Otázky a odpovědi z farmaření

[stepan-hawk]

Nejstarší umělé hnojivo dle mých znalostí byly fosfáty (například Guáno), které se těžily všude, kde se vyskytovaly v zajímavém množství. Stály například i za tím, že se Nauru stalo velice bohatým státem, protože tamní ložiska fosfátu byla tak vydatná, že to tomu ostrůvku nakoplo ekonomiku. (Která ale s konečným vytěžením a špatným rozpočtovým hospodařením je dnes na pokraji bankrotu.)

[Gloch]

Jo se stromky je mi to poměrně jasné. Já se ptal blbě. Myslel jsem staré odrůdy obilí. Pardon za zmatečnost.

Zkus Gengel http://www.gengel.webzdarma.cz/

[chpslst]

capo, pohanku mám /ak chceš/...

[sahaw]

Kdyz je napsano Jedná se o kuřata čistikrevných plemen, tak jsou tedy cistokrvna vhodna na chov nebo se pocita, ze se skrizili s jinym druhem kohoutem? Myslel jsem, ze je to cisty, ale jak sleduji, tak nejsou moc ciste.

[Dag Björndal]

Ťažko povedať. Ale dosť možné, že máš čistokrvného jazvečíka skríženého s čistokrvným pudlom. 

[chovatel]

Radši se neplést mezi drůběží a krmivem.

[sahaw]

V kolika mesicich se u pizmovek(kachny) objevuji ty monokly? Myslim ty bradavicove cervene kruty okolo oci. Porad u mych nic. Zacinam si myslet, ze to jsou pekiny, ale prodejce mi jasne rekl, ze to jsou pizmovky.

[Anakin]

Objevil jsem po babičce stará semínka jejichž expirace na obalu byla v letech 1997 až 2003. Je tam např. mrkev, petržel, pórek, květák, salát, nějaké ty okurky i rajčata, hrách. Poznatek, že ceny semen vzrostly víc než dvojnásob bych už měl, teď by mě zajímalo jestli může z toho něco vyrůst. Skladováno v suchu a temnu v neproušených obalech při teplotě do 18°C

[Ormien]

V prvé řadě shledej pár misek a takové věci jako rajčata, hrách, okurky, květák namoč do vlažné vody přes noc - pro orientaci stačí 10 semínek. Ráno to slij a postav misky na sebe do tepla tak, aby to nevysychalo. Ráno a večer to propláchni vodou.
Hrách by měl začít klíčit nejpozději po 48 hodinách - nezačne-li klíčit, začne se kazit - semínka měknou a mažou se. Ty je třeba vyeliminovat.
Ostatní by měli začít vystrkovat bílé kořínky nejpozději do 5 dnů - jestli ne, nevyroste z nich nic.
Mrkev, petržel, pór i salát lze zkusmo nasadit do květináče a vystrčit někam na chladnější parapet. Je vhodné semínka nasypat v určitém snadno rozpoznatelném obrazci, např. dvě čáry do kříže, aby to člověk poznal od plevele, který může z hlíny odebrané venku taky začít klíčit.
Nejhůř se z toho, co jsi uvedl, ověřuje klíčivost petržele, protože ta ani venku neklíčí moc ochotně a někdy jí rozhodování, zda být či nebýt, trvá i měsíc.

[Anakin]

Děkuji. Sice mám něco nakoupeno, ale chci vyzkoušet i stará semínka. Ostatně naděje tady je: http://nostromo-zajimavosti.blogspot.cz/2014/07/archeologove-nasli-v-izraeli-2000-let.html 

[sahaw]

Zkoušili jste to někdo?

[Dag Björndal]

Aký to má význam? Okrem dekorácie teda ...

[Ormien]

Zkoušili jste to někdo?

Nezkoušela jsem to z následujících důvodů:
- vajíčko musí mít dole díru, aby z něj odtékala nadbytečná voda. Tím pádem bude vlhnout papírový stojánek, což može vést k jeho deformaci. Plastové stojánky nemám.
- trápit se s vyfukováním vajíček se mi nechce a vejce na měkko u nás nikdo nejí, takže netuším, kde bych takovéto skořápky brala - leda rozbíjet vejce odklepnutím špičky a to jsem nezkoušela.
Ale dokážu si představit, že by to jako minimalistické řešení mohlo fungovat (což se mi u roliček od WC papíru zdálo taky, a jak to dopadlo:(  ).

