Bohužel, tenhle probblém je velice ožehavý, zvláště v dnešní době, kdy nikdo nic nechová. Dříve se vytvořila rotace plemeníků, kdy se plemeník použil a za rok, resp za dva se posunul, prodal či vyměnil do dalšího obvodu a přišel jiný, nepříbuzný plemeník.Dříve bylo běžné, že Se plemeník po narození odebral krávě a dal se na výchovu k lidem, i dětem a ti jej krmili z lahve, podávali krmení , mnohdy z ruky a tím vyrost¨l býk klidný, mírný, k lidem shovívavý.
Pak se po dospělosti naučil tahu a sloužil kromě plemenitby i k potahovým pracem. Až jeho služeb v plemenitbě nebylo třeba a genofond byl naplněn, tedy hrozila příbuzenská plemenitba 2 a dalších stupnů, pak se vyklísnul, tedy kastroval a jako mírný vůl sloužil jako potah, nebo řezníkovi, jako zdroj masa.
Za připuštění se vždy platilo a ne zrovna málo. Byla to pětina ročních provozních nákladů za jeden zdařilý skok.
Jak se mění králíci, rAmlice , tak se budou měnit býci, kanci, berani.
Plemenné knihy hospodářských zvířat byly vyvedeny mnohem důsledněji, a precizněji, než kartastr nemovitostí, nebo matrika.
Sám si lámu hlavu, jak na to, protože je problém, že síť chovatelů , potřebných k rotaci plemeníků je kdesi v nedohlednu, a abych udržel nějakou pochybnou nepříbuznou linii, musel bych držet 4 býky, což jest faux paux...
Dříve nebyl problém, že se běhající se kráva vedla do sousední dědiny, nebo i dál, stejně jako prasnice.
