Autor Téma: Co je to "zdravé" sebevědomí  (Přečteno 2168 krát)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Co je to "zdravé" sebevědomí
« kdy: Květen 12, 2014, 11:23:29 odpoledne »
Trošku odbočím od tématu výchovy dětí, protože mi připadá rozumné nejprve definovat pojmy. Přibyl mezi nás psycholog, takže doufám, že na mě bude trochu dohlížet a případně mě usměrní:) A začnu hned pojmem, který se definuje nejhůř, takže se asi budu dost opakovat... Pokouším se popsat složitý systém mnoha různých závislostí a vazeb, takže to půjde těžko.

Hned zkraje musím zdůraznit, že "zdravé" sebevědomí a frajeřina spolu nemají zhola nic společného, resp. jsou to dokonce protiklady. Frajeřina (okázalé předvádění sebejistoty) je v drtivé většině případů známkou absence "zdravého" sebevědomí a projevem snahy vzbudit dojem "zdravě" sebevědomého člověka - což "zdravě" sebevědomý jedinec nemá zapotřebí.

"Zdravě" sebevědomý je člověk, který si důvěřuje, zná svou cenu, má dostatek sebeúcty, vidí se realisticky a má sám k sobě zdravý vztah. To zní jako definice kruhem, že? "Zdravý" vztah sám k sobě znamená mít se přiměřeně rád a akceptovat své tělo, svá omezení i přednosti.
Jako definice se mi to moc nepovedlo, takže to zkusím obráceně - co se děje, když člověku "zdravé" sebevědomí chybí? Nedostatek "zdravého" sebevědomí se projevuje hluboko ukrytým strachem. Strachem, že člověk nebude ostatními přijímán, milován, akceptován, respektován, strachem, že bude neúspěšný, že bude odmítnut, zesměšněn, poražen, ponížen, zraněn psychicky či fyzicky - strachem, že nebude uspokojena člověčí potřeba uznání.

Tento strach je jako žhavá láva v zemském nitru - společenské konvence a vlastní dobré a špatné zkušenosti ji svazují pevnou zemskou kůrou, ale láva si vždycky někudy najde cestu ven - jako strach mluvit na veřejnosti nebo mluvit o sobě (protože se mohu setkat s nezájmem nebo s výsměchem), strach navázat hlubší vztah (protože mě ten druhý nemusí mít rád a může mě zranit), strach postavit se nepříteli (protože mohu utrpět porážku a zranění), strach z cizích lidí (mohou mě ignorovat), strach z nových věcí (možná je nezvládnu a tím se zesměšním/ukážu svou neschopnost), strach být jiný (budu víc vyčnívat a díky tomu spíš hrozí výsměch), strach říct svůj názor, strach dát najevo city, strach někoho pochválit, strach někoho upozornit na chybu, strach přiznat vlastní chybu, strach, že někdo bude jiného názoru než já a spousta jiných strachů.

Člověk se "zdravým" sebevědomím těmito strachy trpí minimálně, protože zná svou hodnotu a nepotřebuje být neustále ujišťován ostatními, že je jedinečný, chytrý, oblíbený a uznávaný. Nepotřebuje ani náhražky, důkazy své jedinečnosti - peníze, moc, obdiv, projevy poníženosti od ostatních, silné auto, naducané svaly, šperky, kožichy, ... Není neustále otrokem představy, co si o něm pomyslí ostatní. Nemá pocit, že musí být u každého oblíbený. Nemá dojem, že musí nutně budit pozornost širého okolí. Nebere jiné názory jako útoky na svou osobu a nevidí nedostatek respektu vůči sobě v každém odmítnutí, v každé maličkosti... Na druhé straně nemá pocit, že si musí nechat všechno líbit, jen aby neztratil přízeň toho druhého. Nebojí se dávat a přiměřeně brát, nebojí se ztrát, neúspěchů, proher, výsměchu, nezájmu, nebojí se být sám sebou a sám se sebou... To, čemu se dnes říká asertivita, je v podstatně způsob chování "zdravě" sebevědomého člověka - člověka, který se nepotřebuje prosazovat na úkor ostatních, nepotřebuje nad nikým vítězit a neustále být chválen a ujišťován o svých přednostech. Protože on ví, že má svou hodnotu - a že to není jeho krátkozrakost, když ji ti ostatní nejsou schopni ocenit.

Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

štika

  • Host
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #1 kdy: Květen 13, 2014, 07:22:33 dopoledne »
Ormien, krásně napsané, palec nahoru !! :)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #2 kdy: Květen 13, 2014, 10:08:00 odpoledne »
Video v odkazu níže je placené, ale už úvod potvrzuje výše uvedené...
http://psychologie.cz/nezavisle-vztahy/
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #3 kdy: Červen 11, 2014, 08:35:40 dopoledne »
A odjinud soupis vlastností, které vyplývají ze "zdravého" sebevědomí - tady tomu říkají "psychická síla":
http://www.seberizeni.cz/13-veci-ktere-psychicky-silni-lide-nedelaji/
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline stepan-hawk

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 4908
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #4 kdy: Červen 11, 2014, 12:12:49 odpoledne »
Tak ze 2/13 nejsem zdravě sebevědomý. :)  :P
Myslet dopředu neznamená si koupit basu piv místo dvou lahví, ale přemýšlet občas co by kdyby a sem tam si něco připravit na dlouhodobé hledisko.
Věc, kterou budete znát vám někdo možná mučením vezme, ale i poté ji budete mít.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #5 kdy: Červen 11, 2014, 12:32:47 odpoledne »
Nikdo není 100%:))))
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Prof. Orfanik

  • ***
  • Příspěvků: 53
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #6 kdy: Červen 12, 2014, 05:05:22 dopoledne »
Moje pojetí je toto:

Sebevědomí je láska k sobě a víra v to, co dělám, zatímco opakem sebevědomí jsou strach a pochybnosti.

Asi dost záleží na tom, kde jste se narodili, jak jsme byli vychovávání a co jsme v životě prožili.

Když vynechám různé přírodní úkazy silných vůdců, dětičky v královských a miliardářských rodinách, které jsou tak od malička záměrně vychovávány nebo lidi, co pro své sebevědomí potřebují pocit moci nebo majetek, případně ty, kteří se jen tak tváří, vychází mi, že my všichni ostatní musíme se svým sebevědomím pracovat. 

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Ješitnost a urážlivost v této souvislosti
« Odpověď #7 kdy: Červen 29, 2014, 05:26:58 odpoledne »
Včera u Štiky přišla řeč na ješitnost a urážlivost a zazněla věta: "Chlapi jsou ješitní a ženské jsou urážlivé". Obojí je jen projev téhož - nedostatku "zdravého" sebevědomí.

Ješitnost je potřeba dokrmovat své podvyživené sebevědomí tím, že si dokazuju různým způsobem svou jedinečnost - ať tak činím poučováním, mentorováním (tj. zdůrazňováním chyb těch ostatních), prezentováním svých předností/výdobytků, zdůrazňováním/probíráním špatných vlastností jiných lidí, vyzvedáváním svých úspěchů, rozkazováním, ... A trpí jí muži stejně jako ženy, jen s tím rozdílem, že ženská psychika je stavěná na každodenní výkon tisíce drobností, které nikdo neocení - kdyby byly ženy stejným způsobem ješitné jako muži, měly by podstatně těžší život.

