Autor Téma: Domácí psychiatr  (Přečteno 3014 krát)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Domácí psychiatr
« kdy: Březen 18, 2014, 08:44:19 dopoledne »
Máte doma příručku Domácí lékař? Tak proč nemít příručku Domácí psychiatr - nebo nevěříte, že podstatná část nemocí má svůj původ v psychické oblasti? Zkusím sem postupně stavět vybrané kapitoly...

Jedním z nejčastěji se vyskytujících psychických poruch je sklon k depresi a neexistuje snad nikdo, koho občas nechytá beznaděj. Současná antidepresiva jsou chemické látky, které "rozpojují" vazbu mezi emocionálním prožitkem a vlastním jednáním, což může vést k bezohlednému a sobeckému přístupu, který zhoršuje vztahy s okolím a ve svém důsledku sklon k depresím zvyšuje. Vždycky je ale alternativní cesta:
http://www.maryvancenc.com/2013/12/overcome-depression-naturally/ - jak předcházet depresím přirozeným způsobem
http://www.thedarlingbakers.com/love-someone-with-depression/ - jak přistupovat k blízkému člověku s depresí

Je-li zájem, mohu postupně stručně přeložit.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re:Domácí psychiatr
« Odpověď #1 kdy: Březen 18, 2014, 08:21:52 odpoledne »
Určitě! Také často mívám depky, ale antidepresiva neberu..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline MDobromila

  • Včelaři sobě
  • *
  • Příspěvků: 2735
Re:Domácí psychiatr
« Odpověď #2 kdy: Březen 18, 2014, 08:28:32 odpoledne »
Já moc často ne, ale občas ano...zatím si s tím díkybohu umím poradit...meduňka, štamprle a fyzická práce (nejlépe pořádná dřina) = lék na depresi...:)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #3 kdy: Březen 21, 2014, 09:34:46 dopoledne »
Snad nejlepším prostředkem proti depresi (z hlediska celkového pozitivního vlivu) je tanec. Pravidelný rytmus uvolňuje, příjemná hudba zlepšuje náladu, pohybem se uvolňují endorfiny a nutnost při tanci myslet odvádí od depresivních myšlenek. Ne nadarmo se říká, že tanec je ze 75 % otázkou duševní práce.
Fyzická práce je taky dobrým prostředkem, obvykle ale bývá z hlediska pohybů jednostranná a jde-li o práci mechanickou, nezaměstná hlavu zdaleka tak účinně.
Přiložený soubor praví: Je-li ti smutno, tancuj.
Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že to 100% funguje:)
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #4 kdy: Březen 21, 2014, 10:45:56 odpoledne »
Stručný překlad prvního článku - při čtení nezapomínejte, že autor článku je Američan a vychází ze situace v Americe. Jako všechny americké články, i tento je třeba brát s rezervou:
Jak předcházet depresím
Odhadem 1 z 10 dospělých trpí depresemi, tj. téměř 15 mil. Američanů starších 18 let. Ženy trpí depresemi dvakrát častěji než muži – bez ohledu na rasu či stav. Podle CDC je nejvíce ohrožená následující skupina osob:
•   osoby ve věku 45-64 let
•   ženy
•   osoby s nižším než vysokoškolským vzděláním
•   osoby dříve vdané/ženaté
•   jednotlivci neschopní pracovat či nezaměstnaní
•   osoby bez zdravotního pojištění (platí pro USA)
Nejprve co to deprese je – tento seznam symptomů pochází z Mayo Clinic:
•   Pocity smutku či neštěstí
•   Podrážděnost či úzkost, i kvůli drobnostem
•   Ztráta zájmu o normální aktivity či potěšení z nich
•   Snížený zájem o sex
•   Nespavost nebo naopak nadměrná potřeba spánku
•   Změna chuti – často snížení chuti a hubnutí, ale u někoho naopak zvýšený apetit a nabírání hmotnosti
•   Neklid – např. přecházení sem a tam, mnutí rukou nebo neschopnost klidně posedět
•   Nedůtklivost či záchvaty zlosti
•   Zpomalené myšlení, mluvení nebo pohyby
•   Nerozhodnost, roztěkanost, neschopnost se soustředit
•   Únava, vyčerpání a ztráta energie – i malé úkoly zdánlivě vyžadují značné úsilí
•   Pocit bezcennosti či viny, setrvávání u minulých selhání či obviňování sebe sama, nejdou-li věci správně
•   Potíže s přemýšlením, soustředěním, rozhodování a pamětí
•   Časté myšlenky na smrt, umírání či sebevraždu
•   Nadávání bez zjevných důvodů
•   Nevysvětlené fyzické potíže jako bolení zad či hlavy
U některých lidí bývají symptomy tak vážné, že evidentně něco není v pořádku. Jiní se cítí obecně mizerně nebo špatně, aniž tuší, proč. Je v pořádku, že člověk není pořád šťastný. Pocity smutku/absence pocitu štěstí jsou normální součástí života. Problémem se stávají teprve při delším trvání a tehdy, není-li člověk schopný se jim bránit.

Překonání deprese přirozeným způsobem
Trocha fyziologie na úvod: mozek jede pořád. Důležitou roli v něm hrají tzv. neurotransmitery (přenašeče nervového signálu) – chemické látky přenášející signál z neuronu na cílovou buňku přes synapsi (spojení mezi buňkami) k podpoření nějakého druhu akce, ať již inhibiční (brzdicí) či budicí (aktivační). Dvěma hlavními neurotransmitery jsou serotonin a dopamin – regulují náladu, sexuální pud, spánek, touhu, pohyby svalů a soustředění. Dopamin je odpovědný za opojení a příjemné pocity spojené se zamilovaností.
Organismus syntetizuje neurotransmitery z aminokyselin vzniklých odbouráváním bílkovin (proto je nutný příjem potravy s plnohodnotnými bílkovinami). Je-li v mozku vše v pořádku, dochází k řádné absorpci serotoninu a dopaminu svazky neuronů. V případě jejich poškození však příjem vázne. Neurotransmitery potřebují přenést signál mezi neurony, ale jsou-li svazky neuronů poškozené, nemohou neurotransmitery zajišťovat komunikaci a dochází k selhání, což je hlavní příčina deprese. Neuronové svazky může poškodit zranění, špatná výživa, příliš mnoho toxinů, těžké kovy. Nízká hladina neurotransmiterů může být i důsledkem genetické vady.
Konvenční léčba vychází z použití antidepresiv (tzv. SSRIs = selective serotonin reuptake inhibitors, selektivní inhibitory zpětného vstřebávání serotoninu) jako Prozac, Celexa, Zoloft, Paxil atd. Způsobují zpětný příjem serotoninu do mozku a jeho použití k zaplavení synapsí a jeho setrvání tam, takže se pacient cítí lépe. Problém spočívá v tom, že se časem zásoby pro syntézu serotoninu vyčerpají a lék ztrácí účinnost nebo je třeba použít větší dávky. Otázkou je, zda lze překonat deprese pomocí změny životního stylu.

