Domek bude cihlový, rozhodnuto Já týden žila v chatičce 20 m2. Naprosto v pohodě. Bydlím v tří pokojáku. Zdržuju se v podstatě jen v jedné místnosti, 12m2. A nevadí mi to. Občas zajdu do kuchyně, jinak jsem v pokoji, kde spím. Takže jsem zvyklá
Ahoj Dano,
asi před 3 roky jsem byl v podobné situaci jako Ty teď, řešil jsem otázku, z čeho stavět první chajdu na čerstvě koupeném pozemku, zhruba stejně velkém, jako máš Ty. Já jsem dospěl k (podle mne) racionálnímu závěru, že zděnou ne, protože:
A)nepotřebuji (víceméně betonový) pomník "na věčné časy a nikdy jinak".
B) cihly apod. materiál budou vážit několik tun, doprava tedy nebude možná vlastními silami (osobák + vlek). Já rád soběstačnost i skromnost ve všech směrech, navíc ohled k přírodě.
C ) základy v jakékoli klasické betonové formě budou zase vážit mnoho tun - zase potřeba výroby betonu (+ doprava vody, písku/štěrku, cementu), jeho doprava na staveništi a uložení do nějaké konstrukce - proč si nevystačit jen s betonovými patkami pro relativně lehkou dřevostavbu?
D) po vybetonování základů nutná technologická přestávka pro vyzrání betonu, pak provést izolaci proti vodě a radonu (cena a pracnost?), pak vyzdít stěny, dopravit nad hlavu a osadit pěkně těžké překlady nad stavebními otvory, pak udělat bednění pro věnec, uložit do něj výztuž a zase ve výšce zabetonovat - a zase technologická přestávka na vyzrání, pak (po alespoň částečném vyzrání železobetonového věnce) lze teprve zhotovit a osadit konstrukci krovu a střechy.
E) po dokončení hrubé zděné stavby je nejjistější nechat (neuzavřenou) stavbu přes zimu promrznout (vlhkost vysublimuje), pak teprve je vhodné udělat vnitřní a venkovní omítky (a zase doprava a zpracování několika tun materiálu "mokrým procesem"). A zase počkat na vyzrání vnitřních omítek, než je rozumné se nastěhovat.
Naproti tomu
1)např. tzv. skeletová dřevostavba (principem je nosný skelet z hranolů sestavený přímo na místě a opláštěný vhodnými deskami (nyní nejčastěji Fermacell) může spočívat jen na nosných betonových patkách (velikosti např. 50 x 25 cm), vzdálených od sebe cca 2,5 m. Tušíš ten markantní rozdíl v potřebném množství betonu – řádově v mnoha m3 či v tunách?
2) u tohoto typu dřevostavby nejsou nutné (téměř) žádné technologické přestávky ani k vyzrání, ani k vysušení mohutných betonových konstrukcí (z betonu jsou jen docela subtilní základové patky).
3) zcela odpadá izolace celé základové desky (25 m2) proti vlhkosti a proti radonu, izolují se jen základové patky 0,5 x 0,25 m (9 ks, celkem tedy asi 1,2 m2).
3) tloušťka nosné cihlové zdi by měla být 30 cm, k tomu tepelná izolace (pro chajdu) řekněme 10 cm Ti sebere ze zděné chajdy o vnějším půdorysu např. 25m2 celých 6m2, takže k obývání máš už jen 19 m2 (oproti dřevostavbě, kde Ti obvodové stěny seberou jen 2,6 m2, takže k životu máš 22,4 m2). Dřevostavba Ti tedy při podobných rozměrových a tepelně izolačních parametrech poskytne o 3,4 m2 navíc než zděná chajda, což je např. místo pro DVĚ postele v chajdě navíc. Anebo např. o koupelnu uvnitř navíc. Nestojí i tohle za úvahu?
4) hořlavost konstrukcí? Když vnější opláštění chajdy uděláš z Cetrisu a podobnou skladbu konstrukce uděláš i na krovu i v podlaze, tak
I. z vnějšku nevyhoříš, Cetris i pálené střešní tašky jsou nehořlavé materiály. Hořlavé jsou „jen“ latě mezi nimi, ale ty lze natřít (oficiálně) nehořlavým nátěrem, pokud o to budeš stát.
II. i kdyby Ti hasiči při event. požáru (zvenčí) chajdu prolili hektolitry vody, dovnitř obytného prostoru se Ti voda skoro vůbec nedostane, cetris ji nepropouští (rizikové jsou "pouze" konstrukční spáry).
Balistická ochrana je u dřevostavby samozřejmě nulová, ale i na tohle mám pro spřátelené soukromé zájemce řešení.
Jestli chceš, přijeď se podívat na naši chajdu (lokalita Bouzovsko), ukážu a vysvětlím v praxi - nejsem žádný teoretik.
Nalim