S praktickým použitím teploměru se začalo koncem 17.- začátkem 18. století. Do té doby, tisíce generací si vystačili s jasnými příznaky horečky: zarudlé tváře, spocený obličej, přiložení dlaně nebo tváře k čelu nemocného. Doteď se jednoduchý dotek využívá i v medicíně: je končetina v místě zánětu teplejší, nebo ne? Předpokládám, že v době PA, kdy nebudou k dispozici teploměry, nebudou k dispozici ani další mnohem sofistikovanější diagnostické i terapeutické přístroje, tudíž není nutno znát přesnou teplotu. Bude duležité rozeznat jenom 4 body na teplotní stupnici: hypotermie, afebrilita, febrilita a hodně vysoká febrilita a to už člověk pozná i dlaní.