Otázky a odpovědi z farmaření

[sahaw]

Da se nejak vyuzit bolsevnik?

[sahaw]

vidim, ze neni potreba osevat repku. Sama se vyseje.

[Gloch]

My jsme si ho chtěli dát kdysi na zahradu - v době kdy se ještě nebojovalo proti invazivním rostlinám a vždycky nám ho sežraly slepice. Ale asi bych jim ho nedával i když jim evidentně chutná.

[sahaw]

Lilek černý (Solanum nigrum) je krasny, ale jedovaty. skoda. Celou rostlinu davam slepicim a oni ji jedi. Myslim jen listy.

[sahaw]

Zacina uz hloch cervenat.

[Gloch]

Lilek černý (Solanum nigrum) je krasny, ale jedovaty. skoda. Celou rostlinu davam slepicim a oni ji jedi. Myslim jen listy.

Nemáš strach, že se ti slepice otráví?

[sahaw]

Nemáš strach, že se ti slepice otráví?

Diky tobe se uz nebojim. Pokud neudelam jim podpasovku, tak dokazou diky otestovani zjistit co muzou a co ne.

[sahaw]

Teoreticky jsem nakradl trochu repky. Zustalo na kraji pole a par tydnu jsem sledoval jestli to sklidi a nic. Tak jsem sel a nasbiral pres kilo.

[miki]

Zdravím.
Takjá jsem okolo toho "na těch souvratích" do dneška chodil a nadával jaký jsou to hospodáři. Dnes již vím,
že je to dobrý zdroj, díky Sahaw.
Opravdu dobrý nápad jen ten lis na olej by to chtělo, ale ten je dost drahý. Mnooo a nebo to dělat po staropolském
způsobu tzv. "Vybíjaním oleja". Sice nejni tak kvalitní ale je to jednoduché.
Miki.

[sahaw]

Nasel jsem mezi poli hromadu organickeho odpadu. Je to plev(myslim) neboli vrchni slupka od zrna. Nevite jestli je to odpad nebo to ma nejaky jiny smysl tam vyhodit?

[plenty]

Najskôr to tam nasypali poľovníci pre zver

[sahaw]

Nevite, kdy zacne vrba kvest, kdyz zasadim maly proutek predchozi rok? Napadlo mne jen, ze pokud bych vysazel rok predtim huste tisice proutku a prezili najezd zajicu, tak by to bylo skvele pro vcely.

[sahaw]

Myslite, ze kdyz koupim ted cibuli v krame a dam ji do hliny nebo cas do vody, tak udela nat? Nevzpominam si, ze by v teto dobe delala nat. Nevite?

[Ormien]

Není důvod, proč by neudělala nať (česky "vyrašila"), pakliže není ošetřená nějakou chemií. Ale lepší než nechat rašit cibuli je zasadit si cibuli sečku. Je na ni právě teď vhodná doba - té pak můžeš stříhat zelenou nať postupně a bude Ti dorůstat.

[Gloch]

Myslite, ze kdyz koupim ted cibuli v krame a dam ji do hliny nebo cas do vody, tak udela nat? Nevzpominam si, ze by v teto dobe delala nat. Nevite?

Cibule - mimo naťovou je teď už v spánku a začne rašit až na jaře.

[Odyseus]

Zní to pěkně, že se dá postavit plot z větviček z vrby, ale nejde to.

[sahaw]

Mam nejakou kukurici, slunecnicni, ktera ma plisen. Je to takova chloupkova.

Jak ji odstranit, abych to mohl dat zviratum. V extremnim pripade lidem.

Napadlo mne ocet. Bych to v nem vypral. Co hypermangan?

Asi nestaci jen voda.  Mam obavu z poskozeni jater a ledvin.

[Sumo.cz]

Nic plesnivého nejíst. Pokud už je plíseň vidět je to prolezlé toxiny všude. Jako než umřít hlady tak bych něco málo snědl, ale jinak ne.

[Neon]

Souhlas, kdyz je plisen nekde na povrchu, tak je to jen spicka ledovce. Prorostle je to neviditelne pekne do hloubky.
K tomu me pak napadlo jeste to, ze moderni "chleba" z obchodu, ktery se ma vetsinou snist do 2 dnu a opravdu pak po 2 dnech vetsinou plesnivy (viditelne na povrchu), tak je velice pravdepodobne prorostly (nacaty) tou plisni jiz treba v druhem dnu, nebo mozna i drive? Podle me je hodne potravin v obchodech v pocatku plisne, i kdyz jeste skryte - vidim ji casto na zazvorech, batatech a spouste dalsi zeleniny.