Urážlivost je sklon k zkreslené interpretaci - ženy vyrůstající ve společnosti, která má ještě pořád sklon je považovat za méněcenné (což se na "zdravém" sebevědomí taky podepíše), mají výraznější sklon vidět ve všem, co se děje v souvislosti s nimi, projev nedostatku respektu vůči sobě. Člověk s nedostatkem "zdravého sebevědomí" má sklon vykládat si vše jako znevažování, nedostatek lásky, respektu, zájmu o svou osobu. Urážlivost ale není jen ženská vlastnost - muži jí trpí taky, jen mají sklon nedat na sobě tolik znát, že se jich něco dotklo. A pak se diví, že žena ve snaze dostat z nich aspoň nějaký, jakýkoliv projev nějaké emoce, tne příliš hluboko...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #8 kdy: Červen 29, 2014, 07:36:38 odpoledne »
Ješitnost  mužů a klevetnost žen jsou úplně normální a fyziologické, průvodní znaky konkretních pohlaví.
V minulosti muž musel mít větší klacek, ostřejší meč, hezčí koně nebo úhlednější vyorané brázdy.
Ženy svým ostřejším jazykem bránily svoje hospodářství před čímkoli a neměly mnohdy jiné možnosti, než se urazit. Vše bude o rovnováze.Pokud mužský ješita svými skutky a umem ješitnost převáží, nealze nic namítat, stejně jako žena, pokud je dobrým strážcem rodinného krbu, jsou její vlastnosti s láskou v dobrém přijaty a špatné opomenuty.Vlastnosti cizích lidí nám mohou být ukradeny, anžto nemáme morálního práva je soudit a vlastnosti těch, na kterých nám záleží můžeme s láskou tolerovat a bez lásky či přátelství nevzít v potaz. Bude třeba se netrápit něčím, co nelze ovlivnit....
Jo a taky si toho mnoho nebrat osobně.

Offline Prof

  • Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 863
  • člověk
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #9 kdy: Červenec 04, 2014, 12:23:59 odpoledne »
Zdravé sebevědomí

Po přečtení tohoto tématu jsem myslel, že k tomu nemám co více dodat. Je zde více informovaných i povolaných. Byl jsem však trochu „popíchnut“ a zjistil jsem, že když se zamyslím, mohu názor přidat.

Myslím, že zdravé sebevědomí je v podstatě souhrnný název pro rovnováhu v oblasti osobnosti. Technicky je to jednoduché, „těleso zůstává v klidu nebo v rovnoměrně přímočarém pohybu, není-li vnějšími silami nuceno svůj stav změnit“ (Newtonuv zákon).
Asi se dopustím příliš mnoha zjednodušení, nicméně bych tak byl schopen popsat většinu jevů spojeným právě s rovnováhou mysli.
V příspěvcích výše  je definováno mnoho obecně negativních příznaků, které mohou pramenit ze špatného stavu „zdravého sebevědomí“ a myslím že se autoři prakticky nemýlí.  Náprava těch „špatných vlastností“ však může být úspěšná pouze, pokud dotyčná osobnost má VÁŽNÝ zájem o změnu. Je třeba podotknout, že se pojem „špatná vlastnost“ významově mění s časem i kulturním prostředím.
Zcela jistě je nemožné dostat ze společnosti jeden universální, všemi akceptovatelný a všem vyhovující model „zdravého sebevědomí“, jak by takový stav měl vypadat. Vysvětlení je, dle mého, prosté.
Každý z nás byl jinak obdarován. A to množstvím předpokladů a fyzickými schopnostmi. Byl poslán do života a pak vnějšími vlivy formován. Nicméně je zřejmé, že ho je možné formovat (učit) jen do výše jeho vlastních možností. Zdravé sebevědomí, v té podobě, jak ho chápu já, je poznání svých možností a přijmutí toho daru bez výčitek. Tohle je základní předpoklad pro to, aby se člověk měl rád tím „správným způsobem“ a to je základní předpoklad pro to aby byl člověk zdráv. Až si dotyčná osobnost udělá pořádek sama v sobě, (nebo se k tomu limitně přiblíží) může bez závisti, či pocitu nadřazenosti přijmout osobnosti ostatní. Takové jaké jsou...

