Tak dám zase malý update, bohužel jsemnestihnul fotit, nějak na to teď není čas a ajsem rád, že vůbec ten kolotoč zvládám. Blázinec v práci, do toho ještě pořád rozdělaná střecha a k tomu dodavatel prací, který je ve skluzu, nějak moc se to nesnaží dohánět, nedělá podle norem a hádám se s ním, zda je to co udělal v pořádku nebo není. Teď už jsme na znalcovi od pokrývačského cechu...takže na prášky. Do toho byla nožířská výstava v Příbrami a tak se dodělávalo co bylo potřeba, aby bylo co na stoleček, teď zase budu muset zabrat, aby bylo co na další výstavu, no a do toho zahrada plodí jako bláznivá. Tak nějak není čas na obrázky.
Dýně (tím myslím všechno, co má za pldynějaké ty divné bambule) se po tom suchu zase rozplodili jako blázni, zase to kvete a má to nasazených haldy malých, do toho pomalu dozrávají další, prostě masakr, ale jsem za to rád. Co jde, tak se strká do sklenic jako lečo, jako slanečci, jako co já vím co všechno to manželka dělá. Přes ty nejrůznější tykve už doma zakopáváme. Až bude konečná úroda, tak to vidím na káru a na trh ...
Rajčata se taky zbláznila, co je mám na drátěných spirálách, tak spirály pod náporem plodů neustály a místo normálních rajčat máme rajčata plazivá. Obalená jako blázen, každý 2 - 3 den se sebere koš nebo rovnou bedýnka. Taky do čalamád, kečupy, protlaky, šťávy ... prostě radost pohledět na tu úrodu. A díky bohu se zatím tomu vyhnula píseň, tak je to fajn.
Cibule je už pod střechou. Nijak jsmese během roku nežinýrovali, i když byla malá, tak se brala. I přes to, že jsme jí aspoň půlku snědli čerstvou, tak je něco přes 100 cibulí na trámu pod střechou. A to byl jen takový pokus se zbytkem sazečky, kterou nám dal táta jako že starou k ničemu, že ať ot prý zkusíme. A ono to vyšlo.
Fazole začínám taky pomalu sklízet, ale taky, zbláznilo se to (a já taky, dal jsem2 pytlíčky, pustil jsem to po zkušenosti z dřívějších let po spirálách na rajčata, s tím, že nikdypředtím z toho nic moc nebylo, tak to stačí). Tak z popínavých fazolí mám fazole plazící se, tyčky to samozřejmě pod náporem zelené hmoty a lusků neustály. Z 12 hnízd (nevím přesně, kolik to bylo rostlinek a dneska to už nikdo nespočítá) to odhaduju na takové 2 bedýnky lusků, ale nechám se překvapit, může pořád ještě přijít něco, co to může zlikidovat a nebo, protože to ještě ořád nasazuje nové lusky, tak když bude krásné počasí, tak klidně toho může ještě hodně narůst. Tak se nechám překvapit.
Zbláznili se mi papriky. Dal jsem 10 rostlinek (po 2 do hnízda) kozích rohů (a dalších 5 hnízd jsem si dal k manželčiným rodičům do skleníku, protože u nás to nikdy nerostlo a vždycky mi to chcíplo a vůbec nic z toho nebylo). Už mám u rodičů (to jim ale nechám) asi 6 hroznů na sušení a sám jsem venku na svém sesbíral už 2 pořádné hrozny a teď budu muset jít sbírat znova, protože už se to zase krásně červená. Odhaduju to, že toho budu mít tak 8 - 10 hroznů paprik celkem, které dám sušit na koření. Teda, pokud se zadaří a nepřijde nějaká slota, co by to zarazila a zničila. Takovou úrodu paprik u nás nepamatuju.
Vlašské ořechy zatím drží, strom obalený jako blázen, i když přes ty sucha to něco samozřejmě shodilo ... ale jestli předběhnu veverky (u lískáčů se mi to nepovedlo) tak odhaduju 1 a půl pytle ořechů. Krásná úroda, jakou nepamatuju.
