Tak jsem si dal pivo a pokusím se snad zdravým rozumem roztrhat odkazovaný článek. Záměrně roztrhat. Tedy na spoustu věcí lze mít měkčí názor. Původně jsem hodnotil jen dojem z rychlého přečtení, nyní budu důslednější. Mé komentáře budou psány zeleně.
Už zase vás partner obviňuje z toho, že v domě není uklizeno a srovnává vás s manželkami svých kamarádů, které údajně nemají na podlaze ani smítko? Šéf je ironický a posmívá se vám a kolegové vám naopak neustále lichotí? Velice pravděpodobně je na čase si uvědomit, že všichni tyto lidé s vámi manipulují a vy byste se proti tomu měli bránit. V následujícím článku vám poradíme jak.
Jasné PR. Prostě v anotaci popsal všední den spousty lidí a nabídl Vám (manipulativně) že ví jak z toho.
Co je manipulace
Manipulace je (vědomé či nevědomé) nekalé, nečestné jednání, které poškozuje druhého a poskytuje určité výhody manipulátorovi. Manipulace má schopnost ovlivňovat myšlenky, emoce, tělesné fungování a hlavně chování manipulovaného tak, aby odpovídalo potřebám manipulátora. Manipulace tedy dává zdání kontroly nad vztahem, nad chováním druhého.
Některé texty věnující se manipulaci tvrdí, že manipulace je zacházení s druhými jako s věcmi. Manipulující člověk totiž nevnímá či nechce vnímat a respektovat přání, touhy, záměry a osobnost druhého člověka.
Definice je vágní a zároveń zavádějící. Například to *(vědomé či nevědomé)* Rozdíl asi jako Zavraždil ji úkladně nebo omylem ji přejel autem. Buď chci manipulovat, dosáhnout svého cíle nečestně a nekale, a jedná se o špatné jednání, nebo se jedná o politováníhodný omyl. (přestože výsledek (mrtvola) může být stejný)
Dále, jistěže manipulací dosáhnu změny chování manipulovaného, to je přeci cílem. A když ji dosáhnu, tak proč psát, že mám *zdání kontroly* nad chováním druhého. Prostě jsem druhého zmanipuloval podle svých potřeb. Tato celá rádoby definice může limitně popisovat pojmy jako ŘÍZENÍ, VÝCHOVA, PARTNERSTVÍ a proto je nesmyslná.
Nejčastější formy manipulace
1. Lichocení. Pokud vám někdo lichotí a vzápětí vás o něco žádá, můžete si být téměř jisti, že jeho komplimenty nejsou upřímné. Lichotku poznáte mimo jiné podle toho, že je přehnaná a obecná.
„Miláčku, tobě to dneska sluší“ je to přece lichotka, zvlášť když pak dodáš „Co bude k večeři ?“ Tvrdá manipulace ? Možná ano. A co když jde o dvě po sobě jdoucí oznamovací věty ? A nebo se chtěl zeptat na večeři a pěkně oblečená přítelkyně mu svým šarmem vyrazila dech, takže tu zamýšlenou větu předběhl lichotkou (konstatováním ?)
2. Výčitky, obviňování a svalování zodpovědnosti. Ve chvíli, kdy je člověk obviňován a je mu něco vyčítáno, má pocit, že selhal a ani ho nenapadne přemýšlet o tom, že je vlastně manipulován.
No pokud tohle všechno následuje po sobě a on se skutečně dopustil chyby, která si zaslouží výčitku či prostou kalkulaci, kde tu chybu učinil, je zcela správné, že má pocit selhání. Jedná se přeci selhání. Chybu. Tedy vina. Co je na tom manipulativního ? Pokud je na něho svalována vina, z posloupnosti chápáno jako „neprávem svalovaná chyba“ tak je třeba aby se dotyčný trpělivě snažil vysvětlit, že se jedná a) o omyl, b) zlý úmysl a že se vynasnaží prokázat opak.
3. Vytváření závislosti a „pseudoaltruismus“. Říká-li nám druhý, že je na nás závislý, vlastně nás k sobě připoutává. Ačkoliv nám může projevovat vděk, ve skutečnosti po nás dříve nebo později začne něco požadovat a pokud to nesplníme, zahrne nás výčitkami a obviňováním.
