Takže, semenaření bude naprosto zásadní při selhání systému.
Moje atributy jsou jednoduché....
plodina musí být uchovatelná a mít nějakou konkretní kalorickou, nebo probiotickou hodnotu. Jestli to někomu chutná či nikoli je vedlejší. Nemá smysl se zabývat nějakým hrouzkem, co si koupil dvacet metrů čtverečných, kdesi v mrazové kotlině krkonoš.a chtěl by být soběstačný.
Je třeba zvládnout co nejvíc plodin kořenových či hlíznatých. Dobře se pěstují sa mají skvělou skladovatelnost.
z cibulových to je jasné, cibule, česnek, porek zimní a ošlejch na chleba či polívky,.
plodová zelenina dýně, okurek, rajče na chutě,paprika také omezeně, protože toho moc neumí.
Koštály zelí, kapusta, brokolice, kasdeřávek je top,růžičková kapusta taky.
Luštěniny fazole i čočku, dělám i keříčkový fazol, protože ho mám tuze rád.
Ředkvičky i ředkve jsou výborným zpestřením jídelníčku, stejně jako skvěle skladovatelná brukev gigant.
Na hané se kdysi říkávalo: brambory a zelé, živobytí celé.....
semenaření těchto rostlin neklade žádných těžkých překážek, pouze je nutné chápat souvislosti .
Pokud neudržíte celer do jara, pak nemáte na čem stavět, proto je třeba pěstovat 400% potřebných semínek.Jeden rok to nevyjde, semínka nevzejdou, potřebujete bártr a tak to je.
Vhodným řešením bývá ponechání rostflin na místě pěstování, jen se matky zazimují vrstvou slámy, pokud nemáme potíže s hlodavci.