A včera jsem přinesl domů první várku ředkvičky z výsevu po cibuli. Bylo to staré už prošlé semínko, tak jsem jednak potřeboval vyzkoušet sečku(takovou tu hračku jak se dá na násadu a táhne se řádkem) a jednak jsem chtěl zkusit, jestli to ještě vyroste ... a hurá, je krásná, sladká, nepálí. Mám radost.
Jahody se chytily taky krásně. Na to, že jsem je sázel hodně pozdě, tak docela plodili (no, na uskladnění to moc nebylo, malá to stihla likvidovat průběžně), ale mají nasazeno ´tolik odnoží, že budu jahodiště moct rozšířit podle svého gusta bez toho, že bych musel kupovat další sazenice. Mám cíl mít něco kolem 150 keříků, zatím jich mám jen kolem 40.
Celkově letošek byl a pořád je skvělým rokem, i kpřes ty sucha v létě, ale já si nemůžu stěžovat a to jsem ani moc nezaléval, skutečně jen párkrát a trochu. Prostě letošek je jedna báseň.
Čemu se moc nevedlo, tak to jsou bohužel keře, co jsem sázel. Jablka, švestky, višně, třešně a ořešáky díky bohu přežili ta sucha bez pohromy (sázeno letos na jaře), ale co jsem sázel zimolezy (dával jsem jich 10) tak se obávám, že asi dost možná do jara nevydrží ani jeden. Jeden už jsem vykopal a vyhodil, bal na tróud, ty ostatní se zatím snaží, ale moc jim to teda nejde. No, nechám se překvapit.
Dřevník na zimu je už plnej nařezaného a naštípaného dřeva, ještě musím zlikvidovat zbatek starých latí ze střechy, to bude ještě pořádná kopa materiálu na topení. Co jsem plánoval rozžezat staré už vyschlé dřevo co mám složený v metrech od toho, jak jsem kácel sad, ta na to jsemani nesáhl, prostě už mám dost na topení a tohle je přece jen skladnější v metrech než ve špalcích. No a v zimě se chystám na další dřevo, co mám na jedné zarostlé louce (jaksi, za minulého režimu se po krajích louky blbě otáčelo s traktorem a tak tam narostly docela slušné břízy a olše, některé jako moje ruka, jiné jako stehno a pár z nich ani neobejmu...takže na zimu bude taky dost práce.
Než se pustím do dřeva, tak hned po sklizni mě čeká orání a další práce na poli, do toho musím dobojovat bitvu s JZD o políčko, které nemají pronajaté ale vesena na něm hospodaří, protože ho musím upravit a na jaře tam chci sázet další stromy (jo, je to takový kousek, nudle, kterou má teď kus pronajat jeden soused na vojtěšku za králíka a druhý druhou cca půlku seká a na podzimza to budu mít od něj hnůj. Ani jednomu tam stromy nebudou vadit, sekat si pod nima budou bez problémů moct a já na podzim pěkně z posekané louky (zahrady) budu moct sbírat ovoce. Sice to pár let potrvá, ale těším se na to.
Neříkám, že to co mám, je 100% soběstačnost. Kdepak, není, nato obhospodařuju strašně málo pozemků, nemám zvířata a podobně, ale v dešní době to naší rodině zajistí pestrou a zdravou zeleninu. Když se stane průšvih maléh kalibru, nebo třeba přijdu dlouhodbě o práci a podobně, nebude tak zle, jednak bude plná spíž a jednak se bude dát pěstovat daleko intenzivněji, přebytky na trh a za to koupit zase jiné přebytky (fakt nehodlám pěstvat všechno), do toho trochu kovařina, dřevo na topení mám vlastní (v životě jsem ještě nekoupil ani třísku), vodu taky, no, tak by se snad s pomocí Bóží dalo přežít. Samozřejmě, rozšířil bych plochu, na které pěstuju...ale to je jen kdyby. Teď jsem spokojený tak jak to máme, stíhá se to s odřenýma ušima všechno, ale jde to. A mám z toho takový příjemný pocit v duši.