Omezení příjmu toxinů
Jednou z možných příčin poškození neuronových svazků je akumulace toxinů v organismu. Toxiny mohou pocházet z životního prostředí, z potravin, z domácí chemie a kosmetiky – jen v kosmetice je více než 500 různých chemikálií. Překročí-li příjem toxinů detoxikační kapacitu organismu, začnou se hromadit v tukové tkáni, ovlivňují endokrinní funkce, plodnost a kognitivní funkce (schopnost učit se apod.). Dostávají se do mozku a inhibují produkci serotoninu a dopaminu. Zvlášť schopné jsou v tomto ohledu pesticidy a herbicidy, což může mít vliv i na výskyt migrény, nespavosti, chronických bolestí, úzkosti a závislostí, Parkinsonovy choroby a ADD/ADHD (hyperaktivita dětí). Negativní vliv těchto látek na přenos serotoninu/dopaminu může vést k depresi či jiným potížím.
Řešení? Jezte čisté potraviny, vyhněte se toxickým čisticím a kosmetickým prostředkům (např. vyrábějte vlastní!) a provádějte dvakrát ročně detoxikaci jater, aby Váš organismus dokázal toxiny účinně vylučovat.

Přirozený způsob prevence depresí: mozková dieta
Naše potraviny jsou plné neurotoxických chemikálií, počínaje kukuřičným sirupem po umělé náhražky cukru. Omezení příjmu cukru a zpracovaných a falešných potravin je prvním krokem k tomu, abyste se cítili lépe. Rafinované potraviny jsou zbavené živin a doplněné chemickými ochucovadly a přídavky, takže obírají organismus o cenné živiny a přispívají k zánětům. V rámci prevence depresí dodržujte následující body:
•   Mozek je ze 60% tvořen tuky – dejte mu tedy správné tuky – omega 3s v divokém lososovi a sardinkách, ořechy, listovou zeleninu a hovězí/skopové z přirozených chovů.  S každým jídlem potřebujete adekvátní zdroj bílkovin, protože bílkoviny jsou zdrojem aminokyselin, ze kterých tělo syntetizuje neurotransmitery. Vejce jsou bohatá na cholin, což je živina podporující činnost mozku.
•   Kokosový olej a máslo – mozek a buněčné membrány potřebují nasycené tuky. Vyhýbejte se rostlinným olejům vyvolávajícím záněty.
•   Zaměřte se na protizánětlivé látky jako správné tuky zmíněné výše a zeleninu bohatou na síru jako brukvovité rostliny, které napomáhají detoxikaci jater. Dobrou volbou je i bobulovité ovoce a kurkuma.
•   Antioxidanty (vitamíny A, C, E, zinek a selen) chrání před poškození volnými radikály a záněty. Získáte je ze zeleniny všeho druhu, ovoce, kvalitního zvířecího masa a korýšů.
•   Pijte zelený čaj. Obsahuje hodně antioxidantů a uklidňující theanin.
•   Vitamíny B jsou nutné pro dobré kognitivní funkce. Potraviny bohaté na vitamín B jsou játra, ryby, vejce a hovězí maso.
•   Jezte kvašené potraviny jako kysané zelí a kefír.

Potravinové doplňky a životní styl
Nechejte si otestovat hladinu neurotransmiterů (serotoninu a dopaminu) pomocí testu koncentrace v moči. Nedávno se objevily převratné vědecké práce o tom, že vysoké dávky aminokyselin jako tyrosin a 5HTP dokážou opravit neuronové svazky v mozku, přestože dosud panovalo přesvědčení, že takové „zahojení“ mozku není po poškození neuronových svazků možné. Terapie těmito aminokyselinami dokáže vyléčit deprese bez použití léčiv. Spolu se změnou způsobu stravování a životního stylu je tak možnost uzdravení. V tomto ohledu doporučuji poradit se s odborným lékařem. Následuje přehled potravinových doplňků, které mohou pomoci předcházet depresím:
•   Doplňky s obsahem vitamínu D, který většině lidí chybí – pomáhá i proti úzkosti a depresím.
•   Nenasycené omega 3s mastné kyseliny opravdu pomáhají – zkuste … (fermentovaná tresčí játra obsahují omega 3s taky, ale ne moc)
•   Probiotické potraviny napomáhají trávení a absorpci živin z přijatých potravin.
•   Vitamíny řady B jsou skvělé pro kognitivní funkce.
•   5HTP dokáže pomoct s nízkou hladinou serotoninu a tyrosin s nízkou hladinou dopaminu.   

Životní styl
•   Spánek je k vyléčení velmi důležitý. Řada lidí bojujících s depresemi spí příliš mnoho, spíte-li však málo, snažte se dosáhnout alespoň 8 hodin spánku. Zažíváte-li deprese spojené s únavou a spíte příliš dlouho, nechejte si otestovat nadledvinky. Vysoká hladina kortizolu dokáže snížit hladinu serotoninu a vést k únavě s depresí. Spěte v klidné, chladné místnosti a dodržujte odborníky doporučované podmínky kvalitního spánku.
•   Vyhněte se alkoholu, který navozuje deprese. Krátkodobě se po něm můžete cítit lépe, ale následný propad je o to horší. Nekuřte – chemikálie v cigaretách jsou neurotoxické.
•   Více se hýbejte! Cvičení zlepšuje náladu.
•   Někomu může pomoct meditace.
•   Žijte zdravě a jezte kvalitní potraviny (viz výše).
•   Dvakrát ročně provádějte detoxikaci.
•   Udržujte stabilní hladinu krevního cukru tak, že budete jíst v pravidelných intervalech. Hypoglykémie může přispět k depresi a k úzkosti.
•   Nechejte si udělat test na těžké kovy - zejména rtuť může přispět k poškození neuronů.
•   Kandidóza může rovněž přispět k depresi a neuróze.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #5 kdy: Březen 22, 2014, 10:03:04 odpoledne »
No, celý den dumám o tom, co jsem včera překládala.

Autor článku je psychiatr, ne odborník na výživu - a i tak ukazují poslední studie, že omega 3 mastné kyseliny možná zas nejsou až tak báječné, jak se tvrdilo.
http://ekonomika.idnes.cz/studie-prospesne-mastne-kyseliny-pomahaji-mene-nez-se-rika-pou-/ekonomika.aspx?c=A140319_2046884_ekonomika_vem

V tomto ohledu může být zakopaný pes ve způsobu získávání různých rostlinných olejů. Zatímco olivový olej se prostě lisuje z plodů, řada jiných olejů se tak snadno získat nedá - tvrdá slupka olejnatého semínky brání kvalitnímu vylisování, takže se v průmyslu používá metody vyvaření, kdy se posbírá vrstva oleje plovoucího na vodě (proces energeticky dost náročný a vůči většině živin likvidační), nebo metody extrakce, kdy se olejnatý podíl extrahuje do vhodného rozpouštědla. Že se rozpouštědlo z výsledného oleje neodstraní úplně, je asi zbytečné říkat...

Další téma k úvaze je stoupající popularita kokosového oleje - začínám mít pocit, že k oživení stagnujícího obratu určité potraviny stačí podstrčit nějakému agilnímu aktivistovi posedlému zdravou výživou odborně vypadající soupis údajných pozitivních dopadů konzumace příslušného zboží. A aby to bylo na beton, jinému se zase "zpřístupní" soupis negativních zdravotních dopadů konkurenčních produktů. A tak se jednou propagují banány jako plné živin, aby se vzápětí zatracovaly jako plné pesticidů. Stejnou sinusoidu prodělává i kokosový olej, který v 80. letech označovali za původce celulitidy.

