, které prostě výrazně ubývá (nechtějte slyšet, co pro naše kraje očekává tento senzibil v příštím roce!!) a nedá se na ni spoléhat
Horninové podloží od úrovně podlahy dolů tvoří rula s nerovnoměrným stupněm zvětrávání, podle prvních sond měla charakter/opracovatelnost jako jemnozrnný pískovec. Jako hlavní pracovní nástroj jsme zvolili el. vrtací kladivo 6,4kg /5 J se širokým sekáčem.
S odhodláním dostat se třeba i do těch sedmi metrů jsme se pustili do práce, vždy jedině ve dvojici, vše ruční práce včetně vynášení rubaniny ze sklepa. Postup: nejprve rozšíření studny v profilu jakéhosi "kulatého čtverce" na rozměr cca 65x65cm (s úhlopříčkou cca 75cm, což umožňovalo se v tomto rozměru předklonit), a poté postupné rozrušování dna ve vrstvách 10-15cm. Průběžné nakládání natěžené horniny (v předklonu nebo ve dřepu) do menšího kbelíku, vytahování ručně přes kladku, zde přesypání do jiných kbelíků, vynášení ze sklepa a následně odvoz na deponii v zahradě. Hornina měla výraznou vrstevnatou strukturu se zásadně odlišnými vlastnostmi, vrstvy byly uložené rovnoběžně, ale šikmo. V hloubce 2,7 - 3m byla kompaktní skála, pod ní naopak nejměkčí materiál se strukturou běžné hlíny na záhonku. Tato vrstva se také ukázala jako dostatečně vodonosná, ještě před začátkem podzimních dešťů přinášela cca 200 l za noc. Takovou vydatnost považovali majitelé za dostatečnou, a proto jsme skončili s kopáním na kótě 330cm, přestože bylo zřejmé, že jde stále o onu podpovrchovou vodu. Její kvalita byla dosud prý velmi dobrá chuťově i dle oficiálního rozboru ve všech ukazatelích, a také vydatnost této studny (i přes její poměrně malý zásobní objem) byla až do loňského roku dostatečná. Po mnoho měsíců (od podzimu obvykle až do konce jara) se údajně voda ve studni průběžně měnila díky silnému přítoku a fungujícímu přepadu, který udržuje max. hladinu asi 10 cm pod úrovní podlahy sklepa. Z toho dodatečně odvozuji, že tehdejší stavitelé dělali věci opravdu s rozmyslem a tak, aby fungovaly prostě pro celé generace 
Celkem jsme této práci s kamarádem věnovali asi deset nebo jedenáct dní (během více než měsíce), ale jeden den rubání představoval "jen" cca 3-4 hodiny čisté práce, více se v tak stísněném prostoru nedalo... I když průměrný postup činil asi 15cm/3h práce, věřil jsem ve schopnost dostat se v případě nutnosti postupně až do oněch 7m celkové hloubky. Pokud by to vnější podmínky dovolovaly, určitě by bylo lepší hloubit studnu s větším profilem (v kompaktní hornině min. průměr 80cm, v nesoudržné zemině tak, aby se mohly zakládat skruže o průměru 100cm), i při větším objemu vytěžené zeminy by byl celkový postup rychlejší.
 
Závěr: tohle byla vážně výzva a taková lahůdka    Nevím, kolik z firem, které inzerují zhotovování kopaných studní, by do toho šlo (a taky jak by toto nacenily!). V každém případě si na základě popsaných tří zkušeností troufám nabídnout se zde jako konzultant nebo i praktik pro čištění, prohlubování nebo kopání nových studní (nebo i jiných technicko stavebních specialit).
Dotazy: snažil jsem se o podrobný popis, ale... Pokud tu není vše, co vás zajímá, neváhejte se zeptat, a dejte mi pár dní 

Díky za pozornost a mějte se krásně!
...věčný školák s.a.

 

[Saladin]

To tedy máš můj obdiv, protože já bych do takhle stísněného profilu nevlezl.

Účastnil jsem se čištění starých štol v Čáslavi, dokázal jsem pracovat ve štole o rozměrech 120x 80 cm. Měli jsme tam potíže se zvýšeným obsahem CO₂, to jsme ale nakonec vyřešili pneumatickým ručním nářadím, které se nám postaralo o více než dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Pokud bych kolem sebe neměl skruže o průměru alespoň 100 cm, tak bych do takové studny nevlezl. Když jsme kopali šachtu z ulice, v nesoudržné kulturní vrstvě (hradební pásmo gotického / románského města) měla profil 1500x1500 mm. Výdřeva se prováděla coulovými fošnami, věnce byly z trámků 150x150 mm, věnce byly metr od sebe. Kopali jsme do hloubky asi 8 metrů, poslední cca 3 metry byly ve zvětralé vyvřelé skále. Štolu jsme našli.

Dozor nám dělal horník z Kutné Hory.

Takovéhle práce dělat vždy nejméně ve dvou a další člověk o vás musí vědět a průběžně vás kontrolovat. Nás chodili pravidelně kontrolovat městští policisté a hasiči byli připravení kdykoliv vyrazit. To, co jsme dělali byl v podstatě oficiální záchranný archeologický průzkum pod záštitou místního muzea a města.

[Cynik]

Slusna prace, klobouk dolu!

[milda64]

Můžu mít dotaz? Potřebuji vyvrtat 10 metrovou studnu. Čtyři metry hlíny a pak je 6 metrů břidlice. Dá se do břidlice vrtat spirálovým vrtákem? Dík Milda