Největší práce, sama člověka na sobě, je asi poznání těch svých možností. Specifický a neuvěřitelně dynamický vývoj prožije člověk od narození do doby dospívání. V této době je největší možnost jen ovlivnit a sformovat, bohužel také deformovat. V ideálním stavu by se této „zahradnické“ práce měl dopouštět jen člověk sám „zdravě sebevědomý“. A protože ideální není nikdy nic, čerstvě dospělá osoba konfrontuje svoje představy a prozatímní zkušenosti s praxí. Její osobnost už má nějaké základní mustry, na kterých staví. Často se dostaví šok, protože realita je úplně jiná, než na jakou se osoba připravovala. Pak je třeba postupně, kousek po kousku uzpůsobit své vnímání, nebo uzpůsobit vnější stav (což je většinou jen obtížně možné). Ne každý je obdarován tak, že tento proces zvládne sám. Většinou je potřeba nějaké vedení. Napadá mě v podstatě jen Osobní vzor, či Víra. Jakmile touto cestou osoba projde, dosáhne , řekněme, „smíření“ a zase se posune kousek dál a může již posloužit jako osobní vzor či mentor pro další „hledající“. Vím, že existuje spoustu dospělých lidí, i těch starších, kteří se „stále hledají“, ať už to jsou rozervané duše (sebevražedné sklony) či omezení a uzavření jedinci (egoisté), či jedinci s některými ve vyšších příspěvcích definovanými projevy.  S těmi se ve společnosti musíme nějak vyrovnat. Pro osobu „zdravě sebevědomou“ je to většinou lehké. Přijme je jaké je, protože vidí, v čem je problém. A je-li zájem z obou stran, může jim pomoci. Pro osobu „hledající“ je vyrovnání se s dalším „hledajícím“ náročnější. Tady vznikají silné nedorozumění a překonat je může prakticky jen láska. (v širším slova smyslu)

Můj názor se utvářel v podstatě do dneška a dnešní stav jsem popsal. Předpokládám, že s přibývajícími zkušenostmi  některé věci popíšu malinko jinak, ale základní premisu asi měnit nebudu. Jen dolaďovat a leštit. Je také zřejmé, že nemám žádné vzdělání v tomto oboru, ani mě to až tak nezajímá (nemám nic načteno). Proto s případnými diskutujícími nebudu moci odborně polemizovat. Prostě jen slušně odpovím podle svého nejlepšího přesvědčení.

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #10 kdy: Červenec 05, 2014, 10:21:50 dopoledne »
Zdravé sebevědomí vyplývá například z toho, že zvládáme základní životní situace, před které jsme postaveni. Pokud je někdo vláčen životem a nic nestíhá, tak je těžké mít zdravé sebevědomí.

Jeden můj kamarád to shrnul do dvou pravidel:

1) neslibuj to, co nemůžeš splnit

2) dělej jen to, o co jsi byl požádán

Jeden ruský léčitel, kterého znám mi k tomu přidal ještě pravidlo třetí:

3) nikdy, ani v myšlenkách nikomu nic zlého nepřej - to bude ta Láska, o které hovoří Prof.

S prvními dvěna body mám veliký problém, protože jsem příliš empatický..

1) Často slibuji věci, které lidé okolo mne chtějí a potřebují bez toho, aby bylo v mých reálných silách je zvládnout.
2) Uvědomuji si, z pohledu vlastních zkušeností, že některé požadavky mých přátel jsou polovičaté a snažím se jim "pomoci" tak, že jdu nad rámec svých povinností - pak nezvládám svou práci.

Třeba při provádění revize narazím na zfušovanou práci. Opravím to sám a okradu se o několik hodin volného času, namísto abych vytáhnul člověka, který má tu fušeřinu na svědomí za uši a nechal ho, aby si to opravil sám. Nedostanu to zaplaceno a často se ani nedočkám vděku..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #11 kdy: Červenec 05, 2014, 10:26:58 dopoledne »
Další problém je, že si často nevíme rady sami se sebou, nevíme, co vlastně chceme a co je pro nás nejdůležitější - nezvládáme řazení priorit..