Naivní představa, že jediný zdroj kvalitních bílkovin je bio-maso, může bydlet opravdu jen v hlavince amerického psychiatra. O to pozoruhodnější je skutečnost, že si uvědomuje potenciální negativní dopad látek podporujících záněty - mezi něž maso ale bohužel patří.

No, bude třeba pátrati dále...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #6 kdy: Březen 23, 2014, 07:14:14 dopoledne »
Další z bolavých témat je "léčba" mezilidských vztahů. Tak aspoň naťuknutí:
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/330696-kdyz-chybi-dotykova-blizkost-speje-vztah-ke-krachu.html
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #7 kdy: Březen 23, 2014, 09:38:10 odpoledne »
http://www.naturalcuresnotmedicine.com/2014/03/3149.html
Zde se tvrdí, že dvě hrstičky kešu oříšků odpovídají terapeutické dávce nejznámějšího antidepresiva, Prozacu... Jenže to by se musely doma být schopné dočkat depresivní nálady, aniž je někdo předtím sbaští... :(
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #8 kdy: Březen 25, 2014, 08:01:23 dopoledne »
Další velké a stále aktuální a s tématem mezilidských vztahů související téma je manipulace - schopnost přimět ostatní, aby dělali to, co člověk chce. Schopnost dosáhnout svého na úkor ostatních.
Je nesporné, že schopnost rozpoznat takové jednání je nutná, abychom se mu dokázali účinně bránit, a současně se hodí se vyznat v sobě samém, abychom se vůči ostatním dokázali obejít bez manipulačních technik, protože manipulace je technikou slabých jedinců a vztah postavený na manipulaci je odsouzený k zániku.
http://vp-tcc.cz/blog/clanek/proc-studovat-manipulaci/#blog
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #9 kdy: Březen 26, 2014, 11:30:40 dopoledne »
Další, velmi zajímavý článek k tématu "vztahy":
http://psychologie.cz/hranice-ve-vztazich/
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #10 kdy: Březen 28, 2014, 09:43:20 dopoledne »
Do "Domácího psychiatra" patří i schopnost orientovat se z hlediska indikace antidepresiv - jak ukazuje přiložená citace, mají lékaři sklon jimi "řešit" i řadu jiných onemocnění, často zcela zbytečně.

Rada odborníka (klinického psychiatra, žáka mojí maminky): dokud to jde, antidepresivům se vyhýbejte jako čert kříži.

http://ona.idnes.cz/naduzivani-antidepresiv-0xo-/zdravi.aspx?c=A140327_150849_zdravi_pet
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #11 kdy: Březen 28, 2014, 06:23:32 odpoledne »
Věta č. 1 v oddílu "Domácí psychiatr" by měla asi znít:
"Nedělejte z komára velblouda aneb nesnažte se léčit neexistující nemoci"
Přiložený obrázek ostatně ukazuje jasně, že zájmem zdravotnictví je i řadu normálních situací deklarovat jako patologické a za každou cenu je něčím (pokud možno drahým) léčit.
Text obrázku:
"Dětství není nemoc - to, co bylo v r. 1980 roztěkaností, je dnes hyperaktivní porucha, hormonální výkyvy se dnes označují jako bipolární porucha a tehdejší samotář by asi dnes spadl pod diagnózu "deprese"."
Poznámka pod čarou: budete-li se dostatečně snažit, abyste někoho přesvědčili o tom, že je blázen, budete mít bezpochyby jednou pravdu. Je ale opravdu nutné léčit vlastní nedostatek sebevědomí tím, že shazuju ostatní?
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline stepan-hawk

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 4908
Re:Domácí psychiatr
« Odpověď #12 kdy: Duben 07, 2014, 07:20:02 odpoledne »
Myslím, že dnešní svět už by potřeboval psychiatra téměř kompletně.

Může mi někdo vysvětlit jak může být někdo takhle blbej: http://www.novinky.cz/koktejl/332693-mladik-s-vytetovanou-uctenkou-na-ruce-ma-dalsi-tetovani-opet-je-to-uctenka.html
Tohle je prostě z mého pohledu úchylnost. Mě teda připadá přiblblé i běžné tetování, ale tohle.... v takhle malém věku.... No rozhodně na tuhle návštěvu rychložrádelny nezapomene.

(Lidem kteří mají tetování rádi a tak jim to přijde cool se tímto omlouvám, ale asi nenajdeme moc společnou řeč.)
Myslet dopředu neznamená si koupit basu piv místo dvou lahví, ale přemýšlet občas co by kdyby a sem tam si něco připravit na dlouhodobé hledisko.
Věc, kterou budete znát vám někdo možná mučením vezme, ale i poté ji budete mít.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #13 kdy: Duben 07, 2014, 08:01:13 odpoledne »
Ano, je ku podivu, co všechno lidi dokážou udělat, aby byli slavní/výjimeční a dostali se "do novin/do televize", příp. upoutali pozornost. Jsou i tací, kteří kvůli tomu vraždí... Diagnóza? Nedostatek zdravého sebevědomí.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline stepan-hawk

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 4908
Re:Domácí psychiatr
« Odpověď #14 kdy: Duben 07, 2014, 08:04:19 odpoledne »
Příliš málo sebevědomí je stejně blbé jako příliš mnoho sebevědomí.
Je fakt, že takovéhle věci ukazují jak někteří lidé milují možnost dostat se mezi selebríty.
Myslet dopředu neznamená si koupit basu piv místo dvou lahví, ale přemýšlet občas co by kdyby a sem tam si něco připravit na dlouhodobé hledisko.
Věc, kterou budete znát vám někdo možná mučením vezme, ale i poté ji budete mít.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #15 kdy: Duben 11, 2014, 01:31:15 odpoledne »
Velice důležité téma: sociální inteligence ve smyslu schopnosti vyjít s ostatními. Řada lidí je přesvědčená, že ti ostatní jsou povinni telepaticky zjistit jejich pocity a přizpůsobit se jim. Často se vyčítá ženám, že nikdy jasně neřeknou, oč jim jde, a očekávají, že to tomu druhému musí být jasné. A ono není (kupodivu:)... Není to ale výsadou žen - stává se to dnes a denně - na pracovišti mezi kolegy nebo mezi nadřízenými a podřízenými, v rodinném prostředí, mezi přáteli... Dokud ale ten druhý neví, jak se cítíte, nemá šanci se přizpůsobit. Čím kultivovaněji člověk dokáže dát své emoce najevo, tím větší je pravděpodobnost, že dosáhne uspokojivých vztahů s ostatními. A z vlastní zkušenosti vím, že všichni máme v tomto směru značné rezervy...
http://psychologie.cz/projevovat-emoce-se-vyplati/
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #16 kdy: Duben 15, 2014, 10:09:34 dopoledne »
Další zajímavý článek - o umění se konstruktivně hádat. Ten bych dala jako povinnou četbu pro každého :))):
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/333180-umet-se-hadat-nezvlada-kazdy.html

Poznámka pod čarou: nenechávejte si problémy jako "zbraň v záloze" do příští hádky. Jestliže Vás partner štve a Vy mlčíte jak zařezaní, abyste pak při další neshodě v rámci odvety vypálili "Co ty mi budeš povídat - když jsi tak neschopný, že po sobě nedokážeš ani zavřít pastu na zuby?", nemůžete se divit, že to partner pochopí jako zákeřnost. JE to zákeřnost.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #17 kdy: Duben 15, 2014, 10:11:36 odpoledne »
Velmi hezký článek - soupis 20 rad pro muže, kteří se chtějí vyhnout rozvodu a udržet si manželku:
http://rawforbeauty.com/blog/a-man-who-just-got-divorced-wrote-this-epic-marriage-advice.html
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #18 kdy: Duben 19, 2014, 10:14:20 dopoledne »
Velice důležitou částí psychiatrie je otázka výchovy dětí - o to důležitější, že výchovné chyby na dětech se z 99 % procent dopracují do stadia poruchy, které se věnují z hlediska diagnostiky psychologové a z hlediska léčby psychiatři, až za řadu let, když dítě dospěje.

