Dýně hokkaido jsou fajn, jsou takovým průměrem užitných vůlastností dýní. Jejich název však nevznikl nikde jinde, než v čechách a odtud se šířil. Má však omezenou skladovatelnost a síla dužniny bývá docela malá. Jsou klony se specifickými vlastnostmi, jako red cury, potimaron,nebo zelená varianta hokkaida.
Dužninu má však zlutou, nikoli temně oranžovou, což dává tušit o obsahu karotenů. Pro využití k sléčbě však jsou žádány temné druhy, se silnější slupkou... Využití je při gersonově terapii velice ceněné.
Vezmou dýni, muskate de provance a proženou ji odštavnovacím zařízením, štávu pijou pacienti a tu drť rozprostřou do sušící skříně a z ní po usušení melou mouku..
Pěstování dýní lze jakkoli, snažím se pozemky nezaplevelovat bez ohledu na cokoli.
Semenaření dýní není až tak veselé. Díky hmyzákům se totiž pyl ze sousaedovic okrasné dýně dostane na vaše hokkaido a najednou za rok zjistíte, že ty kříženci nejen jinak chutnají, ale jsou alergenní, podělali jste se po tom a skladovatelnost je úplně v troubě.
Dnes na tom nefičí, jednou to může hoůdně zamrzet, protože považuju dýně jako hodně cenný nutrient.