Ale kdyz jsem premyslel napriklad nad domacima jabkama, ktere maji casto plesnive jadrince po rozkrojeni, ale z venku jsou nadherne, tak jsem si rikal, ze tam ta plisen asi nehrozi. To jadro ma tvrdou slupku mezi duzinou a podle me ta duzina je ok. A kdyby nebyla, tak se tak ty jabka stejne musely po tisicileti jist, sni se vnejsek a pak se clovek prokousa k jadrinci a az pak zjisti, ze je plesnivy.
Je fakt otazka nakolik na plisen je nebezpecna. Driv asi lidi nevyhodili plesnivy chleba, odkrojili to a snedli.

Podle me si zdravy organizmus s mirnou davkou plisne hrave poradi. Ty houbicky jsou stejne vsude kolem nas. Ale neco plesniveho bych vyhodil, pokud mam co jineho jist

[Shaman]

Vyplatí se papěrkování?

[sahaw]

Pokud budu hladovět, když všechno, co mám, je neznámé, pak budu hladovět.

Tak to zacni trenovat pust. 

[sahaw]

Zní to pěkně, že se dá postavit plot z větviček z vrby, ale nejde to.

Par let bude vzhledove nic moc, ale koreny zapusti a urcite za tech par let vyrostou. Uvidim jestli preziji zimu a zacnou rust do vysky.

[sahaw]

Vyplatí se papěrkování?

Urcite. Jen kolik nechali na poli brambor.

[visla]

Urcite. Jen kolik nechali na poli brambor.

Kolik jsi nasbíral a za kolik času?

[sahaw]

Asi 8 hodin a ziskal jsem

[Leon]

Jak dostáváte ze slunečnce semena? Jak odstrante nečistoty?

[sahaw]

Dal jsem si pred par mesici na pudu par hromad rozdrcene stebla prosa co nechal kombajn na poli. Byli vlhke. Chtel jsem zkusit jestli uschne pokud to necham na hromade. A pokud neuschne, tak zacne rozkladat.

Vlkost az mokro tam zustalo. Ocividni rozklad jsem nevidel.Ani jsem necitil zapach hub nebo plisne.

[sahaw]

diky

[sahaw]

Co podle Vas zpusobuje zluknuti listu? Hodne vody? Malo zivin?

[sahaw]

Je to pelicka? Moc na ni nevypada. 3 kousky vypadaji jako perlicky a 2  tyhle. Ze by jiny druh nebo to jsou samci?

[Neon]

Sahaw: to máš tak na husto ředkvičky? Proč? A vůbec, ty normálně předsazuješ ředkve? Proč?
Mě vybledla takto v květináči rukola a dodal jsem do závlahy dusík a za pár dnu byla zas zelená.

[sahaw]

Tak to neni perlicka, ale kruta. Dnes jsem to poznal jak se pohybovala. Tak mam dva druhy krut.

Ja vsechno predsazuji. Mam spatne zkusenosti, kdyz jsem sazel ze semen na zahony.

[sahaw]

Kde mam koupit rajcata, aby byla jistota, ze z jejich semen vyrostou rostlinky. Na trzisti budou schopne?

[sahaw]

Dalsi divna otazka: Jak dlouho trva nez ze semena vyroste travnik, ktery bude neznicitelny drubezi? Tedy dokonale prorostly a zemina jako beton.

[Saladin]

Neexistuje trávník nezničitelný drůbeží.

[sahaw]

Neexistuje trávník nezničitelný drůbeží.

Na 70 procent verim, ze existuje neznicitelny travnik. Museji mit slepice vetsi prostor. Travnik musi byt prorostele koreny mezi sebou. A pak neznici jen tak. Dalo by se ric, ze pokud na zimu se travnik od vybehu oddeli, tak ho nikdy neznici, protoze v zime podle mne je na to nejhur, protoze neroste nic.

Ale pokud Saladine nechces, tak pokus muzeme zkusit pristi rok to vyzkouset. Na 70 procent rikam, ze ho slepice neznici. Jen na 70 procent, protoze jsem jsem mel 4 mesice vybehu slepice a oni ho neznicili. Jediny problem muze nastat pokud se do vybehu, kde je travnik nosi treba zemina,pisek, bordel, zelen atd. Pak se travnik nici.