Protože to je ale velmi široké téma (i když se nakonec ukáže, že chyby rodičů v důsledku způsobují takřka všechny potíže v dospělosti, a jedno otočení vývojové spirály se uzavře tím, že tito dospělí pak stejně "trestají" své děti), poprosím moderátory, aby dali téma "Domáci psychiatr" jako samostatné podvlákno vlákna Medicína. Já si v něm pak vytvořím chlívečky a pokusím se, aby v tom nebyl hokej. Přesto, že to není diskuse, ale monolog (doufám, že mi časem někdo bude třeba odporovat..:)`). Trvalo mi dost dlouho, než jsem se patřičně zorientovala, a velmi mi to pomohlo. Proto bych ráda, aby to pomohlo i ostatním, kdo najdou trpělivost tohle číst - nemluvě o tom, že jsem v několika diskusích slíbila, že se k tématu vrátím. Činím tak touto oklikou.
 
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #19 kdy: Duben 19, 2014, 10:21:31 dopoledne »
Příliš málo sebevědomí je stejně blbé jako příliš mnoho sebevědomí.
Je fakt, že takovéhle věci ukazují jak někteří lidé milují možnost dostat se mezi selebríty.
Proto jsem to nazvala nedostatkem ZDRAVÉHO sebevědomí. Bohužel, většina jazyků nemá samostatné výrazy pro sebevědomí pramenící ze zdravého sebeuvědomění, zdravé sebejistoty a sebeúcty - a sebevědomí, které je jen maskou a zbraní nejistých a slabých jedinců a má sloužit k odstrašení případných "útočníků". Takže si budem muset vystačit s tímto způsobem odlišení.
Tento drobný rozdíl mezi sebevědomím a zdravým sebevědomím je ale základem všeho a táhne se jako zlatá niť celým lidským životem se všemi jeho problémy. Proto budiž jasno hned zkraje.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline stepan-hawk

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 4908
Re:Domácí psychiatr
« Odpověď #20 kdy: Duben 21, 2014, 06:09:41 odpoledne »
Jenže jsou také případy lidí, kteří tam kde by sebevědomí mít měli ho namají a přitom ho mají tam, kde opravdu není na místě.

Zdravé sebevědomí + zdravý selský rozum + zdravé stravovací návyky + zdravé vyžití tělesné i duševní =  spokojený člověk.
Myslet dopředu neznamená si koupit basu piv místo dvou lahví, ale přemýšlet občas co by kdyby a sem tam si něco připravit na dlouhodobé hledisko.
Věc, kterou budete znát vám někdo možná mučením vezme, ale i poté ji budete mít.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #21 kdy: Květen 12, 2014, 12:28:45 odpoledne »
Tento příspěvek praví, že na deprese lze vyzrát niacinem (vitamin B3)...
http://rawforbeauty.com/blog/natural-treatment-for-depression-explained-niacin-vit-b3-dr-andrew-saul.html

V 2. části jistý klinický psycholog doporučuje potraviny přednostně konzumované okolo Středozemního moře. Líbí se mi, jak se vyjadřuje: "vědci věří, že..." "obecně se má zato, že..." "panuje obecné přesvědčení, že..."
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

chpslst

  • Host
Re:Domácí psychiatr
« Odpověď #22 kdy: Květen 26, 2015, 03:45:03 odpoledne »
Treba si len uvedomiť že proti vetru sa nedá šťať. Potom aj zbabelček môže získať zdravé sebavedomie... Viz. Ja.  :pa:

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #23 kdy: Červenec 21, 2015, 10:19:06 odpoledne »
Velmi hezký článek - soupis 20 rad pro muže, kteří se chtějí vyhnout rozvodu a udržet si manželku:
http://rawforbeauty.com/blog/a-man-who-just-got-divorced-wrote-this-epic-marriage-advice.html

Nemohl by to někdo, speciálně pro mne přeložit?

Děkuji..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #24 kdy: Červenec 22, 2015, 10:23:50 dopoledne »
Citace
http://rawforbeauty.com/blog/a-man-who-just-got-divorced-wrote-this-epic-marriage-advice.html
Nemohl by to někdo, speciálně pro mne přeložit?
Nedávno jsem dostala knížku 250 zákonů lásky od Petra Casanovy a na jejím základě přehodnocuju ty spousty informací, které se v tomto oboru objevují na síti (a k nimž patří i citovaný článek). Knížku mohu bez omezení zapůjčit, ale varuji předem - tváří se seriózně, je však k ničemu. Má přibližně stejnou hodnotu, jako historická vitráž, kterou někdo rozbije na 250 kousků, zabalí do pytlíku a prodává jako historickou vitráž.
Zkusím to (na pokračování, protože času je málo, aspoň bude čas to promyslet) vysvětlit pomocí několika málo zásadních principů, i když svými neumělými pokusy vysvětlit souvislosti v tomto oboru asi leckomu lezu na nervy - prosím takto postižené, aby mé blafy prostě nečetli.

1. Každý vztah je v podstatě obchod, jakkoliv to zní hrozně - každý účastník něco dává a něco si odnáší. Má-li být vztah trvale přínosný, musí být vyvážený, tj. musí naplňovat potřeby obou partnerů.  Není-li tomu tak, vzniká nespokojenost a pnutí, které se dřív nebo později projeví negativně. Nespokojený partner buď vztah ukončí nebo - musí-li v něm z nějakých důvodů setrvat - se začne tomu druhému mstít.

