Autor Téma: Domácí výroba piva  (Přečteno 1670 krát)

Offline divočák

  • ***
  • Příspěvků: 154
Domácí výroba piva
« kdy: Leden 28, 2015, 06:16:12 odpoledne »
Kdo má zkušenosti, prosím napište.
Tak tady je to názorné.

https://www.youtube.com/watch?v=mUpmkK095_I 
Asi si to pořídím.
Ale asi ne. Jen ta nádoba minipivovar stojí 1.200,- Kč.
A pivo vyjde bez této nádoby asi na 6,50 za půllitr.

Najdeš, pokud hledáš. Pokud vidíš, uvidíš.Používej sluch nejen na vábení.
Každý má svůj osud ve svých rukou.
Pokud řekneš na vše ne, nediv se.

Offline Dag Björndal

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 7597
Re:Domácí výroba piva
« Odpověď #1 kdy: Leden 28, 2015, 10:12:38 odpoledne »
Ono ak kupuješ už hotové polotovary, tak to máš v podstate pivo v prášku.
Nádoby a nástroje k tomu nepotrebuješ žiadne extra. 2x kotol, alebo hrniec, sitko, teplomer.
Suroviny: slad, chmel, mäkkú pramenistú vodu a kvasnice.

Keď by si sladinu vypálil, máš v podstate whisky. Ak sa ti pivo nepodarí, tak čuník sa poteší, a bude spinkať a priberať.  ;)

Slad je v podstate len naklíčené a usušené obilie. Klíčením sa zvyšuje množstvo enzímov deliacich škrob na cukor. Škrob sa potom pri rmutovaní mení na jednoduché cukry. Takto vznikne sladina, ktorá sa potom varí s chmelom. Chmeľ okrem chuti aj pivo konzervuje. Pri kvasení sa v podstate cukry menia na alkohol, aby to dobre šlapalo.

Zaujímavé a poučné je poznať históriu výroby piva. Šupnem ju sem skopírovanú celú:

Citace
Ako pri väčšine začiatkov, aj pri pive zohrala dôležitú úlohu náhoda. Predpokladá sa, že náhodne navlhnuté obilie v sudoch skvasilo , niekto vzniknutú tekutinu ochutnal a spokojný s jej chuťou začal obilie namáčať s cieľom ďalšieho kvasenia. Prvé pivá sa na dnešné ani zďaleka nepodobali. Neboli číre a zlatisté, ale zakalené a plné usadenín. Vyrábali sa buď z jačmeňa (Rimania), ovsa, prosa alebo pšenice (starí Briti). Zaujímavými dokumentmi, ktoré spomínajú pivo sú sumerské tabuľky staré 6000 rokov, niekoľko zákonov v Chamurapiho zákonníku a báseň o bohyni Ninkasi, patrónke piva, v Epose o Gilgamešovi. Aj keď si páni myslia, že pivo je typický mužský nápoj, jeho výrobcami boli v minulosti ženy. Tie ho vyrábali, zlepšovali a pridávali doň rôzne ingrediencie, ktoré mali vylepšiť chuť. Napríklad, často sa používala šošovica, ale i bylinky ako šalvia, mäta, aníz či škorica. Mužská ruka prišla na pomoc až o niekoľko stoviek rokov neskôr s rozvojom techniky pivovarov.

Varenie piva sa dedilo z generácie na generáciu a odovzdávalo sa i susedným národom, ktoré si samozrejme výrobné postupy osvojili a prispôsobili svojim podmienkam. Tak pivo prešlo od Sumerov k Babylončanom, od Babylončanov do Egypta, z Egypta do Európy a podobne. V staroveku sa pivom platilo a spolu s chlebom sa dávalo otrokom namiesto výplaty. Egypťania ho dokonca obetovali svojim Bohom. Egypťanov by sme mohli nazvať reformátormi v pivovarníctve. Pivo Babylončanov bolo viac nepríjemné ako chutné, plné hrudiek obilnín. Egypťania mali vždy v povahe veci vylepšovať a zdokonaľovať. Najprv vymysleli pitie piva cez slamku, čo sa zachovalo do súčasnosti, avšak z iných , menej prozaických dôvodov. Keďže boli navyše i spoločenským národom, pivo si nevychutnávali sami doma, ale v „domoch piva“ so svojimi susedmi , priateľmi a známymi, čo možno považovať za počiatky krčiem a výčapov. Pivo postupne v obľúbenosti nahradzovalo všetky ostatné nápoje, stalo sa základnou tekutinou, ale i liekom, ktorý mal vyliečiť množstvo chorôb. Voda z Nílu bola nečistá a menej zdravá ako samotné pivo. Ďalšou novinkou Egypťanov bolo pridávanie datlí, ktoré zjemňovali horkastú chuť piva. Na tomto území sa našiel i najstarší zachovalý pivovar na svete. Pochádza zo 4. tisícročia pred našim letopočtom a bol postavený v Hornom Egypte.

