Narazili jsme na tohle téma s Neonem, tak pro všechny v naději, že se o své zkušenosti podělíte i Vy ostatní...
Podsevové rostliny jsou (užitkové) rostliny používané jako podrost pod vyšší užitkové rostliny, např. pod kukuřici, konopí, rajčata vyvazovaná na tyčku, papriky apod., ale i pod ovocné stromy, štoky vína apod. Pojem hraničí s předsevnou plodinou, což jsou rostliny sázené výrazně dřív než hlavní plodina, a doprovodnou plodinou, což jsou rostliny srovnatelného habitu jako hlavní plodina.
Podsevové rostliny by měly splňovat následující předpoklady:
- musí snášet jistou míru zastínění
- nesmí si s hlavní plodinou výrazně konkurovat nebo dokonce vadit (nesnášenlivost)
- musí mít stejné nároky na půdu a vlhkost jako hlavní plodina
- musí být dost nízké/řídké a hlavní plodinu nepřerůst/nezastínit, jinak už nejde o podsevovou, nýbrž o doprovodnou rostlinu
- měly by nějak přispívat ke kvalitě půdy (např. bobovité)
- mohly by být užitečné i jinak, např. jako repelent/ochrana před určitými druhy hmyzu/chorob nebo jako zelené krmivo pro králíky aj. domácí zvířata
- neměly by se příliš ochotně vysemeňovat, aby se nestaly obtížným plevelem
-
Bezpochyby někoho ještě napadne něco dalšího.
Použití podsevových rostlin je známo už od Indiánů, kde v sestavě tří sester hraje dýně roli podsevové rostliny a fazole roli zlepšovatele půdy. Systém je zdokonalený tím, že kukuřice slouží plazivé fazoli jako opora.
Jako orientační pomůcka mohou sloužit přehledy nazývané "companion planting". Jak něco najdu, hodím to sem. Existuje i kniha s názvem "Carrots Love Tomatoes" od Louise Riotte, o podsevu se však zmiňuje jen velmi okrajově a mlhavě. Stejně tak na internetu k podsevovým rostlinám najdete jen dost málo odkazů.
Já jsem zatím úspěšně odzkoušela používání
- hrachu a ledence (Lotus tetragonolobus) jako podsevové rostliny pod kukuřice
- hrachu jako podsevu/doprovodné rostliny k bramborám, kde se ale hrách musí sázet o dost dřív, jinak jej brambory přerostou, a musí být dost vysoký, protože bramborám nevadí, když je přerůstá, obě plodiny snáší částečné zastínění
- pod paprikami mi letos zatím slušně rostou sladké brambory
- topinambury slouží jako opora podsevným fazolím šarlatovým
- nízký hrách (Tom Thumb) zkouším i mezi rostliny zemní mandle, hodí se i k mrkvím apod.
- ověřenou mám lichořeřišnici a keříčkové fazole jako podsev kukuřice a lilku guinejského (chichiquelite)
Pod nízké kukuřice chci vyzkoušet hrachor, keříčkové fazole a cizrnu, které potřebují víc slunce než hrách a ledenec.
Pod vysoké kukuřice chci vyzkoušet hrách Alderman (Tall Telephone), pro který mohou kukuřice sloužit jako opora (ověřeno, že ve stínu zvládá Alderman slušně).
K bramborám chci vyzkoušet vysoké boby, pod rajčata nízký poléhavý hrách (dle tabulek "companion planting" si tyto dvě rostliny nevadí).
K čiroku chci zkusit boby, hrách a keříčkové fazole.
Fazole by mohly zvládat i jako podsev slunečnic.
Jako podsev lze použít i šruchu, která se ale dokáže velmi rychle změnit v obtížný plevel. Totéž platí pro ptačinec, peťour maloúborný (dokáže dorůst v kvalitní půdě i metrové výšky), truskavec a jiné rostliny obecně klasifikované jako plevely.
V prvním roce by mohla jako podsev vysokých kultur sloužit i komonice lékařská, k ovocným stromům kostival (nekvetoucí odrůda, aby se nezvrhl v plevel).
Obecně se jako podsev obilovin používá jetel, je ale dost obtížné se ho pak zbavit.
Zajímavou podsevovou plodinou by mohly být:
- oca (slušně snáší zastínění)
- špenát
- mák, kdyby se našla nízká slepá odrůda (má hluboký kůlový kořen)
- nízká odrůda měsíčku lékařského
-
A na závěr úvodu výhody podsevu:
- lepší zastínění půdy, menší odpar
- lepší schopnost půdy zadržovat vodu, zejména s hluboko kořenícím podsevem
- lepší využití půdy
- tam, kde lze podsev zaorat jako zelené hnojení, zlepšení kvality půdy
- u bobovitých přímé obohacování půdy dusíkatými látkami díky symbióze s kořenovými bakteriemi vázajícími dusík