2. Málokdo ví, co vlastně ve skutečnosti potřebuje. To platí nejen pro ženy, nýbrž i pro muže. Obecně se traduje o ženách, že neví, co chtějí, a já říkávám (z legrace), že ženy ví, co nechtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou. To proto, že většina žen tvrdí, že chce hodného muže, ale když ho mají, tvrdí o něm, že je bačkora. Ve skutečnosti potřebují chlapa se zdravým sebevědomím, kterého by mohly respektovat a obdivovat.
Ale:
a) Dnes lidi nejsou naučení hledat na druhém vlastnosti, které si zaslouží respekt, a v řadě případů ani neví, co to respekt je, protože se s ním pořádně nesetkali.
Příklad: Sami nejsme dokonalí ani omylem, ale od druhých dokonalost očekáváme a požadujeme (např. v oblasti respektování zákonů).
b) Od dětství kolem sebe vidíme spoustu manipulativních technik, kterými se zdravé sebevědomí toho druhého sráží.
Příklad: Nelze-li toho druhého donutit ke splnění mého přání dohodou, vždycky se ještě lze urážet, dělat scény, brečet a přesvědčovat ho, že je úplně k ničemu...
c) Ochota se přizpůsobit jde obecně do háje, jelikož do nás ze všech stran dují, že "máme na něco právo".
Příklad: výrok mé kamarádky "Štve mě, že ten můj blbec není schopný po sobě jaktěživo nic dát na místo - mám přece právo na normální život a ne abych po něm neustále musela uklízet".
d) Nedostatek zdravého sebevědomí vede k tomu, že se lidi neustále snaží pro sebe získávat nějaké výhody i za cenu toho, že si tím řežou větev pod zadkem.
Příklad: Jedna moje známá musela jezdit na drahé dovolené, i když věděla, že se její muž honí jak blázen, aby na ně vydělal. Když pak dostal infarkt, prohlásila ho za neschopného idiota a rozvedla se s ním.
e) Sebestřednost pramenící z nedostatku zdravého sebevědomí vede k potřebě neustálého "ošetřování" vlastního ega, díky čemuž lidé nemají čas si všímat, co se děje kolem nich, a brát v potaz práva ostatních.
Příklad: když mě někdo naštve a sednu do auta, jezdím jak hovado, protože samým vztekem nevnímám dopravní značky a nejsem schopná ostatním přiznat právo na nerušenou existenci a na dělání chyb, když se mému vozu motají pod kola).
Pokračování příště.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #25 kdy: Červenec 22, 2015, 07:02:17 odpoledne »
3. Každá legrace něco stojí. Tento princip je popřením obecného dojmu, že "někdo na něco má právo". Když něco chci, něco mě to bude stát a cena se při samotném placení zákonitě zdá být vyšší, než vypadala pod vlivem nadšení ze získaného předmětu.
K tomu snad ani žádný příklad není zapotřebí...

4. Počítej s nejhorším. Dodatek "a doufej v nejlepší" je zbytečný - neočekávám-li alespoň částečný prospěch anebo úspěch, do akce se, mám-li zdravý selský rozum, nepouštím. Bohužel, matka příroda prostřednictvím biochemie v počátcích vztahu zdravý selský rozum vypíná, protože jinak by lidstvo dávno vymřelo.
Princip na první pohled zcela logický, bohužel v téměř 100% případů opomíjený.

Každý z nás jde do čehokoliv se svými představami, jaké to bude, a spoustou očekávání.
Ženská čeká, že ten její bude vydělávat majlant, denně jí nosit květiny, odměnou za její oddanou lásku se vzdá všeho, co se jí na něm nelíbí, bude ji nosit na rukou a láskyplně oprašovat.
Chlap očekává, že se ženská bez mrknutí oka vzdá všeho, čím byla, aby mu mohla oddaně a věrně sloužit, přičemž ho ovšem nesmí zastiňovat a musí respektovat skutečnost, že starého psa novým kouskům nenaučíš.
Že oba zapomínají na princip 3, to oběma přijde normální. Nenapadne je zeptat se toho druhého, jaké má představy o své profesní kariéře, o počtu dětí, o péči o ně, o získávání zdrojů, jejich použití, rozhodování o nich, jaké má sny a životní cíle...

A jedním z nejhorších úkazů v této souvislosti jsou nikoliv trpaslíci, nýbrž muži-snílkové. Dokážou přesvědčivě vzbudit dojem, že od splnění jejich obdivuhodných cílů, od slávy, moci nebo bohatství už je dělí jen zcela zanedbatelný krok, který učinit nebude problém. Biochemicky zblblá ženská jim skočí na špek a plna očekávání ráje vpluje do vztahu. A jde-li navíc o lovce trofejí, který potřebuje svůj štít vyzdobit obdivuhodným úlovkem, je neštěstí hotovo. Když se dotyčná "probudí" a uvědomí si, že s jejími sny o kariéře, bohatství, uznání a postavení je konec, protože ji čeká 15 let péče o děti a plotna, takže veškeré její úsilí v rámci studia a dosavadní práce je k ničemu, většinou si není schopná přiznat, že na vině není jen ten snílek, nýbrž že i ona zanedbala všechny varovné signály... Kočička se mění v tygra a lovec trofejí v jejího nepřítele č. 1. Její zklamaná očekávání se obrátí proti dotyčnému a bez asistence psychoterapeuta to může vzít jen špatné konce...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline milo1944

  • ***
  • Příspěvků: 1842
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #26 kdy: Červenec 22, 2015, 07:36:35 odpoledne »
... Její zklamaná očekávání se obrátí proti dotyčnému a bez asistence psychoterapeuta to může vzít jen špatné konce...

Ze zvědavosti jsem otevřel, zahlídl jsem poslední větu, zařval jsem NÉÉ !
Já prostě k psychoterapeutům nemám důvěru. Zato když o nich jenom slyším, mám husí kůži !

To já prosím neberu  >:(
Nebojte se dělat to, co neumíte !
Amateři postavili Noemovu archu, ale TITANIC stavěli profesionálové  ;D

Offline Mája

  • ***
  • Příspěvků: 548
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #27 kdy: Červenec 22, 2015, 08:01:01 odpoledne »
Ormi, jak jsem tady psala už jinde, myslím si, že to všechno je jen o iluzích a vložených vzorcích chápání rolí, vztahů, světa...
........"U Scotta Pecka jsem někde četla o iluzích. V překladu do "lidštiny" je iluze "klamnou představou" s tím, že slovo představa je o situaci "před stavem", neboli před tím, co se ještě nestalo. Klamná - mluví sama za sebe.  Takže iluze, neboli klamná představa, patří do kategorie vložených programů výchovou a vnějškem....."

Jo, uvědomuju si, že právě o tom mluvíš...
A taky si uvědomuju, že tenhle "mlejn" se táhne s člověkem od počátku věků. A taky se od počátku táhne touha to všechno přesně pojmenovat, aby to přestalo trvale přinášet lidem trápení a bolest.  Když se zadaří přesně pojmenovat problém, tak se pak dá hledat řešení, protože se ví, co se řeší. Naštěstí se jedná o tema, které je nezmapovatelné a neznásilnitelné.


Vzpomněla jsem si na dialog z knihy Paulo Coelho-a z knihy "Pátá hora".
Eliáš vede řeč se svým andělem.

Eliáš ..."Proč Ten, jenž stvořil svět,dává přednost tragedii, když píše knihu osudu?
Nevíš, co říkáš, odvětil anděl. Nejsou tragédie, ale věci nevyhnutelné. Všechno má svůj důvod :  ty musíš pouze rozlišit, co je pomíjivé a co má konečnou platnost.

Co je pomíjivé? zeptal se Eliáš.

Věci nevyhnutelné.

A co má konečnou platnost?

Poučení z věcí nevyhnutelných.
poté se anděl vzdálil...