Třeba zrovna teď.. Místo toho, abych šel pěšky do pekárny, která zavírá v 11:00 a nadýchal se čerstvého vzduchu, protáhnul si tělo, píšu kraviny na www.preppers.cz a do pekárny budu muset jet autem.. Mohl jsem to všechno začít číst a psát klidně až v 11:15..

Inu, jsme bytosti, které mají k dokonalosti daleko a každý krok správným směrem je užitečný..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline stepan-hawk

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 4908
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #12 kdy: Červenec 06, 2014, 01:00:39 odpoledne »
Saladine trochu mi připomínáš ten klasický fórek ve kterém otec dává synovi dvě základní rady do života.

Synku v životě musíš být čestný a chytrý.
A co to znamená být čestný?
Vždy splnit co jsi slíbil.
A co znamená být chytrý?
Nikdy nic neslibovat.

Saladine: Uvědom si, že nemáš šanci spasit celý svět. Občas redukuj vzdálenější cíle na úkor bližších a nesnaž se spolupracovat s každým u koho na to vidíš sebenepatrnější šanci. Kdo nese najednou příliš talířů, tak je často rozbije.
Myslet dopředu neznamená si koupit basu piv místo dvou lahví, ale přemýšlet občas co by kdyby a sem tam si něco připravit na dlouhodobé hledisko.
Věc, kterou budete znát vám někdo možná mučením vezme, ale i poté ji budete mít.

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #13 kdy: Červenec 06, 2014, 08:12:59 odpoledne »
Ta pekárna byla stejně zavřená, neb včera byl státní svátek :D Tak jsem koupil standardní humuschleba v Albertu..

Stepane, nesnažím se spasit svět.. Spíše se snažím zalévat pár kytiček kolem sebe..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #14 kdy: Červenec 06, 2014, 09:26:31 odpoledne »
Náprava těch „špatných vlastností“ však může být úspěšná pouze, pokud dotyčná osobnost má VÁŽNÝ zájem o změnu.
Někomu možná bude stačit, aby si uvědomil, že těmito "špatnými vlastnostmi" na sebe leccos říká - totiž že je slaboch. Když se vztekám, ukazuju tím jasně, že jsem v koncích, že jsem bezmocná, že neumím situaci řešit jinak a že se přes daný problém nedokážu ani přenést. Když jsem na někoho agresivní, ukazuju, že nejsem dost dobrá, abych dosáhla svého po dobrém - nebo že to, čeho chci dosáhnout, není obhajitelné. Každý slaboch je potenciální problém - může být (a s nenulovou pravděpodobností bude) snadno manipulovatelný, prodejný, nespolehlivý, neloajální, nebývá hoden důvěry, může být hádavý, lakomý, může mít sklon k násilí, manipulování s ostatními a ke všem těm ostatním špatným vlastnostem, které jsou s nedostatkem "zdravého" sebevědomí spojené. Kdyby byl pojem "zdravé sebevědomí" a jeho význam obecně znám a uznáván jako cílová norma, tak si ten, kdo si tohle uvědomí, možná dá pozor, jak se projevuje. A možná se vzchopí k tomu, aby na sobě zapracoval...

Je třeba podotknout, že se pojem „špatná vlastnost“ významově mění s časem i kulturním prostředím.
To je tím, že vlastnosti je třeba vidět na pozadí kvality sebevědomí jejich nositele. Stejně tak situace – většinou jsou „jednorozměrné“ – druhý rozměr jim dává až nositel/aktéři.
Např. zdvořilost u člověka s nízkým sebevědomím může být projevem strachu nebo hmotného zájmu, takže se nebude snažit vůči lidem, kterých se nemusí bát nebo ze kterých mu nic nekápne; zatímco u člověka se zdravým sebevědomím to bude samozřejmost.