Pivu sa darilo najmä v chladnejších oblastiach, pretože jačmeň rastie v nižších teplotách. A preto sú i krajiny ako Anglicko a Nemecko známe výrobou piva, nie vína, ktoré sa začalo spracovávať oveľa neskôr. S vynálezom rôznych technológií a mechanických strojov sa i výroba piva pozmenila a zdokonalila. V stredovekom Grécku a v Ríme sa z varenia piva stal samostatný priemysel. Z tohto obdobia a územia pochádza i pomenovanie piva „bier“, ktoré sa do angličtiny prevzalo práve z latinského slova „bibere“, ktoré znamená v preklade piť. A pivo sa naozaj pilo vo veľkom. Vďaka znečisteným mestským vodám, ktoré prestávali byť pitné a pre vysoký obsah vitamínov, kvasiniek, proteínov a uhľohydrátov v pive, bolo dôležitou súčasťou stravy mešťanov, sedliakov, šľachty i nevoľníkov. Neblahým následkom bol však nárast opilcov, proti čomu sa bojovalo holením hláv krčmárov a rozbíjaním krčmárskeho náčinia, ak dotyční u seba prechovávali opilcov.

Hlavnými ingredienciami boli až do začiatku 16.storočia voda, jačmeň a droždie. Novinku priniesli až flandskí a holandskí obchodníci, ktorí začali pri varení pridávať do piva chmeľ. Zo začiatku sa pripravoval i mok bez chmeľu, ktorý nazývali „ale“ (mok s chmeľom v tom čase niesol už pomenovanie „pivo“). Časom sa stalo „pivo“ populárnejšie ako bezchmeľové „ale“ , a preto sa výroba „ale“ v osemnástom storočí úplne zrušila. Najväčším pivnými majstrami sa stali mnísi, ktorí vďaka svojej sčítanosti nepridávali chmeľ len ako aromatickú a chuťovú zložku, ale i ako konzervant. Keďže pivo bolo závislé od kvality svojich surovín, celá produkcia sa presunula tam, kde boli najlepšie podmienky. Tie malo územie dnešných Čiech, ktoré sa v tom čase nazývalo Bohémia. Mestskí obchodníci sa chytili príležitosti a začali svoju pozornosť venovať výrobe kvalitnejšieho a lepšieho piva.
Dôležitou krajinou, ktorá pomohla v ceste k súčasnému pivu, bolo vtedajšie Nemecko. V roku 1516 vydal bavorský kráľ Wilhelm IV. zákon s názvom „Reinheitsgebot“ , ktorým sa mala dodržiavať čistota obilného moku. Pivovarníci museli dodržiavať pravidlá výroby a využívať len tri ingrediencie – čistú vodu, chmeľ a slad. Tento zákon je vôbec najstarší platný zákon, ktorého idea pretrváva dodnes. V nemeckom pivovarníctve ide o akúsi bibliu. Vďaka tomuto zákonu sa výrazne vylepšila kvalita piva, čo malo za následok rozmach obchodníctva a vývozu do zahraničia. Krajina Bavorsko sa okrem tohto zákona spája aj s vynálezom čierneho piva.

Parný stroj Jamesa Watta primäl Carla von Lindena dokončiť vynález umelého chladenia. V pivovarníctve išlo o podstatné zmeny. Pivo chutilo dobre, len ak sa skladovalo pri správnej teplote. A tak sa mohol z piva stať osviežujúci letný nápoj. Parný stroj zmenil i celú dopravu piva a zlepšil medzinárodný obchod. Nielen fyzika, ale i lekárstvo napomohlo ďalšiemu kroku k dokonalosti piva. V roku 1876 prišiel chemik a biológ Louis Pasteur so štúdiou o mikroorganizmoch, s vynájdením penicilínu a návrhom pasterizácie piva.



 
S prúdom dokáže plávať aj mŕtva ryba.