[TNT1973]

sahaw
ja som mal pred casom 12 sliepok na cca 4 arovom travniku.boli tam celi rok a neznicili ho.nemusel som ho ten rok ani kosit a navyse sa krmili skoro bez zrna.stacilo im co nasli na tom travniku.podstata je ta ze travnik musi byt dobre zakoreneny a nesmie tam byt vecsi pocet hydiny ako znesie.podla mojich vtedajsich pozorovani a zisteni by sa na 4 aroch travnika v pohode uzivilo 15 sliepok.tento rok som to skusil s husami a musim napisat ze 5 husy ho dokazalo znicit za 3 mesiace.ale je pravda ze bolo dost sucho a travnik som nepolieval

[Dag Björndal]

Tak ono hus dokáže na pastve zožrať denne až 2 kg pastvy. Krát 5 husí, je 10 kg, čo už treba slušný pozemok.Tuším sa ráta na 1 ha 100 husí.

Slepice sú najlepšie pásť v sade. Je tam obojstranný úžitok. Máme menej choré a červivé plody, a napasené slepice. Na zimu je fajn slepicám urobiť výbeh do skleníka. V zime, keď nie je nič na pasenie, dávam klíčiť zrní.

[sahaw]

Ted resim par otazek:

1.Jak to, ze kachny muzou existovat jen na pastve? Pise se to vsude, ze jim staci jen pastva. Jen trava a koprivy?


2.Pak mne zajima jestli staci kachnam a slepicim jen suche koprivy s cukrovou repou pres zimu? Jen, aby prezili. + co najdou ve vybehu. Po slepicich se neocekavaji vajicka.


Neplanuji to zkouset. Tedy zatim. Chci ziskat co nejvic informaci.

[Dag Björndal]

Tak ono kačka je všežravec. Takže pod pastvou sa rozumeje, že sa napasie všetkého, čo tam najde. Lúčne kobylky, chrobáčiky, červíky, slimáky...

Hydine je na zimu treba aj dáke zrno, slnečnica, namočený chlieb či pečivo,

Všeobecne platí pri chove, že kolko dáš, tolko dostaneš. Ale taktiež záleží aj od druhu. Niektoré zvieratá sú nenáročné na krmenie- staré a pôvodné plemená. Brojlery a prešlachtené potrebujú riadne krmiť, inak pojdú hladom.
Taktiež záleží od velkosti výbehu, ale aj od zemepisného miesta. Na slovensku máš miesta, kde máš zimu ani nie 1 mesiac, inde je zima 4-6 mesiacov.

Niekedy je lepšie /aj pre chovatela a aj pre zvieratá/ na zimu všetko zjesť, a na jar zakúpiť mladé, či vynosené. Predsa len behom zimy okrem krmenia treba bojovať zo zmrznutou vodou, chorobami a roztočmi, dravcami....
Akurát to nie je prepersky správne. 

[stepan-hawk]

Jen tak mě napadlo... kde by se po PA daly sehnat staré odrůdy? (Vím, že jsou méně výnosné, ale myslím, že stejně budou vhodnější, protože jsou rezistentnější proti nemocem, plísním a škůdcům a postřiky po VP asi nebudou.) Tak jsem si jen tak přemýšlel, kde by bylo možné je v případě málolidného PA sehnat. Má to zemědělská škola? Šlechtitelský ústav? Výzkumný ústav? A dá se to poznat z knihy? Nebo se spoléhat na popsaný pytlík ve kterém to bude? :-D

[sahaw]

Nechci se spolehat se, ze po mesici bude na pastve zive maso. Proto ta otazka ohledne travy a kopriv.

Neni to prepperske. Je logicke, ze je nejlepsi nakoupit zbrza jara mladata a cpat do nich zrni a soju, aby co nejrychleji rostli. Za 4 mesice je podrzinout a dat je do mrazaku. Ale k tomu je potreba elektrina,elektronika a vzacne krmivo, ktere clovek muze snist. To neni prepperske.

Mit zivy chovny par zvirat ma po PA obrovkou hodnotu. Ted jsou naklady na rok asi podle mne 300kc za kus, ale diky vajickam a mladatum neni to takovy minus.