Přitom je třeba si uvědomit, že všichni máme sklon vidět tento druhý rozměr podle toho, jací jsme my sami. Schopnost vidět reálně nám pak dávají špatné zkušenosti.
Příklad (tuhle situaci jsem zažila osobně): sekretářka nechá pootevřené dveře. Její nadřízený to může vidět ze dvou pohledů – že je sekretářka nepořádná nebo že to sekretářka udělala z nějakého důvodu. V prvním případě sekretářku seřve (což se také stalo). V druhém případě se jí po návratu slušně vyptá, proč dveře nechala pootevřené. V tomto případě si zapomněl ležet na stole klíče a sekretářka musela utíkat na vrátnici pro doporučený dopis. Nechala pootevřené dveře, aby se šéf dostal dovnitř, ale současně pověřila kolegyni z protější kanceláře, aby hlídala a případné nepovolané osoby hned z ředitelny slušně vyprovodila.

Zdravé sebevědomí, v té podobě, jak ho chápu já, je poznání svých možností a přijmutí toho daru bez výčitek. Tohle je základní předpoklad pro to, aby se člověk měl rád tím „správným způsobem“ a to je základní předpoklad pro to aby byl člověk zdráv. Až si dotyčná osobnost udělá pořádek sama v sobě, (nebo se k tomu limitně přiblíží) může bez závisti, či pocitu nadřazenosti přijmout osobnosti ostatní. Takové jaké jsou...
Ano, to je přesné:)

Největší práce, sama člověka na sobě, je asi poznání těch svých možností…. …Pro osobu „hledající“ je vyrovnání se s dalším „hledajícím“ náročnější. Tady vznikají silné nedorozumění a překonat je může prakticky jen láska. (v širším slova smyslu)
Jestliže si člověk nepřináší zdravé sebevědomí z dětství, pak ano, pak celý život hledá. A protože dokonalost neexistuje, hledáme prakticky všichni. Hledáme lásku, respekt, zájem a porozumění, zčásti proto, že se nám jich dostatečně nedostalo v dětství, zčásti proto, že to jsou hodnoty, které prostě bytostně potřebujeme – vedle jídla, pití, spánku. To jsou hodnoty, které tvoří to „bezpečí“, stojící v základu Maslowovy pyramidy potřeb jako základní fyziologická potřeba.
Jenže jak najít tohle všechno ve světě, kde většina lidí trpí středně těžkým až těžkým komplexem méněcennosti (= nedostatečným sebevědomím) a má plné ruce práce sama se sebou? Těžko - proto je třeba, aby si lidi uvědomili, že nedostatečné sebevědomí se projevuje prakticky v každém aspektu našeho jednání a je to kyselina, která nám ničí život a šance na štěstí. A jestliže ho za něčím nevidíme, není to tím, že tam není, nýbrž tím, že nejsme schopni v té změti informací vidět ty patřičné vazby.

