Autor Téma: Podsevové rostliny  (Přečteno 1317 krát)

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Podsevové rostliny
« kdy: Srpen 25, 2014, 09:10:05 odpoledne »
Narazili jsme na tohle téma s Neonem, tak pro všechny v naději, že se o své zkušenosti podělíte i Vy ostatní...

Podsevové rostliny jsou (užitkové) rostliny používané jako podrost pod vyšší užitkové rostliny, např. pod kukuřici, konopí, rajčata vyvazovaná na tyčku, papriky apod., ale i pod ovocné stromy, štoky vína apod. Pojem hraničí s předsevnou plodinou, což jsou rostliny sázené výrazně dřív než hlavní plodina, a doprovodnou plodinou, což jsou rostliny srovnatelného habitu jako hlavní plodina.

Podsevové rostliny by měly splňovat následující předpoklady:
- musí snášet jistou míru zastínění
- nesmí si s hlavní plodinou výrazně konkurovat nebo dokonce vadit (nesnášenlivost)
- musí mít stejné nároky na půdu a vlhkost jako hlavní plodina
- musí být dost nízké/řídké a hlavní plodinu nepřerůst/nezastínit, jinak už nejde o podsevovou, nýbrž o doprovodnou rostlinu
- měly by nějak přispívat ke kvalitě půdy (např. bobovité)
- mohly by být užitečné i jinak, např. jako repelent/ochrana před určitými druhy hmyzu/chorob nebo jako zelené krmivo pro králíky aj. domácí zvířata
- neměly by se příliš ochotně vysemeňovat, aby se nestaly obtížným plevelem
- ???
Bezpochyby někoho ještě napadne něco dalšího.

Použití podsevových rostlin je známo už od Indiánů, kde v sestavě tří sester hraje dýně roli podsevové rostliny a fazole roli zlepšovatele půdy. Systém je zdokonalený tím, že kukuřice slouží plazivé fazoli jako opora.

Jako orientační pomůcka mohou sloužit přehledy nazývané "companion planting". Jak něco najdu, hodím to sem. Existuje i kniha s názvem "Carrots Love Tomatoes" od Louise Riotte, o podsevu se však zmiňuje jen velmi okrajově a mlhavě. Stejně tak na internetu k podsevovým rostlinám najdete jen dost málo odkazů.

Já jsem zatím úspěšně odzkoušela používání
- hrachu a ledence (Lotus tetragonolobus) jako podsevové rostliny pod kukuřice
- hrachu jako podsevu/doprovodné rostliny k bramborám, kde se ale hrách musí sázet o dost dřív, jinak jej brambory přerostou, a musí být dost vysoký, protože bramborám nevadí, když je přerůstá, obě plodiny snáší částečné zastínění
- pod paprikami mi letos zatím slušně rostou sladké brambory
- topinambury slouží jako opora podsevným fazolím šarlatovým
- nízký hrách (Tom Thumb) zkouším i mezi rostliny zemní mandle, hodí se i k mrkvím apod.
- ověřenou mám lichořeřišnici a keříčkové fazole jako podsev kukuřice a lilku guinejského (chichiquelite)

Pod nízké kukuřice chci vyzkoušet hrachor, keříčkové fazole a cizrnu, které potřebují víc slunce než hrách a ledenec.
Pod vysoké kukuřice chci vyzkoušet hrách Alderman (Tall Telephone), pro který mohou kukuřice sloužit jako opora (ověřeno, že ve stínu zvládá Alderman slušně).
K bramborám chci vyzkoušet vysoké boby, pod rajčata nízký poléhavý hrách (dle tabulek "companion planting" si tyto dvě rostliny nevadí).
K čiroku chci zkusit boby, hrách a keříčkové fazole.
Fazole by mohly zvládat i jako podsev slunečnic.
Jako podsev lze použít i šruchu, která se ale dokáže velmi rychle změnit v obtížný plevel. Totéž platí pro ptačinec, peťour maloúborný (dokáže dorůst v kvalitní půdě i metrové výšky), truskavec a jiné rostliny obecně klasifikované jako plevely.
V prvním roce by mohla jako podsev vysokých kultur sloužit i komonice lékařská, k ovocným stromům kostival (nekvetoucí odrůda, aby se nezvrhl v plevel).
Obecně se jako podsev obilovin používá jetel, je ale dost obtížné se ho pak zbavit.
Zajímavou podsevovou plodinou by mohly být:
- oca (slušně snáší zastínění)
- špenát
- mák, kdyby se našla nízká slepá odrůda (má hluboký kůlový kořen)
- nízká odrůda měsíčku lékařského
- ???