Offline Mája

  • ***
  • Příspěvků: 548
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #28 kdy: Červenec 22, 2015, 09:08:02 odpoledne »
Ještě dodám..
chtěla jsem tím říct, že jediné co má platnost je žitá osobní zkušenost, ........  je na každém, jak si ji zpracuje/nezpracuje, pochopí/nepochopí a začlení/nezačlení do života..
.. a se zvětšujícím se "globálním" tlakem na individualitu člověka jsem za tuto neuchopitelnost čím dál tím víc vděčnější :rose:
-----------------------
to jsou právě ty "akademické" řeči, které nás sice krátkodobě povznesou do etického lidství, ale můj muž onemocněl a kdyby ho někdo ohrožoval, tak nebudu řešit zákonné mantinely ani etiku. Půjdu do boje až na dřeň a .... radši ani nenapíšu kam až bych šla..


Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #29 kdy: Červenec 22, 2015, 10:03:55 odpoledne »
... Její zklamaná očekávání se obrátí proti dotyčnému a bez asistence psychoterapeuta to může vzít jen špatné konce...
Ze zvědavosti jsem otevřel, zahlídl jsem poslední větu, zařval jsem NÉÉ !
Já prostě k psychoterapeutům nemám důvěru. Zato když o nich jenom slyším, mám husí kůži !
To já prosím neberu  >:(
Nikdo Tě nenutí nic brát, Mílo. Každý máme své špatné zkušenosti, v každém oboru jsou lemplové, ale i kapacity.
Znám psychoterapeuta, který za celé sezení řekne deset vět. A dvě hodiny povídá klient. Dostane za úkol povědět psychoterapeutovi, v čem vidí problém. Za dvě hodiny odchází s tím, že se sám s minimálním usměrněním dobral jádra svého problému a pochopil, kde musí jednat, aby věci změnil.

Dokud to člověk nezažije, nedokáže si představit, jaké peklo dokáže člověku udělat ze života hysterický partner, zklamaná manipulativní osoba nebo člověk s bipolární poruchou pod antidepresivy nebo nejlépe všechno dohromady v jednom...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #30 kdy: Červenec 22, 2015, 11:40:33 odpoledne »
Ano, kdo to nezažil, těžko pochopí.
Když jsem to přežil, i když s odřenýma ušima, napsäl jsem si na papír, co chci a co nechci. Byl to šílenej seznam, aLe nakonec jsem to zvládl.Jeden z úkolů bylo navštívit cvokaře. Vždycky mne to lákalo.Tak jsem se vycukal.
Za dva roky jsem napsal nový seznam, tam jsem napsal, co chci od životního partnera a co ne. Nechal jsem to vytisknout a pak jsem to dal darem ¨své současné ženušce, aby věděla, do čeho jde, co jsem zač,protože láska vždy zastře rozum a místo mozku má našinec nacpané nějaké žlázy.....
Funguje to, protiklady se přitahují, lze nalézt, pokud hledáte.
Chce to pohodičku, klídek, toleranci.A hrát si, páč kdo si hraje, nezlobí.....

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #31 kdy: Červenec 24, 2015, 12:03:22 dopoledne »
5. a poslední pravidlo:
Alfou a omegou vztahu je důvěra, přičemž důvěra plodí důvěru.
To už bohužel není tak srozumitelné jako předchozí čtyři body, ale současně je to bod poslední a nejdůležitější, takže opravdu stojí zato se jím zabývat.
Na začátku vztahu matička biochemie zruší zábrany, aby k té tolik potřebné důvěře položila základy. Důvěra vzniká tím, že partnerovi jasně dávám najevo, že mu důvěruju. Na první pohled je to paradox, ale: jestliže někomu důvěřuju, že mi neublíží a nebude si načechrávat své ego tím, že by se mi vysmíval apod., pak se nebojím ukázat i své slabé stránky, dát mu najevo, že mi na něm záleží, věřím tomu, co říká, a vycházím z toho, že se na něj mohu spolehnout. Kdybych mu nedůvěřovala, zůstanu zavřená jak škeble a ten druhý mi zákonitě taky nebude důvěřovat. Jestliže ale někdo přistupuje ke mně otevřeně, důvěřivě, s respektem a láskou, budí to důvěru.

K tomu patří i spolehlivost. Jestliže partnera nechám jednou z naléhavých důvodů čekat, bezpochyby to pochopí a skousne. Jestliže mu ale opakovaně něco slíbím (a nemusí jít o nějaké slavnostní sliby, stačí slíbit půjčení knížky, domluvit termín setkání apod.) a nesplním to, ukazuju tím tomu druhému, že mi na něm nezáleží, takže mi zákonitě přestane důvěřovat a neštěstí je hotovo, neboli česky řečeno vztah je nabouraný.

Zde je třeba se zmínit i o schopnosti dávat najevo nějaké emoce. Řada chlapů je vychovaná v představě, že chlap musí vždy zachovat kamennou tvář, nesmí uronit ani slzu a v žádném případě nesmí nikomu, ani vlastní ženě přiznat, že ji má rád, že ho něco mrzí, že mu něco vadí, že ho něco bolí/zraňuje nebo štve.
K tomu krátká historka: když jsem chodila se svým prvním klukem, dostala jsem od něj na velikonoce strašlivý nářez. Doma mě učili, že nemám dávat najevo bolest. A tak jsem zatnula zuby a neječela jsem. Výsledkem byly podlitiny hrající všemi barvami a to, že jsem milého chlapce obratem poslala k šípku - i když se bránil, že jsem přece měla křičet, že to bolí. A MĚL PRAVDU. Nemohu chtít od nikoho, aby mi četl myšlenky a poznal, že ho miluju, jen podle toho, že jsem se s ním ještě nerozešla. Jestli mi na někom záleží, musím v sobě najít odvahu mu to ukázat - jinak o něj zákonitě přijdu. Jestli mi někdo ubližuje, musím mu to říct - věcně, bez obviňování, bez výčitek - "prosím nedělej to. Uráží mě to/ubližuješ mi/kazíš mi náladu/rozčiluje mě to/přivádí mě to do rozpaků..." Kdo nic necítí, nežije - dokud žijete, je třeba to dát najevo, a to nejlépe tak, že se přiznáte k nějakým emocím - nejste-li opravdu z kamene.

V této souvislosti se vrátím k bodu 4. Kdysi, když jsem ještě pracovala jako zaměstnanec, měla jsem kolegu, který hlásal pravidlo "Slibem nezarmoutíš". K tomu jsem dodávala: "... ale nesplněním slibu naštveš." Vůči zákazníkovi to na první pohled tak hrozné není. Zákazník prostě jde k jinému dodavateli.
Ale v případě partnera, který je na člověka už nějak vázaný, je to fatální (a zejména u ženy, která má děti a je jí jasné, že pečovat o děti A SOUČASNĚ vydělat na to, aby mohla s dětmi žít na přijatelné úrovni a nezbláznila se z toho, je dnes na hranici možností normální ženské). Žena investuje do vztahu a péče o společné děti doslova nejlepší léta svého života. Mít dítě pro ni znamená zničit si postavu a zahrabat se na dlouhá léta do domácnosti, přijít o možnost kariérního postupu v práci, propásnout spoustu příležitostí, nemoct se věnovat svým koníčkům, nemoct chodit cvičit, přijít o přátele atd. atd. A má-li jí to dávat nějaký smysl, musí mít chlapa, kterej za tohle všechno stojí. Ne snílka, který jí neustálým zapomínáním opakovaně ukazuje, že mu nestojí ani za trochu disciplíny - snílka, kterej tu zapomene dítě v jeslích, tu nenakoupí, jak slíbil, tu přijde o dvě hodiny později a tu slíbí, že se postará o děti, a místo toho řeší s kamarádem po síti něco úplně jiného, zatímco dítě dělá z domova kůlničku na dříví...