Blábol. Jestliže je někdo na někom závislý, tak potřebuje k životu něco, co mu dodává ten druhý (příklad peníze,čas,pozornost,láska, vzduch...) To znamená že už to dostává. No a pokud se snažíme změnit stav, odříznout ho od toho, je jasné že dojde k nějaké konfrontaci se dvěma výsledky. Buď mu to budeme dál dodávat a on bude dál závislý a nebo se to podaří a stane se na tom nezávislý.
4. Technika nedobrovolného výběru. Vyslovíme-li např. větu: „Dáš si čaj nebo kávu?“ už vlastně zatlačujeme dotazovaného do nevýhodné pozice, protože ho nutíme rozhodnout se mezi dvěma alternativami. Správná otázka by byla: „Co si dáš k pití?“.
Tento bod je naprosto zvrácený. Mám možnost uvařit čaj nebo kávu. Tak mu dám na výběr s těchto dvou možností. Já sám nemám na výběr, mám prostě čaj nebo kafe. Na tomhle není nic manipulativního. Je nutné se prostě jen rozhodnout. Maximálně si nevybere žádnou z možností.
5. Technika neverbálních projevů. Tuto techniku využívají často děti, např. když se rozbrečí kvůli tomu, aby dosáhly toho, co chtějí. Využívají ji ale i dospělí, např. když mlčí, aniž by jasně řekli, co je na druhém člověku rozčílilo.
Jistěže i neverbální komunikaci lze použít k manipulaci. Stejně tak jako i k ostatnímu. Co je tohle za odrážku ? že by vata ?
Mezi další formy manipulace patří např. porovnávání s druhými, poučování, moralizování, zastrašování a vyhrožování, ironie a despekt…
Prostě tímto říká... Kdokoliv cokoliv s vámi dělá, může vás tím manipulovat. Bože to je objevné že?
Jak vypadá manipulátor
Nejčastěji s ostatními manipulují lidé, kteří si nevěří a především ti, kteří nevěří, že mají pro druhého dostatečnou hodnotu na to, aby si mohli dovolit riskovat vztah založený na důvěře. Tito lidé mají často strach z vlastního selhání nebo ze ztráty něčeho. Mnoho lidí ale také manipuluje z neznalosti, neboť zkrátka nezná efektivnější způsob jednání.
Eh, pardon, nemám (slušných) slov.
Jak se bránit manipulaci
Chceme-li odhalit manipulaci, musíme se v první řadě soustředit na odhalení manipulativních technik. Užití těchto technik může mnohdy snadno prozradit mimika manipulátora, jeho gesta nebo hlas a také náš vlastní pocit nesvobody či nepohody během samotného aktu manipulace.
Mezi efektivní nástroje proti manipulaci patří nečekanost, otázkování, zastavovací výrok a odmítání.
1. Nečekanost znamená zaskočit manipulátora reakcí, kterou nepředpokládal a na jeho slova říci něco, co by ho ani ve snu nenapadlo, že byste mohli vyslovit.
2. Otázkování má za úkol zapojit druhého do hovoru.
3. Zastavovacím výrokem dáte najevo, že v konverzaci nechcete pokračovat. Může se jednat např. o věty jako „Když myslíš., Nemám co dodat., Je to uzavřená kapitola.“ apod.
4. Odmítnutí je možné několika možnými způsoby (částečné odmítnutí, návrh alternativního řešení, empatické odmítnutí, prosté odmítnutí…)
Chcete-li se stát paranoiky,směle dodržujte výše uvedené rady, jistě po Vás jdou.
Došlo vám po přečtení článku, že s vámi lidé ve vašem okolí manipulují? Učiňte tomu přítrž a uvidíte, že váš život bude šťastnější.
Pokud vás to zajímá více, kupte si mé CD Jak zneškodnit manipulátora
Tohle sdělení je veškerý důvod předchozího článku. Říká jinými slovy. „Jelikož Všechny činnosti které se vás dotýkají mohou obsahovat manipulativní jednání a článek je příliš obecný ,aby mohl být k něčemu, kupte si mé CD. Jedině to vám zachrání život.
Prosím všechny o prominutí mého hraničního pohledu. Autor tohoto článku je buď špatný manipulátor nebo diletant. Nebo obojí. Přestože jsem článek ohodnotil jako NEDOSTATEČNÝ, manipulativní jednání prokazatelně existuje. Poznat ho a bránit se proti němu je však otázkou maximálně moudrosti a „Zdravého sebevědomí“.