A na závěr úvodu výhody podsevu:
- lepší zastínění půdy, menší odpar
- lepší schopnost půdy zadržovat vodu, zejména s hluboko kořenícím podsevem
- lepší využití půdy
- tam, kde lze podsev zaorat jako zelené hnojení, zlepšení kvality půdy
- u bobovitých přímé obohacování půdy dusíkatými látkami díky symbióze s kořenovými bakteriemi vázajícími dusík
 


Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 2805
    • Forum Chedrbí
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #1 kdy: Srpen 25, 2014, 09:25:07 odpoledne »
Ja vidim jako ideal struchu. Jak jsem si vsimnul, tak zacina rust docela pozde. Predsazene rostliny ziskaji zcela naskok. Strucha se drzi porad pri zemi. Je chutna pro lidi a zvirata. Taky nema extra koreny, tak moc neprekazi. Diky extra semenareni se pristi rok sama objevi, tak odpada schaneni semen a vysazovani.

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Podsevové rostliny
« Odpověď #2 kdy: Srpen 25, 2014, 09:39:19 odpoledne »
Jestli myslíš šruchu, tak tu hodně lidí proklíná jako nezničitelný plevel a řadě lidí nijak zvlášť nechutná. Ale snáší velmi dobře sucho i stín, to je pravda...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #3 kdy: Srpen 25, 2014, 10:35:34 odpoledne »
chutná nechutná, je třeba vědět, že šrucha je unikátní rostlina....
I slepice předávají do vajec mnoho omega 3 masných kyselin. Přesně ty dobroty, které jsou pouze v rybách.
Ale jako podsev určitě ne, protože to je sice kouzelná, ale trvalka s neuvěřitelným množstvím drobných semen v každém z tisíců kvítků....
Pro kukuřici mi vychází nejlogičtěji jako ochrana půdy keříčkový fazol.

Offline Gloch

  • Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 1015
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #4 kdy: Srpen 25, 2014, 11:41:56 odpoledne »
Ale jako podsev určitě ne, protože to je sice kouzelná, ale trvalka s neuvěřitelným množstvím drobných semen v každém z tisíců kvítků....
Pro kukuřici mi vychází nejlogičtěji jako ochrana půdy keříčkový fazol.
Je sice jakožto plevel značně odolná, ale jinak je to jednoletá bylina, nesnáší mráz.

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Podsevové rostliny
« Odpověď #5 kdy: Srpen 26, 2014, 08:36:39 dopoledne »
Jako podsev se šrucha možná hodí spíš pod krátkodobé kultury, např. pod kedlubny a rané košťáloviny, kde se zlikviduje, než vykvete a než zamoří okolí svými semínky.
Keříčkové fazole pod kukuřicemi trpí nedostatkem světla a rostou velmi neochotně s nízkými výnosy. Alternativou je např. lablab, ale s tím zatím sbírám zkušenosti, protože mám stará semena, která klíčí jen velmi neochotně. Hodil by se pod středně vysoké kukuřice, které po jejich odkvětu přeroste, aby sám vykvetl.
Další z vhodných podsevných rostlin je čtyřboč, okurka (třeba pod řídce vysazený čirok) a bezpochyby budou existovat i drobnolisté/drobnoplodé dýně, které by se v tomto ohledu taky daly využít.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #6 kdy: Srpen 26, 2014, 09:00:55 dopoledne »
Určitě bych se fazolek pod kukuřicí nezříkal. Vede mne k tomu osobní zkušenost..... Stačí kukuřici vyset ve dvojstupech a dlouhé řádky, já měl 50 metrů a fazolek jsem měl  šílené množství.Sel jsem je postupně, aby i sklizeň byla postupná až do zámrzu. Nelze paušalizovat.....
Letos mi kukuřice nedopadla.......

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #7 kdy: Srpen 26, 2014, 09:02:17 dopoledne »
Měl bych dotaz ohledně podsevu u brambor.

Pokud vyseješ podsev dřív jak pak ty brambory sázíš a přihrnuješ?
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Podsevové rostliny
« Odpověď #8 kdy: Srpen 26, 2014, 09:44:13 dopoledne »
Sumo:
Strategií je několik, ale nezapomínej, že funguju v malém měřítku - o realizaci ve velkém jsem zatím neuvažovala.

Se sázením není problém, dokud podsev vyseješ jako řádky a brambory sázíš do meziřádků.

Přihrnování:
1. Podsev lze sázet jako sazenice. Stačí nechat vyklíčit hrách v květináčcích a přesadit je mezi řádky již přihrnutých brambor - dost pracné.
2. Sázet brambory hlouběji, než bývá zvykem. Při sázení brambor na podzim to je nutností - vyzkoušeno.
3. Používat k přihrnování externí materiál - kompost smíchaný s pilinami, seno, posekanou trávu. Ani hrachy se takovému zamulčování nebrání a neublíží jim - vyzkoušeno.

Votroubek:
Tvůj příspěvek mě vede k doplnění definice podsevových rostlin: jde o rostliny používané na volná místa záhonů se standardní osevní hustotou hlavní plodiny. Jestliže rozvolním hustotu vyseté kukuřice ze standardních cca 40 x 40 cm na větší rozestupy, bude podsev postupně ztrácet charakteristiku podsevu a ze záhonu/pole se stane směsná kultura. Jiným případem je výsev rostlin na okraji jiné kultury - jako kritérium bych tam brala standardní plochu zaujímanou jednou rostlinou podsevu - kryje-li se alespoň zčásti se standardní plochou hlavní rostliny, jde o podsev. Nekryje-li se, jde o směsnou kulturu nebo prostě sousedící záhony.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Podsevové rostliny
« Odpověď #9 kdy: Srpen 26, 2014, 11:52:30 dopoledne »
Přikládám slíbené přehledy vzájemně se potencujících směsných kultur. Některé váznou na významně odlišné výšce rostlin, kde může dojít k nedostatku světla. Při interpretaci je také třeba zvažovat časování jednotlivých odrůd (např. raná karotka s rajčaty ano, protože než se rajčata rozrostou, karotka doroste - s pozdní karotkou by to mohlo být horší) a jejich sklizně (např. při opakované sklizni rajčat a jahod může směsná/podsevová kultura dost utrpět, což se může projevit snížením její užitkovosti).
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #10 kdy: Srpen 26, 2014, 03:21:00 odpoledne »
Jako teorie je to lákavé, jako praxe to kulhá. Je potřeba to konzultovat s někým, kdo to praktikuje. Já polykulturu opustil kromě pár vyjimek před lety. Je třeba si uvědomit, že pokud by na tomto systému bylo něco přínosného, okamžitě by se to promítlo do produkčního pěstování.
Vypadá to
lákavě, ale má to díru..... vláhu a její konkurenční odčerpávání.Totéž živiny.Takže to sice vypadá lákavě s šipečkama v anglikánštině namalovaný, jen je potřeba najít někoho, kdo má nějaké pozitivní a praktické výsledky. Nemyslím tím nějaké dva řádky mrkve, nebo erteplí a pro zbytek hajdy do marketu. Skutečnost bude krutí, přímá a jednoduchá.
Chápu sice, že poLykultura má jinou definici, než podsevové rostliny, pro mne to je totéž. A taky by se mělo říct, proč ti naši hloupí a tupí předci pořád okopávali, až do úplného zcepenění......

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #11 kdy: Srpen 26, 2014, 07:28:01 odpoledne »
Tak na domácí zahradě by vláha a živiny problém bejt neměl. Problém oproti konvenčnímu je příprava půdy. Přecejenom se snadněji pěstuje na poli bez plevele, než pak pokosit žacím strojem a pak oddělovat plevel a čistit půdu na příští rok. A když se dotuje běžná prododukce tak proš se snažit.

Tak konvenčně se taky nedaj dělat vysoké záhony a různé fičury, se kterou je více práce.
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #12 kdy: Srpen 26, 2014, 08:28:14 odpoledne »
Určitě ano, nikdo se dnes krom pár šílenců netrápí se samozásobením. Proč, když je potrava nejdostupnější v dějinách lidstva.....
V případě nutnodsti pak nic jiného nezbude, než ohnout hřbet a dělat něco pro přežití. Někdo vsadí na to, jiný na ono. Chemie a semena dojdou první sezonu, takže budou všichni ekologičtí.Dnes však je mnoho slepých a přesto propagovaných cest, o kterých člověk neznalý nemůže tušit, že mu to zlomí vaz.....
Ano sumo, jistě že se dá zahrádka u domu zalévat, avšak moje zqaqhrádka potřebuje na zalití v jeden parný den 3000 litrů vody, což je 300 konví. To není hrůza, mám dvě ruce, půjdu jen stopadesátkrát.Nebo tu krustu párkrát proškrábneš plecím rámečkem a je zalito. Hospodaření s vodou bude hodně potřebná záležitost. Pak stačí zalít jednou za týden, pokud tesdy nebudeš mít systém kapénkové závlahy, jako já, na solár. Ale to nebudeš, protože ten ranec peněz do toho prostě nevrazíš, takovej šílenec nebudeš. Vylučovací metodou zjistíš, že těch ověřených cest zase tolik není , i když sám používám mulčování k potlačení plevelů....I když v mulči kladou vajíčka slimáci, bydlí myši a hryzci, občas pro ponravu zabloudí krtek....
Dnes to je hra, zítra může jít o existenc.
Nechtějte někdo muset zalejvat plochu potřebnou pro obživu rodiny.

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Podsevové rostliny
« Odpověď #13 kdy: Srpen 27, 2014, 12:44:06 odpoledne »
Zajímavý tip - jetel podzemní (Trifolium subterraneum):
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=88749&ids=118
Vyzkoušíme to, Neone? :)

K tomu zpráva o "best practice":
http://adlib.everysite.co.uk/adlib/defra/content.aspx?id=000HK277ZX.0HABHF28CA86ROY
Srovnání výhod a nevýhod podsevu u aplikace na velké plochy, kde se smysl podsevu pochopitelně liší od zemědělské malovýroby. Velkovýroba je prakticky vždycky o cenách, zatímco malovýroba musí zvládat i plošná omezení apod.:
http://apps.sepa.org.uk/bmp/ShowPractice.aspx?bmpNumber=45
Podsev z hlediska konzervace půdního fondu:
http://www.hafl.bfh.ch/fileadmin/docs/Forschung_Dienstleistungen/Agrarwissenschaften/Pflanzen/Ramsier_and_Crismaru_Resource-Conserving_Agriculture.pdf
Experimenty s různými podsevy a jejich vliv na výnos ukazují, že se podsevem snižuje výnos. Současně ale autoři docházejí k závěru, že podsev je jednou z cest, jak chránit půdu před erozí a zachovat její úrodnost:
http://hal.inria.fr/docs/00/88/63/68/PDF/hal-00886368.pdf

K tomu nutno dodat, že podsev lze chápat dvěma způsoby: jednak to může být rostlina nejen setá, nýbrž i sklízená/likvidovaná současně s hlavní plodinou, a jednak to může být rostlina sice setá současně s hlavní plodinou, ale sklízená/likvidovaná později nebo naopak zakládající další kulturu - v tomto smyslu ji chápe většina velkozemědělců, aspoň soudě podle anglosaské literatury.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Gardening
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Podsevové rostliny
« Odpověď #14 kdy: Srpen 31, 2014, 12:58:52 odpoledne »
A pár odkazů na ty, kdo podsev praktikují, mají s ním dobré zkušenosti a považují jej za nezbytný pro zachování úrodnosti půdy:
Kniha Grow Your Own Vegetables - http://books.google.cz/books?id=QewXAwAAQBAJ&pg=PT245&lpg=PT245&dq=undercropping&source=bl&ots=kWzxHE4O4M&sig=tSGGivjMQg3nvz4UrQMMe-brwVQ&hl=cs&sa=X&ei=UNwCVJKdNc6WatXbgZAK&ved=0CIwBEOgBMA44Cg#v=onepage&q=undercropping&f=false

Kniha New Organic Grower - http://books.google.cz/books?id=zmJVlBrLtO8C&lpg=PA72&ots=l1Ed4Yf2SF&dq=undersowing&hl=cs&pg=PA73#v=onepage&q=undersowing&f=false

Obojí bohužel v tolik opovrhované "anglikánštině" - má-li s ní někdo problém, mohu z toho udělat stručný výtah.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re:Podsevové rostliny
« Odpověď #15 kdy: Říjen 12, 2014, 09:34:26 odpoledne »
Sem s tím.. Budu velmi zavázán..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)