Tím základní pravidla končí - čili nikoliv 250 zákonů, nýbrž pouhých pět. Je v nich všechno, když se nad nimi zamyslíte... Omlouvám se, jestli je to moc dlouhý. Fakt jsem se snažila se nevykecávat:(
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #32 kdy: Červenec 24, 2015, 12:21:28 dopoledne »
Díky..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #33 kdy: Červenec 24, 2015, 10:50:19 dopoledne »
Není zač. Ještě tomu chybí dovětek, co se s tím dá a nedá dělat.
Dobrou zprávou je, že se s tím něco dělat dá.
Špatnou pak to, že musí chtít oba, přičemž když jeden nechce, je to v háji a je těžké takový přístup změnit.
Vynutit lze leccos, ale z citů jen ty negativní... :(

Jako studijní literaturu doporučuju knihu Jak překonat nesouhlas, autor William Ury. V tomto případě je třeba nastudovat metody, jak překonat ostražitost protějšku a vzbudit důvěru. Rozepíšu, jak se k tomu dostanu...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #34 kdy: Červenec 24, 2015, 10:05:10 odpoledne »
Poznámka tak trochu pod čarou:
Chcete-li jakoukoliv ženu spolehlivě vytočit a naštvat, řekněte jí, aby se uklidnila.
Ať tom myslíte jakkoliv dobře, vnímá to žena jako urážku, protože tím naznačujete, že ji dané téma rozrušilo nebo přímo vytočilo, čili že je nervově labilní, neschopná se ovládat, natož pak rozumně uvažovat a situaci zvládat, zatímco Vy jste nad věcí, v pohodě a báječně se bavíte pohledem na běsnící slepici...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Sumo.cz

  • Teoretik prepper
  • *****
  • Příspěvků: 1036
  • Po roce zpět a ještě chytřejší:)
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #35 kdy: Červenec 24, 2015, 10:21:19 odpoledne »
Tak to uklidni se ci neco podobneho funguje na chlapa stejne. Taky je dobre MUZES vynest kos ci neco podobneho. Jako bych o tu praci vyslovene zadonil.

Co mam odzkouseno tak spolehlive ve vztahu funguje NEVYSIRAT. Lidi si na sebe vzdy zvyknou pokud se soustavne nenasiraji.
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie - Arthur Charles Clarke

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #36 kdy: Červenec 24, 2015, 10:31:08 odpoledne »
No jo, takže jí bez náznaku zájmu nabídnout diazepam, nebo radepur, nebo uteču, páč kdo uteče, ten vyhraje, nebo se jít obligátně ožrat do hospody, jako revoltu či vzdor, nebo si dělat naschvály, páč ta ženská tutově musí vědět, že histerka je na dně žebříčku oblíbenosti, navíc to je naprosto kontraproduktivní a nic se tím nevyřeší, naopak.
Pokud ženské histerie vyhovuje, je třeba neprodleně přijmout opatření, páč o perspektíve zde nemůže být řeči.
Rozumní lidé si v klidu sednou ke kafíčku, a společně analyzují pocity a situace a neřvou na sebe jako cigáni.
Pokud ženská řve na chlapa, nemůže být o lásce ani řeči.A bez lásky žít je na levačku... nějaká setrvačnost, nebo nedej bože usedlost, zvyky....
Jak říká kámoš... než zlou ženskou, raději hodnýho chlapa. Je třeba zdůraznit, že všichni musí vědět, že všichni máme na výběr.
Takže, pokud ženská huláká na chlapa, nechce s ním být v klidu a pokoji.Je tedy zbytečné s ní cokoli řešit, protože již bylo vše řečeno. Přeci musí každé ženštině jasný, že hulákání je natolik odtažité, že nic horšího není.
Hergot, feministky mi rozbijou hubu.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #37 kdy: Červenec 24, 2015, 10:50:39 odpoledne »
Tak to uklidni se ci neco podobneho funguje na chlapa stejne.
Pravda, Sumo, chtěla jsem k tomu ještě dopsat, abyste zvážili, jak by na podobné konstatování reagoval mužský, ale i tak moc kecám:) Naštve-li to chlapa, naštve to ženskou spolehlivě taky.

Ohledně formulace požadavku mě svého času můj muž žádal, abych svá přání říkala na rovinu. Čili nikoliv: "Mohl bys být tak hodný a ...?" nebo "Můžeš vynést koš?"
To proto, že odpověď na otázku "Můžeš vynést koš?" zní v 99% "Ano." Ale když oslovený odpoví "Ano" a ani se nehne, není spravedlivé mu vyčítat lenost. Dotaz zněl, jestli MůŽE, nikoliv jestli je ochoten tak učinit.
Můj muž očekával, že když od něho něco chci, budou to úkoly splnitelné, přičemž partnery jsou lidi od toho, aby se vzájemně podporovali. Čili chtěl, abych prostě řekla: "Prosím vynes koš." V této formulaci je projev důvěry - věřím, že jsi vždy ochotný mi pomoct. Samozřejmě se to nesmí zneužívat, nikdo se nevyžívá v tom, když ho ten druhý neustále komanduje.

To Tebou zmíněné vzájemné "nasírání" je v podstatě manipulativní metoda. Je to jakýsi trest za něco, o čem ten druhý často ani neví, že to provedl. Nebo dokonce trest za nečinění.
Příklad: Sousedka dostala květiny a já nic. Za trest, že ten můj je takové negalantní hovado, mu zkazím náladu, čímž si ověřím, jakou mám nad ním moc, a sama si náladu, kterou mi zkazil, tímto zlepším.

Je to totálně destruktivní metoda, i když oběť ví, co "provedla" - většinou to ale ani neví. (Zajímavé je, že lidi běžně ví, že psa je třeba potrestat ihned po provinění, jinak nechápe souvislost, a dítěti je třeba jasně říct, zač je trestáno, aby měl trest pedagogický účinek. Že totéž platí u dospělých, to většině lidí uniká). A co víc, Werich nám svého času jasně sdělil, že "řetěz mravy nenapraví" - čili že pedagogický účinek trestu je více než sporný.

A když si dvojice takto ještě ten balón nějakou dobu přehazuje, zákonitě ten méně trpělivý z partnerů vyzkratuje - chlap v lepším případě práskne dveřma a jde do hospody (což mimochodem vůbec není špatná odpověď na manipulaci - když mu to pak manželka někdy vyčte, pokrčí jen rameny a praví: "Kdybys mě nevytáčela, nemusel jsem do té hospody chodit..."), v horším sáhne po násilí, žena udělá scénu, příp. použije jinou manipulativní metodu.
Souhlas, Sumo, obojí k ničemu nevede a "nasírání" je jednou z nejlepších metod, jak si vzájemně otrávit život.