Libi se mi predstava, ze kvocna vychova kachny nebo jiny druh drubeze. Urcite by nezvladla krepelky.

[sahaw]

Jen tak mě napadlo... kde by se po PA daly sehnat staré odrůdy?

Neni lehci je sehnat ted?

[Dag Björndal]

Staré odrody kúpiš napríklad tu: http://www.stareodrudy.org/  alebo  http://stareodrody.alter-nativa.sk/odrody_info.php
Alebo si odkopeš niekde spod stromu plánku, a zaštepíš. Niektoré stromy samozrejme netreba štepiť, napríklad slivky.

Tiež si nechávam slepice a kačky aj na zimu. Z jara začínam s liahnutím. Ale zas tak minimalisticky to nepôjde. Sušená kopriva, daleina, zemiak, topinabur, repa či tekvica je na zimu fajn. V PA dobe budú musieť vystačiť a na prežitie aj minimálne náklady.
Tiež sa dajú zbierať na krmenie šípky, jarabina a lesné plody /žalude,bukvice.../

[sahaw]

Asi nejvetsi problem u zvirat bude pribuznost. Prvni generaci nevadi, kdyz to delaji sestry s bratrami, ale uz dalsi generace ma velkou sanci zmetky.

Teoreticky zvire se dokaze rozmnozovat az 5 let, tak staci mit 2 nepribuzny samce 2 samice, aby problem nemuseli resit minimalne 10 let. Do te doby uz mel snad svet fungovat.

[Dag Björndal]

Tak čo som čítal, tak hus, či kačica je najplodnejšia až po dvoch rokoch, a v pohode aj 15 rokov, kedy sa už plodnosť znižuje.

10 rokov na obnovenie svetového poriadku môže stačiť, ale nemusí ani 100. Záleží, aký má kto v hlave scenár.

Ono také slepice, zajac a kačka by sa vedeli po susedoch občas obmeniť za iný chovný materiál. Ale taký kanec, žrebec či cap je problém aj v dnešnej dobe.

Neviem, prečo sa nedáš na chov holubov? To je také minimalistické, rovno pre teba

[stepan-hawk]

Jo se stromky je mi to poměrně jasné. Já se ptal blbě. Myslel jsem staré odrůdy obilí. Pardon za zmatečnost.

[sahaw]

Ja jsem cetl, ze samci jsou plodny maximalne 5 let. Pak uz strili na slepo.

Ja osobne  vlastnim jen cca 20-25 kusu slepic. To mi staci. Ale staram se o jinou cizi drubez. Mozna se budu casem starat o holuby, ale nebudu je vlastnit.

[Dag Björndal]

Tak ono u obilia asi nebude až taký problém. Lebo väčšina neprešla dákym velkým šlachtením. Najviac sa šlachtí kukurica a slnečnica. U nás najbežnejšie pestovaná obilnina bola kedysi špalda. Ale aj žito je docela skromná obilnina. Pohánku by som chcel skúsiť ešte pestovať.
Zohnať osivo by nemal byť problém, lebo sa stále bežne pestujú. Akurát niektoré a niekde obilie sušia horúcim vzduchom, a to už nemusí vyklíčiť. Tak treba radšej od dákeho gazdu kúpiť. V PA dobe asi nezoženieš, ale to neviem isto, bo som ju ešte nezažil 

Pšenice:  zaujímá mezi užívanými druhy obilí střední postavení. Má vyvážené složení, neutrální chuť, která se dá mísit s jinými chuťovými kvalitami, obsahuje velké množství bílkoviny glutenu.

Špalda:  stará odrůda pšenice. Ještě na počátku 20. století patřila mezi nejhojněji pěstované druhy obilí. Použití i vlastnosti jsou obdobné jako u pšenice. Špalda je přes obsah glutenu lépe stravitelná, proto obzvlášť vhodná pro děti. Navíc přijímá z prostředí méně škodlivých látek než pšenice.

Žito:  klíčí již při teplotě 1 - 2°C, roste i v nehostinných horských podmínkách. Má ze všech druhů obilí nejtvrdší zrno. Potřebuje proto nejdelší dobu přípravy a je stravitelné jen pro toho, kdo má v pořádku zažívání. Pro tyto lidi je velice zdravé.

