Půda a její cena.
Domnívám se, že zemědělská půda je to nejcennější, krom zdraví a čisté vody, čeho by si měl člověk vážit.Bohužel, přístup téměř většiny lidí je k půdě absolutně macešský. Aby půda rodila a zadržovala vodu, musí obsahovat humus a bakterie, důležité živiny i stopové prvky, jinak se stává mrtvou hmotou.Od roku 1948 se půda soustavně devastuje špatnou exploatací a stále ubývá nezřízeným stavebním ruchem. Úrodná vrstva, která vznikala úsilovnou prací předků asi 5000let, je rychle a nenávratně ničena. Období 1989-2015 bude jednou označováno jako tragické pro existenci zemědělské půdy v Česku. Diletantský přístup k půdě byl dovršen v roce 2015 odbouráním poplatků za stavební zábory půdy, misto aby se podpořilo využití brownfieldů a nevyužitých prostor zvednutím poplatku alespoň na výši ceny zemědělské půdy, která je nyní kolem 50Kč/m2.Protože toto všechno vím a nemohu s tím nic udělat, provádím změnu jen na své farmě. Hospodařím na cca 65 ha půdy, kterou jsem koupil úplně poničenou. Koupil jsem za cenu dopravy 7000m3 ornice ze staveb, která by jinak končila ve skládkách. Každý rok vyrábím z této ornice a hnoje od cizích i svých koní a skotu asi 2000m3 kompostů. Ironií je, že hnůj je právě v okolí Prahy považován za téměř škodlivý odpad. Dokonce kontrolní úřednice ze ZIFU chodí po farmách a počítají podle nějaké debilní unijní směrnice, nedává-li se někam hnoje moc! Nedává. Dříve se rozmetalo práškové hnojivo a dnes, 80% zemědělců hospodaří na lumpácky pronajaté půdě, a tam už do půdy nedávají nic. Stříkají hnojivo jen na list, protože půda už příští rok bude mít třeba jiného nájemce. Jen tři sedláci v okolí Prahy -západ hnojí svá pole statkovými hnojivy ve správné míře. Jen hnůj se slámou dodá do půdy živiny, bakterie a nezbytnou organickou hmotu. A jen půdní fanatik jako já, jí rozváží po polích ve formě kompostů řádně proležených, přehozených a kátrovaných. Navíc na bazických půdách Českého krasu ještě s přídavkem rašeliny nebo rozložené dřevní štěpky. To je vztah k půdě, který měli před mnoha léty všichni sedláci, dělali to nejen pro sebe, ale i své děti a vnoučata. A nezmění-li se to rychle zpět do stejné podoby, nejen že půda nebude rodit, ale neudrží ani vodu a poslední zbytky jí vezme každý větší déšť. V příloze foto z kátrování a rozmetání kompostů.
[příloha smazaná administrátorem]