Offline Anakin

  • Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 2561
    • Blog Prepper.cz
Re:Domácí výroba piva
« Odpověď #2 kdy: Leden 28, 2015, 10:33:29 odpoledne »
Každý chléb je tragickým příběhem obilí, které se mohlo stát pivem, ale nevyšlo to...  ;D


azraell

  • Host
Re:Domácí výroba piva
« Odpověď #3 kdy: Duben 24, 2015, 07:58:01 dopoledne »
zdravim,
trochu ma prekvapuje, ze pivovarnictvo, resp. domovarnictvo nie je viac diskutovanou temou. mam jedneho znameho, ktory je nadseny domovarnik. to ma inspirovalo k vlastnym opatrnym zaciatkom, ktore prerastli do niekolkych experimentova az k nutnosti malovat kuchynu.

za tu dobu som dosiel k niekolkym prekvapivym zisteniam:
1.)   to co povazujeme dnes za pivo je velmi uzky vyber zo sirokeho spektra produktov
2.)   exzistuje spektrum kvasenych napojov v ktorom sa velmi tazko da oddelit medovina, pivo a vino
3.)   kvaseny napoj vseobecne je zkvaseny zdroj cukru, bylinne zlozky ako chmel su predovsetkym konzervanty
4.)   zive kvasene napoje su vyznamnym doplnkom stravy nie len z nutricneho hladiska ale i z hladiska obsahu mnohych dolezitych vitaminov a dalsich latok
5.)   bylinna zlozka vyznamne meni kvalitu kvasenych napojov. moze mat liecive, omamne ale i psychotropne ucinky
6.)   v minulosti sa urcitymi druhmi piv predchadzalo sirokemu spektru chorob.
7.)   chmelove pivo bolo v minulosti nasimi predkami povazovane za podradne koli svojim sedativnym a anafrodiziakalnym ucinkom
8.)   varenie piva nie je technologicky narocne. v zjednodusenej forme ho mozu varit vsetci.
9.)   netreba ziadne zvlastne nastroje.
10.) pre kontrolu kvasenia je dolezita teplota (sklep)!!!
posledny bod som odpozoroval vo vlastnej kuchyni :(

zaujimave info, inspiraciu a vela zaujimavych receptov najdete tu:
http://www.volvox.cz/knihy/mandragora/buhner_bylinna_piva.php

azraell

  • Host
Re:Domácí výroba piva
« Odpověď #4 kdy: Duben 24, 2015, 08:13:33 dopoledne »
Ono ak kupuješ už hotové polotovary, tak to máš v podstate pivo v prášku.
Nádoby a nástroje k tomu nepotrebuješ žiadne extra. 2x kotol, alebo hrniec, sitko, teplomer.
Suroviny: slad, chmel, mäkkú pramenistú vodu a kvasnice.

Keď by si sladinu vypálil, máš v podstate whisky. Ak sa ti pivo nepodarí, tak čuník sa poteší, a bude spinkať a priberať.  ;)

Slad je v podstate len naklíčené a usušené obilie. Klíčením sa zvyšuje množstvo škrobu. Škrob sa potom pri rmutovaní mení na jednoduché cukry. Takto vznikne sladina, ktorá sa potom varí s chmelom. Chmeľ okrem chuti aj pivo konzervuje. Pri kvasení sa v podstate cukry menia na alkohol, aby to dobre šlapalo.

Zaujímavé a poučné je poznať históriu výroby piva. Šupnem ju sem skopírovanú celú:

Citace
Ako pri väčšine začiatkov, aj pri pive zohrala dôležitú úlohu náhoda. Predpokladá sa, že náhodne navlhnuté obilie v sudoch skvasilo , niekto vzniknutú tekutinu ochutnal a spokojný s jej chuťou začal obilie namáčať s cieľom ďalšieho kvasenia. Prvé pivá sa na dnešné ani zďaleka nepodobali. Neboli číre a zlatisté, ale zakalené a plné usadenín. Vyrábali sa buď z jačmeňa (Rimania), ovsa, prosa alebo pšenice (starí Briti). Zaujímavými dokumentmi, ktoré spomínajú pivo sú sumerské tabuľky staré 6000 rokov, niekoľko zákonov v Chamurapiho zákonníku a báseň o bohyni Ninkasi, patrónke piva, v Epose o Gilgamešovi. Aj keď si páni myslia, že pivo je typický mužský nápoj, jeho výrobcami boli v minulosti ženy. Tie ho vyrábali, zlepšovali a pridávali doň rôzne ingrediencie, ktoré mali vylepšiť chuť. Napríklad, často sa používala šošovica, ale i bylinky ako šalvia, mäta, aníz či škorica. Mužská ruka prišla na pomoc až o niekoľko stoviek rokov neskôr s rozvojom techniky pivovarov.

Varenie piva sa dedilo z generácie na generáciu a odovzdávalo sa i susedným národom, ktoré si samozrejme výrobné postupy osvojili a prispôsobili svojim podmienkam. Tak pivo prešlo od Sumerov k Babylončanom, od Babylončanov do Egypta, z Egypta do Európy a podobne. V staroveku sa pivom platilo a spolu s chlebom sa dávalo otrokom namiesto výplaty. Egypťania ho dokonca obetovali svojim Bohom. Egypťanov by sme mohli nazvať reformátormi v pivovarníctve. Pivo Babylončanov bolo viac nepríjemné ako chutné, plné hrudiek obilnín. Egypťania mali vždy v povahe veci vylepšovať a zdokonaľovať. Najprv vymysleli pitie piva cez slamku, čo sa zachovalo do súčasnosti, avšak z iných , menej prozaických dôvodov. Keďže boli navyše i spoločenským národom, pivo si nevychutnávali sami doma, ale v „domoch piva“ so svojimi susedmi , priateľmi a známymi, čo možno považovať za počiatky krčiem a výčapov. Pivo postupne v obľúbenosti nahradzovalo všetky ostatné nápoje, stalo sa základnou tekutinou, ale i liekom, ktorý mal vyliečiť množstvo chorôb. Voda z Nílu bola nečistá a menej zdravá ako samotné pivo. Ďalšou novinkou Egypťanov bolo pridávanie datlí, ktoré zjemňovali horkastú chuť piva. Na tomto území sa našiel i najstarší zachovalý pivovar na svete. Pochádza zo 4. tisícročia pred našim letopočtom a bol postavený v Hornom Egypte.

Pivu sa darilo najmä v chladnejších oblastiach, pretože jačmeň rastie v nižších teplotách. A preto sú i krajiny ako Anglicko a Nemecko známe výrobou piva, nie vína, ktoré sa začalo spracovávať oveľa neskôr. S vynálezom rôznych technológií a mechanických strojov sa i výroba piva pozmenila a zdokonalila. V stredovekom Grécku a v Ríme sa z varenia piva stal samostatný priemysel. Z tohto obdobia a územia pochádza i pomenovanie piva „bier“, ktoré sa do angličtiny prevzalo práve z latinského slova „bibere“, ktoré znamená v preklade piť. A pivo sa naozaj pilo vo veľkom. Vďaka znečisteným mestským vodám, ktoré prestávali byť pitné a pre vysoký obsah vitamínov, kvasiniek, proteínov a uhľohydrátov v pive, bolo dôležitou súčasťou stravy mešťanov, sedliakov, šľachty i nevoľníkov. Neblahým následkom bol však nárast opilcov, proti čomu sa bojovalo holením hláv krčmárov a rozbíjaním krčmárskeho náčinia, ak dotyční u seba prechovávali opilcov.

Hlavnými ingredienciami boli až do začiatku 16.storočia voda, jačmeň a droždie. Novinku priniesli až flandskí a holandskí obchodníci, ktorí začali pri varení pridávať do piva chmeľ. Zo začiatku sa pripravoval i mok bez chmeľu, ktorý nazývali „ale“ (mok s chmeľom v tom čase niesol už pomenovanie „pivo“). Časom sa stalo „pivo“ populárnejšie ako bezchmeľové „ale“ , a preto sa výroba „ale“ v osemnástom storočí úplne zrušila. Najväčším pivnými majstrami sa stali mnísi, ktorí vďaka svojej sčítanosti nepridávali chmeľ len ako aromatickú a chuťovú zložku, ale i ako konzervant. Keďže pivo bolo závislé od kvality svojich surovín, celá produkcia sa presunula tam, kde boli najlepšie podmienky. Tie malo územie dnešných Čiech, ktoré sa v tom čase nazývalo Bohémia. Mestskí obchodníci sa chytili príležitosti a začali svoju pozornosť venovať výrobe kvalitnejšieho a lepšieho piva.
Dôležitou krajinou, ktorá pomohla v ceste k súčasnému pivu, bolo vtedajšie Nemecko. V roku 1516 vydal bavorský kráľ Wilhelm IV. zákon s názvom „Reinheitsgebot“ , ktorým sa mala dodržiavať čistota obilného moku. Pivovarníci museli dodržiavať pravidlá výroby a využívať len tri ingrediencie – čistú vodu, chmeľ a slad. Tento zákon je vôbec najstarší platný zákon, ktorého idea pretrváva dodnes. V nemeckom pivovarníctve ide o akúsi bibliu. Vďaka tomuto zákonu sa výrazne vylepšila kvalita piva, čo malo za následok rozmach obchodníctva a vývozu do zahraničia. Krajina Bavorsko sa okrem tohto zákona spája aj s vynálezom čierneho piva.

Parný stroj Jamesa Watta primäl Carla von Lindena dokončiť vynález umelého chladenia. V pivovarníctve išlo o podstatné zmeny. Pivo chutilo dobre, len ak sa skladovalo pri správnej teplote. A tak sa mohol z piva stať osviežujúci letný nápoj. Parný stroj zmenil i celú dopravu piva a zlepšil medzinárodný obchod. Nielen fyzika, ale i lekárstvo napomohlo ďalšiemu kroku k dokonalosti piva. V roku 1876 prišiel chemik a biológ Louis Pasteur so štúdiou o mikroorganizmoch, s vynájdením penicilínu a návrhom pasterizácie piva.

k tomuto by som poznamenal:
spomenuti flandsky a holandsky obchodnici boli protestanti, ktory sa snazili zlomit monopol cirkvy a cechov, ktory produkovali mierne omamne bylinne piva. chmelove pivo mohli varit len preto, ze sa nan nevztahovali cechove zakony. (ako som spomenul, bolo povazovane za podradne)
chmelove pivo bolo propagovane protestantskymi a reformacnymi hnutiami prave koli sedativnym a anafrodiziakalnym ucinkom (nebudilo vo veriacich chute a poslusne sa ovecky opijali do spanku), co bolo v kontraste s kritizovanym moralnym upadkom mnichov, ktori varili omamne piva a neraz ich konzumacia prerastala do orgii ...
Bavorsky zakon z roku 1516 nie je nic ine ako prvy protidrogovy zakon v historii vobec.
stanovenim takehoto obmedzujuceho zakonu bolo prakticky zprznene pivovarnictvo.
pasteriazaciou piva sa sice zvysuje jeho trvanlivost, co je pre obchod s pivom dolezite, ale zabijaju sa v nom zive kultury kvasiniek, ktore maju blahodarne ucinky na organizmus (v primeranom mnozstve)
pasterizovane pivo je ako zabite kotatko vo flasi ...

pripitok nazdravie je v takom pripade trochu nemiestny

Offline Dag Björndal

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 7597
Re:Domácí výroba piva
« Odpověď #5 kdy: Duben 24, 2015, 10:49:45 odpoledne »
No super. Takže ako daleko si postúpil s varením? Dalo sa to vypiť? ?:D
S prúdom dokáže plávať aj mŕtva ryba.

azraell

  • Host
Re:Domácí výroba piva
« Odpověď #6 kdy: Duben 27, 2015, 10:35:41 dopoledne »
No super. Takže ako daleko si postúpil s varením? Dalo sa to vypiť? ?:D

zo 4 pokusov som mal 3 pitelne vysledky. ten najuspesnejsi - bazove pivo, bolo to, s cim som zasvinil kuchynu. vassia teplota, vo flasiach to hlbsie prekvasilo a mal som pod stolom 20 granatov :D ale malo to celkom grady -  citelne viac ako klasicka 12°

kamarat to ma tak vychatane, ze s brachom varia skutocne zujimave kusky, dokonca boli umiestneni na sutazi domovarnikov!


Offline chodec

  • ***
  • Příspěvků: 69
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #7 kdy: Březen 30, 2016, 09:42:29 odpoledne »
Myslíte že by se pivo dalo vařit z například čočky či hrachu nebo řeřichy nebo takněčeho? Uvažuju čistě teoreticky, nemam to v planu.

SoňaR

  • Host
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #8 kdy: Březen 30, 2016, 09:55:44 odpoledne »
Máš na mysli, že bys dal místo ječného sladu např. čočkový? No já ti nevím, čočku i hrách naklíčit lze, ale otázka je, jestli by to pak nebyl humus.  ;)  A asi by se to nejmenovalo "pivo". :)

Offline Dag Björndal

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 7597
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #9 kdy: Březen 30, 2016, 10:42:19 odpoledne »
Čisto teoreticky, ak by si si to tu prečítal, tak by si sa nepýtal.  8)

Citace
... Aj keď si páni myslia, že pivo je typický mužský nápoj, jeho výrobcami boli v minulosti ženy. Tie ho vyrábali, zlepšovali a pridávali doň rôzne ingrediencie, ktoré mali vylepšiť chuť. Napríklad, často sa používala šošovica, ale i bylinky ako šalvia, mäta, aníz či škorica. Mužská ruka prišla na pomoc až o niekoľko stoviek rokov neskôr s rozvojom techniky pivovarov....

šošovica=čočka

Aj keď v tom zmysel nevidím.
S prúdom dokáže plávať aj mŕtva ryba.

Offline milo1944

  • ***
  • Příspěvků: 1852
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #10 kdy: Březen 30, 2016, 11:13:53 odpoledne »
Pivo se nechá vařit z čehokoli.  Angláni vaří z pšenice, a v Africe se vaří pivo z banánů ! (fuj)
V podstatě se nápoje nechají rozdělit do skupin  :
1)  NEALKO = bez diskuze
2)  PIVO = teda NEDOKVAŠENEJ NÁPOJ.   Krom klasickýho piva, taky třeba šampaňský víno, nebo kvas z chlebových kůrek. Prostě nápoi s kysličníkem uhličitým.
3)  VÍNO = teda DOHVAŠENEJ NÁPOJ.  Víno není jenom z hroznů, ale i z ovoce.
4)  DESTILÁTY = Vypálit (vydestilovat) lze vše, kde je i jen 1% lihu !
5)  LIKÉRY, A LIKÉROVÝ VÍNA = Do lihu (nebo pálenky) se přidá "něco", a nechá vyluhovat.
Například do slivovice se strčí lusk vanilky. Po 4 měsících je to dobrota fajnová  :P
Skoro stejně se dělá třeba Becherovka nebo Fernet. Ale oni berou čistej líh. Jestli se najde pamětník osndesátejch let, tak na Německejch kikérech bejval dole na etiketě nápis "Deutsch Produkt". Oni tenkrát používali synthetickej líh !! (brrrrrrrr)
Likérový vína jsou třeba vermuty. Pytel s bylinkama a lopatou chkru se máčí ve víně.


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx


Výroba piva předpokládá, alespoň nějakej cukr.
Zrno obsahuje (nejčastěji) škrob. Při sladování (pro laiky klíčení) se štěpí škrob na maltozu, teda sladovej cukr.
Povyroste klíček (střelka), škrob se štěpí, a je potřeba zrno usušit, teda zastavit klíčení. (K tomu slouží hvozd (několikapatrová věž - teda sušárna.) Eventuelně "valach", teda jednolísková sušárna.
Potom následije ODKLÍČENÍ -- teda omletí a odsátí těch klíčků. Říká se jim "sladovej květ". (Je to mimochodem vynikající krmivo) Ten totiž obsahuje tuk (i když málo), ale pivo by potom nepěnilo.

Jestli někdo uvaří pivo z čočky, prosím, nevidím důvod, proč by to nešlo. Před kvašením možná (asi jistě  ;) ) se bude muset přidat cukr.
Ale - no, nechte si chutnat  ;D

Jestli se do toho někdo pustíte, podejte zprávu  :P  mlsouni !!
V žádným případě výrobek nevylejvejte   :"no": kdyby to bylo sebeodpornější ! Vždycky se to dá vypálit  :D  - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -   a vypít  :P


Nebojte se dělat to, co neumíte !
Amateři postavili Noemovu archu, ale TITANIC stavěli profesionálové  ;D

Offline milo1944

  • ***
  • Příspěvků: 1852
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #11 kdy: Březen 30, 2016, 11:40:24 odpoledne »
Čisto teoreticky, ak by si si to tu prečítal, tak by si sa nepýtal.  8)

Citace
... Aj keď si páni myslia, že pivo je typický mužský nápoj, jeho výrobcami boli v minulosti ženy. Tie ho vyrábali, zlepšovali a pridávali doň rôzne ingrediencie, ktoré mali vylepšiť chuť. Napríklad, často sa používala šošovica, ale i bylinky ako šalvia, mäta, aníz či škorica. Mužská ruka prišla na pomoc až o niekoľko stoviek rokov neskôr s rozvojom techniky pivovarov....

Pokud náááhodou je tady někde nejakej plzeňák, tak bude jistě znát pověst, kde se vzalo - pivo.

Pověst praví, že byl kdysi král Jan První.  Jeho jméno se psalo JAN PRIMUS.
Tenkrát se to psalo písmem zvaným ŠVABACH.  U nás se tomu fondu říkalo KAMENÉ.
No, a legrace nastává hned na začátku : litera "J"  a litera "G"  se píšou úplně stejně !
A tak se jeho jméno u nás četlo "GAMBRINUS."

Ten král byl mlsnej, jak jen král mohl bejt. A tak si jednou poručil, aby mu jeho rádci přinesli "něco novýho k pití"!
Nepovedlo se. Přinesli mu jakousi sr**ku, král se napil, zařval, a běžel z komnaty do komnaty, hledaje, čím by to spláchnul.
Doběhl až do komnaty svý manželky, tam viděl velkej pohár, popadl ho, a dodna vypil.
pak si utřel fousy  (Protože odjakživa má každej slušnej chlap a novátor přece má fousy) a optal se : "Co jsem to vypil ?"
Jedna z jeho manželek mu řekla : "To já mám na vlasy, můj pane, to je odvar z ječmene a chmelu".
"Né" řekl král "Tohle se bude připravovat pro moje pití !"

Tolik praví pověst. 
Takže rád uvěřím, že ve všem mají prsty ženský.  A to i když leckdy na pivo žehrají a nasazují.
To bude tím, že dokonalej chlap žádný chyby nemá, tak ženský nadávají alespoň na to pivo    :rose:

Nebojte se dělat to, co neumíte !
Amateři postavili Noemovu archu, ale TITANIC stavěli profesionálové  ;D

Offline chodec

  • ***
  • Příspěvků: 69
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #12 kdy: Duben 01, 2016, 08:40:19 odpoledne »
Citace- viz foto (ještě jsem nevykoumal přidávání citace v mobilu :) .)
Jo, to jsem četl, ale nejsíš to bylo pokud chápu při vaření, pokud ve sladu, tak to stále bylo jen obilné s trochou čoččího. Já myslel uvařit jen např. čoččí. Když vidím tu diskuzi tak to asi zkusím :).

Offline milo1944

  • ***
  • Příspěvků: 1852
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #13 kdy: Duben 01, 2016, 10:08:07 odpoledne »
chodec → Držím ti palce, hlavně podej hlášení, jak to dopadlo !!
Nebojte se dělat to, co neumíte !
Amateři postavili Noemovu archu, ale TITANIC stavěli profesionálové  ;D

Offline Dag Björndal

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 7597
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #14 kdy: Duben 03, 2016, 12:25:21 dopoledne »
Chodec, ono základ pri výrobe alkoholu je cukor a následný kvasný proces. Pivo je trochu výnimka, lebo sa robí hlavne z obilnín, a tie cukor neobsahujú. Obsahujú ale škrob, ktorý sa za určitých podmienok vie premeniť-štiepať na cukor.
Toto ludia zistili vraj už pred 6000 rokmi. A odvtedy sa varí pivo, či skôr správnejšie nazývané kvas. Pivo chutovo podobné dnešnému je známe len asi 300 rokov. A další vývoj bol už len jeho przdnenie, a miešanie s limonádami.

Ako získaš cukor v čočke, či hrachu ťažko říct. Obsahuje ovela viac bielkovín /bude skôr kysnúť, ako kvasiť/, preto má lepšie využitie v iných oblastiach. Napríklad pri výrobe metánu, či bioplynu...  ;D
S prúdom dokáže plávať aj mŕtva ryba.

Offline chodec

  • ***
  • Příspěvků: 69
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #15 kdy: Září 03, 2016, 07:25:21 odpoledne »
tak jsem tady, hlášení- na tu čočku jsem zapomněl (vzpomněl jsem si teprve nedávno) a vyrostla mi moc a pak uschla :-\,  podruhé se mi to už ale dělat nechce.

Offline DeadMan

  • ***
  • Příspěvků: 2358
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #16 kdy: Duben 12, 2023, 08:27:29 odpoledne »
Dagu, pivo máš vynikající 👍

A díky za vřelé přivítání 😉
You cannot kill me as I am already dead!

Offline Dag Björndal

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 7597
Re: Domácí výroba piva
« Odpověď #17 kdy: Únor 02, 2024, 07:14:17 dopoledne »
Len si sem dačo odložím.  ::)

...................................................................

Byliny a pivo – nebojme se být kreativní
Pivovarnictví je komerční potravinářská výroba, ve které se cení zejména dodržování tradičních postupů. Ale také hledání moderních postupů, ovšem vždy s cílem dosáhnout finálního produktu blízkého tomu nejlepšímu, co dlouholeté tradice definují jako etalon kvalitativních vlastností například konkrétního pivního stylu, konkrétního piva.
V současné době se však nebojíme jít dál a hledat nové postupy a suroviny, které nám umožní přidávat nová aromata a nové chuti, a to jak do tradičních pivních stylů, tak i při vytváření pivních stylů částečně, případně zcela nových.
Kromě tradičních surovin, jako jsou slad, chmel, voda a kvasnice, může moderní vaření piva využívat i celou řadu velmi netradičních surovin. Jistě jste již viděli nebo dokonce ochutnali pivo se sépiovým inkoustem, kávou, která prošla zažívacím traktem cibetek nebo dokonce slonů. Pivo s vývarem z býčích pohlavních žláz nebo s uzeným tuňákem, vepřovými jazyky apod. Ale o těchto bizarních pivech tento článek není.
Naopak existují i suroviny, které se při vaření piva v minulosti využívaly více, poté se jejich použití výrazně omezilo, neboť je téměř výhradně nahradil chmel, ale dnes se opět dostávají do hledáčku zájemců o experimentování.
Jde o byliny, které přidávají do nápoje nové dimenze aromat i chutí. Použití bylin při vaření piva není však pouze o oživení tradičních receptů, ale také o možnostech vytváření osobitých a originálních moderních piv.
Existuje široká škála bylin, které mohou být použity při vaření piva. Od tradičních ingrediencí, jako je koriandr a pomerančová nebo citrónová kůra, po exotičtější volby, jako je levandule, rozmarýn, bazalka, máta, eukalyptus nebo dokonce pomerančové květy, okvětní lístky růží nebo akátu. Každá bylina přináší do piva své jedinečné aroma a chuť, které lze ladit podle osobních preferencí nebo zamýšleného stylu piva.
Přidání bylin do piva umožňuje pivovarníkům vytvářet nápoje s různorodými aromaty a chutěmi. Byliny mohou přidávat do piva citrusové tóny, kořeněné prvky, květinové vůně nebo dokonce pikantní nádech.
Kombinace různých bylin může vést k nekonečným možnostem vytváření piva pro každou příležitost a vkus. Přidání bylin se může stát klíčovým prvkem pro vytvoření sezónních piv, jako jsou letní osvěžující piva s citronovou trávou nebo květy bezu, případně podzimní piva s hřebíčkem, badyánem a skořicí. Experimentování s bylinami umožňuje pivovarníkům překročit hranice a vytvořit něco, co překvapí a potěší pivaře.
Další rozměr pak může přinést kombinace bylin a ovoce, někdy možná i velmi netradiční, ale již jsme měli možnost ochutnat spojení borůvek a skořice, švestek a levandule, malin a bazalky, ale třeba i černého rybízu s vanilkou nebo chilli papriček s kardamomem nebo s kakaovými boby.
Byliny můžeme přidávat do chmelovaru, ale lze s nimi experimentovat i v průběhu primární nebo sekundární fermentace. Použít můžeme bylinky čerstvé, ale i sušené, případně také různé výluhy nebo vývary. Z mé praxe mohu doporučit výluh vanilkových lusků v kvalitní vodce a jeho přidání do piva v kegu těsně před sycením. Vrchní vrstvičky pomerančové nebo limetkové kůry čerstvě oškrabané z BIO ovoce do whirlpoolu, případně na konci chmelovaru. Ale také jejich výluh opět v kvalitní pálence a přidání do druhotné fermentace.
Jaké jsou Vaše zkušenosti s použitím různých bylin? Napište nám je. Zpracujeme je a zveřejníme i s Vaším jménem. Pojďme se obohacovat o zkušenosti a inspiraci.
Dej Bůh štěstí!
Honza Doubek
-------------------------------------------------
GRUIT
Gruit je historický termín používaný pro směs bylin a koření, které byly tradičně používány při vaření piva před rozšířením používání chmele. Chmel je dnes běžnou a dominantní přísadou při vaření piva, a to nejen za účelem tzv. hořčení, ale z důvodů aromatických. V minulosti však byly různé byliny součástí pivních receptur a plnily stejné funkce. A podobně jako dnes chmel, tak i směsi bylin zajišťovaly do značné míry i funkci konzervace piva.
Přesný recept na gruit se často i výrazně lišil podle regionu a doby, ale některé z běžných směsí bylin zahrnutých v gruitu zahrnovaly zejména:
Vřesna bahenní: používala se pro aromatickou vůni a obsahuje konzervační látky
Vřes: dodával pikantní a bylinný charakter piva
Řebříček: má tradičně antiseptické vlastnosti a byl přidáván pro konzervaci piva
Rozmarýn: přispíval pikantním a bylinným tónům
Borůvky nebo brusinky: někdy byly přidávány pro ovocný charakter a kyselost
Pelyněk: má bylinný charakter a je považován za další konzervační látku
Černý bez: má nasládlou chuť a aromatický charakter
a dále také puškvorec, rojovník, šalvěj, tymián, jalovec a další.
S prúdom dokáže plávať aj mŕtva ryba.