Oves:  je obilím starých Germánů. Římané jej považovali za barbarskou plodinu a používali ho jen k léčebným účelům. Oves vyžaduje vlhko a hodně světla, daří se mu proto dobře ve vlhkých severských končinách s dlouhými dny v létě. Vedle prosa je obilím s nejvyšším obsahem tuku s nenasycenými mastnými kyselinami. Při vaření vytváří sliz, který má hojivé účinky na žaludeční a střevní sliznici. Má lehké močopudné a projímavé účinky.

Ječmen:  obilí, které se pěstovalo ještě dříve než pšenice a žito. Má významný obsah křemíku. Používá se u poruch růstu nehtů, vlasů, kožních chorob. Obdobně jako oves obsahuje bílkovinu, která při vaření tvoří sliz. Hodí se proto při žaludečních a střevních obtížích. Po rýži je nejsnáze stravitelným druhem obilí. Kroupy vzniknou lehkým mechanickým obroušením jarního ječmene, jsou tudíž obzvlášť dobře stravitelné.

Proso:  vyžaduje pro pěstování málo vody, zato hodně tepla: klíčí až při 11 - 12°C. Svým kořenovým systémem přijímá z půdy celou řadu minerálů: sodík, hořčík, křemík, železo, avšak téměř žádný vápník. Z tohoto důvodu je vhodné proso ve stravě doplnit mléčnými výrobky. Je snadno stravitelné i při krátké době varu, hodí se proto výborně pro dětskou stravu. Tak jako ječmen je možné použít proso při poruchách nehtů a vlasů, kdy po několik týdnů přidáváme trochu prosa ke každému jídlu s obilovinami. Jáhly jsou oloupané prosné obilky.

Kukuřice:  vyžaduje hodně tepla a světla, na sever od Alp často její klasy nedozrávají úplně a celá rostlina zde dosahuje výrazně menších rozměrů. Co se týče důležitých obsahových látek je kukuřice nejchudší ze jmenovaných druhů obilí, s výjimkou hodnotného tuku, který je obsažen v klíčku, a karotenu. Kukuřice neobsahuje gluten, který však nalezneme ve velké většině cornflakes: kukuřičné lupínky jsou potažené jemnou sladkou vrstvou z pšeničného sladu.

Rýže:  její stébla musí stát až do květu ve vodě a vyžadují mnoho tepla. Má neutrální chuť, její bílkoviny jsou ze všech druhů obilí nejsnáze stravitelné, takže prakticky nikdy nevedou k alergizaci. Obsah bílkovin i minerálů je však velice nízký, obsah tuků zanedbatelný. Rýže je proto nejvhodnějším druhem obilí pro kojence mladší 6 měsíců, kteří nemohou být kojeni. Rýže staví a má lehce močopudné účinky.

Pohanka:  z botanického hlediska nepatří do čeledi lipnicovitých, jako výše uvedené druhy, nýbrž do čeledi rdesnovitých. Pochází původně z Asie, má velice krátkou vegetační dobu (ca 75 dnů), roste na chudých půdách a nesnese umělá hnojiva. Obsahuje málo tuků, žádný křemík, málo bílkovin, zato ale s cennou esenciální aminokyselinou lysinem, která je v „pravých" obilovinách obsažena jen ve velice malém množství. I pro svou lehkou stravitelnost je proto vhodnou potravinou pro děti, které nesnáší mléčné produkty. K lipnicovitým nepatří ani merlík čínský (quinoa) z čeledi merlíkovitých, ani amarant z čeledi laskavcovitých, který pochází z Jižní Ameriky. Užívají se však obdobně jako ostatní obiloviny.

[sahaw]

Tam jednu zaludnou otazku, kterou bud nekdo odpovi, kdo uz nad ni premyslel nebo casem az nekde na to narazim.

Jak se ziskava umele hnojivo?

Berme hnojivo pro obilniny a repy a brambory. Je jine slozeni nez pro zeleninu nebo travnik.

Velmi casty argument veganu je, ze neni potreba hnuj, ale staci jen umely. Tak mne zajima jestli se da ziskavat nekonecne(u fosforu vim, ze ne) a jestli pri tom trpi zvirata.

A jake mate zkusenosti zelenem hnojeni pri velkych plochach. Na zahon jsem to zkusil, ale predstava, ze na male policko ruco je pro mne nocni murou. K krome pouziti semen, tak to bude taky pekna prace s rycem a motykou.