Právě bez rozlišování to bude marné. Fazole neb luštěniny, jako i obiloviny jsou pro nerez neškodné a neuvolní se kromě zanedbatelného otěru nic.Taky vařím čočku v nerezovým tlakáči.... Takže bych si dával pozor opravdu na kyselé potraviny.
Ohledně pokusů bych měl mlčet, protože hraničí se šílenstvím, ale vlastně šílenec jsem....
Hauschkových pokusů jsem se nemohl účastnit, ale replikoval jsem je. Haschka žil jindy.
Naše pokusy.... já nevěřil kamarádovi z ústavu organické chemie, že je nerez shit, jAK ON tvrdil.
Tak jsem uvařil zelí v hrnci z hliníku, tzn starý papinův hrnec,v teflonovém vařiči rýře, v zeptorově hrnci a ve skleněném hrnci. On sám nevěděl, v čem jsem to vařil a já mu tvrdil, že jsou vzorky z hliněných nádob, měděné a nerezové a chci vědět, který je který.
Pokusem bylo zjištěno analýzou, že to je v troubě, škodlivost těžkých kovů sice až tak popsána není, ale v zelí byl i hliník, i tejflon, o těžkých kovech nemluvě. Ty to konzumovalo zcela prokazatelně...Od té doby se na nerez dívám jinak a když jsem to probíral s jednou šáhlou internistkou, co ke mně jezdí, začalo to do sebe zapadat.
Hauschkovy pokusy jsou fakt veselé, na pobavení.
Vezmete koflíky, které naplníte identickou zeminou a zasijete identické zrní.Zalijete identickou vodou a posadíte na identické místo.
Voda však jest převařena, a to v jiných nádobách, tedy z jiného materiálu. Pokusem je zjištěno, jak po převaření v konkretním materiálu roste vzorek, zalitý pochopitelně konkretně odměřeným, identickým množstvím vody. Fotograficky se hodnotíí vývoj vzorku a ten se na konci pokusu anaalyzuje , co do obsahu látek.
Další pokus se týkal zdrojů tepla při převařování vody, k čemuž jsem byl velice skeptický....
Jak záleží na vlastnostech vody a jejích pusobeních na živý organismus.
Ohřev vody byl na dřeveném plameni na kamnech, na elektrickém vařiči litinovém, na sklokeramické desce, na indukčním vařiči a v mikrovlnné troubě. Samozřejmě ve stejné skleněné nádobě, s ocelovou podložkou pro indukci.
Bohužel, jak se ukázalo, rozdíly byly patrné už okem, ve fotografii byly patrné velice.
Nejhůře dopadlo mikrovlnný ohřev a indukce. Sklokeramika byla na úrovni litinového elektrického vařiče a nejlépe dopadly kamna se dřívím, kde byl téměř neznatelný rozdíl, mezi topením uhlím a dřívím. Hauschka samozřejmě nemohl použít mikrovlny, protože ještě neexistovaly ani ostatní moderní vařiče.
Primitivním pokusem, i následným rozborem analýzou bylo zjištěno, že vliv tam je a lze jej efektivně změřit.
Smamozřejmě že se jednalo o pirátský pokus, protože by tento pokus stál veliký majlant, pouze přáteltví s člověkem, pracujícím na špičkovém analyzátoru to umožnilo. Nebylo to určeno pro veřejnost, pouze pro mne, abych si to mohl odfajfkovat mezi domněnkami a fakty.
Hauschka tedy se svými technickými možnostmi dokázal nemožné a spíše než vědecky zvítězil filozoficky a citem. Věřím, že musel ve své době působit jako démon. Vlastně i dnes.... teda, kdo by četl dnes hauschku, že jo.....
Vlastně se nabízí otázka, jestli se hauschka nemohl přáte2lit s viktorem schaubergrem, s které pojila doba. Odpovídalo by tomu společný pohled na chování vody a její paměť.