Ormien, Saladin: Domy kryté zemí a dokonce v pasivním standartu byly postaveny i u nás. Mají své stránky, kde se lze dočíst více:
http://www.zelenebydleni.eu/jak-funguji-zelene-domy.html. Stojí v Chlumu u Zlína:
http://mapy.cz/#!x=17.610503&y=49.228941&z=16&l=15.
Saladin: Nepálené cihly, a proč ne? Nevím, kde bydlíš a jaké domy znáš, ale já dost často jezdím na Slovácko. Na první pohled to není poznat, ale domů z kotovic je tam stále dost. Předpokládám, že i v jiných krajích, kde byla hlína původním stavebním materiálem je tomu podobně. Samozřejmě, na první pohled není materiál domů poznat, protože stavby jsou zpravidla omítnuté. Hlína má své výhody, řekl bych, že zažívá v posledních letech renesanci. K plusům patří schopnost hlíny vytvářet zdravé vnitřní prostředí. Má schopnost pohlcovat a v případě potřeby zase vydávat vlhkost, dá se bez problémů vrátit do přírody. Ano, voda, to je ovšem problém nejen hliněných staveb, ale jakýchkoliv staveb, kde voda může zničit použitý materiál - např. když voda zateče do tepelné izolace. Dobrá střecha, dobrá izolace odspodu ... a není problém. Tedy pokud nepřijdou záplavy jako v devadesátém sedmém. To je pak průser.
Ormien: Papírové tvárnice, konopobeton, možná pilnobeton atd. atd. (viz Vámi odkazovaný text). Různé kompozity, kde se spojují vlastnosti nějakého izolačního materiálu a betonu. Myslím, že je to dost nešikovné a pracné. Přece jen v ČR, ač se řadíme k mírnému pásu jsou dosti tuhé zimy. Existuje koncept pasivního domu, který jistě znáte. V tomto konceptu se používejí tloušťky tepelně izolačních materiálů od 30cm výše. Obvykle používané materiály jsou pěnový polystyren, minerální nebo skelné vlákno, buď v deskách, rohožích nebo foukané (celulóza, min. vlákno). A taky slaměné balíky. Tepelně izolační vlastnosti uvedených materiálů jsou zhruba stejné, u balíků je to trochu horší. Jakákoliv směs s pojivem (cement) dost výrazně tyto vlastnosti zhorší. Což vede ke zvětšování tlouštěk zdí, nebo obětování izolačních vlastností domu. Jaký by mělo smysl nadrtit papír a dělat z něj tvárnice, když lze tentýž nafoukat do stěn přímo?
Ještě k hlíně. Je pravda, že hlína je všude, hlína vhodná jako stavební materiál je na mnoha místech. Ale z mého pohledu stavebníka je potíž se zpracováním. Udělat vápennou maltu nebo beton umí v míchačce za cenu, která nikoho nezruinuje, každý Jouda. Ale udělat dobrou směs k dusání do bednění - je to jeden ze způsobů ve Vašem přehledu 15 metod - už tak jednoduché není. Běžná spádová míchačka je nepoužitelná. Směs musí být spíš jako plastelina než jako betonová kaše. Dusání je namáhavé a zdlouhavé. Též hliněné omítky, alespň co jsem viděl, se dělají rukama (dlaněmi). Bez použití nadšenců, kteří jsou ochotni přiložit ruku k dílu a ještě za to tzv. workshop zaplatit, nevím, nevím.
Více o hlíně na stavbě např. zde:
http://www.prirodnistavba.cz/,
http://www.hlina.info/cs.html,
ukázky toho, jak kouzelné mohou interiéry hlíno-slaměných staveb být např. tady:
http://www.picas.cz/pro-designery/l.
Takže hlínu ano, nutno dotáhnout technologii tak, aby byla dostupná pro individuálního stavebníka.
Ještě poznámka k tomu, co jsem myslel ekologickými poklesky v "15 metodách". Každý dům nakonec dožije a je nutno jej zlikvidovat. Nechtěl bych být u toho, když se bude likvidovat polystyrenová "krabice" vylitá železobetonem. Co s tím? Fakt je, že i takováto hrůza se u nás staví (systém Medmax). Lituji vnuky a pravnuky.
A Reynoldsovo dílo (Earthship) to je už úplně mimo. Z odpadu, který by se dal víceméně dobře recyklovat (nápojové hliníkové plechovky, PETky, sklenice, ojeté pneu) vytvořil pomocí betonu kompozit, který se snad ani nijak zrecyklovat po skončení životnosti nedá. Snad jedině zahrnout jako celek... Earthsips začal stavět Raynolds v Taosu (Nové Mexiko), což je dost suchá krajina. Dá se odhadnout, že možnosti využívání Slunce jsou tam v zimě lepší, než u nás. Vzpomeňme na naše zimy, kdy nevidíme Slunce díky inverzi celé týdny. I beton, dělaný ručně na stavbě vydrží tam nejspíš déle. Další důvod, proč brát earthships pro ČR s rezervou.