[Anakin]

Jak daleko by od sebe měl být záhonek dýní (např. hokaido) od záhonku cuket nebo jiných druhů dýní, aby mi nevyrostly hybrydy. Na co je třeba dát pozor?

[Ormien]

Běžně se využívají dýně tří druhů, už to tady někde vysvětloval Gloch: Cucurbita pepo (patizony, cukety, olejnatá dýně, špagetová dýně, acorny), Cucurbita maxima (hokaido, hubbardy, goliáš, ...) a Cucurbita moschata (muškátová dýně, např. butternut, ...). Vzájemně se tyto druhy kříží vcelku neochotně (ale není to vyloučeno), zato rostliny jednoho druhu (různé odrůdy, např. cuketa s olejnatou týní apod.) se kříží prakticky bez zábran.
https://www.youtube.com/watch?v=qrH00iqIQPE

Na malých zahradách lze květy opylovat ručně, abys měl jistotu, že se nezkříží. Postup např.:
https://www.youtube.com/watch?v=poKA7i_CrZI

Ohledně vzdálenosti uvádí Gengel (Pěstujeme si vlastní semínka, ISBN 978-80-969754-5-7) 250 metrů, závisí to ale i na směru převládajících větrů, výši překážek mezi oběma místy, charakteru terénu a místních opylovačích, směru jejich pohybu, charakteru porostů apod. Zatímco někteří (včely) mají ve zvyku "odpracovat" místně postupně jeden typ rostliny, jiní (např. čmeláci) létají chaoticky.

[Anakin]

Děkuji za odpověď. No já plánuji Hokaido a Cukety. Jo a taky se mi podařilo špatným kouknutím koupit semínka
odrůdy Hokaido a odrůdy Solor F1, u které jsem si přečetl, že je to vyšlechtěná Hokaido s delší skladovatelností, ale nemá již tak výrznou chuť. Rozhodně je tedy nebudu sázet vedle sebe, spíše letos zasadím jenom Hokaido. Mám jí dost. Co se týče sexu mezi dýněmi, to si teda budu muset naštudovat v češtině. 

[Ormien]

Přikládám naskenovanou stránku z citované knihy od Gengela plus obrázek...

[Ormien]

Ještě jednou obrázek v otočené verzi. Zas jsem byla moc rychlá...

[Anakin]

Kdo mi dělá hnědé dírky do mých ředkviček? 

[votroubek]

Pokud díry v listech, dřepčík, pokud pod zemí, květilka , zřejmě zelná...
Pokud to jsou chodbičky...střídat pozemky a na pozemky po brukvovitých, koštálové zelenině, nebo kořenové nejdříve za 2
 roky a raději ještě ob záhon.
podobnou práci dělá na mrkvi pochmurnatka mrkvová...

[Anakin]

Včera jsme byli u jedné kamarádky, která také pěstuje hokaida a jí jedna známá co má poměrně velkou zahrádku poradila odstraňovat všechny samčí pupeny. Údajně to má rostlinu vysilovat. Zajímá mě váš názor. Můj dojem je že ti samci tam nejsou bezúčelně, ale zase jich třeba nemusí být tolik. Nikde jsem o podobné technice nečetl.

[votroubek]

Mno, kdyby odstranila všechny samčí poupjata, jednalo by se o neposkvrněné početí, hodné zápisu do bible....
Je třeba zvážit pro a proti...
Pro je úspora energie, mezi poupětem a rozvinutým plodem.
proti je šlapání v záhonku, přebírání květů, více květů přiláká více hmyzáků a oplodnění bývá efektivnější a každá otevřená ráno v rostlině bude lákat různé mikroorganismy, jako hnilobné bakterie nebo plísně,poškodíme rostlinu, když se v tém budem nimrat, jako poslední argument považuju pracnost....Spíše považuju za účelné zaštípnutí výhonů po vytvořeném počtu plodů. Záleží na kondici rostliny, závlaze, hnojení a odrůdě. Hokkaido necháváme 5 až 6 plodů, muskate kde provance 2, a někdy na to taky prdíme, když není čas....Dnes mi připadá účelnější okřídlené NEŠAHAT-ZALÍVAT.

[sahaw]

Je možné mit zahradu na orné pudě legalně? Tedy mit zahony, ale žádnou stavbu?

[Anakin]

Proč by to nemělo být možné? Na každém poli je snad stavba?

[k.vancura]

Sahawe, orná půda je půda určená k zemědělské produkci. Teoreticky bys na ní neměl vysázet les (i když třeba vánoční stromečky můžeš), stavět a asi by byl problém, kdybys na ní založil trvalý travní porost (nebavím se o dočasné louce, nebo o luceně a podobně). Stavět na ní můžeš účelovázařítzení a stavby, po povolení, samozřejmě.

Jinak, jestli na svém poli pěstuješ kapustu nebo brambory a obilí je každému fuk. Technicky, problém by mohl nastat v případě, že na ten pozemek bereš dotace.

[Anakin]

Z vydlabaných semínek muškátové dýně která vypadá takto, jsem zasadil sazenice a vyrostla mi dýně která vypadá jako v příloze. U hokaida jsem zvyklý že malý plod je lehce oranžový a postupně nabírá na oranžovosti.
Tohle je zelený  Jak to bude vypadat až to dozraje?

[votroubek]

boze můj, čím se ti to připrsklo, že to nemá žebra? Nu vot, tady jedině věštit z kávové sedliny, páč to může být kříženec se spoustou kombinací. Hlavně, aby to nebylo s okrasnou, to se pak nedá žrat.
 

[Anakin]

To nevím s čím se to sprsklo. V okolí nikdo dýně nemá, já pěstuji hokaida a tyhle byly dost daleko. Spíš nějaký hybrid z obchodu. Dýni jsme snědli a semínka schovali a pak zasadili  Snad bude dobrá. Otázkou kdy ji sklidit.

[Prof]

Jel jsme teď z dovolené Rakouskem za dne přes malé vesničky a kochal se okoloskvoucí krajinou. opravdu udržované malé políčka kukuřice, obilí, cibule, česneku atp. Radost pohledět. Jako pěst na oko působili pruhy pole  s dýněma. (netuším co to byl za druh) rostly ve velkém množství, spíš střední velikosti než větší, ale půda byla viditelně nevypletá, dýním to viditelně nevadilo. Když jsem tak míjel prvních pár, říkal jsem si, že to je velká úroda a co s tím budou dělat. Napadlo mě skrmovat to zvířatům, ale to množství mi přišlo tak velké,  a tak často, že tolik zvířat v těch malých vesničkách nemohlo být. Pak jsem uviděl, že na jednom poli to vypadalo jako kdyby to políčko s dýněma někdo rozšmelcoval nějakým velkým strojem a ještě nestačil zaorat. Napadlo mě, jestli to nepoužívají jako zelené hnojivo na půdu, co tento rok odpočívá. Neslyšel jste někdo o podobném "hnojení ? " případně výhody ?
P.S. odhaduji zhruba 1/8 plochy políček byla "zadýňovaná"

[votroubek]

Až do stopky nezaboříš nehet
V rakousku dýně olejná, rakousko je v tom světová velmoc.....

[k.vancura]

Lidičky, já mám těch kulatejch, bachratejch a jinejch nesmyslů nšjak moc ... u některých se chytám, ale u těhle jsem se vážně nechytuil, co že je to za potvory. Jo holt darovaný sazeničky.

Pomůžete prosím někdo s identifikací?

Díky moc

[TNT1973]

Jel jsme teď z dovolené Rakouskem za dne přes malé vesničky a kochal se okoloskvoucí krajinou. opravdu udržované malé políčka kukuřice, obilí, cibule, česneku atp. Radost pohledět. Jako pěst na oko působili pruhy pole  s dýněma. (netuším co to byl za druh) rostly ve velkém množství, spíš střední velikosti než větší, ale půda byla viditelně nevypletá, dýním to viditelně nevadilo. Když jsem tak míjel prvních pár, říkal jsem si, že to je velká úroda a co s tím budou dělat. Napadlo mě skrmovat to zvířatům, ale to množství mi přišlo tak velké,  a tak často, že tolik zvířat v těch malých vesničkách nemohlo být. Pak jsem uviděl, že na jednom poli to vypadalo jako kdyby to políčko s dýněma někdo rozšmelcoval nějakým velkým strojem a ještě nestačil zaorat. Napadlo mě, jestli to nepoužívají jako zelené hnojivo na půdu, co tento rok odpočívá. Neslyšel jste někdo o podobném "hnojení ? " případně výhody ?
P.S. odhaduji zhruba 1/8 plochy políček byla "zadýňovaná"

tak ma napada ci tie dyne nesadia kvoli semienkam na praženie?priamo na poli ich s tekvice vyberu a prazdne tekvice zaoru

[votroubek]

Ano, v polním provedení jsou zelenožluté dýně vždy na semena, které se lisují, nebo prodávají v celku.
Vančuro vančuro, božínku, co sis to dovlekl do baráku??
Já ty dýně znal, ale jak se mi v hlavě vrství další a další blbosti a současně s tím mi sračkovatí mozek, tak pravdu získáš v KCB SAMEN, dá se to strojově přeložit, jen při tom nehul trávu, nebo se umlátíš smíchy.tak veselý je někdy překlad. Já se v dýních kdysi našel a dnes už pěstuju jen to, co umím a co mi chutná.....

[sahaw]

Jak rostliny zvládají zalévání vodou s mydlem nebo močí. A je riziko, že nečistoty se dostanou do listů a plodů?

Dejme tomu, že budu mit sud 200l. V nem bude Pet lahev  částečně ponořena do zeminy. Budu do ni lejt moč a mydlovou vodu z mytí a praní. Tak na listy trvalek se nic nedostane. Asi tam bude trupka s dirkami a pomoci polysterenu a klaciku uvidim hladinu vody. 

Potřebuji to do povídky, tak není potřeba nějak odborně.díky

[Dag Björndal]

Moč je vhodné riediť, prípadne nechať prekvasiť, tak ako kuračince. Mýdlo je tiež vhodné nechať rozložiť baktériami. V PK sa k tomu používajú koreňové čističky. Ak nejde o silné koncentráty, tak polievať s tým nebude rastline vadiť. Akurát to nie je vhodné k polievaniu už rodiacich rastlín a koreňovej zeleniny.

[sahaw]

Prekvasit neboli pěkně uležet pár měsíců není problém. Určitě na dně budou soli a jiné věci.

Nejvíc mně zajímá jestli braní nějakých těžkých kovů a chemie do plodů a listů rostlin.  Třeba kopřivám by se mohlo dost dařit. Jen musím zjistit jak hluboké kořeny mají.

[sahaw]

Setiku řeším to jen teoreticky, aby v moji povídce bylo něco pravdivého. V reálu to řeším jinak.


Úryvek z mojí povídky, kde bloumám jak zajistit fungování komunity na 10 000 m2 o 200 lidech.

Ze zákona je zakázáno přepravit organický odpad z pracovního tábora. V táboru žije 200  lidí a jeden člověk vyproduje za 14 dní kýbl tuhého odpadu. To je ročně až 200litrů, tak pro uzavřenou komunitu je to vážný problém. Proto je v táboře cca 2000m2 plochy, kde se pěstuje a tento odpad je využít. Tábor má jen 1 hektar a bývá ve části městech, kde je asfalt a beton. Proto se musí často dělat vyvýšené záhony z cihel a kusů betonu, kterého je dostatek. Podle lokality od zdroje pitné vody se musí dělat opatření, aby neuniklo nic do spodní vody. Většinou vyvýšený záhon nebo vykopaná jáma, která je utěsněná je ideální misto. Na spod se dá zemina cca 5-10 cm a na to 5-10cm lidský tuhý odpad. To se opakuje dokud není záhon/jáma plná a zakryta zeminou. Na to se zasadí něco a jen málo se zalévá. Doporučuje se použít dost suchou zeminu a pokud jde, tak tuhý odpad bez moči a zbytecné vody.  Do roka bude lidský odpad zcela rozložen a výpěstky o dost větší.

Lidská moč a voda z praní a mytí se používá na zalévání rostlin, které jsou odolné. Většinou jsou to trvalky. Někdy se používá filtrace přes sud naplněn drobným piskem a zeminou. Moč ani využita voda by neměla přijít do přímého kontaktu s pěstovánou rostlinou. Člověk vyprodukuje denně 1-2 litru moči  a asi 10 litrů odpadní vody.

[sahaw]

Snad jsem tě neurazil.

Řešil jsem jen teoretickou věc, tak jsem nechtěl, aby s tim dlouho někdo věnoval.

Já jsem vyřešil pro málo lidi na velkém pozemku pomoci toho, že moč se bude lit ke stromů a časem k živému plotu. A zbytek se stane součástí vyvyšeneho záhonů, kde bjde fungovat několik let.
preppers.cz/forum/index.php/topic,8365.msg87676.html#msg87676

[Ormien]

Rozumím. Mrhám časem, beru na vědomí. ^^

To v žádném případě, Setíku. Tato otázka zajímá víc lidí a Tys ji perfektně zodpověděl, díky. Předpokládám, že místo slámy lze použít i jiný organický materiál - štěpky, spadané listí, posekanou trávu apod. - je to tak?

[sahaw]

Vyřeš to po svém a když dojdeš na něco, co to zneutralizuje, pohltí pach a půjde tím kontrolovaně hnojit, dej vědět.

Zápach není. Ja jsem se rozhodl, že budu zakopavat i slepičínce. Prostě všechno dokonale zakopat a hotovo. Je to možná skoda, ale vždy se ušpiním pri zalevaní kvasem a je potřeba extra konec a pelner to smrdí. Experimentoval jsem zakopaní a je to idealní pro mně. Jen to budu muset nechat dlouho kvasit, abych minimalizoval nemoce.

[Dag Björndal]

Sahu, najlepšie by v tej tvojej poviedke fungovalo buď separačné WC alebo kompostovacie. Si vygúgliš, o čom to je.

[sahaw]

Separační záchody v uvozovkách mají. Maji dva  kyble v kadibudce.

Bylo by fajn, kdyby měli nějaký materiál jako piliny nebo slámu, ale sehnat tolik materiálu pro cca 8 milionů lidi je nemožné.

[Dag Björndal]

Separačný separuje moč a kako. Kako následne suší. Sušené sa kompostuje, alebo používa ako strelivo do katapultov.
Kompostovací býva taký valec, kde je ako štartovací základ lístie, hlina, piliny...hoc čo. A po použití sa ten valec pretočí a obsah sa premieša. Po čase sa táto zmes vyvezie na kompost dozrieť. Velkosť sa robí adekvátna počtu sráčov.

[Anakin]

Když mi hokaida ve stádiu velikosti blumy hnijí a než se objeví hniloba, jsou měkké, tak to jest málo vody nebo nedostatek živin? Některé jsou krásně velké a už jsem i sklidil pár velkých kusů. Podotýkám že tohle léto jsem je zalil asi 3x protože stabilně trochu sprchlo, ale třeba chcou víc vody. Krom přípravy půdy s mixem hnoje kráva/kůň jsem nic nepřidával.
Dik.

[SoňaR]

To jsem taky řešila. Prý je to nedostatečným opylením... no nevím. Se štětečkem kolem toho běhat nebudu.

[Anakin]

Taky bych kolem toho neběhal, mám souseda včelaře takže hejno včel na tom je z první ruky. Nějak se m to tedy nezdá.

[SoňaR]

No byla to jedna z odpovědí, které jsem dostala, a vypadalo to pravděpodobně. Vzhledem k tomu, že ta hniloba postihuje i rostliny, které jsou pěstované na balkóně (tudíž odpadá nakousnutí slimákem) i rostliny pěstované na hromadě kvalitního kompostu (odpadá nedostatek živin, i když jeden týpek říkal, že mu to dělaly cukety, ale když je přihnojil granulovaným kravským hnojem, tak to přestalo), stává se to lidem, kteří nezalívají i kteří zalévají pravidelně. Ještě je tu jedna možnost - že rostlina shazuje ty (přebytečné) plody sama, ale to se mi taky nezdá. No ale ti slimáci by to mohli klidně být a třeba ti balkónoví pěstitelé mají zase jiný problém...

[k.vancura]

Podle mě je to ale jen můj odhad na základě několika let pozorování je to tím, že rostlina když má moc plodů na to aby je udržela, tak některé obětuje. Při pravidelném sběru ty malé nemají žádný problém. Když je na rostlině hodně větších plodů tak ty malé začínají se železnou pravidelnosti odcházet.

[Dag Björndal]

Jo, máte všetcia pravdu. Aj neopelenosť, aj málo vlahy-živín, aj vela plodov zapríčiňuje hnitie, alebo opadnutie.

[Anakin]

Nasadily plodů hodně, jen nevím která je která :-) jak rostou skrz na skrz. Prostě to kytka nestíhá zásobovat