ze semínka se množí generativně, vegetativně je to hřížením, řízkováním a podzemní ablakací, těch metod je opravdová síla. V podstatě lze vegetativně množit cokoli, ovšem ty metody jsou mnohdy demotivující. Já osobně e přikláním k metodě velkého Mičurina a jeho přístroji, nebo jak to pojmenovat, on tomu říkal priborek.
Tato věc umožní prakticky čemukoli zakořenit, ovšem ještě před odříznutím od matečné rostliny, jedná se principem o vzdušné hřížení, kdy nemáme možnost využít běžného hřížení v zemi.Na větvičku naneseme vrstvičku stimulátoru, na tu nanalíme vrstvu rašeliny či kompostu a obalíme těsně nějakou neproniknutelnou hmotou, od plastu přes gumu po přírodní kaučuk ve formě pásu.Tu toho žábalu zavedeme trubičku, v které udržujeme hladinku vody, aby bylo místo permanentně zvlhčováno.Vzniknou pravokořenné rostliny, kterým můžeme připojit podnož bezrizikovou ablakací.Jsou to metody velmi staré, min 100 let, spíše mnohem více, těmito metodama dokázal mičurin množit téměř nemnožitelné a roubovat věci, které byl nespojitelné.Prostým uřízntím halouzky jde množit velmi málo rostlin.Vzdušným nebo i zemním hřížením prakticky cokoli.Ale začínal jsem tím, že jsem několik let nutil halouzky, aby pustily kořínky....
Jde to jen někdy, blinnými řízky a pouze u řesně definovaných podmínek, tedy zvlhčované zastínění se stimulaxem v řádném termínu.