Ach jo, to je zase slov a slov... Měla bych psát jako Hemingway - ve stoje na jedné noze...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #38 kdy: Červenec 24, 2015, 11:09:02 odpoledne »
Hemingway psal ve stoje a na jedné noze? To ho asi neplatili za stránku..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #39 kdy: Červenec 24, 2015, 11:09:50 odpoledne »
@Votroubek - máš naprostou pravdu. Problém je v tom, že hysterky se zkraje projevují jako andělé a zoubky ukážou až časem.
Na druhou stranu: z vlastní zkušenosti musím říct, že když jsem zklamaná, protože jsem čekala něco jiného, situace se vyvíjí naprosto v rozporu s mým očekáváním a já nejsem schopná s tím nic dělat, chytá mě zoufalství. To pak mám pocit, že mám v sobě naježenou kočku - to vyloženě fyzicky bolí, pak už nejsem schopná myslet, jen se bráním před dalším zklamáním, ať to stojí, co to stojí. Naprosto jasně vím, že toho, co dělám, budu litovat - ale nejsem schopná to zastavit - skoro jako bych se na sebe dívala odjinud. V takové chvíli je pak otázkou sebeúcty, kam až se nechám unést - já třeba nekřičím, naopak ztiším hlas až skoro do syčení. Nepoužívám sprosté výrazy, protože se snažím je nepoužívat nikdy. Zoufale se snažím nejednat nefér, ale asi se mi to ne vždy daří... Prostě upřímně přiznávám, že v takové situaci jednám pudově, resp. jedná za mě ta kočka zahnaná do kouta a rozum je téměř úplně vyřazený, neschopný tu kočku ovlivnit...
A myslím, že není jednoznačná hranice mezi hysterkou a nehysterkou. Já mám určitě po mamince výrazné sklony k hysterii, ale stejně tak je určitě má drtivá většina lidstva (i chlapi). Rozdíl je jen v tom:
- jak jsme naučeni tyto sklony zvládat (včas rozpoznat, kdy se to zvíře v nás probudí, a mít hluboko zakořeněné mechanismy, jak se držet na uzdě),
- zda si jsme schopni včas uvědomit, že a PROČ se situace řítí do neudržitelna (k tomu je nutné se trochu znát)
- a zda si troufnem včas se ozvat a říct: "Hele, opravdu potřebuju to a vono a nějak jsem v tomto směru ostrouhala. Tohle musíme nějak vyřešit, já s tímhle stavem neumím žít - co s tím uděláme?" (k tomu je nutné mít aspoň trochu zdravého sebevědomí).
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #40 kdy: Červenec 24, 2015, 11:10:27 odpoledne »
@Saladin - ne, nebyl placen od stránky, vědomě se snažil vyjadřovat co nejúsporněji.
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #41 kdy: Červenec 24, 2015, 11:12:58 odpoledne »
To bych si z něj měl vzít příklad!
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #42 kdy: Červenec 24, 2015, 11:13:42 odpoledne »
A co teprv já:(
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #43 kdy: Červenec 24, 2015, 11:15:26 odpoledne »
Nemám problém se čtením tvých příspěvků, vycpávkový balast v nich není a je to zajímavé..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #44 kdy: Červenec 24, 2015, 11:18:16 odpoledne »
Zato já než to sesmolím, tak se docela zapotím...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #45 kdy: Červenec 24, 2015, 11:20:19 odpoledne »
Nepamatuji si, kdy a jestli vůbec, jsem něco četl od Hemingwaye, tedy, vím, že existoval, vím, že napsal Starce a moře, vím, že když začal mít k stáru potíže, dejme tomu, s erekcí, tak si šel vyčistit pušku a ona nějak sama od sebe spustila..

To že dožil u Fidela na Kubě pro mne byla, řekněme, negativní reklama..

Nevím tedy, jak se čte Hemingway, ale ty se čteš dobře :D
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #46 kdy: Červenec 24, 2015, 11:22:13 odpoledne »
Zato já než to sesmolím, tak se docela zapotím...

Myslel jsem, že s nadměrným časem stráveným při psaní čehokoliv mám problém jen já.. Optimistické zjištění..

Nejvíce času strávím s odstraňováním překlepů.
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3552
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #47 kdy: Červenec 24, 2015, 11:24:30 odpoledne »
Hemingway se čte podstatně líp - nikoho nerozebírá:) Pro mě je optimální něco napsat, zítra si to přečíst a převorat a teprve pak poslat. Jenže to už mi diskuse mezitím zpravidla odcválá k Neumětelům...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #48 kdy: Červenec 24, 2015, 11:52:56 odpoledne »
Strašnou neplechu ve vztazích tvoří DOMNĚNKY. Já se domnívám, že ty si myslíš, že já si myslím, že.......
Tak, proč se lidi nezeptají, když mají nějaké otázky a místo o
dpovědi si v hlavě tvoří krkolomné konstrukce? Na základě kterých se rozhodují v zásadních momentech života.
......To je podLe mého zásadní a nebezpečné.
Lidi se bojí přijmout sami sebe, svůj stav, vztah, Situaci. Potřebují, aby byli viděni jinak, lépe, více, hezčí, populárnější, jsou závyslí na názorech druhých, na jejich posudku, soudu.
Bojí se být sami sebou. Po letech vztahu meže a ženy již nelze něco zkreslovat či nalhávat, vyleze to napovrch jdako olej na vodu.
Žena pozná, že ten její princ, ten vysněný alfasamec je grobián a egocentrický tlučhuba, nemaje žádných zájmů o rodinu, maximálně o zrcadlo v koupelně , kde se natáčí, hledaje pevný bod ve veksmíru.
Život ve lži a iluzi je hrobem všech vztahů.Na chatrných základech nelze postavit cokoli tvanlivého.
Máme tendenci si nlalhávat, že to bude dobré, ještě koupím tohle auto, a bude to dobré, ještě opravím koupelnu, a bude to fajn, vydělám ještě tři miliony a situace se změní, postavím větší  dům, nebo........
Ne, štěstí je hloupoučké, je to přerostlé dítě, neumí počítat.......
Pak zoufalé situace vyplodí zoufalé činy... Já kdylsi přišel s návzhem k bejvalé, že jí dám za každý den, co se na mne bude usmívat tisíc korun. Nemusela vůbec nic dělat, dostávala ode mne dost peněz na domácnost, jen jsem nechtěl vidět tou hrůzou staženou masku obličeje.Ano, byl to pro mne krutý trest, dobře mířený. Pak jsem začal uvažovat o myšlence, že dobře zatlučené hřebíky do koutků úst mohou navodit  vizáž úsměvu.......
Domněnky a iluze jsou největší zlo světa.
Hodně si nalháváme, páč realita může být cosi, z čeho máme strach. A strach je nejdestruktivnější pocit....

Offline Saladin

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 9481
  • I' ll be back!
Re: Domácí psychiatr
« Odpověď #49 kdy: Červenec 24, 2015, 11:58:47 odpoledne »
Votroubku, ty jsi ale lidový filosof.. Kam se na tebe hrabe F.L. Věk a František Jan Vavák..

Ty správně umístěné hřebíky navozující iluzi úsměvu jsou srandovní..
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)