Diagnóza byla tudíž založena na stanovení glykémie jako jednoduchého parametru, který bylo možno provést v jakékoli laboratoři. Průkaz hraniční nebo vyšší hodnoty znamenal přítomnost diabetu. Proti původnímu návrhu WHO z roku 1985 doporučila expertní skupina posunutí hranice glykémie nalačno ze 7,8 mmol/l na 7,0 mmol/l (1997).(1) Důvodem byl zvyšující se výskyt retinopatie při glykémiích nalačno nad 7,0 mmol/l. Z tohoto rozhodnutí vyplývala jak mezinárodní doporučení (např. International Diabetes Federation, IDF), tak doporučení národních společností (např. American Diabetes Association, ADA) a též i doporučení České diabetologické společnosti týkající se diagnostiky diabetu.(2)