K tomu, abychom je viděli, chybí ještě jedna podstatná informace - výše uvedený úvod totiž není kompletní.
Ve chvíli, kdy dítě cítí nedostatek lásky a zájmu, začíná pozorovat, čemu rodiče/blízcí dávají přednost před ním. Musí do práce, aby vydělali peníze – aha, takže když budu mít peníze, budou mě mít rádi. Musí jít nakoupit – aha, mít věci je důležitější než být se mnou. Musí jít do posilovny – aha, svaly jsou pro ně důležitější než já. Je tedy třeba mít svaly. Musí na večeři k šéfovi, protože otec by rád povýšil – aha, takže když budu mít významné postavení, budou mě mít rádi. Musí jít umýt auto – aha, auto mají radši než mě. Atd. atd. Dítě má sklon zjednodušovat, všechno vztahuje na sebe.
Stejně tak dítě bere podněty, pochvaly a pokárání. Rozlil jsi čaj na koberec, dostaneš na zadek – aha, koberec je důležitější než já. Nedojedl jsi polívku – aha, polívka je důležitější než já. Neumíš si zavázat tkaničky – budu-li to umět, budou mě mít rádi.
Třetí zdroj informací pro budování „žebříčku hodnot“ je to, jak se chovají rodiče. Otec mluví sprostě? Asi to patří k dospělému muži – budu taky mluvit sprostě. Když něco provedu, dostanu výprask – násilí je tedy normální způsob, jak někoho slabšího potrestat nebo k něčemu donutit. Matka vydírá tím, že se uráží? Aha, takhle je tedy třeba se chovat, když chci něčeho dosáhnout. Rodiče jsou na sebe protivní? Dítě takový způsob chování k ostatním bude praktikovat taky.
A tímto způsobem odkouká od rodičů „žebříček hodnot“ a způsoby chování a pochopí, o co se má v životě snažit, aby ho měli rádi nebo aby alespoň dosáhlo svého a získalo „zástupné hodnoty“ za lásku a zájem svých rodičů a později dalších lidí. Problém je v tom, že ani rodiče nebyli "zdravě" sebevědomí a potomkovi svůj komplex méněcennosti pravděpodobně v plné míře předají, čimž i jeho připraví do značné míry o šance být šťastný. Protože štěstí se "zdravým" sebevědomím dost úzce souvisí.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #15 kdy: Červenec 06, 2014, 10:05:59 odpoledne »
ano, rodiče mají svůj díl, pak ovšem mění matrice uvažování společnost, v níž se pubescent nachází a klíčové je i vzdělání, kde matrici uvažování otiskne vyučující, takže se nám z nádherně uvažujícího cherubínka stane sice vzdělaný, k tomu sebestředný sobecký kretén bez náznaku empatie.Ale s titulem před a za a tím se mu notně zlepší erekční křivka.K tomu pojme podobně postižený protějšek a ejhle, jsou zařazeni do specificky uvažující kasty se specifickou názorovou matricí.
Pokud však kdykoli kdokoli najde nějaký etalon, někoho, kdo žije tak, jak bychom chtěli, pak kdykoli můžeme ukázat prstem a říct: tak chci žít a svoji vizi změnit ve skutky.
Přirozeně je vše závislé nejen v prostředí, v kterém se pohybujeme a které nás asimiluje, ale i duševní potrava má zásadní vliv na vývoj osobnosti. Hleďme, co tělu nadělíme za dobroty, jídlo, pití, plné náruče potravin, fitnescentrum a pivečko, pohodlné matrace v klimatizované Ložnici a pohodlné auta, K duši však chováme se jako k popelce. Mnozí budou tvrdit, že ani žádná duše není, ale právě ona nás odděluje od dobytčete. Možná, že opravdu ji mnozí nemají , a tím by se mnohé vysvětlovalo.Ta hranice, rozlišující zdravé sebevědomí od nezdravého bude velice křehká a relativně rozmazaná.

Offline Prof

  • Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 863
  • člověk
Re:Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #16 kdy: Prosinec 12, 2014, 08:53:12 dopoledne »
Zdravím,  přečetl jsem si tento rozhovor, který jinými slovy a možná i mezi řádky poměrně polopatě popisuje ....
http://finance.idnes.cz/mizi-stredni-vrstva-0q9-/podnikani.aspx?c=A141210_140331_podnikani_sov#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

myslím, že sem se to hodí. Pro mě zvlášť ty poslední věty.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #17 kdy: Březen 25, 2015, 09:41:09 dopoledne »
Velmi pěkný a názorně podaný článek:
http://psychologie.cz/nejsem-dost-dobry/
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Co je to "zdravé" sebevědomí
« Odpověď #18 kdy: Srpen 03, 2015, 08:12:34 dopoledne »
Miguel Ruiz :
https://www.youtube.com/watch?v=RHZGY7EY9_4
Velmi zajímavý příspěvek, díky, Setíku, doporučuji si poslechnout:)
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman