Chov Hospodářských zvířat v širších souvislostech

[votroubek]

Mno, co nám dají zvířata..... ano, je to tak, dají nám hnůj, koncentrované hnojivo, bez kterého to jde těžko. Pohádkám o kompostu jsem dávno odrostl, protože, pokud to myslí člověk vážně, tak pochopí, s jakými objemy by musel pracovat.Je to teorie......
Prakticky je důležité pochopit komplexnost chovu zvířat. Rostliny dají užitek pouze ve třech až pěti měsících, pak je klid. Kozu lze dojit celý rok, když se vhodně zapustí více koz. Pak už to je mléko, kefír, tvaroh, máslo, sýry, maso.
U ovcí je vlna, kterou na dvoře vyperu, usuším , načešu a večer se na vřetánku nebo kolovratu soukají nitě, motají na motovidle a pletou , nebo tkají díla , třebas tkanina, nebo pletenina, jako ponožky, rukavice, kamaše, vesty.Kožešina umí po vyčinění zahřát, jako houně i jako sešitý kabát, vesta.
Pokud z kožešiny vytvoříme useň, tedy bez vlny a chlupů, stačí mít nějakou pevnou nit, nebo dratev a už můžeme ševcovat, jako o zlomkrk.Samozřejmostí budiž plstěné, filcované dílo, jako válenky, čepice, deky, ledvinové pásy, a moře dalších. Třebas teplé a tlusté vložky do bot dokážou změnit poměry v botě k nepoznání.
Nic z toho však rostliny jako takové neumí.Být vyhraněný na rostlinou říši není pošetilost, ale pouze neznalost. Pokud však zvířata použijeme jako potažní sílu, dostáváme se úplně jinam.
I když vím, že bych bez masa přežil, tak bez zvířat by to bylo opravdu složitější. Mám to k pochopení jednodušší, je mi to blízké.....

[Neon]

Ok, když je teda hnůj časově/pracovně méně náročný než kompost. Jak ho vlastně získám? Že mám zvířata ve stáji? Protože na louce ho sbírat asi nebudu. Kolik času mě denně stojí krmit a pečovat o zvířata ve stáji? Kolik času mě ročně stojí jim nashromáždit, uskladnit potravu na zimu a já nevím co ještě? To jsou stovky hodin práce, starostí.

Jak je proti tomu tvorba kompostu na záhony náročná (i kdybych ho měl vytvořit 2x, 3x tolik co hnoje)? Mě to příjde minimálně na stejno. V praxi to teda teď dělám denně. Donesu plno trávy z okolních pozemků a nechám to na hromadě. Za rok mám kompost. Ten rozvezu kolečkama na záhony.

Mě ten argument s hnojem nedává logický smysl, kdybysme to fakt přepočítali do hodin práce a náročnosti.

[Neon]

Jak může vlastně hnůj ze zvířat být nějak víc výživný, než když tu samou trávu přímo zkompostuju. Zvíře přece musí nějaké živiny odebrat do svého těla. Tu trávu, kterou poseču pro zvířata na krmení, tak proč ji rovnou nezkompostovat?

[Ormien]

Tvá úvaha je správná, Neone, zvířata sežerou velký objem rostlin, aby z něj spálila uhlíkaté sloučeniny a vydýchala je jako CO2, zatímco dusík se v jejich těle hromadí a vylučuje močí a stolicí. Díky tomu jsou schopná nahromadit dusík a vrátit ho do země v použitelném stavu, přičemž ale z toho část unikne jako NH3, i když se to dostane hned pod zem. Ale luštěniny Ti poslouží stejně a ještě Ti dají hodnotnou potravu.
Kompostováním se tyhlety živiny vrací do země přímo, bez okliky přes zvíře a práci a ztráty s tím spojené.

Zatímco látky uděláš ze lnu a konopí pevnější než z vlny, ty z vlny budou lépe hřát. Vlna ovcí ale taky poslouží jako kvalitní izolační materiál (podobně jako sláma a seno).

Chov některých zvířat bych ale nevzdávala úplně - dokážou využít spoustu toho, co člověk nedokáže využít. Např. chov slepic bez krmení obilím:
https://www.youtube.com/watch?v=-W_WPMm8Bxw - slepice vraždit nemusím, ale bez vajec by to asi bylo krušné... A nemusíš jich chovat tolik, jako autor videa...
Potenciál tažné síly taky není zanedbatelný (hovězí dobytek) stejně jako schopnost spásat trávu tam, kam se člověk s kosou nemusí dostat (meze, remízky) - kozy, ovce. Zdroj mléka je taky bezva. A dále je takové zvíře zásobou potravy na dobu, kdy je to s ostatní potravou horší.

Takže chov zvířat v jistém rozumně malém rozsahu jako doplněk rostlinné výroby bych brala spolu s konzumem masa max. 1 x týdně. Naproti tomu ale vidím dnešní opulentní přežírání masem jako zbytečné plýtvání zdroji.

[votroubek]

Takže, vezmu kolečka hnoje, trávy, nebo čehokoli a vysypu je na půdu. Nechám ležet rok či dva a pak hnůj opatrně, s pečlivostí archeologa odstraním a prozkoumám reliéf půdy pod hnojem. Co zjistím? že se nestalo vůbec nic. půda je neporušená materiálem, který na ní ležel. Nějaký průsak do vrchních vrstviček, ale zbytek je zanedbatelnýc. Ergo, aby
se půda mohla zůrodnit, je třeba do ní biomasu zapracovat.Proč? protože to nikdo jiný neumí.
Navíc, mám vyzkoušené, že pokjud se do půdy dá kompost, nebo fermentovaný hnůj, pak je veliký rozdíl. Rozdíl je v mikroorganismech, kterých má hnůj mnohokrát více, než kompost. S hnojem procesy rozkladu pokračují v půkdě a vznikají nová společenstva organismů, s kompostem, ani vermikompostem tomu tak není,.A protože dělám zeleninu v množství větším, než potřebném, tak můžu výsledky porovnat. Pokud budete chovat zvířata, a myslíte si, že se budete ládovat masem každý den, tak jste na omylu.
Navíc, zvířata sežerou trávu, ještě jednou, TRÁVU. To je ten opomíjený důvod jejich chovu.Ten nejdůležitější. Lidé trávu nejedí. Tráva se nepěstuje, tráva vyroste sama, aniž bychom jí věnovali jakoukoli energii, hnojení, závlahu apod. Posečem ji a pak s ní zvíře krmíme celou dobu, kdy se nemohou pást. Neokopáváme louku, ani ji neplejeme, neořeme a tak, jenom sklidíme a když se nám chce, na jaře rozhrábneme krtiny.Zvířata umí i jedni z nejdůležitějších funkcí, které byly dávno zapomenuty a tím je košárování.Tam, kde chceme mát pole, záhon, nebo zahradu zvížata zavíráme na noc do ohrady a zvířata tam trávu i plevel za pár dní vyžerou, vyšlapou a pokálejí, vypálí a tak je pohnojeno i zčásti odpleveleno......Stačí jen zaorat, připravit a zasít.
Se zvířaty se prostě stává proud energie trychtýřem, kdy se využije k potřebě i marginálních, bezcenných ploch a hmot. Čím širší základna energií bude, tím lépe. Určitě lze zůrodnit půdu bez hnoje, bude to však proces dosti dlouhodobý. Ale je třeba zkoušet, zkoušet a zkoušet. Sám jsem začal s můlčováním a minimalistickým přístupem k půdě a dnes, dnes je vše jinak.....
.

[Saladin]

Už delší dobu uvažuji o tom, jak zúrodnit pole, která vlastní naše rodina, po desetiletích "Jézeddácké péče". Jsem přesvědčen, že bez organiky to nepůjde. Hovězí dobytek v současné době považuji primárně hlavně jako zdroj vhodné organiky a všechny ostatní přínosy (mléko, maso, kůže..) jsou v mých úvahach jen dalšími, velmi užitečnými a příjemnými benefity..

[Saladin]

Tedy, pole za humny, mírně svažité (výškové rozdíly cca 2m), o rozloze cca hektar. Zkrátka, při ruce, v PA době snadno uhájitelné.

Dnešní stav: žlutý, mazlavý a kamenitý hydroponický substrát s hluboce kořenícím plevelem.

Chci si pořídit kravku a chovat ji na hluboké podestýlce, o které se domnívám, že mi umožní vyprodukovat co nejvíce organické hmoty. Kráva se bude co nejvíce pást, počítám s tím, že budu maštalní hnůj (bude-li to zapotřebí) nějak dále zpracovávat, abych vytvořil co nejvíce organické hmoty. Napadá mne zapravování do kompostu, mísení s popelem a jemnými frakcemi dřevěného uhlí, tak, aby se co nejvíce dusíku vyloučeného ve výkalech a moči navázalo na organickou hmotu.

Uvažuji o jetelu a vojtěšce a dočasnou přeměnu části pole na pastvinu, takže produkce maštalního hnoje v létě bude menší.

Uvažoval jsem o stájovém místě jako o betonové vaně, důkladně izolované tak, aby moč neprosakovala do půdy. Na dně vrstva dřevěného uhlí a rašeliny, výše další vrstvy. Domnívám se, že pokud něco z takového stání odteče, bude to prakticky čistá, byť biologicky znečištěná voda. Hodlám ji jímat a používat buď na vlhčení kompostu, nebo na kořenovou zálivku ve vyvýšených záhonech.

Když budu mít pocit, že filtrační vrstva už vyčerpala své možnosti, šup s ní na kompost. Počítám s tím, že bude vždycky jedno připravené stání k operativnímu přeparkování "zdroje organické hmoty""

To, co vykydám z pod dobytka ihned zapravím do kompostu a pokryji posekanou plevelnou trávou, listím, pilinami a především nakopanou hlínou zbavenou kamení, abych co nejvíce zamezil úniku dusíku třebas i v plynné formě, a hlavně, abych co nejvíce omezil zápach.

Přesun substrátu na pole nebude problém, mám to fakt kousek od baráku.

Co je v mých úvahách špatně a co by se dalo dělat jinak a lépe? Nepotřebuji omezit pracnost, jde mi o co největší produkci organického hnojiva.

[Prof]

Co je v mých úvahách špatně a co by se dalo dělat jinak a lépe? Nepotřebuji omezit pracnost, jde mi o co největší produkci organického hnojiva.

Už jsem Ti to chtěl několikrát napsat, ale vždy se mi to nezdálo úplně vhodné. S touto poznámkou to tak nějak přeteklo. V dobrém.
Jedna z odpovědí na Tvou otázku je "pořiď  si víc krav"
Ale vážně. Máš neskutečné množství poměrně zajímavých nápadů a plánů, řekl bych až tak moc, že nejsi schopen z časových důvodů realizovat ani zlomek. To co navrhuješ je někdy až "hračičkování", kdy už máš vše ostatní zařízeno a šlape. Možná uvažuješ jako vlastník velkých pracovních a výzkumných sil (třeba závislých lidí). Prakticky si ale myslím, že by jsi se měl snažit tvořit věci s co nejlepším poměrem cena/výkon. Nikoliv výkon za jakoukoliv cenu. Každopádně ti děsně fandím ve velké většině činností co děláš, protože jsi minimálně inspirací pro spoustu z nás...

[votroubek]

Ano, chov krávy bude fajn. je třeba si uvědomit, že vyprodukuje plný kolečka hnoje denně, takže na zapravování do kompostu bych byl opatrný, kompost bude muset být veliký, hodně veliký... Bude potřeba vzít v potaz i plemenitbu, bez níž nebude mléko. Takže se poohlédnout po nějakém fešné, tedy vlastně jakémkoli býkovi, který by obtěžkal milovanou kravičku, živitelku rodu. Taky bude potřeba mít něco pro majitele, který bude muset bejka živit celý rok, aby si pak vrznul s naší stračenou.V současnosti i minulosti to byla desetina ceny telete, tedy asi 1000kč.
Dříve, když si lidé vážili půdy se krávy nechávaly ve stáji, aby bylo více hnoje a aby si nevybíraly na pastvě. Ve žlabu sežerou téměř všechno, na pastvě nechají spoustu nedopasků, protože mají na výběr.Taky ráda žere ovocné a jakékoli stromy. Je třeba počítat s výživou telete, které se jí narodí, a jeho místě ve chlévě, podestýlku a vodu. Je třeba umět krátit kopyta, která přerostlá působí záněty a ovlivní i laktaci.
Ovšem, takový biftek medium, velikosti mlýnského kola nám budiž zadostiučiněním za všechno příkoří.Jo, a krávu vybírat podle struků, protože má dnes každá maličké struky , vhodné ke strojnímu dojení, ale ručně to podojit bude těžkej problém......
To není hop na krávu, a je tele. Péče o hnůj patřilo k základním dovednostem sedláka, které rozhodovaly o úspěšnosti podnikání......

[Sumo.cz]

To už je na založení nějaký biofarmy zaměřené na chov krav, pěkný jsou ty Shetlandský( tuším že se ji říká i Highland) a do horského podnebí ideál. A masíčko výborné.

Pak shrábnout prachy EU a ČR na pokusy a doufat že to bude fungovat:)

[Saladin]

Co je v mých úvahách špatně a co by se dalo dělat jinak a lépe? Nepotřebuji omezit pracnost, jde mi o co největší produkci organického hnojiva.

Už jsem Ti to chtěl několikrát napsat, ale vždy se mi to nezdálo úplně vhodné. S touto poznámkou to tak nějak přeteklo. V dobrém.
Jedna z odpovědí na Tvou otázku je "pořiď  si víc krav"
Ale vážně. Máš neskutečné množství poměrně zajímavých nápadů a plánů, řekl bych až tak moc, že nejsi schopen z časových důvodů realizovat ani zlomek. To co navrhuješ je někdy až "hračičkování", kdy už máš vše ostatní zařízeno a šlape. Možná uvažuješ jako vlastník velkých pracovních a výzkumných sil (třeba závislých lidí). Prakticky si ale myslím, že by jsi se měl snažit tvořit věci s co nejlepším poměrem cena/výkon. Nikoliv výkon za jakoukoliv cenu. Každopádně ti děsně fandím ve velké většině činností co děláš, protože jsi minimálně inspirací pro spoustu z nás...

Profe, chystám se letos na podzim začít "upgradovat" chalupu na PA usedlost, postavit konečně "energocentrum" mimo dům, protože vždycky trnu hrůzou, když mi přijde SMS-ka že tam mají výpadek napájení. Mám tam elektrocentrálu a soused má od mého baráku klíče, tři sousedi si berou ode mne elektriku přes prodlužováky.. Stačilo by, třeba kvůli fotbalu v televizi, pospíchat a dolévat benzín do horké elektrocentrály a z baráku by zbylo spáleniště.

Také se chystám na to hluboké stání pro kravku, ale nejdříve musím mít seník, pak ho naplnit senem, pak jít na stáž do kravína v místním ZDV.. Zkrátka, sháním informace. Tak se nečuř

Ztratil jsem mnoho času s jiným projektem a teď to doháním.

[Dag Björndal]

......... Ergo, aby
se půda mohla zůrodnit, je třeba do ní biomasu zapracovat.Proč? protože to nikdo jiný neumí.....

Ono na hnojenie pola netreba hneď chovať. Hnoj dnes ponúkajú -napríklad koníčkari za odvoz.

Ja na okopávanie, odplevelenie a zbavenie škodcov v záhrade používam prsiatka. Ak ich posúvame v menšej ohrade, tak sú dosť pedantný